Populace_spolecenstva

cký vklad do přežití
• velká konkurenční schopnost
• nízké výkyvy početnosti
Populační stategie R-C-S (Grime 1979)
• Rozdíly v odolnosti stresu (S), konkurenci (C) a
narušování (R)
• R-stratégové
– vysoká reprodukční schopnost a rychlý vývoj, odolnost
narušování
• C-stratégové
– vysoká konkurenšní schopnost na stanovištích bez stresu a
narušování
• S-stratégové
– tolerantní vůči stresu, citliví k narušování a konkurenci
Zdroj: Lepš 2007
Primární strategie druhů
STRES
NARUŠOVÁNÍ KONKURENCE
S - stratégové
R - stratégové C-stratégové
(parazit a parazit) -+ HYPERPARAZITISMUS
(parazit a hostitel) -+ PARAZITISMUS
(dravec a kořist) -+ PREDACE
(dospělci chrousta a housenky obaleče dubového,
rak behenní vytlačí raka říčního, veverka popelavá
vytlačí veverku obecnou)
--
KOMPETICE -
KONKURENCE
(sinice produkující toxiny a ryby, obojživelníci,
savci)
0 -AMENZALISMUS
(trvalá, nezbytná vazba: hlízkovité bakterie a
kořeny bobovitých rostlin, rostliny a opylovači,
sasanka a rak poustevníček, mšice a mravenci,
mykorrhiza, lichenismus)
+ +
MUTUALISMUS -
SYMBIÓZA
(hyeny, šakali, supi - velké šelmy) 0 + KOMENZALISMUS
(dočasné sdružování jedinců různých druhů -
zlepšená obrana před nebezpečím - jedni dobrý
zrak, druzí dobrý čich - pštrosi a zebry, žirafy a
sloni, ptáci a kopytníci)
+ + ALIANCE
(nejvolnější případy kladných vztahů: hnízdění
různých ptáků na jednom místě -úspěšnější
obrana)
+ + PROTOKOOPERACE
(jsou na sobě nezávislé) 0 0 NEUTRALISMUS
poznámka populace B populace A
název vztahu
Vztahy mezi populacemi –
mezidruhové (biotické) intarakce
• Rozmanité formy soužití v důsledku
dlouhodobého společného vývoje –
koevoluce
• Vzájemně se neovlivňující populace
• Negativně / pozitivně se ovlivňující
Amenzalismus a alelopatie
• Vztahy dvou populací, při které je jedna z
nich negativně ovlivňována metabolickými
produkty druhé populace
• Producent látky neovlivněn nebo
zvýhodněn 0, +
• Akceptor poškozen -
• Amenzalismus u živočichů
• Alelopatie u rostlin
ALLELOPATIE
αλληλων (allelon) - vzájemně, mezi sebou
παϑοσ (pathos) - poškozovat
Procesy vznikající v důsledku sekundárních
metabolitů produkovaných rostlinami,
mikroorganismy, viry a houbami, zahrnující efekty (jak
pozitivní tak negativní) které ovlivňují růst a vývoj a
biologických systémů.
Přirozené obranné látky rostlin
Brukvovité (Brassicaceae)
Lipnicovité (Poaceae)
isothiokyanáty
N
O
OH
O
OH
R
R
R
cyklické
hydrolamin kyseliny
R-N=C=S
fytotoxické kořenové exudáty
Alelopatie - vzájemné ovlivňování
rostlin mezi sebou
chemická obrana před dalšími rostlinami
Obranné látky
• Fytoncidy – obrana rostlin proti
mikroorganismům a parazitům
• Telergony – varovné, obranné a likvidační
látky vylučované živočichy
Predace, herbivorie, mycetofágie,
bakterifágie
• Populace jednoho druhu je potravou jiného
druhu
•Predátorvyřazuje jedince z populace
•Vztah + -
Parazitismus a patogenie
• Parazitismus – vztah mezi různými
organismy, kdy jeden využívá produkty
látkové výměny druhého +-
– ekto, endoparazitismus
– parazitoidé (usmrcují hostitele)
• Patogenie – podobný vztah mezi
mikroorganismy a makroorganismy
Komenzalismus
(Lat. com mensa = sdíleti stůl)
• Jedna populace využívá druhou bez jejího
znatelného poškozování +,0
• Vztah může být příležitostný nebo
nezbytný
• Supi, hyeny, hlodavci, ...
Protokooperace a mutualismus
• Oboustranně kladné ovlivňování +,+
• Zabezpečování živin, prostředí apod.
• Protokooperace – nezávazný, účelový, často
náhodný vztah (opylovači, přenašeči semen)
• Mutualismus – dlouhodobě utvářený nezbytný
vztah (symbióza)
– člověk a užitkové rostliny
– mravenci a hmyz, houby
– mykorhiza (ektotrofní, endotrofní)
– lišejníky
– mikrobiální obsah bachoru
Společenstvo (biocenóza)
Společenstvo je soubor populací různých
druhů vyskytujících se v určitém prostoru a
čase mezi nimiž jsou vzájemné vztahy.
Biocenóza je průměrným vnějším životním
podmínkám odpovídající výběr a počet druhů
a individuí, vzájemně se podmiňujících a ve
vymezeném území se trvale udržujících
Karl August Möbius, 1877
Rozdělení podle původu a řízení
•Přírodní (přirozená) společenstva
– neovlivněná člověkem (prales, poušť, ..)
• Polopřirozená společenstva
– využívaná nebo ovlivňovaná člověkem
(extenziní louky, rumiště)
•Umělá společenstva
– vytvořená a řízená člověkem
(agroekosystémy, chovné rybníky,...)
Druhová struktura společenstva
• Podle systematické příslušnosti organismů
– Fytocenóza (možno dále členit...)
• rostlinná část (vyšších rostlin, mechů, ...)
– Zoocenóza
•živočišná část (hmyzu, ptactva, ...)
Populace, které mají řídící (dominantní) funkci
např. vzhledem ke své velikosti a postavení vůči
ostatním populacím, určují ráz společenstva
Prostorová struktura
• Vertikální (svislé) rozvrstvení
– tzv. STRATIFIKACE SPOLEČENSTVA.
• např. v lese např. rozlišujeme stromové, keřové,
bylinné, přízemní, kořenové patro
• Horizontální
– PLOŠNÁ DISTRIBUCE POPULACÍ
•přechodová zóna = ekoton – vysoká druhová
pestrost „prolínání“ společenstev
Trofická struktura společenstva
Popisuje potravní vztahy (energo-
materiálové toky) mezi organismy ve
společenstvu
Znázornění trofické struktury
ekosystému – trofické pyramidy
Pyramida početnosti
(nadhodnocuje drobné org.)
Pyramida biomasy / plochu
Pyramida energie
(vždy tvar pravé pyram.)
vojtěška
skot
člověk vojtěška
skot
člověk
vojtěška
skot
člověk
pšenice
mšice
Tok a transformace energie v
ekosystému
Trofické řetězce
• pastevně kořistnický („řetězec dravců“)
• detritový („řetězec saprofytů“)
• parazitický
vzájemným propojením vzniká trofická síť
Tok energie v suchozemském společenstvu
1. pastevně-kořistnický řetězec 2. detritový (rozkladný) řetězec
3. parazitický
Tok energie v suchozemském společenstvu
pastevně-kořistnický řetězec detritový (rozkladný) řetězec
primární producenti
konzumenti 1. řádu
(herbivoři, býložravci, fytofágové)