výroba krmných směsí

977) jednotné složení směsí na území celého státu a tím i určitou kvalitu. Volné receptury naopak nepřeceňují komponentní stálost směsí. Daleko více preferují nutriční vyrovnanost, s ohledem na to, že zvíře netvoří užitkovost z komponentů, ale konkrétních živin. Volné receptury vycházejí ze znalosti nutriční hodnoty jednotlivých komponentů s tím, že prostřednictvím optimalizačních programů umožňují naplnit živinové potřeby zvířat, a to při respektování dietetiky a techniky krmení, technologie výroby směsí i minimalizace ceny.

Komponentní složení krmné směsi se v receptuře vyjadřuje procenticky. Poněkud jiná je situace u „výrobního příkazu", což je množstevní rozpis surovin (na jednu míchačku) k výrobě jedné šarže směsi.
V praxi se setkávámes jednostupňovou nebo vícestupňovou výrobou krmných směsí. Jednostupňová výroba představuje takový výrobní postup, při němž jsou všechny komponenty (bez ohledu na velikost dávkování) postupně dávkovány do míchačky a jejich smísením se získává výsledná směs. Vícestupňová výroba je pak takový postup, při němž výsledná směs vzniká mísením jakýchsi polotovarů. tzn. předsměsí, premixů či koncentrátů. Tento systém výroby bývá vynucen obtížnou mísitelnostíněkterých komponentů nebo nemožností je přesně (zejména v malých množstvích) nadávkovat do míchačky.
4.4. Technologie výroby krmných směsí, včetně úprav komponentů Základní představu o návaznosti jednotlivých výrobních postupů ve výrobnách krmných směsí podává obrázek č. 23.1. Jak je patrno, rozhodující operace probíhají po svislé ose (shora dolů).
Prvním uzlovým místem každé VKS je příjem surovin Ten zabezpečuji jednotlivé příjmové linky, které se vzájemně liší v závislosti na způsobu (automobilová, železniční, lodní) přepravy surovin. Pro manipulaci s kusovými zásilkami jsou příjmová místa vybavena rampami; vysokozdvižnými vozíky, otočnými jeřáby, pytlovými výtahy a nejrůznějšími dopravníky. Pro manipulaci s volně loženou surovinou bývají k dispozici příjmové koše s dopravními cestami, lžícové nakládače, mechanické lopaty, jeřábové vykládače a nejrůznější pneumatická zařízení. K vykládce tekutých surovin se používá čerpadel rozdílné konstrukce. Na každém příjmovém místě musí probíhat účinná kontrola deklarovaného množství, vlhkosti, kvality (znečištění, živinového obsahu) a zdravotně-hygienické nezávadnosti.
Posklizňová úprava a ošetření přijatých partií krmných surovin je základní podmínkou plynulé výroby směsí. Zahrnuje možnosti dostatečně účinného oddělení nežádoucích nečistot, tzn. čištění, prostřednictvím nejrůznějších sít, odlučovačů, aspirátorů, triérů apod. Dále, dosoušení (snížení vlhkostí pod 15 %), a to samovolnou desorpcí při přepouštění suroviny v silech; aktivním provětráváním nebo horkovzdušným dosoušením, zchlazování, nejčastěji aktivním větráním, chemické konzervace jako nouzové řešení kritických situací mokrých žní a asanace jako způsobu ochrany skladovaných zásob proti mikroorganismům, hmyzu a hlodavcům.
Pro zabezpečení standardnosti či plnohodnotnosti krmných směsí, disponují některé VKS i sušárenskými kapacitami rozdílné konstrukce (sušárny-bubnové, válcové, pásové, komorové, sprejové) k výrobě úsušků z pícnin (vojtěškové, travní, kukuřičné), okopanin (bramborové vločky a řízky, cukrovkové a cukrovarské řízky), mléka (sušené odstředěné mléko, sušená syrovátka) a krve (krevní moučka, vločky, šrot .

Obrázek č. 4 -1 Schéma návaznosti výrobních procesů ve VKS
Charakter suroviny a její technologická kvalita předurčují způsob a techniku skladování . Základním předpokladem dobré uchovatelnosti krmiv v přirozených podmínkách je vlhkost pod 15% . Pokud tomuto požadavku krmiva neodpovídají, lze je skladovat po omezenou dobu jedině po předchozí chemické konzervaci nebo výrazném zchlazení či uskladnění v inertní dusíkové atmosféře. Rozhodující surovinou při výrobě krmných směsí jsou zrniny, které se ve velké většině skladují volně ložené, a to buď na hromadách, v kontejnerech, hrádích a silech betonových, ocelových, dřevěných. plastových. Aspirace (provzdušňování) prodlužuje skladovatelnost, zchlazuje, zamezuje znečištění skladů, snižuje prašnost i riziko exploze. Balené suroviny v pytlích se skladují na paletách (až 12 vrstev), tekuté komponenty v nádržích, cisternách a sudech. Při skladování je nezbytností pravidelné sledování teploty a vlhkosti krmiv.

Snaha o zlevnění komponentů a tím i zlepšení konkurenceschopnosti vyráběných směsí vede v posledním období i k výrobě výlisků z olejnin ve výrobnách krmných směsí. Kromě pokrutin (bílkovinného krmiva) získává výrobce i energetický zdroj (rostlinný olej) k tukování směsí, popř. k potravinářským účelům.
Mezi základní způsoby úprav komponentů pro výrobu krmných směsí patří zejména šrotování, mletí, drcení, mačkání, event. loupání. Stupeň rozmělnění je volen velmi pečlivě s ohledem na druh směsi (pro mláďata jemnější rozmělnění), způsob zkrmování i energetickou náročnost dané úpravy (13kWh/100kg). Rozmělnění lze dosáhnout roztíráním ( šrotovníky s mlecími kameny), úderem (kladívkové šrotovníky), střihem (válcové stolice) nebo tlakem (mačkače). v současné době se ve větší míře uplatňují i některé moderní metody úprav krmiv, které umožňují dosáhnout vyššího stupně zmazovatění škrobu (lepší stravitelnosti) a rozrušení antinutričních látek. Jedná se především o vločkování (napaření s následným mačkáním), extruzi (napaření s následným protlačením suroviny matricí), expandaci (nadouvání vlivem rázového odparu vody), mikronizaci (využití infra záření s následným vločkováním), mechanolýzu (mžikový záhřev suroviny).
Smyslem meziskladování je zajištění plynulého toku opracovaných surovin do vlastní výroby směsi. Tento úsek technologie je charakteristický dopravními cestami a zásobníky komponentů, jejichž počet musí zabezpečovat i komponentně nejbohatší směsi.
Výroba premixů (předsměsí, koncentrátů apod.) je podmínkou vícestupňové výroby směsí a zabezpečuje dokonalou homogenizaci obtížně zamíchatelných a troškových komponentů ve výsledném produktu.
Hlavním úkolem při výrobě krmných