stonozkovci

předohrudivětšinou dravci a hubí škodlivý hmyzčeleď: Carabidae (střevlíkovití) – larvy i dospělci bioregulátoři bezobratlých živočichů; Carabus cancellatus (střevlík měděný); Carabus granulosus (střevlík zrnitý); Carabus violaceus (střevlík fialový); výjimku tvoří podčeleď Zabriinae, vyžírají semena trav – Zabrus tenebrioides (hrbáč osenní)čeleď: Cicindelidae (svižníkovití) – rod Mantichora, největší zástupci; u nás rod Cicindela – Cicindela campestris (svižník polní)čeleď: Gyrinidae (vírníkovití) a Dytiscidae (potáúníkovití) – ve vodním prostředí; Dytiscis marginalis (potápník vroubený)Podřád: Polyphaga (všežraví)larvy s jedním drápkem a s nerozděleným tibiotarsempleura předohrudi u dospělců je plně zakrytaNadčeleď: Hydrophiloidea většina druhů je draváčeleď Hyrophilidae (vodomilovití) – ve vodním prostředí; Hydrous piceus (vodomil černý) čeleď Histeridae (mršníkovití) – živí se larvami dvoukřídlých na mršinách, dospělci mají částečně zkrácené krovky; Hister fimetarius (mršník výkalový)Nadčeleď: Staphylinoidea většinou zkrácené krovky, které neúplně kryjí zadečkové články a jsou zpravidla užitečníčeleď Staphylinidae (drabčíkovití) – většina druhů je dravá; Oxytelus sculptus (drabčík tečkovaný); Oxyporus rufus (dravčík žlutočerný) – má mohutná kusadla a pronásleduje v plodnicích larvy muchčeleď Siophidae (mrchožroutovití) – působí jako „úklidová četa“; Necrophorus vespillo (hrobařík obecný); Aclypea opaca (mrchožrout zploštělý)Nadčeleď: Scarabaeoideanápadná vějířovitá tykadlalarvy (ponravy) – živí se tlejícím substrátem nebo exkrementydospělci mají zpravidla různé výrůstky na štítě a nápadná kusadlaScarabaeidae (vrubounovití) – dospělci utváří ze zvířecích exkrementů velké kuličky, které zahrabávají do země a které jsou zdrojem potravy pro larvy; rod Scarabaeus (vruboun); rod Geotrupes (chrobák) a Aphodius (hnojník) – Geotrupes stercorarius (chrobák obecný), Aphodius fimetarius (hnojník obecný), Melolontha melolontha (chrous obecný), Phyllopertha horticola (listokaz zahradní)čeleď: Lucanidae (roháčovití) – dospělci samců jsou nápadní mohutnými kusadly; Lucanus cervus (roháč obecný)Nadčeleď: Buprestoidealarvy – zpravidla beznohé s mohutně vyvinutou hlavou a žijí v různých částech rostlindospělci patří mezi nejkrásnější brouky, jejich krovky jsou velice pestře kovově zbarvenéčeleď: Buprestidae (krascovití) – Chalcophora mariana (krasec meďák); rody Anthaxia a Agrilus – Anthaxia nitidula (krasec lesklý); Anthaxia quadripunctata (krasec čtyřtečný); Agrilus biguttatus (polník dvojtečný); Agrilus aurichalceusNadčeleď: Elateroidea larvy se živí rostlinnými tkáněmi nebo tlejícím substrátemčeleď Elateridae (kovaříkovití) – larvy mohou způsobovat značné škody na kulturních rostlinách; Adelocera murina (kovařík šedý); Athous vittatus (kovařík páskovaný)Nadčeleď: Cantharoidealarvy a dospělci jsou dravci a jsou užitečnídospělci – slabě sklerotizované a měkké krovky; mají ve svém těle látky, které jsou jedovaté pro případné predátoryCantharidae (páteříčkovití) – většina druhů, zejména rod Cantharis, je mšicožravých (aphidofágních) – Cantharis fusca (páteříček sněhový)Lampyridae (světluškovití) – jejichž zástupci létají v noci a pro hledání vhodného partnera ke kopulaci používají „světýlek“ na konci zadečku; Lamprohiza splendidula (světluška menší)Nadčeleď: Bostrychoidea významní škůdci skladišť a domácnostíčeleď Anobiidae (červotočivití) – Stegobium paniceum (červotoč spížní)Nadčeleď: Cucujoideačeleď Coccinellidae (slunéčkovití) – mšicožraví, Coccinella septempunctata (slunéčko sedmitečné)Nadčeleď: Tenebrionoidea čeleď Tenebrionidae (potemníkovití) – Tenebrio molitor (potemník moučný); rod Tribolium – Tribolium destructor (potemník zhoubný)Nadčeleď: Chrysomeloidealarvy většiny druhů se živí rostlinnými pletivyčeleď Carambycidae (tesaříkovití) – Titanus giganteus – největší brouk světa; Spondylis buprestoides (tesařík borový); Hylotrupes bajulus (tesařík krovový)čeleď Chrysomelidae (mandelinkovití) – Leptinotarsa decemlineata (mandelinka bramborová)Nadčeleď: Curculionoidea nebezpeční škůdci rostlinčeleď Curculionidae (nosatcovití) – brouci s noscovitě protáhlou hlavou a lomenými tykadly; Phillobius oblongus (listohlod obecný); Sitona crinitus (listopas ozdobný); Anthonomus pomorum (květopas jabloňový); Sithophilus granarius (pilous černý) – nebezpečný škůdce ve skladech obilovinScolytidae (kůrovcovití) – nebezpeční, přenašeči různých viróz a houbových chorob na stromy; Ips typographus (lýkožrout smrkový) – rychle se šířící druh; Scolytus mali (bělokaz švestkový)Řád: Hymenoptera (blanokřídlí)ústní ústrojí je kousací, někdy jsou čelisti a zvláště spodní pysk upraven k lízání a sáníkřídla jsou blanitá s bohatou žilnatinou vždy mají vytvořeno kladélkosamci jsou haploidní, rodí se z neoplozených vajíčekPodřád: Symphyta (širopasí)zadeček je celou šířkou napojený na hruďkladélko je silné a ploché larvy jsou housenice, mají na zadečku více jak pět párů panožekAthalia rosae (pilatka řepková); Hoplocampa minuta (pilatka švestková); Rhogogaster viridis (pilatka zelená)Podřád: Apocrita (štíhlopasí)2. někdy i 3. zadečkový článek je zúžený a upravený ve stopku spojující zadeček s hrudíkladélko je štětinovité až bodcovité (Terebrantia), nebo je přetvořeno v žahadlo (Aculeata)larvy – bez noh a očíTerebrantia (kladélkatí)Nadčeleď: Ichneumonoideavětšina zástupců – parazitoidi škodlivého hmyzučeleď: Ichneumonidae (lumkovití) – mají dlouhé kladélko, který propichují dřevní hmotu a vajíčka kladou přímo do larev dřevokazného hmyzu; Rhyssa persuasoria (lumek velký); Nemeritic auricularia (lumek domácí)čeleď: Braconidae (lumčíkovití) – samičky kladou větší množství vajíček přímo do larev různého hmyzu, kuklí se mimo tělo svého hostitele; Apanteles glomeratus (lumčík žlutonohý)Aculeata (žahadlovití)Nadčeleď: Chalcidoidea parazitoidi bezobratlých, dospělci – velmi redukovanou žilnatinučeleď: Chalcididae (chakidkovití) – Trichogramma maydisNadčeleď: Proctotrupoidea čeleď: Scelionidae (vejcomarovití)Nadčeleď: Pompiloideaparazitoidi pavoukůznehybnění pavouka vbodnutím žahadla do hlavohrudní nervové zauzliny – pavouka zahrabou do půdy a nakladou na něj jedno vajíčko – živí se jím larvačeleď: Pompolidae (hrabalkovití) – Pepsis rubra – loví sklípkanyNadčeleď: Formicoidea mravenci žijí pospolitě a je u nich rozšířená kastacezákladem každého mraveniště je královna, která klade vajíčka; nejpočetnější kastu tvoří dělnice, které se starají o mravenčí plod, budování mraveniště, zásoby potravin, o královnu a o obranu mraveništěv letních měsících dochází k mravenčímu rojení, samci po kopulaci hynouchráněný rod Formica – budují velká kopulovitá mraveniště nejčastěji v lesních porostech ; Formica rufa (mravenec lesní); Formice pratensis; Lasius niger (mravenec obecný) – na loukách a zahradách; Lasius fuliginosus (mravenec voňavý) – v dutinách dubů„rezaví mravenci“ – žijí pod kameny, druh Myrmica rubra; Monomorium pharaonis (mravenec farao) – značně škodlivý; Camponotus herculaneus (mravenec dřevokaz) Nadčeleď: Vespoideaužiteční bioregulátořiprvní článek zadních chodidel je rozšířenývosy si budují velká kulovitá hnízda na stromech nebo v zemi ze slin a rozdrcené dřevní hmotyčeleď: Masaridae (medovosovití); Eumenidae (jízlivkovití) a Vespidae (vosovití) – u násVespa crabro (sršeň obecná) – naše největší vosa, chráněna zákonem; Paravespula vulgaris (vosa obecná); Paravespula germanica (vosa útočná), Dolichovespula silvestris (vosa lesní)Nadčeleď: Apoideadospělci mají rozšířený první článek zadních chodidel a většina zástupců jednotlivých čeledí jsou především opylovačičeleď: Apidae (včelovití) – Apis mellifera (včela medonosná) – opylovač, producent medu; Megachile rotundata (čalounice mateřídoušková)rod Bombus (čmeláci) – důležití a nenahraditelní opylovači; Bombus terrestris (čmelák zemní); Xylocopa violacea (drvodělka fialová) – naše největší včelaŘád: Mecoptera (Srpice)hlava protažená v nápadný nosec, na jehož konci se nachází drobné kousací ústní ústrojí většina druhů má vyvinuty oba páry křídel s bohatou žilnatinou, na kterých jsou často tmavé skvrnyzadeček je protažen u samců je v klidu srpovitě ohnut směrem vzhůru a zakončen mohutným kopulačním aparátemmasožravci a některé druhy jsou dravé; mimotělní trávenílarvy mají panožky na většině článcích, kukla je volnáPanorpa communis (srpice obecná); Boreus hiemalis (sněžnice matná)Řád: Trichoptera (Chrostíci)vývin probíhá ve vodním prostředíhlava je ortognátní a nese dlouhá nitkovitá tykadla; ústní ústrojí je kousací, ale kusadla jsou zakrnělávětšinou jsou vyvinuty oba páry křídel, která jsou hustě pokryta chloupky nebo šupinkamiPhilopotamus variegatus; Philopotamus ludificatus Řád: Siphonaptera (blechy)druhotně bezkřídlý hmyz bez složených očí, s tělem ze stran zploštělýmzřetelně oddělené hrudní články, ústní ústrojí je bodavě sací, tykadla jsou uložena ve žlábcích po stranách hlavy, jsou složena ze dvou článků a děleného „kyje“, hlava je skoro nepohyblivě spojena s hrudí, nohy jsou uzpůsobeny ke skákánítělo je silně sklerotizováno a opatřeno dozadu směřujícími silnými štětinami nebo ktenidiemi (hřebeny)larvy jsou beznohé, s dobře vyvinutou hlavou a kousacím ústním ústrojím, živí se organickými zbytky ve hnízdech hostitelůkukla je volná a leží v kokonu splétaném larvoupřenašeči různých chorob Xenopsylla cheopis (blecha morová) – přenáší mor; Pulex irritans (blecha obecná) – parazituje na člověku; Ctenocephalides canis (blecha psí) – na psech; Ceratophyllus gallinae (blecha slepičí) – na ptácích a drůbeži, může parazitovat i na člověku; Ctenocephalides felis (blecha kočičí) – na kočkáchrůzné druhy blech se liší přítomností „hřebínků“Řád: Lepidoptera (motýli)oba páry křídel krytě překrývajícími se šupinkami, tělo je také šupinkami pokrytéústní ústrojí je savé v podobě svinutelného sosákutykadla jsou různých tvarů, většinou jsou dlouhá, nitkovitá nebo štětinkovitá, na konci bývají paličkovitě rozšířenahrudní články jsou srostlé; na středohrudi kryjí kořeny křídel ramenní krytky (tegulae)při kořeni předních křídel je výběžek zvaný jugum, který napomáhá spoludržení křídel při letularvy (housenky) motýlů mají méně jak pět párů panožek a většinou ožírají listy rostlin, často vyhlodávají vnitřek listů a vytvářejí tam chodbičky (miny)Podřád: Ditrysia ústní ústrojí kousací a živí se pylemhousenky mají panožky na všech článcích zadečku čeleď: Micropterygidae (chrostíkovcovití)Podřád: Ditrysia drobní motýli u úzkými křídly, jejichž housenky jsou častými škůdci skladů potravin nebo textilučeleď: Tineidae (molovití) – Tineola bisselliella (mol šatní); Nemapogon granellus (mol obilní)čeleď: Pyralidae (zavíječovití) – trojúhelná přední křídla; škodí na potravinách a rostlinách; Ephestia kuchniella (zavíječ moučný); Ostrinia nubilalis (zavíječ kukuřičný)čeleď: Gelechiidae (madadlovkovití) – nápadně rozšířená makadla; Scrobipalpa ocellatella (makadlovka řepná); Depressaria nervosa (makadlovka kmínová), Sitotroga cerealella (makadlovka obilní)čeleď: Pieridae (běláskovití) – s bílými nebo žlutými křídly; Pieris brassicae (bělásek zelný)čeleď: Tortricidae (obalečovití) – na ovocných stromech; Cydia pomonella (obaleč jablečný) – poškozují malvice jabloní; Cydia funebrana (obaleč švestkový) – způsobuje červovitost švestek; Cydia nigricana (obaleč hrachový) – na luskovinách; Polychrosis botrana (obaleč mramorovaný) – na vinné révěčeleď: Geometridae (píďalkovití) – na různých stromech a keřích; Erannis defoliarta (píďalka zhoubná); Operophtera brumata (píďalka podzimní)čeleď: Lymantriidae (bekyňovití) – v lesním hospodářství jsou nejvýznamnějšími škůdci; Lymantria monacha (bekyně mniška); Lymantria dispar (bekyně velkohlavá)čeleď: Gracillariidae (klíněnkovití) – Cameraria ohridella (klíněnka jírovcová) – housenky decimují porosty jírovcůčeleď: Sesiidae (nesytkovití) – techničtí škůdci dřeva; Sesia apiformis (nesytka sršňová); Synanthedon tipuliformis (nesytka rybízová)čeleď: Nymphalidae (babočkovití) – velcí, pestře zbarvení; Aglais urticae (babočka kopřivová); Inachus io (babočka paví oko); Vanessa atalanta (babočka admirál); Nymphalis antiopa (babočka osiková) – dnes vzácný motýl má černá křídla se žlutým lememčeleď: Papilionidae (otakárkovití) – nejkrásnější motýli; Papilio machaon (otakárek fenyklový); Iphiclides padalirius (otakárek ovocný) – zákonem chráněničeleď: Lycaenidae (modráskovití) – housenky žijí v symbióze s mravenci; Polyommatus icarus (modrásek)čeleď: Noctuidae (můrovití) – motýly s noční aktivitou; středně velcí až velcí motýli s typickou „můří“ kresbou na předních křídlech; housenky se ukrývají zpravidla v půdě, kde mohou ožírat kořínky rostlin; Euxoa tritici (osenice pšeničná); Autographa gamma (můra gama); Thysania agrippina (tyza velká) – největší motýl na světěčeleď: Bombycidae (bourcovití) - průmyslové využití – Bombyx mori (bourec morušový), jehož housenky produkují vlákna, která jsou základní surovinou pro výrobu hedvábíŘád: Diptera (dvoukřídlí)vytvořen pouze první pár křídel, spodní pár se změnil na kyvadélka (haltery)ústní ústrojí je bodavě savé, někdy se zvětšují části vytvořené ze spodního pysku, čímž vzniká sosák, jehož labely jsou poduškovitě rozšířenétykadla jsou buď dlouhá a vícečlánková, nebo jsou pouze tříčlánkovaná a opatřená různě tvarovanou brvou zvanou aristahrudní články srostly v jeden celeku samic je často konec zadečku protažen v nepravé kladélkovývoj larev probíhá na souši nebo ve vodělarvy nikdy nemají nohy, nejvýše jen jejich panožkovité zbytkykukla je často uložena v pokožce posledního larválního instaru (puparium)Podřád: Nematocera (komáři)makadla složena ze 4 – 5 článků, tykadla jsou dlouhá a skládají se z většího počtu než 4 víceméně podobných článkůlarvy mají zřetelnou hlavu, kukly jsou volnéCecidomyiidae (bejlomorkovití) – významní škůdci kulturních rostlin; larvy vytváří na rostlinách nápadné zduřeniny (hálky); Asphondylia miki (Plodomorka lusková); Mayetiola destructor (bejlomorka obilná); Dasyneura brassicae (bejlomorka kapustová) – na brukvovitých rostlináchčeleď: Culicidae (komárovití) – sají krevpodčeleď: Culicinae – ústní ústrojí protažené a na křídlech šupinky a chloupky; dělíme na tribus Anophelini (zadeček je bez šupinek a makadla samiček jsou stejně dlouhá jako sosák) a tribus Culincini (na zadečku jsou šupinky a makadla samiček jsou kratší než sosák); Culex pipiens (komár písklavý); Aëdes cantans (komár obecný); v tropických oblastech je nebezpečný rod Anopheles, který přenáší malárii, Anopheles maculipennis (anafeles čtyřskvrnný)čeleď: Simullidae (muchničkovití) – Odagmia ornata (muchnička zdobená) nejrozšířenější druhy – Culicoides obsoletus a Culicoides punctatusčeleď: Ceratopogonidae (pakomárcovití) čeleď: Chironomidae (pakomárovití)Podřád: Brachycera (mouchy)makadla jen z 1 – 2 článků a tykadla nejčastěji ze 3 článků, přičemž z třetího článku vyrůstá zbytek tykadla přeměněný v koncový stylus nebo předkoncovou aristularvy jsou bezhlavé (acefalní) s háčkovitým ústním ústrojímkukly jsou volné, někdy uložené v pupariuInfrařád: Tabanomorpha ektoparaziti zvířatčeleď: Tabanidae (ovádovití) – bodavý a krevsající hmyz; Tabanus bovinus (ovád hovězí); Haematopota pluvialis (bzikavka dešťová); Chrysops eaecutiens (bzikavka slepoočka)čeleď: Empididae (kroužilkovití) Infrařád: Asilomorpha Asilidae (roupcovití) – kořist uchvacují pomocí dlouhých nohou a často ještě v letu probodnou sosákem; Laphria flava (roupec žlutý)Infrařád: Muscomorphačeleď: Agromyzidae (vrtalkovití) – škůdci rostlin; Agromysa megalopsis (vrtalka), Agramyza nigrella čeleď: Anthomyiidae (květilkovití) – značně poškozují pletiva listů a stonky rostlin; Delia brassicae (květilka zelná)čeleď: Taphritidae (vrtulovití) – poškozují plody ovocných stromů; Rhagoletis cerasi (vrtule třešňová)čeleď: Chloropidae (zelenuškovití) – Oscinella frit (bzunka ječná), Chlorops pumilionis (zelenuška žlutopásá)Oestridae (střečci nosní) – první larvální instar žije v těle samice; Cephenemyla auribarbis (střeček rodohlavý) – parazituje v nosohltanu jelenní zvěře; Oestrus ovis (střeček ovčí)Hypodermatidae (Podkožní střečci) – larvy se zavrtávají pod kůži hostitele, často v jeho těle migrují; Hypoderma bovis – parazituje u skotu; Hypoderma diana – žijí pod kůží jelenovitýchGastrophilidae (žaludeční střečci) – vajíčka bývají nejčastěji slíznuty z povrchu těla, po vylíhnutí putují trávicím traktem a převážně se usidlují v žaludeční stěně; Gastrophilus intestinalis (střeček koňský)Hippoboscidae (klošovití) – Melophagus ovinus (kloš ovčí)čeleď: Calliphoridae (bzučivkovití) – larvy konzumují nekrotickou živočišnou tkáň; Lucilia bufonivora – parazituje ve sliznici dutiny nosní u ropuchčeleď: Tachinidae (kuklicovití) – larvy vyžírají jiné bezobratlé, zejména larvální stádia a dospělce různého škodlivého hmyzučeleď: Syrphidae (pestřenkovití) – opylovačiŘád: Strepsiptera (řásnokřídlí)významná z hlediska evoluce, taxonomicky velmi obtížnásamice jsou bezkřídlé, žijí v tělech hostitel a nepřijímají potravujejich tělní dutina je vyplněna vajíčkysamci jsou vzácní a okřídleníje vytvořen pouze jeden pár křídelprvní instar (triungulinoid) – napadá hostitele, v jeho těle se přetvoří ve struskovitou parasitickou larvukuklí se v hostiteli