savci

ně se páří s vlkem šakalem i jinými druhy rodu Canis
Canis dingo
, šakalem druhy
- autodomestikace - aktivně sledoval člověka (odpadky)
- 10000 l.př.n.l., asi nejdřív v Přední Asii
dingo
• Liška obecná(Vulpes vulpes )
Psík mývalovitý (Nyctereutes
procyonoides)py
z JV Asie
Čeleď: Medvědovití (Ursidae)
- největší šelmy
- nemají obličejovou mimiku
--unásmedvědhnědý (Ursus arctos)
•Medvěd hnědý (Ursus arctor)
• poddruhy brtník grizzly kodiak
u nás medv d hn arctos
, ,
• Moravskoslezské Beskydy
• 150 - 400 kg
• Kodiak - největší rasa medvěda na ostrově
Kodiak (samec až 3 m a 720 kg)
Čeleď: Kunovití (lasicovití) -Mustelidae Kunovití
- malé, až maximálně středně velké šelmy do max. 15 kg
-
- s delším ocasem a pachovými žlázami kolem řitního otvoru.
-
Lasice hranostaj (Mustela erminea)
• Lasice kolčava (Mustela
nivalis)
erminea
• Tchoř tmavý(Mustela putorius)
Tchoř stepní(Mustela eversmanni)
teplé bezlesé biotopy
sysli
Norek americký (Mustela vison )
kožešinové zvíře
menší než tchoř
bílý pysk
u vod
• Kuna lesní (Martes martes)
• 48 - 53 cm, samice 23 -28 cm 650 - 1800 g
• stromový
Kuna skalní (Martes foina)
přemnožená na krajích měst a ve vsích
spíš pozemní
• Jezevec lesní (Meles meles)
áhlé té d í h d t•rozs sys my po zemn c oupa
• všežravec
• Vydra říční (Lutra lutra)
líblá it• plovací blány mez prs y
• ryby, vodní bezobratlí
20001992
Čeleď: kočkovití (felidae)
tžitlédá (d d )- zatažite n r py (do pouz er
- hlava krátká, zaoblená se zkrácenou obličejovou částí lebky
- často nápadně dlouhý ocas
č
• Kočka divoká (Felis
il i )
- u nás ko ka divoká (Felis silvestris) a rys ostrovid (Lynx lynx).
Kočka domácí (Felis
silvestr s
•u nás řídce v karpatské oblasti

silvestris f. catus)
•domestikace z poddruhu F. s . l y b i c a
(Egypt), následně přikříženy severské
F.s.silvestris
•doba domestikace nejasné, ale do
2.stol. př.n.l. málo dokumentujících
kreseb
•posvátné zvíře
Rys ostrovid (Lynx lynx) ostrovid
• 10 - 30 kg
•na Šumavě vysazen
• potrava - lesní hlodavci po hlodavci po
savce velikosti srny
Řád: Hlodavci (Rodentia) (Rodentia)
• neúplný chrup
• pár dlouhých hlodavých zubů
v každé čelisti bez kořenů každé , ko ,
stále dorůstají
•špičáky a třenáky chybí (nebo
jsou pouze poslední dva)
• mezi hlodáky a stoličkami
mezera kterou označujeme, kterou ozna
diastema.
• Veverkovití
Veverka obecná (Sciurus vulgaris)Veve obec is
lesy Euroasie
huňatý ocas - padák
ročně 3 vrhy po 3-5 mláďatechyp
Sysel obecný
Svišť horský
(Mt t)
(Spermophilus citellus)
Marmota marmo a
•až 7 kg
•nad horní hranicí lesa Tater,
Pyrenejí, Alp
• Plchovití (Gliridae)
• drobní noční hlodavci
• dlouhý ocas někdy opatřený chomáčkem
štětičkovitých chlupů
•zimní spánek
• u nás 4 druhy
Plšík lískový
(Muscardinus
Plch velký (Glis glis)
avellanarius)
• Křečkovití (Cricetidae) - Lícní torby, zakrnělý ocas,
téměř lysé boltce.
Kř č kltý(Mite ek zlatý Mesocrice us
auratus)
11 - 18 cm
Křeček polní (Cricetus cricetus)
20 -32 cm (i 600g)
Turecko, Sýrie
laboratorní zvíře

stepní -dnes tam, kde obilí
• Hrabošovití (Arvicolidae)
• Ocas je kratší než délka těla
• Boltce poměrně malé
Hbš lí(Mi t li )• Hrabo po n cro us arvalis
Hraboš mokřadní
(Mi i )crotus agrest s
Norník rudý
(Clethrionomys glareolus)
8 - 12 cm
lesní
dlouhoocasí
velká rozmnožovací schopnost
• Ondatra pižmová
• (Ondatra zibethicus)
• bizam
25 40• - cm
•původně Kanada až Kalifornie
• u nás vysazena1905
•přizpůsobena vodnímu životu
• Hryzec vodní
• (Arvicola terrestris)
• 18- 25 cm !!!
• Euroasie
• u vody, přes zimu suchozemský
í říliš k d í ži t•nen p vo n mu vo u
přizpůsoben
Myšovití (Muridae)
Krysa obecná (Rattus rarattus)
15 25
semenožraví až všežraví
dlouhý ocas, dlouhé boltce
původně jen Starý svět
- cm
jý
Myš domácí (Mus musculus)
mnoho forem - dnes samostatné druhy
• Myšice křovinná (Apodemus
sylvaticus)
• Myšice lesní (Apodemus
flavicollis)
B b ití (C t id )• o rov (Cas or ae
• velcí hlodavci
•široký plochý ocasýp
• plovací blány mezi prsty zadních
nohou
• B