HŘEBČÍN HŘEBČINEC

lášen nejlepším hřebcem. Matka Jodessa (Darnels x Jasper),je plemene KWPN a dala v Holandsku plemenného hřebce Niagara (po Libero H).2745 Oscar absolvoval v roce 1999 stodenní test hřebců,kde se mezi 19-ti účastníkyumístil na 6místě. Jako pětiletý se ve finála KMK umístil na druhém místě. Jeho vlastnívýkonnost v parkurových soutěžích je na úrovni „TT“. Na Mistrovství České republiky 2005 se umístil na čtvrtém místě, v roce 2006 na pátéma v roce 2007 na čtvrtém místě. V žebříčku nejlepších koní ve skokových soutěžíchza rok 2005 se 2745 Oscar AgramM umístil na druhém místě.2745 Oscar má do plemenných knih Českého teplokrevníka zapsáno 6 klisen.V roce 2007 se jeho syn, hřebec Osman, stal šampiónem 4-letých hřebců ve finále KMK. Další hřebci v Tlumačově Další hřebci v Tlumačově Další hřebci v Tlumačově Další hřebci v Tlumačově Další hřebci v Tlumačově Další hřebci v Tlumačově Hřebčíny a hřebčince Čechy:
Kladruby n. Labem
Slatiňany obr. horní
Nemošice (hřebčinec)- zaniklé
Písek (zemský hřebčinec) obr. spodní
Netolice – zaniklé
Hostouň – zaniklé
Mimoň
Xaverov (dříve A1/1)
Měník (SCHK Kubišta) Historie chovu koní Novodobější historie chovu koní v Písku začala v roce 1902, kdy byli do současného nově vystavěného hřebčince poprvé umístěni plemenní hřebci, první zmínka o stanovišti hřebců v Písku je již z r. 1811, dříve byl hřebčinec ve “Švantlově dvoře“ ve městě.
Areál současného hřebčince byl řešen s ohledem na požadavky na zdravé ustájení plemenných hřebců, t.zn., vzdušné, prostorné a světlé stáje, součástí areálu je prostorná krytá a otevřená jízdárna, objekt pro potřeby inseminačního střediska, izolační stáj a samozřejmě honosná správní budova s byty, celý areál hřebčince je zahrnut do souboru kulturních památek. Jediným problémem bylo, že k areálu nepřiléhaly žádné další pozemky, kde by bylo možno pracovat se hřebcem v terénu.
Slavné písecké jezdecké dny se musely pořádat na pastvinách hříbárny v Novém Dvoře.V době založení současného hřebčince měla na chov koní rozhodující vliv armáda a proto ještě v té době byli jako ošetřovatelé hřebců vojáci a to až do roku 1924, kdy hřebčinec přechází plně do civilní správy.
Úkolem hřebčince bylo vždy zabezpečovat plemenné hřebce pro potřeby chovatelů, které se měnily dle využití koní, ať to byla armáda, nebo zemědělství. K pokrytí těchto potřeb zajišťoval hřebčinec vhodné plemenné hřebce jednak z domácího chovu, k čemuž sloužily hříbárny, které byly součástí hřebčince, dále pak tyto potřeby byly zabezpečovány dovozem plemenných hřebců a to jak mohutných teplokrevných hřebců oldenburských, hannoverskýchanglonormanských, tak chladnokrevných hřebců, provenience belgické a norické. Hřebčíny a hřebčince Morava:
Tlumačov (Zemský hřebčinec)
Napajedla (A1/1) obr.
Lukov – zaniklé
Pohořelice – zaniklé
Hodonín (hřebčinec) – zaniklé
Hejčín (hřebčinec) – zaniklé
Albertovec
Klokočov - SN Hřebčín Albertovec Vznikl přestěhováním bývalého vojenského hřebčína v Hostouni v r.1951
Původní stádo v Hostouni bylo tvořeno z Radoveckého hřebčína
Vysoký podíl krve A 1/1 a araba
Po 2.sv.v přivezeny klisny východopruské (trakénské), hanoverské, a ost.plnokrevné
Vysoká úroveň ve sportovním ježdění
Hřebčín na Albertovci Původním panství rodu Lichnovských, byl založen nedlouho po nástupu komunismu k moci - v roce 1952. Ministerstvo zemědělství tehdy rozhodlo, že Státní hřebčín Hostouň bude ze Šumavy přesunut dále do vnitrozemí a pověřilo jeho tehdejšího ředitele MVDr. Prokopa Večeřu výběrem