Teorie přednášky2

, na kterém probíhají reakce = povrch je tím
větší čím menší jsou půdní částice
Chemické vlastnosti rozhodují o: 1.množství bazických kationtů, v půdách jsou nejběžnější
Ca, Mg, Na, K, NH4
2.obsahu rozpustných solí
Charakter mateční horniny ovlivňují rostlinné živiny
1.Mateční hornina
Při posuzování hodnot kontaminace je třeba brát v úvahu požadované hodnoty
podzoly - kyselé kambizemi = districké kambizemi
vápenec - karbonátová hornina
opuka
horniny, ze kterých nejčastěji vznikají rendziny
regozem - lehké písčité půdy na vodních/ fluviatilních sedimentech vznikají fluvizemě popř.černice
půdy na sprašových pokryvech - typický půdní typ je černozem a v okrajových oblastech hnědozem
na tercierních jílech se nacházejí (v sev.Čechách) smonice
2. Klimatický faktor - hraje důležitou úlohu ve 3 půdních procesech zvětrávání
ovliv. vývoje
org.hmoty
migrace látek v
profilu
Chladné klima s nedostatkem tepla bude charak. půdy s pomalým zvětr.(tundry) x intenzivní zvětrávací pochody v rovníkovém klimatu s dostatkem tepla
Organická hmota - kde je klima nepříznivé pro život jsou přeměny org. hmoty nepříznivé/ pomalé, výsledek nekvalitní
pohyb látek v profilu - nejlépe tam, kde je dostatek srážek ve směru gravitace (existují klim. podmínky, které vyvolávají pohyb látek proti gravitaci a to v oblastech teplých, suchých, relativně blízkých k povrchu)
Na vývoj klimatu působí 2 základní zákonitosti:
1.Srážky
2.Teplota
Kde je dostatek vody ovlivňuje množství půd teplota:
tundrové půdy ---- podzol---kambizem---luvizem---hnědozem----fersilitické půdy(Fe,Si,Al)---
zvyšuje se teplota !!!
---ferolitické půdy(Fe, Al) (nachází se kolem rovníku)
Tam, kde je dostatek tepla je lim. faktorem množství vody
pouštní půdy ---- polopouštní půdy ---- stepní půdy šedé ---- stepní půdy hnědé ---- kaštanové
zvyšuje se množství H2O
půdy ---- černozemě
Při pedogenezi vznikají různé horizonty A - organominerální
B - vzniklé transform. a migrač.procesy
C - materiál mateční horniny
A - B - C - 3 fázové půdy
KLIMAX - rovnováha mezi prostředím a půdou, rozeznáváme 3 skupiny půd:
1.půdy zonální - půdy se vytvořily rovnováhou mezi půdou a klimatem - klimax klimatický
2.půdy intrazonální - vytvoří se zároveň s půdou a stanovištěm = klimax stanovištní
3.půdy antrozonální
půdy azonální - nemohly vytvořit klimax, nevytvořily rovnováhu prostředí
neměly čas dojít do rovnováhy
pedogenetický pochod může být narušován erozí
3.Vegetační faktor
Hovoříme o přirozené vegetaci
- vyznačuje se ve 4 základních oblastech: mikroklima
hloubka prokořenění
transformace org.hmoty
ovlivnění eroze
a) mikroklima - lesní porost - vlhčí, menší teplotní výkovy, menší evaporace, vodní bilance výhodnější
b) hloubka prokořenění
tráva
kořeny

A - humusový horizont
B - iluviální horizont - obohacený eluviální horizont = ochuzený
humusotvorný materiál ( podléhá různým přeměnám), závisí na chem.složení
humusotvorného materiálu, mění své složení v závislosti na původu:
pochází - li 1.z vegetace bylinné - snadno podléhá transformacím s kladným a rychlým výsledkem, spoluurčuje půdní typ, příznivé složení - obsahuje zvýš. množství A, bezdusíkaté energiticky bohaté sloučeniny (celulóza, hemi- celulóza = polysacharidy)
2. z vegetace lesní (jehličnaté lesy) - humus. mater. - málo A, celulózy, hemi-celulózy, zvýšené množství vosků, pryskyřic, ligninu (špatně trasnformovatelné, výsledek transformací negativní => nekvalitní půdní typ = podzol - podzolizace)
eroze - kompletní porost chrání před erozí, stepní vegetace (travinná, bylinná
společenstva) - intenzita eroze za stejných reliefních podmínek vyšší
souvislost vegetace a pedogeneze
přirozené porosty - jehličnaté, smrkové lesy ==> tvorba podzolů, kambizemí,
dystrických (kyselých) - borové porosty - tvorba podzolů
- smíšené porosty - tvorba kambizemí
- listnaté lesy - tvorba hnědozemě, luvizemě
rendziny - stepní porosty - černozem, regozem
- lužní porosty (na sedimentech říčních) - fluvizemě, černice
- mokřadní porosty - pseudoglej, glej, organozem
sedimentace - ovlivňuje směr vývoje půdy
4.Voda
v půdách v běžném množství
nadbytek vody - změny(vytlačení vzduchu z pórů) - jiná orientace vývoje , z vody se ztrácí rozpuštěný kyslík, původně oxidační a aerobní podmínky se mění na redukční a anaerobní, mění se barva půdy, podle Fe, Fe2+ dvojmocné železo - barva původně rezavá se mění na zelenou, Fe3+ trojmocné železo - rezavá barva - málo hydratované půdy - barva až do červena
pod vlivem vody vznikají 3 specifické půdní typy:
pseudoglej - voda stagnuje pouze část roku, hladina podzemní vody kolísá
glej - redukce totální - voda stagnuje po celý rok, bezodtoková území, hladina podzemní vody nekolísá, nezávisí na srážkách
organozem
5.Člověk
výrazně nenarušuje pedogenetické pochody orbou
1.mění pouze povrchovou vrstvu - není podobná původní = půdní typ = kultizem - vysoce vyhnojené půdy, rygolování - hluboké promíchávání vrstev, např. při zakládání vinic, promíšení vrstev půdy => kultizem - vrchní část profilu má výrazně odlišný charakter ve srovnání s pův. charakter,ale spodek zůstává
2.mění celou půdu se vším = půdní typ = antropozem - důlní činnost, rekultivace výsypek, substrát i povrchová vrstva je vytvořená zcela nově
RELIÉF = utvoření terénu
expozice - dokáže změnit mikroklima - obrácení ke světovým stránám, vlhčí a chladnější - S,

množství srážek stejné, zanedbáváme evapotranspirace, půdy na svazích méně diferencovány, podsvahové (koluviální) - propouští nejvíc vody, vytváří se půdy ovlivněné nadbytkem vody
cenografické mapy - registrují množství radioaktivního Cesia Cs 137 na daném povrchu, vzniká při umělých nukleárních zkouškách, poločas rozpadu 30let, omezené množství v oblastech deluvii /aluvií
zachycuje se v nejsvrchnější vrstvě
Stáří - tvorba vývoje - různé typy určení stáří půd
1. palynologie - nauka o pylu (pyl.zrna velmi rezistentní, různé povrchy zrn u různých rostlin, výskyt rostlin - stáří : - převládnutí borovice a břízy = éra preboreální (8500 - 7500př.n.l.)
- borovice, orešák = éra boreální (7500 - 5500 př.n.l.)
- dub, ořešák - éra atlantická (5500 - 3000př.n.l.)
- buk, jedle = éra sudboreální (3000 - 800 př.n.l.)
- buk, jedle, bříza - éra subatlantická (800 - až doteď)
2.využití archeologie - dekarbonatace (odvápňování) vápenců - působení kyseliny uhličité
u vápenců eroze v 1 cm krát 100let - přehled, jak je půda stará
záření C14 (dostává se do půdy s organ.hmotou) , z ovzduší, fotosyntetizován, zastavění do rostlin, mineralizován, humifikován - vytvoření velmi trvalých humusových látek = humáty (soli huminových kyselin - navazují kontakty s miner. podílem)
HORIZONTY ČR:
1.horizonty pseudoglejové - mramorové - střídají se skvrny troj a dvojmocného železa, vyvíjí
se velmi rychle
2.kambikové h. - typické pro kambizemě, vytváří se tisíce let
3.humusoseskvioxiový - podzoly
natrické h. = oxické h. - typické pro oblasti tropů
VÝVOJOVÉ CYKLY
Ovlivnění vývoje půd prostředím, ovlivněno kolísáním te