otazky-vypracovane

tnímu dělení.Mitóza-dělení jádraMeióza-redukční děleníCytokineze-vlastní dělení buňkyRegulace buněčného cyklu:-Pomocí kontrolních uzlů, které zajišťují, že buňky budou mít optimální velikost pro dělení a že dělení bude probíhat v ideálním prostředí.1. kontrolní uzel je v G1 fázi (kontrola vývinu a velikosti). 2. kontrolní uzel je v G2 fázi (kontrola úplnosti replikace DNA). -Cyklinů, což jsou proteiny, které jsou syntetizovány v G1 a G2 fázi. Jejich přítomnost v buňce je podmínkou pro přechod do S-fáze nebo M-fáze. Pokud není prostředí příznivé pro dělení, cykliny se v buňce netvoří a buňka zůstává v G1 nebo G2-fázi.5. MitosaDělení somatických buňek. Má 4 fáze:-Profáze: Kondenzace chromozómů (molekuly DNA se začnou mnohonásobně překládat a stáčet-spiralizovat. Chromozómy jsou dobře viditelné a jsou nyní z S-fáze zdvojené a každý chromozom existuje ve dvou kopiích nazývaných sesterské chromatidy, které jsou spolu spojené v jednom bodě – centromeře. Zaniká jaderná membrána a jadérko. Tvoří se dělící vřeténko.-Metafáze: Chromozómy se rovnají do ekvatoriální roviny. -Anafáze: Dochází k rozestupu chromozomů k pólům buňky. Buňka se protahuje do délky.-Telofáze: Vznik jaderné membrány. Zaniká dělící vřeténko. Buňka se začíná v ekvatoriální rovině zaškrcovat prstencem a dochází k oddělení dvou buněk – cytokineze. Výsledkem mitózy je vznik dvou diploidních buněk s identickou genetickou výbavou.6. MeiosaRedukční, zrací dělení. Uplatňuje se při zrání pohlavních buněk. Charakteristická redukcí počtu chromozómů z diploidního na haploidní počet. Má 2 fáze:-Meióza I.: Heterotypické dělení.-Profáze I.: Leptotene: Kondenzace chromozómů. Zygotene: Homologní chromozómy se párují-tvoří bivalenty. Pachytene: Bivalenty se štěpí na 4 chromatidy-vzniká tetráda. Nesesterské chromatidy se překřižují-může dojít ke crossing-overu (výměna částí chromatid). Diplotene: Chromozómy se rozestupují. Diakineze: Mizí jaderná membrána a tvoří se dělící vřeténko. Kontrakce chromozómů pokračuje. -Metafáze I.: Chromozómy se řadí v ekvatoriální rovině a připojují se na vznikající dělící vřeténko.-Anafáze I.: Chiasmata se uvolní a chromozómy s vyměněnými nesesterskými chromatidami se rozchází k polům-na každém pólu se seskupí celá jedna sada chromozómů-haploidní počet.-Telofáze I.: Chromozómy mírně nekondenzují, vytváří se jaderná membrána a rozdělí se cytoplazma.-Meióza II.: Homeotypické dělení. Toto dělení je podobné mitóze, liší se však replikací DNA a přítomností haploidního počtu chromozómů. Výsledkem miózy je vznik čtyř haploidních gamet z původní jedné diploidní buňky.7. Neuron, nervový vzruch, přenos vzruchu mezi neuronyHlavním úkolem NS je komunikace. Zajišťuje dráždivost, tj. schopnost odpovídat na změny vnitřního a vnějšího prostředí.-Neuron: Nervová buňka. Základní stavební a funkční jednotka nervové soustavy.Stavba neuronu: -Tělo neuronu: Obsahuje jádro, cytoplazmu, buněčné organely (neurofibrily).-Dendrity: Krátké rozvětvené výběžky, vedou dostředivé (aferentní) vzruchy do těla neuronu.-Axon: Nervové vlákno-neurit. Jeden dlouhý výběžek vedoucí odstředivé (eferentní) vzruchy z těla neuronu. Axon končí knoflíčkovitým rozšířením, které obsahuje neurotransmitery-toto rozšíření se stává součástí nervového zápoje neboli synapse. Ta zajišťuje spojení mezi neurony. Obalové vrstvy neuronu:-Axolema: Plazmatická membrána neuronu pokrývající axon.-Neurolema: Nejsvrchnější vrstva Schwannových buněk.-Myelinová pochva: Bílý lipid, který tvoří kolem nervových vláken obal a slouží jako elektrický izolátor-tvořen oligodendrocyty v CNS a Schwannovými buňkami v PNS. Přerušení myelinové pochvy v průběhu vlákna se nazývá Rauvierův zářez, což je místo, kde myelinová pochva chybí a axolema komunikuje přímo s prostředím.Oba typy buděk (oligodendrocyty a Schwannovy buňky) jsou součástí neuroglie, což je zvláštní typ intersticiální tkáně nervové soustavy. Podpůrná a vyživovací fce. Představují (neuroglie) 2/3 mozkové hmoty.-Makroglie: Astroglie-spojení mezi neuronem a vlásečnicí. Oligodendroglie-myelinová pochva axonů v mozku.-Mikroglie: Schopnost fagocytózy (infekce)Nervový vzruch:Nervový vzruch (impuls) je funkčím projevem činnosti neuronu. Je dán faktory:-Kvalitou podnětu: (Adekvátní či neadekvátní).-Kvantitou podnětu: (Podprahový a nadprahový podnět)-Dobou trvání podnětu.V neuronu v klidu je potenciál mezi dvěma povrchy (stranami) jeho membrány nazýván: Klidový potenciál, ten vzniká v důsledku nerovnoměrného rozložení iontů sodíku a iontů draslíku na vnějším povrchu a na vnitřním povrchu membrány neuronu. Klidový potenciál má hodnotu okolo 70 milivoltů.Akční potenciál má hodnotu okolo 50 milivoltů. Hodnota membránového potenciálu při které vzniká akční potenciál se označuje jako prahová hodnota.Depolarizace membrány:Na vnějším povrchu membrány a v extracelulární tekutině vzniká vysoká koncentrace Na+, a proto má Na+ tendenci pronikat do nitra neuronu. Tento děj obrátí hodnotu membránového potenciálu v místě stimulace, a tak se membrána stává elektropozivní na svém vnitřním povrchu a elektronegativní na svém vnějším povrchu.Po skončení této ráze se průnik kationů Na do nitra nervového vlákna zastaví a zvyšuje se propustnost membrány pro kationy K, které jsou transportovány z vlákna ven do extracelulární tekutiny- to má za následek obnovení klidového potenciálu- repolarizace. Refrakterní fáze-vlákno nelze znovu stimulovat dokud neproběhne úplná depolarizace.1. absolutní- nelze opravdu ničím vyvolat podráždění.2. relativní- silným stimulem (podnětem) lze vyvolat podráždění.Vedení akčního potenciálu:-Kontinuální: Nemyelinizovaná pochva, pomalejší.-Saltatorní: Vedení skokem, myelinizovaná pochva, rychlejší (až 120m/s).Čím je průměr nervového vlákna větší a myelinová pochva silnější, tím je vedení vzruchu rychlejší.Přenos vzruchu mezi neurony:-Synapse: Nervový zápoj. Zajišťuje spojení mezi neurony. Nedochází však k fyzickému kontaktu neuronů, protože mezi neurony je štěrbina a nervové vzruchy jsou přenášeny pomocí chem. látek, tzv.: neurotransmiterů (např.: noradrenalin a acetylcholin).Vlastnosti synapse:-uskutečňuje přenos pouze jedním směrem.-opakované impulsy usnadňují přenos.-synapse je unavitelnější než neuron.Excitační neurotransmitery:Zvyšují permeabilitu membrány pro Na+ ionty: noradrenalin, acetylcholin, glutamát.Inhibiční neurotransmitery:Pravděpodobně snižují permeabilitu membrány pro Na+, a tím zvyšují činnost přenosu K+: glycin, GABA- gama aminomáselná kyselina.Přenos vzruchu mezi neurony:Uvolnění neurotransmiteru, difúze NT, vazba NT na receptor, indukce (aktivuje) akčního potenciálu.8. CNS a její funkceCNS, jde o ústřední vyhodnocovací jednotku, která slouží k ukládání, uchovávání a vybavování informací. Je tvořena míchou a mozkem.-Mícha páteřní: Kaudální pokračování prodloužené m