hmyz

- jednak „zdravotní policie“, jednak řada závažných škůdců (chrousti, chroustci). Elateridae (kovaříci) larvy „drátovci“ škodí na kořenech rostlin. Chrysomelidae (Mandelinkovití) je spolu s drabčíky a nosatci jedna z největších hmyzích čeledí, řada škůdců: mandelinka bramborová, štítonoši, dřepčíci. Curculionidae (nosatci) - největší čeleď brouků, řada vážných škůdců: květopasi (Anthonomus), pilousi (Sitophilus). Scolytidae (kůrovci) škodí v lesích. Tenebrionidae (potemníci) - řada druhů pouštních, adaptace na sucho - řada skladištních škůdců (Tenebrio, Tribolium).
4. řád: Strepsiptera (řásníci)skupina s velk. pohlavní dimorfismem, samci okřídlení (před. pár křídel reduk. v kyvadélku), samice endoparaziti hmyzu, bezkřídlé. Malý řád s cca 300 popsanými druhy, význam jako bioregulátoři je asi malý.
5. řád: Panorpata (srpice)KRABICEmalý, cca 400 druhů, málo významný řád trochu podobný síťokřídlým, ale hlava vytažena v rostrum. Řada druhů dravých, význam jako bioregulátoři je asi malý, u nás: srpice (Panorpa), Boreus a Bittacus.
6. řád: Diptera (dvoukřídlí)120 000 druhů, u nás 7 600 druhůKRABICEendopterygotní hmyz se zadním párem kř. redukovaným v kyvadélka, na hrudi největší mesothorax. Larvy beznohé, u Brachycera často bezhlavé, kukla nekousací mumiovitá nebo volná, v tom případě v pupariu (pupa coarctata). Hlava velmi pohyblivá hypognáthní s vel. očima. Tykadla dl. nitkovitá u Nematocera, krátká 3-čl. u Brachycera (+ stylus nebo arista), ú. ústrojí rozmanité úpravy, mandibuly v různém rozsahu redukovány (zachovány u hematofágů), maxily totéž, max. palpus vícečl. u Nematocera, 1-čl. u Brachycera, labium obvykle zvětšené, tvoří „sosák“ vyšších much, palpi přeměněné na nasávací orgán (labely). Hruď s velmi reduk. prothoraxem, mesoth. veliký, metath. reduk. Křídla s char. žilnatinou, tendence k ubývání žilek a kostalizaci. Nohy kráčivé a 5-čl. tarsi původně, na konci drápky a měchýřky. Zadeček obvykle s 9 čl., 10+11 srostlý a reduk. Biologie: rozmanitá, spolu s významem u jednotlivých skupin:podřád Nematocera (komáři): komáři bodaví (Culicidae) bodají samice, přenos chorob - malárie muchničky (Simuliidae) - totéž, alergické otoky, v Sibiři neobyvatelné oblasti. Tiplice (Tipulidae) škůdci kořenů rostlin, muchnice (Bibionidae) totéž, bejlomorky (Cecidomyiidae) řada hálkotvorců, fytofágní škůdci prvořadé důležitosti.podřád Brachycera (mouchy): ovádovití (Tabanidae) samice se živí krví, roupci (Asilidae) dravci, bioregulátoři. Pestřenky (Syrphidae), řada dr. významní afidofágové, ale i fytofágní škůdci. Vrtulovití (Tephritidae) s mnoha škůdci - v. třešňová, zelenuškovití (Chloropidae) řada šk. obilovin vrtalkovití (Agromyzidae) řada fytofágních škůdců - octomilky (Drosophilidae) - laboratorní objekty, škůdci domácností aj., mouchy skupiny Calyptrata (pravé mouchy): střečci (Gasterophilidae, Hypodermatidae, Oestridae) škůdci na dobytku a volně žijících zvířatech, trpí jimi např. srnčí, jelení zvěř. Masařky (Sarcophagidae), bzučivky (Calliphoridae) - myiáze, mouchovití (muscidae) s m. domácí - nejvýznamnější synyntrop, Stomoxys, Glossina, květilky (Anthomyiidae) s řadou škůdců, naopak Tachinidae (kuklice) bioregulátoři.
7. řád: blechy (Aphaniptera) cca 1 500 druhůTRVALÝ PREPARÁTektoparazitický řád příbuzný dvoukřídlým. Tělo bezkřídlé, ze stran stlačené, bodavé ú.ú. uzpůsobené sání krve savců a ptáků. Hlava: málo pohyblivá, složené oči chybí, mohou být velké laterální ocelli. Tykadla 3-čl., 3. čl. složený, u samic uložená v brázdě po staranách hlavy, u samců dlouhá, často změněná v druhotné přichycovací orgány, ú.ú. bodavé, mandibuly chybí, lacinie maxil styletovité, Hruď: všechny části dobře vyvinuté, křídla chybí, nohy adaptované parazitismu: před. pár prodírání srstí (peřím, zadní pár skákací, velké přichycovací drápky. Zadeček: 10 čl. Biologie: larvy červovité, kulka nekousací volná. Larvy žijí volně, dospělci obě pohlaví sají krev. Hostitelská specificita nemusí být výrazná. Také závislost na hostiteli není velká, často jej mění. Význam veliký, hlavně přenos chorob (mor) menší význam má myší tyfus. Blecha psí může být mezihost. tasemnice psí a jedné krysí tasemnice, které se občas objeví u dětí (dítě spolkne larvu blechy).Pulex. irritans blecha obecná, kosmopolitní druh svědivé puchýřky. Ctenocephalides canis a felis (B. psí a kočičí), psí často přechází na člověka. Xenopsyla.cheopis. blecha morová, přenáší mor a tyfus z hlodavců na člověka. Ceratophyllus gallinae (b. slepičí) cizopasí na drůbeži i volně žijících ptácích, přechází i na člověka. Tunga penetrans (b. písečná) v teplých oblastech Af. Am., samičky se vnoří do kůže - puchýře, hnisají.
8. řád: Trichoptera (chrostíci)5 000 druhůFIXOVANÝ MATERIÁLendopterygotní neoptera s redukovanými úst. orgány. Tělo pokryto chloupky a jen zřídka navíc šupinkami. Larvy aqatické s párem terminálních abdominálních panožek, často v přenosné schránce. Kukly kousací. Hlava: oči velké, tykadla nitkovitá, dlouhá, ú. ú. slabé, upraveno k sání tekutých látek. Mandibuly zakrnělé, galea krátká nebo chybí. Hruď: s malým prothoraxem, nohy dl. a silné, tarsi 5-čl. Křídla skoro stejná, s jednoduchou žilnatinou. Zadeček: 9-10 čl., často u samic nepravé kladélko (z prodloužených zadečk. čl. = obvyklé u této skupiny řádů). Bionomie a význam: Larva vodní, campodeoidní až eruciformní, na konci těla s panožkami, které mají háčky na zachycení ke schránce nebo podkladu. Jsou všežravé, některé inklinují k rostlinné, jiné k živočišné potravě. Larvy tvoří významnou složku potravních řetězců v tekoucích vodách (samy jsou důležitou součástí potravy ryb), také užití k bioindikaci, různé druhy dosti vázány na urč. druh vod, podkladu, apod. Hydropsychidae, Rhyacophilidae, Phylopotamidae, aj.
9. řád: Lepidoptera (motýli)cca 190 000 druhů, u nás přes 3 200 druhůKRABICEendopterygotní neoptera s prodlouženým sosákem (řídce s kousacím ú. ú.), křídla na obou površích se šupinkami. Larvy eruciformní, kukly nekousací a mumiovité (řídce kousací). Hlava: velké složené oči, tykadla dl., mnohočl., ú. ú. rozmanité (jako u většiny těchto řádů), mandibuly u prim. vyvinuty, jinde většinou chybí. Maxily obvykle s enormně prodl. galeami (tvoří sosák), labium malé. Hruď: s malým prothoraxem, nohy obvykle dl., 2 páry křídel se šupinkami, které se většinou překrývají. Někdy křídla chybí. Křídla spojená (koaptovaná) buď jugum (=výběžek před křídla dozadu) nebo frenulum (=brva nebo více brv na před. části zadn. křídla), zachycené o retinaculum (=obvykle háčky na zadní č. předního křídla). Biologie: rozmanitá (veliký řád). Larvy (housenky s 10 čl. zadečkem, na 3.-6. a 10. čl. panožky (obvykle). Kukla nekousací mumiovitá (adectica obtecta), ale někde i vyjímky. Význam: skupina převážně fytofágní, proto význam pro zemědělství značný. Užitečných druhů jen málo (predátoři, likvidace plevelů: např. jihoamerický zavíječ Cactoblastis vysazován jako kontrolní agens Opuntií). Molovití (Tineidae) s úzkými zašpičatělými křídly (mol šatní, mol obilní), makadlovky (Gelechiidae) - řada škůdců: makadlovka řepná, makadlovka kmínová. Obalečovití (Tortricidae) - rozsáhlá čeleď nesmírně důlež. škůdců: obaleč jablečný (Cydia pomonella), obaleč švestkový, o. hrachový, skupina obalečů na vinicích (obaleč mramorovaný, o. jednopásý), na jabloních (o. pupenový, o. jabloňový). Zavíječi (Pyralidae) - zavíječ kukuřičný, z. moučný, z. skladištní, aj. Píďalky (Geometridae), také rozsáhlá čeleď - píďalka zhoubná, p. podzimní, p. jabloňová škodí na ovocných stromech (odlistění na jaře). Můrovití (Noctuidae) - škodí často na podzemních orgánech rostlin: můra gamma, osenice. Bekyňovití (Lymantriidae) - bekyně zlatořitná, b. mniška, holožíry na ovocných stromech působí též přástevníček americký a bourovec prsténčivý. Běláskovití (Pieridae) - známí škůdci Brassicaceí. Drvopleňovití (Cossiidae) vrtají ve dřevě stromů. Méně škodlivé druhy, živící se indiferentními rostlinami, řada z nich je chráněna zákonem nebo slouží jako indikátory znečištění prostředí (babočky, okáči, modrásci, lyšaji aj.)
10. řád: Hymenoptera (Blanokřídlí)endopterygotní neoptera s kousacím ú. ú. (často upravavené na lízavé), charakteristická reduk. žilnatina, křídla koaptovaná háčky. 1. zadečk. čánek obvykle ostře oddělen od 2. čl. a nasedá na středohruď. Larva je housenice u Symphyta a beznohá u Apocrita. Pupa nekousací, obvykle volná. Hlava: hypognathní, oči velké, ale mohou být redukované (mravenci). Tykadla velmi různá, ú. ú. kousací, ale u včel prodloužené komponenty k přijímání nektaru, vytváří se lízavě savý sosák, ale kousací fikce zachována. Hruď: s char. inkorporovaným 1. zad. čl. s hrudí (s vyjímkou primitivních skupin). Mesothorax největší. Nohy různé od kráčivých po specializované (sběr pylu, dravé nohy). Křídla tuhá a průsvitná, bezkřídlost častá (dělnice mravenců). Žilnatina charakteristická, vytváří několik uzavřených polí. Zadeček: 1. čl. viz výše, u Symphyt bez zúžení mezi 1. a 2. čl., u Apocrit se zúžením, vzniká stopkatý zadeček (termoregulace). Všech 10 zadeč. čl. patrných jen u primitivních skupin,jide navenek jen 5-6 čl. (obdoba jako u vyšších Dipter). Kladélko velmi charakteristické: pilovité u Symphyta, velmi dlouhé u „Terebrantia“, u „Aculeata“ přeměněno v žahadlo (omračuje kořist, obranná fce). Biologie, Význam: patří mezi nejvýznamnější hmyz (škůdci, bioregulátoři v ekosystémech, užitkový hmyz, opylovači). Larvy velmi různé, od housenic, přes spec. larvy parazitických skupin po beznohé u sociálních skupin. Výživa larev prim. skupin (Symphyta) je rostlinná, u nesociálních Apocrit samice chystá potomstvu potravu ve formě omráčené kořisti. U sociálních skupin je larva vyživována dělnicemi. U parazitů žije paraziticky, resp. parazitoidi. Nejprimitivnější Apocrita jsou právě parazitoidi, pak vývoj přes omračování kořisti po sociální život.1. podřád Symphyta (Šíropasí)s řadou fytofágních škůdců: Pilatky (Tenthredinidae), např. pilatky švestková, jablečná, šlutá, rybízová. Ploskohřbetkovití (Pamphiliidae) s širokým plochým tělem a nitkovitými tykadly, s řadou škůdců stromů. Bodruškovití (Cephidae) - bodruška obilná, škodící na obilovinách. Hřebenulovití (Diprionidae) s plochým tělem a hřebenitými tykadly s řadou lesních škůdců (hřebenule borová). Pilořitky (Siricidae) s největšími druhy, řada škodí.2. podřád: Apocrita (štíhlopasí)kromě vyjímek (žlabatky - Cynipidae), jsou draví nebo nektarofágní. Významní bioregulátoři: lumci (Ichneumonidae) s 3 000 našimi druhy, dále lumčíci (Braconidae) u nás 1 000 druhů, chalcidky (Chalcidoidea) u nás 1 400 druhů a vejřitky (Proctotrupoidea) u nás 300 druhů, nejvýznamnější (biol. boj) jsou např.: mšicomaři, drobnělky (Trichogramma), pukličník štítenkový (Prospaltella perniciosi). Dále početná skupina žahadlových: mravenci (Formicoidea) u nás přes 100 druhů, vosy (Vespoidea), včely (Apoidea), kam patří též čmeláci