vypracov. otázky

ech sval. vláken (stah všech b. naráz ikdyž nejsou inervovány všechny buňky)
- dráždivost
- podměty prahové – překročí-li podmět prah – nastane kontrakce – vždy ve stejné míře
- stažlivost
- schopnost svalové kontrakce
- závisí na stahu, výdechu a frekvencí podmětů
- zdroje energie
- 31% glukóza, 34% volné mastné kyseliny, 28% laktát,..
- při práci stoupá podíl laktátu
- dostatečné zásobení kyslíkem
- 10% celkového zásobení v klidu
- při práci až 30%
- (10-20ml O2/100g srdce/hod.) – věnčité tepny z aorty
Funkční rozdíly mezi kosterní, hladkou a srdeční svalovinou
Rozdíly srdečního a kosterního svalu
Srdeční sval
méně protažitelný
déle trvající akční potenciál
chybějí motoriské jednotky
kontrakce typu „vše nebo nic“ šířící se po celém myokardu
Rozdíly hladkého a kosterního svalu
hladký sval
chybí členění do sarkomer
jiný typ myosinu
chybí nervosvalové ploténky
trvale ve stavu kontrakce (více či méně seilné)
spontálně aktivní (útrobní hladký sval) – podráždění se šíří prostřednictvím gap junction
Energie svalového stahu
Funkce sarkotubulárního systému
sarkotubulární systém – membránová struktura
T systém – síť kanálků spojená se sarkolemou, přenos akčního potenciálu z membrány k fibrilám
sarkoplazmatické retikulum – rezervoár Ca2+
Kontrakce myofilament
posun myosinových vláken po aktivnových
cyklus posunu – zkrácení délky svalu o 1%
Látky nutné pro vazbu myozinu na aktin
ATP – energie
Ca2+ - depozice v satkoplazmatickém retikulu, vazba na troponin – uvolnění vazebných míst pro myozin na aktinu
Mg2+ - štěpení ATP
rigor mortis – nedostatek ATP – Ca2+ není uvolněn z troponinu
Kroky svalové kontrakce I
vzruch na motoneuronu
uvolnění neurotransmiteru (acetylcholin) na ploténce
vazba na receptor ploténky
vznik ploténkového potenciálu
vznik akčního potenciálu ve svalovém vlákně
Kroky svalové kontrakce II
šíření depolarizase podél T-tubulů
uvolnění Ca2+ ze sarkoplazmatického retikula
vazba Ca2+ na tropin-vazba myosinu na aktin
zkrácení sarkomery
Kroky svalové relaxace
Ca2+ zpět do sarkoplazmatického retikula (ATP)
uvolnění vazba mezi Ca2+ a troponinem
přerušení vazby mezi aktinem a myozinem
Typy svalové kontrakce
izometrická – bez zkrácení svalu, malý posun aktinu a myosinu
iztonická – zkrácení svalu
tetanický stah – opakované kontrakce bez relaxace
Zdroje energie svalové kontrakce
krátkodobá práce – ATP – 10 kontrakcí
kreatinofosfát(KrP) – resyntéze ATP z ADP, dalších cca 50 kontakcí (cca 30s)
dlouhodobá práce
glukosa – anaerobně-krátkodobá práce, aerobně – dlouhodobá práce
mastné kyseliny – aerobně
glykogen
Tělní tekutiny, jejich rozdělení a funkce
Tělní tekutiny
- intracelulární – všechna cytoplazma
- extracelulární – krev, lymfa, tkáňový mok, mozkomíšní mok, trávící šťávy, moč
Krev
funkce- transport živin, dých plynů, hormonů a vitamínů
- podíl na udržení homeostázy
- izohydrie – stálé pH
- izosomie – stálý osmotický tlak = koncentrace iontů
- izoionie – vzájemný poměr iontů
- podíl na obrnyschopnosti organismu
- fagocytóza – neutrofitní leukocyty, monocyty
- protilátky – imunoglobuliny
Krevní plazma
- funkce- transport (albumin – látky nerozpuštěné ve vodě, vážou se na ně účiné látky z léků)
- udržování oběmu plazmy
- izohydrie – udřování stálého pH
- nutriční?
- proteolytické systémy – imunita
- obrana proti infekci
Krevní elementy
- erytrocyty - funkce- přenos O2 a CO2
- acidobazická rovnováha krve – hemoglobin
- velký povrch – minimální vzdálenost pro difůzy plynů
- leukocyty
Krev a její fyzikální a chemické vlastnosti
- rozložení v organismu: 50% v krevním řečišti, 20% v játrech, 15% slezina, 10% kůže(variabilní), 5% orgány a tkáně
- množství krve u HZ (% z hmotnosti)
- prase, skot 7%
- drůbež 8,5%
- ovce 8,1%
- králík5,5%
- kůň8,7%
- barva- jasně červená – tepenná
- tmavě červená – žilná
- chuť a pach - soli, mastné kyseliny
- teplota – dána orgánem kterým protéká
- viskozita – eritrocyty, globuliny, albuminy
- pH – 7,3 – 7,5 ± 0,3
- pufry- bikarbonátový CO2 + H2O ↔ HCO3- + H+ (dlepotřeby váží/uvolňují H+) nejz.
- fosfátovýH2PO4- ↔ H+ + HPO4-
- bílkovinný HbH ↔ Hb- + H+
- osmoický tlak – udržován ionty – ledviny
- onkotický tlak – bílkoviny
- složení- krevní plazma (55% krve)
- krevní elementy- erytrocyty (35-40% krve)
- leukocyty (25C°, pokles příjmu krmiv
2)Prasata
- podkožní tuk → odolává nízkým teplotám, slabě vyvinutá ochrana proti přehřátí- t>29C° - polévání vodou
3)Koně
- pocení
- pot – 0,7% bílkovin
- chybí termická polypnoe
4)Drůbež
- absence potních žláz
- termická polypnoe >27C°
- cévní pleteň v končetinách – žíly a tepny jdou paralelně → náchylné k omrzlinám v periferních čáctech - & nekrytých peřím
5)Mláďata
- králíčata – extrémě citlivá na prochladnutí
- novorozená mláďata – hnědá tuková tkáň
- vývoj termoregulačních mechanismů
- telata, jehňata, kůzlata do 9 až 10 dní, selata do 21 dne
Hormony a mechanismus jejich působení
Hormony a jejich funkce
- produkty buněk, žláz s vnitřní sekrecí
- specializovaní molární poslové
- transport krevním oběhem i jinými tělními tekutinami
- integrace a regulace tělních funkcí
- udržování homeostázy
- koordinace a kontrola těla spolu s NS
- parakrynní hormony
- jednotl. b.
- uvolnění do mezibuň. tekutin → uvolňují jen sousední b.
-gastrointestinální h.
- neurotransmitery
- přenos nervových vzruchů na synapsi
- neurohormony
- sekrety nerv. b. → do krve
- pravé hormony
- sekrety endokrynních žláz
- polypeptidy
- Lli?,oxitocin, inzulin
- z jednotlivých AK
- steroidní h.
-deriváty cholesterolu
- estrogeny, testosteron
- h. dovovené od aminokys.
- tyroidní hormony, malé
-h. odvozené od mastných kyselin
prostaglandiky – hormony produkované prostatou
Mechanismus působení steroidních h.
- vstupují do b. přez membránu – snadno
- spojení s intracelulárním receptorem
- transport do jádra
- zvýšení tvorby nRNA
- nová bílkovina
Mechanické působení peptidických h.
- receptor na b. membráně
- hormon – první posel
- uvolnění druhého posla
- cyklický monofostát, diaglycerol, inozitol trifosfát
- aktivace enzymů kynáz v buňce
- buň. odpověď
Řízení sekrece hormonů
- odpověď na sygnál reguluje zdroj sygnálu – zpětná vazba
- pozitivní – zesiluje efekt → LH → ovulace, oxytocin při porodu
- negativní – zeslabuje efekt
- jednoduchá - hladina glukózy v krvi
- složitá – jde přez víc žláz
Hypotalamus, hypofýza, jejich hormony a funkce
1)Hypofýza
- hypotalamus produkuje neurohormony (do portálního oběhu) → přední lalok hypofýzy → adenohypofýza – ta uvolňuje horm. dál
- neurohypofýza – neurohormony hypotalamu se dostávají ppo neuron. vláknech
- hypotalamus
- adenohypofýza
- štítná žláza → metabolismus
- kůra nadledvin → hospodaření s ionty
- vaječníky/varlata → pohl fce.
- neurohypofýza
- hospodaření s vodou
- ?
a)Adenohypofýza
- přední = žlázový lalok
- STH – somatotropin – stimuluje růst těla
- TSH – Thyreotropin – řídí štítnou žlázu
- ACTH – adenokortikotropin – kůra nadledvin
- FSH, LH – fanadotropin
- LTH – prolaktin
b)Neurohypofýza
- zadní = nervový lalok
- oxytocin
- vasopresin = antidiuretický – ADH
Hormony neurohypofýzy
- oxytocin
- vliv na dělohu
- vliv na spouštění mléka – spouští se reflexně drážděním receptorů na vemeni
- receptory na něj jsou v hladké svalovině
- poločas rozpadu cca 5min
- ADH – antidiuretický hormon, vazopresin
- vliv na spětné vstřebávání vody v distálním ledviném tubulu a sběrném kanálu
- ovlivnění tlaku krve
Hormony adenohypofýzy
- STH
- kompletní účinky na přeměnu hlavních živin
- zvýšení syntézy bílkovin
- molilizace tukových despizit
- zvýšení obsahu glykogenu ve svalech
- antizulinový efekt
- růstové účinky mimo CNS
- somatomediny – tvoří se v játrech – jimi je ovlivněn růst
- bílkovinný, stavbou podobný LTH
- ACTH
- ovlivňuje činnost nadledvin – podporuje produkci kortikoidů
- lipomobilizační účinek
- TSH
- řazeny složitou spětnou vazbou
- normální funkce štítné žl.
- lipomobilizační účinek
- ESH
- růst a zrání folikulů, růst a zrání spermií
- LH
- stimulace sekrece estrogenů, testosteronu
- LTH – prolaktin
- vliv na mléčnou žlázu
- zahájení laktace po porodu, její udržení
- bílkovinný hormon podobný STH
Hormony pankreatu a jejich funkce
Pankreas – slinivka břišní
- řízení metabolismu sacharidů
- langerhansovy ostrůvky
- inzulin, glukagon, sousto
- jednoduchá negativní zpětná vazba – řízená hladinou glukózy
- inzulin
- β-buňky langerhansových ostrůvků – ER
- hypoglikemizující účinek –snížení hladiny glukózy v krvi
- usnadnění pronikání glukózy do buňky
- působí hl. na tkáň svalovou, tukovou, játra
- diabetes – mellitus
- glukagon
- antagonistický inzulinu
- α-buňky langerhausových ostrůvků
- glukoneogeneze
- somatostatin
- potlačuje sekreci inzulinu iglukagonu
- snižuje vstřebávání živin
Hormony nadlevin, jejich funkce
Dřeň a kůra nadledvin
- dvě endokrynní žlázy
- dřeň
- katecholaminy
- postgangliových neuronů
- není nezbytná pro život jedince
- adrenalin, nordrenalin, dopamin
- kůra
- glukokortikoidy, mineralokortikoidy, pohl. hormony
Hormony dřeně nadledvin
adrenalin, noradrenalin
z AMK tyrosinu
působí jako sympatikus
ovlivňují kardiovaskulární aparát
ovlivňují metabolismus sacharidu (antagonista insulinu)
zvýšena sekrece při stresu(poplachová funkce sympatioadrenálního systému
Hormony kůry nadledvin
glukokortikoidy – kortisol. kortikosterou
pohlavní hormony – DHEA (dehydroepoandrosteon)
deriváty cholesterolu
negativní zpětná vazba
Hormony štítné žlázy a jejich funkce
Štítná žláza
- T4 – thyroxin – prohormon – odštěpením jódu se mění na T3 – delší poločas rozpadu
- T3 – trijodtryronin – funkční krátký poločas rozpadu
- z AMK tyrozinu a jódu
- udržení optimální úrovně metabolismu v tkáních
- stimulace spotřeby kyslíku buňkami v těle
- regulace metabolismu tuků, sacharidů
- nezbytné pro růst a zrání
- nefunkční – poruchy mentální a fyzické
Hormony příštítných tělísek a jejich funkce, hormonální řízení hladiny vápníku
Příštitná tělíska
- parathormon
- regulace hladiny Ca v krvi – metabolismus Ca (nutný pro srážení krve, sval. stah.)
- zvýšení krevní hladiny Ca2+→ podpora vstřebávání v tenkém střevě
- uvolňování z kostí
- zadržování a vylučování ledvinami
- zvýšené vylušování PO34- močí
2)Štítná žláza
- parafolikulární b.
- kalcitonin
- snížení krevní hladiny Ca2+,PO34- - vylučování močí, inhibice osteoblastů
- kalcitriol – D – hormon – z vit. D aktivován uV zářením, zvyšování vstřebávání Ca a P ve střevě
Regulace metabolismu vápníku
Příštítná tělíska
parathormon
zvýšení krevní hladiny Ca2+(podpora vstřebávání uvolňování z kosti zadržování vylučování ledvinami)
zvýšené vylučování PO2+ moči
Štítná žláza
parafolikulární buňky
kaleitonin
snížení krevní hladiny Ca21, PO2+ (vylučování močí, inhibice osteoklasu)
kalcitriol, D-hormon
z vitaminu D
zvyšování vstřebávání vápníku a fosforu ve střevě
Samčí pohlavní hormony a jejich funkce
Samčí
funkce
není nezbytná pro zachování organismu ale pro zachování druhu
produkuje pohlavní b. – 1p chromozomů
zprostředkovává spojení pohlavních buněk
- chromozomy savciptáci
♀XX♀XY
♂XY♂XX
varlata
stočené semenotvorné kanálky (uloženy v šourku)
přímí kanálek
varletní síň
odvodné kannálky
nadvarle
chámovod
močová roura
kryptorchismus
varlata nesestoupí do šourku
hl. hřebci, kanci a psi – u psů se velmi dědí
neplodnost
semenotvorné kanálky
spermatogeneze(3. fáze)
- zárodečné buňky – spermatogonie (2n)
→ mitóza – série spermatogonie A → spermatogonie B →
→ primární spermatocyty (2n) → první fáze meiózy →
→ sekundární spermatocyty (1n) → další fáze meiózy →
→ spermatidy → metamorfóza → spermie
sertociho podpůrné buňky
- tvorba spermií & výživa
leidigovy b.
- intersticiální, tvorba testosteronu
spermatogení cyklus cca 64 dní
spermie
hlavička
jádro – DNA 1n chromozomů
akrozom – polysacharidy a enzymy
krček
bičík
spojovací část – mitochondriální pochva
část hlavní
část terminální
při oplození vstupuje spermie do vajíčka celá i s bičíkem
- životnost – 1-2dny, spermatogení vlny – kontinuální produkce, chybí!!
Samičí pohlavní hormony a jejich funkce
Samičí pohlavní soustava
funkce
vytváří samičí pohlavní b.
zabespečení prostředí pro vývoj nového jedince
primární pohlavní orgány
vaječníky
sekundární pohlavní orgány
vejcovod
děloha
pochva
vulva
přídatné pohlavní orgány
mléčná žláza
Vaječníky
párové pohlavní žlázy
tvorba oocytů
tvorba hormonů – estrogeny + progesterony (žluté tělísko)
dřeň – cévy, nervy
kůra – folikuli primární
sekundární – předovulační
terciální – zralý – gráfův
Vejcovod
párový
nálevka – směr k rostousím folikulům, není pevně přirostlí k vaječníku
stěna- sekreční b. – výživa
řasinkové b. pohyb vajíčka do vaječníku do dělohy
transport oocytů do dělohy + oplození
Děloha
králice – vojitá
dvojrohá - rozdělená – prasnice, nerozdělená – kobyla
jednoduchá – primáti
stavba
endometrium- žlaznatá sliznice – výživa, tubulózní žlázy
myometrium- hladká svalovina – porod
perimetrium – seróza
funkce
místo vstupu spermií do vejcovodu, zahnízdění, tvorba placenty
vypuzení zralého plodu
- produkce hormonů- estron – březost
(PMSG – sérový gonadotropin – těhot. testy)
- PGF – prostaglaudin, průběh estrálního cyklu
Pochva
předsíň – vyůštění děložního břehu, moč trubice
vlastní pochva
panenská blána
Vulva
klitoris = poštěváček
2 kavernázní tělesa
sezitivní tělíska
Oplození
kapacitace spermií
dozrávání v děloze
aktivace subakozomálních enzymů
hyaluronidáza
akrozín
neuraminidáza
doba kapacitace
býk 6-7h, kanec beran 1-2h
fertilizační schopnost gamet
spermie
býk 20-30h
hřebec 24-48h
ptáci 10-40dní
člověk 3 dny
oocyty 6-12h
oplození
vazba na zona pellucida
akrozomální reakce
penetrace z. p.
vazba na plazmatickou membránu
fůze a aktivace vajíčka (změny v koncentraci Ca2- při oplození, zhájí se mit. děl.)
1) Penetrace
reakce zóny – 30 min – zabrání průniku dalších spermií
vznik prvojader – po několika h. pak jedno jádro = zygota
2) Rýhování
profáze
telofáze
monospermie
savci
při oplození více spermií, zárodek brzy zaniká
polyspermie
měkýši, hmyz, obojživelníci, ryby, ptáci
partenogeneze
včely
superfekundace
psi, kočky – více zárodků, každý může mít jiného otce
superpetace
občas u prasat, vyvíjení dvou plodů ze dvou po sobě jdoucích ovulací
Březost
ovulární fáze
zygota – 12.den (B)
rýhování vajíčka
buňky se dělí aniž by rostly, využívají energet. zásobu z vajíčka
embrionální fáze – zárodek
13.-45.den (B)
vznik plodových obalů, zakládají se orgány
fetální fáze – plod
růst a vývoj plodu
délka březosti
- B280 (270-300)
- Eq333 (310-360)
- S 115 (110-120)
- Ov, Cp150 (140-155)
- Ca 63 (58-70)
- Fe 58 (56-60)
u srn – latentní březost po páření dochází k periodě kdy je zastaven růst zárodku, začne růrt zase s prodlužujícím se dnem
Ovulační fáze
rýhování vajíčka
zygota(b. uzavřené do zony pellucidy) → blastomery
- morula – zhluk buněk
- blastocysta- diferenciace b. na 2 typy, má dutinu
- trofoblast – plod. obaly, spojení mezi zárodkem a matkou
- embryoblast → zárodek
protrhnutí zóny pellucidy- expanduje
nidace – uhnízdění v děloze
gastrulace – embrioblast diferenciovaný v jednotlivé zárodečné listy
(2b. → 4b. → 16b. → morula → blastocysta)
Zárodečné listy
ektoderm
- z trofoblastu
- pokožka, epitekl nosní a ušní dutiny, NS
entoderm
- z embryoblastu
- TS, plíce, moč. měchýř
mezoderm
- ledviny
Embryonální fáze
tvorba plodových obalů
amnion – ovčí blána – amniová voda, plod
chorion – blána klková – klky zanořené do endometria
allantois – blána močová – vyklenutí prvostřeva, hromadění moči
→ allantochorion
→ allantoamnin
diferenciace
Pupeční provazec
urachus – spojení moč. měchýře a moč. vaku
pupeční cévy
Placenta a její funkce
DS, TS, VS
spojení děložní sliznice a allantochorionu
výživa plodu a odvod katabolitů
výměna dých plynů
- fetální hemoglobin
ochrana plodu
- mikroorganismy, toxiny
tvorba hormonů
- progesteron, estrogeny, hCG (lidský choriový gonadotropin), PMSG
Typy placent
důležitý je počet bariér mezi krví plodu a matky
difůzní
Stres a reakce organismu na stres, typy stresových faktorů
Stres v medicíně
Stres můžeme definovat jako souhrn fyzických a duševních reakcí na nepřijatelný poměr mezi skutečnými nebo představovanými osobními zkušenostmi a očekáváními. Podle této definice je stres odpověď, která v sobě zahrnuje jak fyzické, tak i psychické složky. Jinými slovy, stres je stav organismu, který je obecnou odezvou na jakoukoliv výrazně působící zátěž – fyzickou nebo psychickou. Při stresu se uplatňují obranné mechanismy, které umožňují přežití organismu vystaveného nebezpečí.
Druhy stresu
Eustres – pozitivní zátěž, která v přiměřené míře stimuluje jedince k vyšším anebo lepším výkonům.
Distres – nadměrná zátěž, která může jedince poškodit a vyvolat onemocnění.
Psychické reakce na stres
Psychické reakce zahrnují přizpůsobení, a . Pokud stres vede k vyšším psychickým nebo fyzickým výkonům, jedná se o eustres. Tento druh stresu patří k hlavním prvkům lidského konání. Pokud ovšem působení stresu trvá příliš dlouho nebo přesáhne určitou mez (distres), může vést k rozhodnutím, jejichž důsledkem je úzkostné (únik) nebo depresivní (ústup) chování.
Fyzické reakce na stres
, který vyhodnocuje zátěž, řídí nejen chování, které má za cíl tuto zátěž překonat, ale zároveň vyvolává v těle reakce umožňující krátkodobě aktivo