kejda

éry a jejich včlenění do koloběhu látek do
zemědělství při jejich efektivním využití.
Vedle klasických způsobů kompostování na hromadách lze kejdu zpracovávat i technologií
kontinuálního kompostování v bioreaktorech, představující hygienicky zabezpečenou, průmyslovou výrobu
kvalitního kompostu.
Vážným problémem kompostování je však jeho ekonomika. Při současných cenových relacích
převyšují náklady na kompostování tržby za kompost a stejně nevýhodné jsou i investice na budování
kompostáren.
Netradiční způsob zpracování kejdy představuje kompostování kejdy přímo v kotcích za použití
enzymatického přídavku Envistimu. Tento způsob vyžaduje pravidelné ošetřování podestýlky (lože prasat)
rotavátorem, a to minimálně 1x za 14 dní.
Uplatnění tohoto systému lze doporučit pouze v zatížených oblastech, neboť tento způsob je značně
investičně i provozně náročný a složitý. Výsledkem je však hygienicky zabezpečený, nepáchnoucí a
stabilizovaný produkt, který je možno použít v kotcích při výkrmu prasat i po několik turnusů (5 x ).

8. Aerobní termofilní stabilizace kejdy (mokré kompostování)
Kejda obsahuje směs mikroorganizmů, jejichž bouřlivý rozvoj lze podpořit vytvořením vhodných
podmínek při zpracování.
Za aerobních podmínek dochází u kvalitní kejdy prasat k bouřlivému rozvoji termofilní mikroflory,
která svými metabolickými produkty silně redukuje ostatní. Jedná se o stejnou kategorii termofilních organismů,
které působí během aerobní fáze klasického kompostovacího procesu. Průběh aerobní fermentace je
charakterizován rychlým růstem teploty při startu a postupnou dekompozicí organické hmoty. Jejich činnost
spočívá v tom že:
• snadno a rychle rozkládají rozložitelné látky (cukry, tuky, bílkoviny),
• urychlují hydrolýzu celulózy, ligninů, olejů, pryskyřic, vosků, ap.,
• vytvářejí v kejdě relativně stabilní organické sloučeniny typu huminových kyselin,
• vytvářejí teplotu (až 70
o
C), ničící choroboplodné zárodky a klíčivost semen plevelů,
• arearcí a činností mikroflory se na povrchu jímek s kejdou vytváří pěna, která ji uzavírá a tak značně
redukuje její zápach.
Produkty aerobní fermentace jsou :
- fermentační zbytek resp. hnojivý substrát (výroba kompostů a certifikovaných hnojiv)
- plynné emise CO2, CH4, NH3, (skleníkové plyny)
- pachových látek a vodní páry
Princip a technické řešení této technologie spočívá v tom, že do jímek či nádrží na kejdu je vháněn
vzduch tzv. aerátory, které jsou umístěny pod hladinou kejdy, zaručující navíc její promíchání, rozptyl
přisávaného vzduchu a rozrušování pěny. Účinnost je dána teplotami a alkalitou stabilizované kejdy při pH 8,0
- 9,0.

9. Výroba hnoje z kejdy a slámy
Tento způsob je nutné považovat za naprosto nevyhovující, neboť eliminuje výhody a hlavní přednosti
bezstelivového ustájení a výrobou hnoje mimo stáj se vrací ke ztrátovému koloběhu slámy. Takto vyrobený hnůj
obsahuje oproti chlévském hnoji méně sušiny (13 - 15 %) a dosahuje pouze 76 % jeho účinnosti.
Zpracování kejdy s předchozí úpravou
Tento způsob zpracování kejdy prasat (i ostatních hospodářských zvířat) je doporučován podnikům
produkujícím silně zředěnou kejdu, jejíž využití v surovém stavu je pro velký objem neefektivní a všude tam kde
se tekutý podíl kejdy dá využít k hnojivé závlaze.
Jedná se o využití separace kejdy, znamenající oddělení pevných látek obsažených v kejdě od tekutiny
za vzniku pevné a tekuté složky. Ty se dále mohou zpracovávat následnými způsoby:
• tuhá část - kompostováním, sušením,
• tekutá část - aerobním čistírenským zpracováním, hnojivářským využitím.
Typy separace:
• jednostupňová - jednorázové oddělení pevné frakce od tekuté, kdy obě složky jsou konečnými produkty.
Tento typ separace je nejvíce využíván v chovu prasat u nás.
• dvoustupňová separace - je používaná k dosažení 40-50% sušiny tuhé frakce, a ke zpracování tekuté části
vícestupňovými postupy (separace, ultrafiltrace, nitrifikace, denitrifikace, reverzní osmóza, ap.) v čistou
vodu.
• termofilní separace kejdy - umožňuje docílení sušiny pevné frakce nad 60% bez nutnosti její další úpravy či
zpracování. Kondenzát (tekutá složka) se využívá jako zálivka či jako splachová voda (recykluje).

U různých typů separace se podle obsahu sušiny volí různé způsoby oddělení pevné frakce, jako:
• sedimentace = energeticky nenáročný a efektivní způsob separace umožňující zachytit až 80-85% pevných
látek. Usazenina obsahuje 8-11% sušiny a dá se čerpat. Sedimentační nádrže jsou různého provedení s
pravidelným či nepravidelným vyklízením kalu, který je možno dále zahušťovat odvodněním či použít ke
hnojení ( po určité době skladování),
• mechanická separace = odvodňování,
• filtrace = česla, síta, filtry, ap.,
• lisováním = hydraulické, šnekové, vibrační, aj. lisy,
• odstřeďování = odstředivé separátory, hydrocyklony, rotační síta, ap..
• ochranné cezení kejdy = odstranění hrubého podílu pro ochranu hydraulického systému před poškozením
(česla, síta, lapače, písek ).

Při použití separace kejdy nutno zdůraznit, že mechanická separační zařízení se vyznačují vysokou
spotřebou energie. Při provádění dosoušení či granulace pevné části tuhé frakce ještě náklady výrazně stoupají.


1. Aerobní čistírenské zpracování kejdy prasat
Podstatou technologie je zpracování tekutého podílu kejdy po mechanické separaci pevných látek jedno
či vícestupňovou biologickou aktivací.
Při čištění se organické látky fugátu provzdušňováním zoxidují, částečně převedou na biomasu (která se
dále zpracovává či likviduje) a odpadní voda se vypouští do vodních recipientů, přičemž jí je možné aplikovat
přímo na pole. Do skupiny čistírenského zpracování kejdy patří:
• aerobní vyhnívání kejdy s městskými kaly,
• společné čištění kejdy s průmyslovými odpadními vodami,
• technologie s chemickým předčištěním kejdy.

Za hlavní nedostatky čistírenských způsobů zpracování kejdy lze považovat likvidaci podstatné části v
kejdě obsažených organických látek a živin, nedostatečné vyčištění odpadní vody vypouštěné do vodních zdrojů
a jejich následnou eutrofizaci, včetně vysoké provozní náročnosti těchto zařízení.

2. Využití kejdy ke hnojivé závlaze po předchozí separaci tuhé frakce
Tato technologie souvisí s budováním speciálního závlahového zařízení včetně nutné separace kejdy.
Jde o nerentabilní a nevhodné zpracování, neboť konečným produktem jsou dvě různá hnojiva s odlišným
způsobem aplikace. Navíc hnojivou závlahu tekutou frakcí kejdy nelze započítávat do bilance potřeby a úhrady
organických látek v půdě. Negativní je i vliv na životní prostředí.

Moderní technologie

Chemická úprava prasečí kejdy.
Tato technologie byla autory vyvinuta a realizována v několika případech. Metoda spočívá v chemickém srážení
rozpustných organických i anorganických látek, jejich případné sorpci na vhodný nosič, flokulaci organickým
flokulantem. Tímto způsobem dojde k podstatnému snížení obsahu látek v surové kejdě na úroveň se kterou
následný biologický stupeň s lagunami dosáhne bezpečně limitů pro vypouštění do vodoteče, což odstraní
rozvoz. Vznikající kal je separován a společně s biologickým kalem vhodně zpracováván kompletací nebo na
výrobu bioplynu.
Enzymatické postupy rozkladu a zpracování kejdy.
Pro zlepšení a urychlení biologických procesů při čištění prasečí kejdy probíhajících, se v současné době
používají různé biologické inhibitory na bázi externě dodávaných směsí lyofilizovaných nepatogenních bakterií
v kombinaci s enzymy amylázy, proteázy a lipázy a dále pak různé „startovací“ živiny pro rychlení průběhu
degradace přítomných organických látek. Na trhu je k dispozici celá řada těchto látek. Většina z nich je
zaměřena na urychlování aerobního i anaerobního biologického procesu, ale mnohdy za provozně velmi
specifických podmínek. Jejich užití začíná již jako doplňková krmivová směs pro hospodářská zvířata, dále pak
pro urychlování bio-degradací exkrementů, doprovázenou zlepšením stájového klima (odstraňování amoniaku,
vznikajícího rozkladem bílkovin a tuků). Jejich vlastnosti jsou zdárně využívány při odstraňování pachových
imisí čpavku, merkaptanu, sirovodíku apod. přímo ve stájích. Tyto výrobky se vyznačují jednak tonizujícími
účinky ale i bio-katalytickými účinky pro rychlý rozvoj bioorganismů. Nabízené prostředky se podílejí na
rozvoji enzymatických pochodů pro rozklad škrobů, bílkovin a tuků.Z dosud vyhodnocovaných aplikací
přípravku AMALGEROLu lze pozitivně konstatovat, že se velmi výraznou měrou podílejí na intenzívním
mikrobiologickém rozkladu páchnoucí kejdy na homogenní, řídkou, nepáchnoucí kašovitou hmotu, určenou pro
přímé hnojení luk a polí. Při využití prostředků ve velkochovech s instalovanou chemickou úpravou však mohou
mít při nevhodném použití i negativní dopady prostřednictvím emulsifikace kejdy.Zatím byla prokázána
nesporná vhodnost pro zpracování kejdy z malochovů a stájí. Využití těchto variant je odvislé od celé řady
faktorů. Každý efekt má své specifické výrobní vlastnosti, budou mu proto vyhovovat odlišné technologické
postupy, složené z různých modifikací. V neposlední řadě budou hrát velkou roli velikosti chovů a způsoby
jejich krmení a celkové hospodaření s vodou, která v současné době představuje ekonomicky významnou složku.

Technologie kombinující chemickou předúpravu kejdy a biologické čištění
Aplikací chemické úpravy dojde nejen k oddělení hlavní části biomasy, ale cca o 80% se sníží hodnoty CHSK i
BSK5 ,dojde i ke snížení hodnot sumárního dusíku apod. Upravený kapalný fugát se pak čistí v následném
aerobním biologickém stupni. Chemický způsob musí být upraven a nastaven podle volby následného
zpracování odseparovaných kalů (kompostování, výroba bioplynu).
Chemická úprava
využívá jednoduchého srážení bílkovin a koloidů za pomoci vápna a/nebo dalších chemikálií příznivých pro
kompostování a hnojení a dále polykoagulantů s následným mechanickým odloučením tuhé fáze a chemickým
odvodněním kalu. Na tomto stupni se likviduje až 85% znečištění a tím se podstatně snižují nároky na objem
nádrží biologického čištění a spotřeba provozní energie (především aerace). Kaly jsou moderně kompostovány a
vzniklý humus je pak vyvážen na pole užíván ke zlepšení hrudkovatelnosti (sorpčních vlastností) půdy. Užité
chemikálie i jejich množství nejsou ekologicky nežádoucí, právě naopak. Celý technologický proces může být
zcela zautomatizován.
Organické polykoagulanty (flokulanty)
Volba vhodného organického polykoagulantu závisí na mnoha různých faktorech. Na základě rozborů a
získaných zkušeností s prasečí kejdou lze předpokládat, že pro jejich účinnou koagulaci a separaci budou vhodné
kationaktivní polykoagulanty (suspenze organických makrosložek v kejdě obsažených má sumární náboj
záporný). V případě chemické předúpravy anorganickými látkami jsou účinnější polykoagulanty charakteru
anionaktivního. Experimenty ukázaly, že v některých případech je velmi účinné anionaktivní a kationaktivní
flokulanty kombinovat. V každém případě je nutno před aplikací této metodiky provést laboratorní a
poloprovozní test. Je potřeba stanovit koagulační účinek a sledovat následující ukazatele:
• koagulační schopnost
• rychlost koagulace
• rychlost sedimentace vzniklé sraženiny
• stanovení CHSK před a po srážení
• stanovení BSK5 před a po srážení
• objem sedimentovaného kalu
• optimální dávky srážedla a polykoagulantu
Úprava vody po sedimentaci
Po aplikované chemické předúpravy, podle zvolených chemických komponent (optimální výsledky byly
dosaženy dávkováním fosfátu sodného, hydrátu vápna a organického polykoagulátu )bylo dosaženo cca 90%
snížení uvedených hodnot. Provozně je možno aplikovat diskontinuelní proces separace kalu v sedimentačních
nádržích nebo přímo v nádržích egalizačních či kontinuelně pak zařazením upraveného čiřiče – kontaktoru, kde
dochází ke kontinuálnímu zahušťování kalu s diskontinuálním odpouštěním kalu. V obou případech je voda dále
zpracovávána podle požadavku několikastupňovým procesem biologické aktivace, kombinovaného s nitrifikací a
denitrifikací nebo v kombinaci aerobního systému s anaerobním. Pro zlepšení separačních účinků na NH4 +
iontů je vhodné dávkování odpadní křemeliny (pivovary apod.). Dojde již v tomto stupni ke snížení obsahu
amonných iontů až o 50%. Současně se zlepší i hydrodynamické vlastnosti kalu. Při kombinovaném procesu
chemické předúpravy s biologickou aktivací a lagunami nebo záchytným rybníkem. Předpokládáme však
účinnou aeraci biologických stupňů. Amonné ionty poklesnou na hodnotu 38 – 40 mg.dm-3, dusík celkový na
hodnotu 43 – 45 mg.dm-3, fosfor celkový na 15 – 18 mg.dm-3.
Zpracování kalu po procesu úpravy prasečí kejdy
Jak jsme již uvedli, separované kaly z prvního – chemického stupně (prostá sedimentace, zahušťování v čiřiči –
kontaktoru) se shromažďují spolu s kaly biologického stupně v dosazovací nádrži a odtud je lze dále
koncentrovat podle další metodiky zpracování. Hydrosítem pro případnou výrobu bioplynu nebo na separačních
odstředivkách pro kompostování. Experimenty ukázaly, že v případě aplikace hydrosíta je ještě do
sedimentovaných kalů dávkovat 10 – 20 mg vhodného polykoagulantu. Dosahuje se pevné fáze 10 – 12% v
případě aplikace odstředivky 31 – 38%. V případě aplikace odstředivky stačí zbytkový polykoagulant z
předúpravy. Provozně byl odzkoušen i pásový filtr. Bylo dosahováno také dobrých výsledků, ale
pořizovací náklady a nároky na obsluhu a údržbu jsou neúměrně vysoké.
Biologické čištění
V průměru lze říci, že běžný biologický stupeň akceptuje odpadní vody s následujícími parametry: CHSKCr <
5000 mg02/l, BSK5 < 3600 mg02/l, N