- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
pojmyy
AAA11E - Základy bioklimatologie
Hodnocení materiálu:
Vyučující: prof. Ing. CSc. Jiří Klabzuba
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálrychlost větru stoupá s rostoucí výškou a maxima dosahuje těsně pod tropopauzou Statosféra- vrstva atmosféry ležící nad troposférou,dosahuje průměr. výšky kolem 60 km s převažujícím laminát. prouděním bez větších vertikálních pohybů vzduchu,bez významné turbulence a bez oblačnosti,teplotní rozdíly se vyrovnávají vedením kondukcí, obsahuje minimum prach. částic,minimální množ. vodní páry,zvýšenou koncentrací ozonu,rychlost větru nad troposférou klesá,teplota se v nižších výškách nemění,ve výškách nad 20km vzrůstá vlivem absorbce UV-slun.zář. Ionosféra- je součástí spodní stratosféry vyznačují se zvýšenou koncentrací O3,O3 je produktem dlouhého vývoje atmosféry,v současné epoše je asi 90% O3 ve stratosféře a 10% veškerého O3 v troposféře,nejvyšší koncentrace O3 je nad tropickými oblastmi ve výškách 25km a mezi 15-25km nad většími z.š.,koncentrace O3 se vyjadřuje Dobsonovými jednotkami-100DU=1 mm O3 při tlaku 1 013,25hPa a t 15(C,množství O3 v atm. kolísá mezi 300-400 DU, O3 je sledován stanicemi GO3OS a přístroji TOMS,troposferický O3- jedna z nejnebezpečnějších příměsí v nejnižších vrstvách atmosf.,nejnebezpečnější je tato molekula ve snížené koncentraci ve stratosféře prostřednictvím velkých dávek UV zář. a zvýšená koncentrace O3 v přízemních vrstvách ovzduší Ionosféra- je nejvyšší vrstvou vzdušného obalu nad stratosférou (oddělenou od ní tzv.stratopauzou),ve výškách od 50-80km a dosahuje 400km a výše,vysoký obsah kladných molekul. a atomar. ointů a volných elektronů tvořící plazmu se zvýšenou el. vodivostí->odrazivost elektomag.vln,ionty vznikají absorpcí složek slun. záření a také zář. kosmického původu,absorpcí zář. se silně zahřívá a kinetická energie molekul odpovídá teplotě rádo 1000(,teplotní nerovnoměrnost se díky nepatrné hustotě vzduchu nemohou účinně vyrovnávat konvekcí nebo kondukcí,pro převažující sdílení energie zářením se ionosféra nazývá radiační zónou ,spolu s geomagnetickým polem vytváří první ochrannou bariéru před nebezpečnými částicemi kosmic. původu,ve výškách mezi 2-20tis.km tvoří relativně hustší prostředí ioniz.částic zemskou korónu (1000částic v 1 cm3)Vertikální zvrstvení vzduchových hmot- Stabilní-vzduchové hmoty mají až záporný vertikální teplotní gradient=pokles teploty vzduchu s výškou je malý,nulový nebo až obrácený,kladný vertikál.gradient vyjadřuje pokles teploty s rostoucí výškou a záporný gradient vyjadřuje zvýšení teploty s rostoucí výškou Instabilní- vzduchové hmoty se vyznačují vertikálním teplotním gradientem-rychlý pokles teploty s rostoucí výškou Mořský arktický vzduch-vzniká nad nezamrzlým Sev. Atlantikem nebo Sev.led.oc.,vyznačuje se nízkou teplotou,malou absolutn.vlhkostí,velkou poměrnou vlhkostí,výbornou dohledností,stabilní Kontinentální arktický vz.- Grónsko a oblast nad zamrzlým oc.,přinášejí silné ochlazení Mořský polární vz.- nad oceány mírných šířek,velká absolutní i relativní vlhkost,stabilizuje se jen nad chladným kontinentem, v různých ročních období přináší tzv.aprílové,medardovské,dušičkové počasí nebo Vánoční oblevu Kontinentální polární vz.- nad pevninami mírného z.pásma, hlavně ve vých. Evr., v létě vysoká teplota,menší relativní vlhkost,je labilní;v zimě nízká teplota,stabilní,tvorba inverzí Mořský tropický vz.-velmi teplá vz.hmota s vys. obsahem vod. páry,původ Azory,v létě čestné přeháňky a bouřky, v zimě náhlé oblevy Kontinentální tropický vz.- pouštní oblasti Arabs. poloostr. a sev Afriky,do Evr. přináší tzv.teplotní rekordy,je suchý a s vysokým obsahem prachu Ekvatoriální vz.- v Evr. zcela vyjímečně,vysoká teplota,absolutní a relativ. vlhkost,tropické lijáky a bouřky
Suchý vzduch- v troposféře neexistuje Vlhký vzduch- je směsí suchého vzduchu a proměnlivého množství vodní páry v nenasyceném stavu, která se chová jako plyn, je to vzduch, který se běžně vyskytuje v troposféře Nasycený vzduch- je směs suchého vzduchu a vodní páry v nasyceném stavu. Obsah vodní páry ve vzduchu nelze dále zvyšovat, aniž by došlo ke kondenzaci nebo disublimaci Přesycený vzduch- je speciální případ směsi suchého vzduchu a vodní páry, která je ve větším množství než odpovídá stavu nasycení, souvisí s obsahem a chemickými vlastnostmi kondenzačních jader Přechlazený mokrý vzduch- přesněji vzduch s kapičkami přechlazené vody Tlak vodní páry (e.E) Absolutní vlhkost (a.,A) Měrná vlhkost (x,X) Poměrná Relativní vlhkost (r) Sytostní doplněk (d) Vodní jimavost vzduchu (j,J) Poměr směsí (s) Tlak vzduchu (p)
Tlak vzduchu
Tlak- síla,kterou působí hmotnost vz. sloupce nad místem pozorování v tíhovém poli zems. gravitace na zems. povrch,je tvořen součtem všech participiálních (dílčích)tlaků jednotlivých plynných složek vz. a tlaku vodní páry Normální tlak-je prům. hodnota tlaku na celé zeměkouli,na hladině moře na 45( z.š. při teplotě 0(,je definován tíhovém zrychlení a v sudém vz. bez vodní páry,hodnota n.tlak. je 1 013,25hPa Průměr. tlak- dlouhodobý průměr naměřených hodnot na konkrétním místě, v Č o 2,65hPa vyšší oproti tlaku normál. Redukovaný tlak-na hladinu moře je přepočtený tlak na střední výšku hladiny moře s opravami na vliv teploty a vlhkosti vz. a tíhové zrychlení Země Změna tlaku vz. s výškou- v chladném a suchém vz. je pokles tlaku s rostoucí výškou rychlejší než v teplém vz. s velkým obsahem vodní páry Denní chod- je řízen slapovými silami stejně jako příliv a odliv vody v oceánech a současně je ve zpožděné rezonanci s teplotou vz.(během 24h má zdvojené extrémy, na rovníku je denní amplituda asi 1hPa, v mírných šířkách asi 0,5 hPa)Roční chod-sezonní vlivy řízené oběhem Země kolem Slunce,proměnlivý úhel roč. dob (23,5(,odpovídající geografické rozdělení tlaku na obou polokoulích Tlakové tendence- změny tlaku vz. v čase Tlakové pole- prostorové rozložení tlaku vz., které si lze představit nejlépe pomocí ploch,které mají ve všech bodech stejný tlak tzv.izobar.ploch Izobary- dvourozměrné zobrazení tlak. pole v dané nadmoř. výšce Tlakové útvary-oblasti zvýšeného nebo sníženého tlaku vz. vzhledem ke svému okolí Tlaková níže(cyklona)-oblast nízkého tlaku vzduchu,uzavřené izobary, v přízemních hladinách se vyznačuje dostředivým levotočivým prouděním,na j. polokouli prouděním dostředivým a pravotoč.Tlaková výše(anticyklona)- oblast vyššího tlaku vz.,jedna izobara uzavřená, vyznačuje se sestupným vertikálním prouděním,v přízemních hladinách je proudění odstředivé a na sev polokouli pravotočivé,na j. levotočivé Tropické cyklony- tzv.tropické cirkulace vázané na poměrně úzký pás z. šířek v blízkosti rovníku Přízemní inverze- tvoří se vyzařováním a ochlazováním povrchu v noci nad pevninou při malé oblačnosti a za bezvětří Výšková inverze- je charakteris. ostrým a výrazným teplot. rozhraním oddělujícím studený vzduch dole od teplejšího ve vrchních vrstvách atmosféry prostřednictvím tzv.záchytné vrstvy
Bilance tepla
Aktivní povrch-patří k základním klimatogenním faktorům, v moři pronika světlo do stametru v jezerech a apd. Jen do desítek metru díky příměsi planktonu. Bilancí tepla aktiv povr. – výsledek současného působení všech energetických toků k povrchu přicházejících, které ho ohřívají a všech toků energii odcházejících, které povrch ochlazují. Aktivní povrch se ohřívá v letě v zimě zchlazuje. Měrné teplo-vyjadřuje množství tepla, které je třeba dodat jednotkové hmotnosti nebo jednotkovému objemu aby se ohřál o jeden kelvin. Tepelná vodivost- schopnost látky vést teplo vzájemným sdílením bezprostředně spolu sousedícími částicemi. Udavá se v J/m2.s.K Tepelná kapacita- povrchových vrstev postihuje chopnost skladovat teplo a je úměrně součinu měrného tepla a hmotnosti nebo objemu. Teplota- jestliže dvě tělesa izolována od okolního prostředí, avšak v teplotně vodivém stiku nemění svůj stav, jsou ve vzájemné tepelné rovnováze. Tehdy mají stejnou teplotu jednout kou sou teplotní stupně kelvin nebo Celsie Teplota půdy- teplota změřená speciálním teploměrem v příslušné hloubce na rovinném nezastíněném pozemku s přirozeným profilem půdy s neušlapaným standardním povrchem Teplota vzduchu- údaj na suchém zastíněném staničním teploměru, zpravidla umístěném v bíle natřené žaluziové budce, ve výšce2 metru nad standardním povrchem dostatečné velikosti a v místě reprezentativním pro dané okolí Teplota vzduchu v místnosti- teplota vzduchu změřená v geometrickém středu místnosti ve výšce 105cm nad podlahou pro práci nebo odpočinek v sedě nebo změřené ve výšce 165cm pro práci ve stoje
Teplota ve stáji- teplota změřená v životní zóně zvířat ve vnitřním prostoru stájového objektu ve výšce stojících zvířat Standardní povrch- přirozený přírodní povrch, charakteristický pro danou oblast Teplota tekoucí vody- údaj změřený speciálním teploměrem v pravidelném profilu na přístupném místě, kde je přiměřená turbulence a dostačující hloubka Teplota stojaté vody- údaj zaměřený speciálně upraveným teploměrem k povrchovému nebo hloubkovému měření v typickém místě, které vyjadřuje tepelný vodojemů, zejména s ohledem na spodní prameny a vodné rostlinstvo Dení průměrná teplota– t max/2+t min/2 Biologická nula plodiny- teplota při niž rostlina začíná rust Zaporný termický gradient- záporně vzatá změna teploty vzduchu připadající na jednotkovou změnu výšky Teplota pocitová- teplota, kterou by měl mít suchý vzduch za bezvětří, aby na lidský organismus subjektivně stejně, jako vzduch při určité kombinaci teploty, vlhkosti a proudění Horko,vedro- nepříjemný pocit působený suchým vzduchem o vysoké teplotě
Tlak vzduchu
Tlak- síla,kterou působí hmotnost vz. sloupce nad místem pozorování v tíhovém poli zems. gravitace na zems. povrch,je tvořen součtem všech participiálních (dílčích)tlaků jednotlivých plynných složek vz. a tlaku vodní páry Normální tlak-je prům. hodnota tlaku na celé zeměkouli,na hladině moře na 45( z.š. při teplotě 0(,je definován tíhovém zrychlení a v sudém vz. bez vodní páry,hodnota n.tlak. je 1 013,25hPa Průměr. tlak- dlouhodobý průměr naměřených hodnot na konkrétním místě, v Č o 2,65hPa vyšší oproti tlaku normál. Redukovaný tlak-na hladinu moře je přepočtený tlak na střední výšku hladiny moře s opravami na vliv teploty a vlhkosti vz. a tíhové zrychlení Země Změna tlaku vz. s výškou- v chladném a suchém vz. je pokles tlaku s rostoucí výškou rychlejší než v teplém vz. s velkým obsahem vodní páry Denní chod- je řízen slapovými silami stejně jako příliv a odliv vody v oceánech a současně je ve zpožděné rezonanci s teplotou vz.(během 24h má zdvojené extrémy, na rovníku je denní amplituda asi 1hPa, v mírných šířkách asi 0,5 hPa)Roční chod-sezonní vlivy řízené oběhem Země kolem Slunce,proměnlivý úhel roč. dob (23,5(,odpovídající geografické rozdělení tlaku na obou polokoulích Tlakové tendence- změny tlaku vz. v čase Tlakové pole- prostorové rozložení tlaku vz., které si lze představit nejlépe pomocí ploch,které mají ve všech bodech stejný tlak tzv.izobar.ploch Izobary- dvourozměrné zobrazení tlak. pole v dané nadmoř. výšce Tlakové útvary-oblasti zvýšeného nebo sníženého tlaku vz. vzhledem ke svému okolí Tlaková níže(cyklona)-oblast nízkého tlaku vzduchu,uzavřené izobary, v přízemních hladinách se vyznačuje dostředivým levotočivým prouděním,na j. polokouli prouděním dostředivým a pravotoč.Tlaková výše(anticyklona)- oblast vyššího tlaku vz.,jedna izobara uzavřená, vyznačuje se sestupným vertikálním prouděním,v přízemních hladinách je proudění odstředivé a na sev polokouli pravotočivé,na j. levotočivé Tropické cyklony- tzv.tropické cirkulace vázané na poměrně úzký pás z. šířek v blízkosti rovníku Přízemní inverze- tvoří se vyzařováním a ochlazováním povrchu v noci nad pevninou při malé oblačnosti a za bezvětří Výšková inverze- je charakteris. ostrým a výrazným teplot. rozhraním oddělujícím studený vzduch dole od teplejšího ve vrchních vrstvách atmosféry prostřednictvím tzv.záchytné vrstvy
Meteorologie-počasí, teplota, vlhkost, tlak, oblačnost. Klimatologie- podnebí,energ.bilance, atmosferická cirkulace, charakter akt.povrchu Fenologie- počasí=>rostlinyMeteo-historie- 1)předpřístrojová 2)přístrojová, 3)počítačová. Meteo-rozdělení- 1)základní- dynamická, synoptická(ČHMÚ), fyzikální 2)aplikovaná- dopravní, kosmická, letecká..satelity- 1)geostacionární- vysoko36tis.km, 2)kvazipolární-nízkolet1500km.Vzdušné hmoty- v troposféře,homogenní vznik- oceán, pevnina, ledová pole třídění- 1)teplé x studené 2)Arktická(pól->60°), Boreální(60°->35°), Tropická(35°->10°), Ekvatoriální(10°-> -10°), Antarktická(60°->j.pól).atm.fronty- odděluje 2 vzduch.hmoty,zasahuje do vrstvy troposf.1)studená af-∆ a)saf 1.- 1.příznak=nimbostratus,na konci cirrus, srážky na frontě+za frontou. b)saf 2.- 1.příznak=cirrus, pak cirrocumulus,kumulonimbus(bouřkový),hafo srážek před frontou,vítr,v létě. 2)teplá af-∩ ,1.příznak=cirrus,pak cirostratus,autostratus, nimbostratus,zima=déšť, srážky před frontou. 3)okluzní af- teplá+studená.tlakové útvary- 1)Cyklona- ↓ tlak, uzavřená isobara,sever-dostředivé+protisměr,900-1000Hpa. 2)Anticyklona- ↑ tlak,1020-1040(60)Hpa, sever-odstředivé,po směru Klimatologie-klima =dlouhodobý režim počasí-cirkulace atm+charakter povrchu+antropogenní činnost. – globální,makroklima,mezo,mikro,krypto. Klimatogeneze-faktory:1)astronomické-Země-Slunce,2)geografické- z.š,mnm,tlak vzduchu,fronty a hmoty,3)náhodné jevy,4)antropogenní jevy.klasif.klimatu- 1)kl.typ- podnebí ve stejných z.š. 2)kl.oblast. kritéria klasif.- 1)podle zonality- tropické,mírné z.š.,polární,2)dle druhu povrchu- oceánské(maritimní),kontinentální,přechodné,3)dle vodní bilance- aridní(suché-výpar->srážky),humidní(vlhké-srážky->výpar),4)dle mnm- nížinné,horské,vysokohorské,5)dle spec.kritérií- fauna,flora.systémy klas.- Griffit-Taylor,Koepen- 1)trop.dešť.podnebí-rovník,pasáty+monzuny,pralesy+savany, 2)suché podnebí- stepi+pouště, 3)teplé dešťové- 4 roč.období,zima sníh, 4)boreální- relativně chladné, 5)sněhové Podnebí Evropy- 1)středozemní- suché horké léto,srážky furt krom léta, 2)Atlantické- a/ pobřežní- ↑ vlhkost,↓ teplot.výkyvy, ↑ srážky(700-2000mm), b/ vnitrozemní- léto srážky+chlad,mírná zima, 3)přechodné středoev.- ČR – vliv maritimní i kontinentální, ↑ srážek=léto, 4)kontinentální východoev.- a/ ruskokont.- dlouhá chlad. zima, ↑ výkyvy teplot, ↓ srážek, b/ pontické- jaro´déšť, léto= sucho+horko,dlouhá stud. Zima 5)polární severoev.-krátké léto,Φteplota>0°,srážky
Vloženo: 16.07.2009
Velikost: 125,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2025 unium.cz


