Biologické invaze

je často pěstována. V České republice nepůvodní druh, zdomácněla zde. Z Asie se sem dostala jako okrasná rostlina v 19.století. Rychle se šíří po krajině, z parků a zahrad se potupně „rozlezla“ po celém území ČR. Šíří se podél vodních toků a zcela vytlačuje původní rostliny. Křídlatka vytváří obrovské množství biomasy, v současné době se uvažuje o jejím využití jako biopaliva. Probíhají rovněž studie, ketré zkoumají její schopnost pohlcovat těžké kovy z kontaminované půdy. Je nutné redukovat porosty křídlatek, hlavně podél vodních toků, aby se zabránilo šíření.
Živočišné invazní druhy:
Norek americký (Mustela vison)
Norek americky se stal po roce 1989 velkým problémem. Tento problém nastal už za minulého režimu, kdy vzniklo plno chovných farem, ve kterých bylo pro kožešinu a maso drženo tisíce norků. Právě po roce 89, kdy plno farem přešlo v restituci zpět ke svým právoplatným majitelům, plno těchto norků bylo vypuštěno tajně do přírody. Krajina, která během krátké doby byla přesycena touto šelmičkou, nemohla populaci uživit. Poté co norci zdecimovali populaci ostatních živočichu přiměřené velikosti jejich kořisti a to včetně raka kamenáče, jehož populace byla už tak zdevastovaná znečištěním životního prostředí a přeměnou krajiny, následovalo poněkud snížení stavů. Vzhledem k tomu, že za posledních přibližně 20 let bylo vypuštěno tisíce norků amerických, dnes už je najdeme prakticky na celém území ČR. S norkem jsou nedále veliké problémy, jeho silně negativní vliv na populaci užovky podplamaté (náš původní, kriticky ohrožený druh) na Křivoklátsku. V Brdech na Padrťském potoce norek likviduje už výše zmíněného raka kamenáče. Norek má velký vliv třeba i na sportovní i rybniční rybolov, likviduje farmové i volné odchovy kachňat. Ve Skandinávii je zas norek schopen zlikvidovat 50% populace hnízdících papuchalků a alky. Tím, že byl původní norek evropský téměř zcela vyhuben, jeho americký příbuzný zde našel volnou niku pro život a „prostřený stůl“.
Ve střední Evropě se občas objeví i šakal, který je původní na Balkáně, dříve byl původní i u nás. Nyní je zatím brán jako nepůvodní, pokud s u nás sám usadi, stane se z něj druh původní. Zatím se k nám ale jen zatoulávají jednotlivci ze Slovenska.
Z celosvětového pohledu způsobují biologické invaze veliké problémy například v austrálii, kde v 18.století byli dovezeni králíci. Po druhé polovině 19.století už byli beznadějně přemnožení. Jejich populace jsou schopny spást vegetaci a na poušť, což vede i k erozi půdy. Škody jsou vyčísleny v řádech miliard korun ročně.
Evropský příklad je ondatra(Ondatra zibethica), tu vypustil na Dobřišsku do rybníka hrabě Colloredo-Mansfeld, pro svoji manželku, následovalo rozšíření po celých Čechách a Evropě, k tomu jim pomohli i ve Finsku, Holandsku a Rusku.
Zdroje: Časopis Živa, číslo 4/2007, strana 153-157, , , ,
Begon, Michael - Harper, John L. - Townsend, Colin R. Ekologie : jedinci, populace a společenstva. Translated by Bronislava Grygová - Barbara Köberleová, Edited by Zdeněk Brandl. 1. vyd. Olomouc : Vydavatelství Univerzity Palackého, 1997
Herčík, M.: Životní prostředí, VŠB - TU Ostrava 1997
Jaroslav Červený: Živočišné invaze- problémy jsou vždy způsobeny nedbalostí nebo nepozorností člověka
Autor článku: Petr Kocián, Křídlatka japonská, datum zveřejnění neznámé.
Článek z 29.11.2008, autor neuveden autorska práva wikipedie.cz

Výskyt bolševníku velkolepého
Ondatra pižmová
Norek americký
Bolševník velkolepý
Křídlatka japonská