otazky obojzivelnici a plazi

neobepínají tělo, u žab jsou většinou zakrnělá- hrudní koš není vytvořen- plochá lebka má zjednodušenou stavbu, bikondylní- zuby jsou na čelistech, případně i na kostech stropu ústní dutiny - jsou stopečkové13. Třída plazi – charakterizujte základní rozdíly oproti obojživelníkům (typ lebky, teplota,tvar těla, ochrana zárodků).Třída: Plazi (Reptilia)- pikilotermní ektotermní živočichové (platí pro recentní druhy)- tetrapodní obratlovci= původně 4 končetiny a různě dlouhý ocas= druhotně u některých druhů jeden či oba páry končetin zredukovány- blanatí (amniotní) obratlovci= zárodek chrání 3 zárodečné obaly a další vaječné obaly a pevná vápenitá nebo pružná kožovitá skořápka- tělo kryjí rohovité šupiny či kostěné štíty a desky (osteodermy)- lebka je monokondylní (spojena s páteří jen 1 kloubním hrbolem)- srdce má 2 předsíně a 2 komory, ale komory ještě nedostatečně rozdělené neúplnou přepážkou- vnitřní oplození při kopulaci, vývoj přímý- vejcorodí, vejcoživorodí nebo živorodí- rodičovská péče o vejce či mláďata není běžná, ale u některých druhů v určité formě existuje14. Srovnejte kůži plazů s kůží obojživelníků a savců.Obojživelníci- holá kůže má škáru a slizem zvlhčovanou pokožku- kůže obsahuje množství žláz, především slizových i jedových, které ochraňují pokožku před vysycháním a díky antimikrobiálním látkám i před napadení mikroorganismy- žlázy se mohou shlukovat v makrožlázy- tělo nekryjí žádné šupiny či jiné kožní deriváty, pokožka rohovají jen slabě, rohovité orgány jsou ojediněléPlazi- suchá pokožka- kožních žláz mají málo, ale většinou omezený počet různě specializovaných kožních žláz se u některých skupin plazů vyskytuje- tělo kryjí rohovití šupiny, či kostěné štíty a desky- u některých skupin jsou šupiny pokožky podloženy plochými kůstkami či kostěnými deskami ve škáře- povrchové zrohovatělé vrstvy se u krokodýlů a želv jednoduše odlupují, u šupinatých se před svlékáním vytvoří v pokožce vrstvička tekutiny, jež oddělí vrstvu, která bude odstraněna- ještě před jejím shozením se pod tekutinou vytvoří nová zrohovatělá vrstva- ještěři svlékají starou pokožku obvykle po částech, hadi vcelku15. Smyslové orgány plazů.- důležitý většinou zrak a čich= dobře vyvinuté oči, často barevné vidění= u podzemních druhů mohou být oči redukované- vedle čichových buněk čichového orgánu, který analyzuje pachy ze vzduchu je u řady skupin důležitý i vomeronasální Jacobsonův orgán= analyzuje pacyh z povrchu předmětů= želvy mají vomeronasální orgán v nosní dutině= u haterií je spojen s nosní i ústní dutinou= u většini šupinatých je ve stropě dutiny ústní= krokodýlům chybí- různě vyvinutý sluch umožňují vnitřní a střední ucho a někdy i náznak zevního zvukovodu- sluch může být u některých skupin (např. hadi) slabě vyvinut- někteří hadi mají na hlavě specializované buňky vnímající intračervené (tepelné) záření16. Plazi – plíce, srdce, vylučování, rozmnožování.Plíce- dýchají vzdušný kyslík plícemi- u hadů a některých ještěrů jsou plíce rozšířeny tenkostěnnými vzdušnými vaky umožňujícími nafukování těla nebo dýchání při polykání nadměrné kořisti- kožní dýchání je většinou omezené- některé vodní želvy mají doplňkové dýchání prokrvenou sliznicí ústní dutinySrdce- 2 předsíně, 2 komory- ale komory jsou nedostatečně rozdělené neúplnou přepážkou- červené krvinky mají jádroVylučování- ledviny typu metanefros (pravá ledvina)- suchozemští plazi vylučují odpadní látky v podobě kys. močové, ale někteří vodní plazi vylučují močovinu nebo amoniakRozmnožování- vnitřní oplození při kopulaci- samci krokodýlů a želv mají nepárový penis, šupinatí plazi mají párové hemipenisy- haterie jen párovou malou vychlípeninu zadní stěny kloaky- ústí společně s vylučovací a trávicí sloustavou do kloaky- vývoj je přímý bez larválního stadia a probíhá mimo vodní prostředí- většinou vejcorodí, ale často i vejcoživorodí či živorodí- amniotní obratlovci= zárodek obklopují 3 zárodečné obaly a další vaječné obaly a pevná vápenitá či pružná kožovitá skořápka- u řady plazů genetická determinace pohlaví, u mnoha druhů je teplotní determinace pohlaví17. Želvy – typ lebky, kryt těla, potrava, biotopy, rozmnožování, zástupce.Řád: Želvy (Testudines = Chelonia)- mají anapsidní lebku- u recentních druhů bezzubé čelisti kryté ostrými rohovinovými lištami- obvykle pětiprsté končetiny- tělo kryjí = drobné nepřekrývající se šupiny (pokožka se během růstu po cárech svléká) = krunýř, derivát epidermis a škáry, vzniklý srůstem kostěných plátů a desek (osteodermy)- neurální desky (ve střední linii) jsou srostlé s páteří- pleurální (boční) desky jsou srostlé se žebry- plastron krunýře (spodní část) vznikl srůstem většinou 4 párů kostěných desek a 1 samostatné desky (entoplastron) vložené mezi ně- karapax až na vyjímky kryt řadami rohovinových štítků, které překrývají švy kostěných plátů a během růstu želvy se loupají a vyměňují- pletence končetin leží jako u jediných obratlovců ventrálním směrem pod žebry- pánevní kosti často srůstají s karapaxem- Jacobsonův vomeronasální orgán je umístěn v nosní dutině- ušní bubínek je u želv vyvinutý, krytý kůží nebo šupinami- samci želv mají nepárový kopulační orgán - penis- vejcorodé, vejce většinou s pevnou a křehkou vápenitou skořápkou- teplotní determinace pohlaví (TSD) je většinou lineárního, někdy nelineárního typuPodřád: Skrytohlaví (Pleurodira)- při ukrývání hlavy ohýbají dlouhý krk ve vodorovné kličce a hlavu přikládají ze strany pod krunýř- převážně akvatické až obojživelné druhy- většinou dravé, ale některé i býložravé- asi 70 známých druhů 2 recentních čeledíČeleď: Matamatovití (Chelidae)Matamata třásnitá (Chelus fimbriatus)Čeleď: Pelomedusovití (Pelomedusidae)Tereka velká (Podocnemis expansa)Podřád: Skrytohrdlí (Cryptodira)- při ukrývání zatahují hlavu do krunýře pozpátku- krk uvnitř esovitě ohýbají- žijí na souši, ve vodě i obojživelně - včetně mořského prostředí- dravci, všežravci i býložravci- známo asi 200 druhů z asi 10 - 11 čeledíČeleď: Karetovití (Chelonidae)Kareta obecná (Caretta caretta)Čeleď: Kožatkovití (Dermochelyidae)Kožatka velká (Dermochelys coriacea)Čeleď: Kožnatkovití (Trionychidae)Kožnatka africká (Trionyx triunguis)Čeleď: EmydidaeŽelva bahenní (Emys orbicularis)Želva nádherná (Trachemys scripta)Čeleď: BataguridaeŽelva amboinská (Cuora amboinensis)Čeleď: TestudinidaeŽelva zelenavá (Testudo hermanni)Želva sloní (Geochelone nigra)Želva trpasličí (Homopus signatus)18. Krokodýli – kryt těla, dýchání, žaludek, rozmnožování, rozdělení.Podtřída: DiapsidaNadřád: ArchosauriaŘád: Krokodýli (Crocodylia)- diapsidní lebka s druhotným patrem- zuby thekodontní a vyměnitelné- žebra s kaudálními háčkovitými výrůstky, vyvinutá i břišní žebra (gastralia)- tělo kryjí velké nepřekrývající se šuipny, které jsou na hřbetě a někdy i na břiše podloženy kostěnými osteodermami- kůže hlavy přirůstá k lebce- mají ještěrkovitý čtyřnohý typ tělesné stavby- přední nohy pětiprsté, zadní čtyřprsté s plovací blánou a vždy silnější než první pár- obě srdeční komory odděleny přepážkou jen s malým otvorem- třídílný žaludek obsahuje spolknuté kameny (gastrolity)- břišní dutinu rozděluje jednoduchá nepravá bránice spojená s játry- ústní dutina, vnější nozdry i ušní otvory jsou uzavíratelné záklopkami- oči kryty průhlednou mžurkou- Jacobsonův vomeronazální orgán není u krokodýlů vyvinut- vytvořeny hrdelní a kloakální pachové žlázy- samci mají nepárový kopulační orgán - penis- vejcorodí, vejce mají pevnou a křehkou vápenitou skořápku- teplotní determinace pohlaví (TSD) je nelineárního typu- rodičovská péče o vejce i mláďata je vyvinutaČeleď: Aligátorovití (Alligatoridae)- při sevření čelistí jsou dolní zuby překryty horní čelistí a nejsou vidět- velký čtvrtý zub dolní čelisti zapadá v horní čelisti do jamky- hlava většinou široká, zaoblená- žijí obojživelně ve vodním prostředí a okolních březích- živí se dravě bezobratlými a hlavně obratlovci- samice snášejí vejce do připravených hromad tlejícího organického materiálu- snůšky hlídají a brání před predátory, pomáhají mláďatům aktivně při líhnutí a také je nějaký čas hlídají- recentně žije 8 druhů ze 4 rodůAligátor severoamerický (Alligator mississippiensis)Kajmánek trpasličí (Paleosuchus palpebrosus)Čeleď: Krokodýlovití (Crocodylidae)- zuby dolní čelisti jsou při zavření tlamy vidět, včetně velkého čtvrtého zubu- hlava většinou dlouhá a zašpičatělá- v oblasti jazyka solné žlázy- žijí obojživelně ve vodním prostředín a okolních březích= některé druhy i v brakických a slaných vodách- živí se dravě bezobratlými a hlavně obratlovci- samice vejce zahrabávají do