nervovka

ové nervy – sedací a stydký nerv
Ocasní nervy
Hlavové nervy = párové nervy vystupují z mozku
Čichové nervy – z čichových kyjů, čichový epitel nosu
Zrakový nerv (senzorický) – sítnice oka
Okohybný nerv (smíšený nerv) – okohybné svaly a řasnaté těleso
Kladkový nerv (motorický) – šikmý okohybný sval
Trojklaný nerv (smíšený nerv) – kůže, jazyk, zuby, žvýkací svaly
Odtahující nerv – pohyb oka
Lícní nerv (smíšený) – chuť, mimické svaly, sliny a slzy
Předsíňo-hlemýžďový nerv (senzorický) – sluch a rovnováha
Jazykohltanový nerv (smíšený) – hltan, jazyk, chuť, příušní žláza
Bloudivý nerv (smíšený) – jícen, hrtan, průdušnice, parasympatikus pro většinu těla
Přídatný nerv (motorický) – svaly krku a sval kápový
Podjazykový nerv (motorický) – sval jazyka
Autonomní nervová soustava
Sympatikus a parasympatikus
Řídí procesy v těle, které nejsou ovládány vůlí
Cílovou tkání je:hladká svalovina. Žlázy, srdce
Je vytvořen řetězec ganglií a nervových drah
Negangliový neuron – autonomní ganglium – postgangliový neuron - tkáň
Přenos vzruchů pomocí mediátorů = neurotransmiterů
Sympatikus = adrenalin a noradrenalin
Parasympatikus = acetylcholin
Komunikuje s centrální nervovou soustavou a hormonální soustavou
Sympatikus = kmen sympatiku + ganglia sympatiku + pleteň
Pregangliové neurony jsou u báze dorzálních rohů hrudních a bederních segmentů míchy
Negangliová vlákna vystulují ventrálními kořeny
Kmen sympatiku – spojená ganglia na ventrální ploše obratlů
Postgangliová vlákna – jsou skoro bez myelinu – do orgánů
Hvězdicové ganglium = první hrudní + krční ganglia
Sluneční pleteň = útrobní pleteň + kraniální okružní pleteň
Pánevní pleteň sympatiku
Parasympatikus
Hlavová část + křížová část
Hlavová část – vystupuje z mozku s některými hlavovými nervy
Bloudivý nerv (X.) – vstupuje do hrudní a břišní dutiny
Hrudník = srdeční a plicní pleteň
Břicho = sluneční pleteň, ledvinová pleteň, zadní okružní pleteň
Křížová část – vystupuje z křížové části míchy
Pánevní pleteň parasympatiku – konečník, močové a pohlavní cesty
Krční nervy
Všechny druhy zvřat 8 párů
Rami dorsales – větví se na laterální (inervace hřbetních svalů) a mediální větve (tvoří plexus cervicalis dorsalis-inervace kůže)
Rami ventrales – laterální a mediální větve (inervace kůže a svaloviny)
Ramenní pleteň – plexus brachialis
Z ventrálních větví 6., 7. A 8. Spinálních nervů
Z rozšířené části vznikají silné spinální nervy (spinální kořeny – radils plexus) – se dostávají na laterální stranu středního kloněného svalu
Tyto kořeny si navzájem vyměňují větve – tak vzniká masivní nervové pleteň – plexus brachialis
Plexus brachialis – uvolňuje nervy inervující hrudní končetinu a svaly pletenec hrudní končetiny
Hrudní nervy
Jejich počet odpovídá počtu hrudních obratlů
Každý nerv je spojen bílou spojkou se sympatikem a dělí se na dorzální a ventrální větev
První dva se zpravidla podílejí na stavbě plexus brachialis
Ventrální větev se spojuje se sympatikem púřes bílou spojku
Z dorzální větve vzniká mediální (inervace hřbetních svalů) a laterální větev (senzitivní povahy)
Ventrální větev – mezižeberní svaly
Bederní nervy
Jejich počet odpovídá počtu bederních obratlů
Dorzální a ventrální větev
Dorzální větev – inervace hřbetní svalů, hýžďovců a podkoží
Ventrální větev – navzájem si vyměňují snopce a vytvářejí bederní pleteň (plexus lumbalis)
Bederní pleteň kaudálně splývá s křížovou pletení (plexus sacralis), a tak vzniká jednotný plexus lumbosacralis
Vystupuje z ní sedací nerv (nervus ischiadicus), proto se také označuje jako plexus ischiadicus