virnici

a psí) – běžný parazit psů, hlavně pak štěňat, samci mají prstovitý zakončeníToxascaris leonina (škrkavka šelmí) – DH jsou psí i kočky, samci mají konický konce těla, bez prstovitého zakončeníNeoascaris vitulorum (škrkavka tuří) – parazituje u přežvýkavců, nebezpečná především pro mláďataParascaris equorum (škrkavka koňská) zástupci čeledi Ascariddidae (škrkavičkovití) jsou škrkavky s přísavkou před konečníkem a s přímým vývojem; Ascaridia galli (škrkavička kuří) – parazituje v tenkém střevě hrabavých ptáků, hus a řady ostatních volně žijících ptáků; u holubů a hrabavých ptáků se vyskytují: Ascaridia columbae, Ascaridia compar, Ascaridia lineatazástupci čeledi Anisakidae jsou biohelminti, s charakteristickým střevem se žaludkem a výběžkem, hlístice rodu Anisakis parazitují v trávicím traktu mořských savců, larvy příležitostně v člověkuŘád: Oxyurida (roupi)Čeleď: Osyuridae – drobní geohelminti s oxyuroidním jícnem, parazitují v tlustém nebo slepém střevěEnterobius vermicularis (roup dětský) – jedná se o jednu z nejrozšířenějších helmintózOxyuris equi (roup koňský)u hlodavců parazitují roupi rodu Syphacia a Aspicularis – jsou velmi častíPassalurus ambiguus (roup králičí)Čeleď: Heterakidae : roupi s preanální přísavkou a dvoukřídlou kopulační bursouHeterakis gallinae (roup kuří) – parazit slepých střev hrabavých ptáků, přenášející parazitickou bičenku Histomonas meleagridisŘád: Spirurida (Spirury)biohelminti, jejichž MH jsou členovcimají charakteristicky utvářený jícen – část žlaznatou a svalnatousamci nemají kopulační burzuparazitují nejčastěji v podkožní či v tělních dutinách, v oběhovém systému, méně často v trávicím traktuAnguillicola crassus – hematofág z plynového měchýře úhořů a může způsobit jejich masové hynutí Camallanus lacustricus – z okounů, parazit ryb se sklerotizovanou ústní kapsulou opatřenou žebry a výrůstky, MH jsou planktonní korýši Habronematidae (habronemy) – parazitují u koní v žaludku, hluboko ve sliznici, larvy se vyvíjí v mouchách; Habronema microstoma, Habronema muscae, Draschia megastomaparaziti oční komory řady kopytnatců, jejichž MH jsou také mouchy; u přežvýkavců parazituje Thelazia gulosa v jícnu přežvýkavců parazituje čeleď Gongylonematidae – na předním konci těla mají tyto spirury bradavkovité kutikulární útvary, MH jsou koprofágní brouci, Gongylonema pulchrum Dracunculus medinensis (vlasovec medinský) = „ohnivý had“ – je lokalizována v podkožním vazivu u člověka, šelem a skotu a způsobuje podkožní abscesy; samice nemají vulvu, larvy se uvolňují do vnějšího prostředí prasknutím konce těla samice při kontaktu s vodou Wuchereria bancrofti – parazituje v mízních uzlinách člověka a způsobuje cyhlurii, chylózní kýlu a elefantiázuBrugia malayi – parazituje u člověka Loa loa – parazituje v podkožní svalovině člověka, způsobuje oční filariózuDicrofilaria immitis – parazituje v pravé srdeční komoře a plicní tepně psů a koček, MH jsou komářiParafilaria multipapillosa – parazituje ve spojivkovém vaku koní, v tělní dutině a mesenteriálních cévách přežvýkavců i koníOnchocerca volvulus – způsobuje tzv.: „říční slepotu“ , parazituje v podkoží, mikrofilárie však mohou migrovat do očí, MH jsou u řek se často vyskytující muchničkyŘád: Tylenchida (Háďátka)saprofágové, dravci, cizopasníci hmyzu, ale především cizopasníci rostlinnapadají nadzemní i podzemní části rostlin a poškozují rostliny z venku (ektoparaziti) a zevnitř (endoparaziti)nebezpeční přenašeči virózmají rhabditoidní jícen s mohutným bulbem a dutý bodec (stilet) v ústní dutině2 podřády:Aphelenchina – hlístice nemají stilet bazálně rozšířený, patří sem volně žijící, saprofágní nebo dravé formy a paraziti rostlin, Aphelenchus avenae (háďátko obilné) – napadá podzemní části klíčících a mladých rostlin; Aphelenchoides ritzemabosi (háďátko kopretinové) a Aphelenchoides fragariae (háďátko jahodníkové)Tylenchina – s mohutným stiletem v ústní dutině, který knoflíkovitě rozšířen, pronikají do pletiv aktivně pomocí stiletu, Ditylenchus dipsaci (háďátko zhoubné) – které poškozuje nadzemní i podzemní části řady druhů rostlin, Heterodera avenae (háďatko ovesné), Heterodera caxotae (háďátko mrkvové), Heterodera hunulli (háďátko chmelové) a Hererodera schachtii (háďátko řepné), háďátka rodu Globodera tvoří kulovité cysty, patří sem Globoder rostochiensis (háďátko bramborové); háďátka rodu Meloidogyne tvoří hálky na kořenech rostlin, žijí endofágně, Meloidogyne hapla (háďátko kořenové)Kmen: Tardigrada (Želvušky)4 páry komolcovitých nohou s drápkyústní otvor s dlouhými bodcigonochoristi s přímým vývojemvoda a vlhké biotopy, nejčastěji mechyEchiniscus granulosus (želvuška zrnitá)Macrobiotus hufelandi (medvíďátko obecné)Kmen: Onychophora (Drápkovci)homonomně článkované tělonečlánkovité končetiny s dvojicí drápků1 pár tykadeloči vybavené rohovkou i čočkou1 pár čelistí, několik párů pedipalpvzdušnicegonochoristi s přímým vývojemPeripatus torquatus (drápkovec límečkový) – žije v karibské oblasti