- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
anorganicka_chemie
AHA09E - Agrochemie
Hodnocení materiálu:
Vyučující: Ing. Eva Čadková
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálení molekuly, ale i způsob vazby mezi jednotlivými ionty. Pro napsání grafického vzorce hydroxidu budeme se řídit následujícími postupy a pravidly:1. Vypočítáme oxidační číslo každého prvku molekuly. 2. Ke každému iontu musí vést takové množství čár (vazeb), které odpovídá zjištěnému oxidačnímu číslu v b.1.3. Kationt vodíku H+ se připojuje k iontu kovu přes kyslík.4. Mezi ionty se stejným znamínkem náboje nesmí být spojení.Příklad 1. Hydroxid draselný - KOHGrafický vzorec: K-O-HPříklad 2. Hydroxid barnatý - Ba(OH)2 Grafický vzorec: /O-HBa nebo H-O-Ba-O-H \O-H
CHEMICKÉ VLASTNOSTI
Hydroxidy reagují:
1) s kyselinotvornými oxidy; vzniká sůl a voda:2KOH + Cl2O7 = 2KClO4 + H2O - chloristan draselný + voda 2)louhy s amfoterními oxidy; vzniká sůl a voda:Ba(OH)2 + Cr2O3 = Ba(CrO2)2 + H2O - chromitan barnatý + voda 3) s kyselinami (reakce neutralizace); vzniká sůl a voda:CsOH + HI = CsI + H2O - jodid cesný + voda 4) louhy s amfoterními hydroxidy; vzniká sůl a voda:3Sr(OH)2 + 2Al(OH)3 = Sr3(AlO3)2 + 6H2O - hlinitan strontnatý + vodanebo3Sr(OH)2 + 2H3AlO3 = Sr3(AlO3)2 + 6H2O - hlinitan strontnatý + voda 5) louhy se solemi; vzniká hydroxid a nová sůlPodmínka: původní sůl má být rozpustná ve vodě a vytvořený hydroxid nerozpustný ve vodě (viz nk.cz/tab_rozp.html" \t "nove_okno" tabulka rozpustnost) :2KOH + CuSO4 = Cu(OH)2 + K2SO4 - hydroxid měďnatý (sraženina) + síran draselný 6) louhy s kovy, které tvoří amfoterní oxidy; vzniká sůl a plynný vodík:6NaOH +2Al = 2Na3AlO3 + 3H2 - hlinitan sodný + plynný vodík
Soli
DEFINICE
Sůl je sloučenina, která se skládá z iontu kovu a zůstatku kyseliny.
PŘÍKLADY
Ba3(PO4)2
- fosforečnan barnatý
NaCl
- chlorid sodný
Sr(NO3)2
- dusičnan strontnatý
CaZnO3
- zinečnan vápenatý
ROZDĚLENÍ
Soli můžeme rozdělit například takto:
SOLI
Rozpustné ve vodě
Nerozpustné ve vodě
Jednoduché soli
Hydrogen soli
Zásadité soli
Věnovat se budeme pouze jednoduchým solím.
NÁZVOSLOVÍ
Soli bezkyslíkatých kyselin:
Názvy jsou složeny z podstatného jména a přídavného jména. Podstatné jméno je zůstatek bezkyslíkaté kyseliny s koncovkou - id. Přídavném jménem je název kationtu s koncovkou, která odpovídá jeho (viz tabulku koncovek dole).Příklad. KClCl- - zůstatek kyseliny chlorovodíkové (HCl) - chlorid.K+ - kationt draslíku s +1. Podle tabulky má koncovku -ný - draselný. Chlorid + draselný = chlorid draselný.
Soli kyslíkatých kyselin
Názvy jsou složeny z podstatného jména a přídavného jména. Podstatné jméno je zůstatek kyslíkaté kyseliny se zakončením, odpovídajícím oxidačnímu číslu z/slovnik.html" \l "kyselinotvorny prvek" kyselinotvorného prvku podle níže uvedené tabulky. Přídavným jménem je název kationtu s koncovkou, která odpovídá jeho oxidačnímu číslu dle tabulky:
Tabulka koncovek nik.html" aniontů a
Ox. č.
zakončení podstatnéhojména soli (aniontu)
zakončení přídavnéhojména soli (kationtu)
I
-nan
-ný
II
-natan
-natý
III
-tan
-itý
IV
-ičitan
-ičitý
V
-ičnan-ečnan
-ičný-ečný
VI
-an
-ový
VII
-istan
-istý
VIII
-ičelan
-ičelý
Příklad. Zn(MnO4)2MnO4-I - oxidační číslo manganu je +VII; podle tabulky použijeme pro název aniontu koncovku -istan, t. j. manganistan.Zn+2 - kationt zinku s oxidačním číslem +II. Podle tabulky má koncovku -natý, t. j. zinečnatý. Manganistan + zinečnatý = manganistan zinečnatý.
GRAFICKÉ VZORCE
Grafické vzorce znázorňují nejen složení molekuly, ale i způsob vazby mezi jednotlivými ionty. Pro napsání grafického vzorce soli budeme se řídit následujícími postupy a pravidly:1. Vypočítáme oxidační číslo každého prvku molekuly. 2. Ke každému iontu musí vést takové množství čár (vazeb), které odpovídá zjištěnému oxidačnímu číslu v b.1.3. V solích bezkyslíkatých kyselin kationt kovu se připojuje k kyselinotvornému prvku přímo.4. V solích kyslíkatých kyselin kationt kovu se připojuje k přes kyslík.5. Mezi ionty se stejným znamínkem náboje nesmí být spojení (kromě některých sloučenin například ).Příklad 1. Chlorid draselný - KClGrafický vzorec: K-ClPříklad 2. Síran sodný - Na2SO4Grafický vzorec: Na-O\ //O SNa-O/ \\O
CHEMICKÉ VLASTNOSTI
Soli reagují:1) s kyselinami; vzniká nová sůl a nová kyselina: a) silná kyselina "vytlačuje" ze soli slabší kyselinu:K2SO3 +2HCl = 2KCl + H2SO3 - chlorid draselný + kyselina siřičitá b) kyselina po reakci je těkavější než před reakcí: 3KCN + H3PO4 = 3HCN + K3PO4 - plynný kyanovodík + fosforečnan draselný c) vytvořená sůl je nerozpustná nejen ve vodě, ale i ve vytvořené kyselině:Pb(NO3)2 + H2S = 2HNO3 + PbS - kyselina dusičná + sulfid olovnatý (sraženina) 2) s louhy; vzniká hydroxid a nová sůl Podmínka: původní sůl má být rozpustná ve vodě a vytvořený hydroxid nerozpustný ve vodě (viz tabulka rozpustnosti):Mn(NO3)2 + 2LiOH = Mn(OH)2 + 2LiNO3 - hydroxid manganatý (sraženina) + dusičnan lithný 3) se solemi; vznikají dvě nové soli Podmínka: původní soli jsou rozpustné ve vodě a aspoň jedna ze dvou vytvořených soli má být nerozpustná ve vodě (viz ):3BaCl2 + Al2(SO4)3 = 3BaSO4 + 2AlCl3 - chlorid barnatý (rozpustný ve vodě) + síran hlinitý (rozpustný ve vodě) = síran barnatý (nerozpustný ve vodě) + chlorid hlinitý (rozpustný ve vodě) 4) s kovy; vzniká nová sůl a nový kov Podmínka: původní kov musí mít větší chemickou aktivitu než kov, který je kationtem v původní soli. Chemickou aktivitu kovů určujeme z následujícího pořadí:
POŘADÍ CHEMICKÉ AKTIVITY
Li
K
Ba
Ca
Na
Mg
Al
Be
Mn
Zn
Cr
Fe
Cd
Co
Ni
Sn
Pb
H2
Sb
Cu
Hg
Ag
Pt
Au
Růst chemické aktivity
Každý kov je chemicky aktivnější než té kovy, které se nachází od něho zprava a méně aktivní než kovy zleva.3CuSO4 + 2Al = Al2(SO4)3 + 3Cu - síran hlinitý + měď ZnCl2 + Co = nereagují 5) některé soli reagují s vodou. Tento typ reakcí patří k zvláštnímu téma "Hydrolýza solí" a zde není popsán.
PŘÍPRAVA SOLI
V tomto schématu je uvedena většina způsobů přípravy soli a zároveň jakýsi souhrn chemických vlastností různých druhů anorganických sloučenin. RMATINET Druhy sloučenin spojené šipkou reagují mezi sebou s vytvořením soli. V odpovídajících sekcích stránky jsou popsané chemické reakce z tohoto schématu kromě reakce mezi kovy a nekovy, proto je uvádíme dole:1) 2K + S = K2S - sulfid draselný2) Zn + Cl2 = ZnCl2 - chlorid zinečnatý3) 2Na + Br2 = 2NaBr - bromid sodný
Kovy
Umístění v periodické soustavě prvků
Asi tři čtvrtiny všech prvků jsou kovy. Jsou to všechny kovy první a druhé skupiny u.html" periodické soustavy, všechny prvky vedlejších podskupin, lanthanoidy a všechny prvky sedmé periody, ve třetí skupině prvky umístěné pod borem, ve čtvrté pod křemíkem, v páté pod arsenem, v šesté pod tellurem.
Fyzikální vlastnosti
O kovech můžeme všeobecně říci, že vedou dobře elektřinu a teplo. Jejich čisté a hladké plochy mají charakteristický, tzv. kovový lesk a dají se vykovat na tenké lístky, říkáme, že jsou kujné. Lze je vytahovat na drát, jsou tažné. Tyto vlastnosti kovů vyplývají ze stavby jejich krystalové mřížky.
Krystalová mřížka
Většina kovů krystaluje v krychlové soustavě (např. Cu, Au, Al), některé v soustavě šesterečné (např. Mg, Zn). Jednotlivé atomy jsou v krystalové mřížce u sebe tak těsně, jak jen jim to jejich elektronový obal dovolí. V takové blízkosti působí přitažlivé síly jader atomů i na sousedních atomů. Valenční elektrony se z původního atomu uvolňují a pohybují se v krystalové mřížce mezi zbytky atomů - kationty - kovů a zprostředkovávají jejich vzájemnou vazbu. Je to tzv. kovová vazba. V krystalové mřížce kovu je každý atom obklopen velmi těsně 8, popř. 12 sousedními atomy (výjimku tvoří atomy na hranách a plochách krystalů).
Vodivost elektřiny
Zapojíme-li kov do okruhu elektrického proudu, posouvají se volné elektrony ve směru elektrického spádu, vedou elektrický proud. Energii pohybu mohou volné elektrony snadno odevzdávat částicím krystalové mřížky, čili vedou dobře teplo.
Barva a lesk
Hladké plochy odrážejí všechny nebo převážnou část světelných paprsků, proto mají kovový lesk a jsou většinou šedobílé. Jen zlato a cesium jsou žluté a měď je červená.
Neprůhlednost
Kovy jsou neprůhledné, jen velmi tenké fólie prosvítají. Práškové kovy jsou šedočerné, protože v podstatě všechny paprsky jako by uvázly v krystalové mřížce.
Chemické vlastnosti kovů
Kovy reagují :1) s nekovy; vzniká:
a) 2Na + Cl2 = 2NaClsodík + chlor = chlorid sodnýHg + S = HgSrtuť + síra = sulfid rtuťnatýb) 4Al + 3O2 = 2Al2O3hliník + kyslík = oxid hlinitý4Li + O2 = 2Li2Olithium + kyslík = oxid lithnýc) hydrid2Na + H2 = 2NaHsodík + vodík = hydrid sodnýCa + H2 = CaH2vápník + vodík = hydrid vápenatý
2) s vodou; vzniká HYPERLINK "http://xantina.hyperlink.cz/hydroxidy.html" hydroxid a plynný vodík (za normálních podmínek s vodou reagují jen alkalické kovy a kovy alkalických zemin).
Ba + 2H2O = Ba(OH)2 + H2baryum + voda = hydroxid barnatý + vodík2Cs + 2H2O = 2CsOH + H2cesium + voda = hydroxid cesný + vodík
3) s HYPERLINK "http://xantina.hyperlink.cz/kyseliny.html" kyselinami; vzniká sůl a plynný vodík (viz jak ). Jak HNO3 reaguje s kovy viz .4) s "http://xantina.hyperlink.cz/slovnik.html" \l "louhy" louhy (jen kovy, které tvoří a : Zn, Sn, Pb, Al, Cr, aj.); vzniká sůl a plynný vodík.
Zn + 2KOH = K2ZnO2 + H2zinek + hydroxid draselný = zinečnatan draselný + vodík2Cr + 6RbOH = 2Rb3CrO3 + 3H2chrom + hydroxid rubidný = chromitan rubidný + vodík
Roztoky - základní poznatky
Roztok je homogenní (stejnorodá) směs dvou nebo více látek. Základhí částice těchto látek (atomy, molekuly, ionty) jsou dokonale promíšeny a navzájem nereagují. Podle skupenství roztoky můžeme rozdělit na: roztoky kapalné - kyslik ve vodě, sůl ve vodě, cukr ve vodě; roztoky pevné - vodík v platině, rtuť v kadmiu, slitina stříbra s mědí. V roztoku rozlišujeme rozpouštědlo a rozpouštěnou látku. Rozpouštědlem nazýváme obvykle tu látku, jejíž vnější vzhled nebo jiné nápadné vlastnosti se nemění, anebo látku, které je víc. Např. přírodní voda (mořská, pítná, minerální) je roztok, v níž rozpouštědlem je voda a ostatní látky jsou rozpuštěné. Roztoky jsou nasycené a nenasycené. Nasycený roztok je takový, v němž se už další množství látky za dané teploty nerozpouští. Hmotnostní množství látky, které se rozpustí při dané teplotě ve 100 g rozpouštědla na nasycený roztok nazyvame "rozpustnost látky". Jestliže je v roztoku méně látky než je její rozpustnost za dané teploty, je roztok nenasycený. Podle rozpustností látek za normálních podmínek ve 100 g vody (rozpouštědla) rozlišujeme: rozpustná látka - více než 1 g; nerozpustná látka - meně než 0,1 g; málo rozpustná látka - více než 0,1 g a meně než 1 g. Informace o rozpustnosti látek ve vodě můžete získat z chemických tabulek a z .
Roztoky - koncentrace
Definice
Koncentrace je množství rozpuštěné látky v určitém množství nebo objemu roztoku případně rozpouštědla.
Způsoby vyjádření
1) Procentní koncentrace
Ukazuje, kolik dílů rozpuštěné látky se nachází v 100 dílech roztoku.Příklad 1.5 % roztok NaCl znamená, že v 100 dílech (g, kg, t, ...,) roztoku je 5 dílů NaCl a 95 dílů vody.Příklad 2.Kolik g hydroxidu draselného a vody musíme vzít pro přípravu 250 g 15 % roztoku?v 100 g roztoku je 15 g KOHv 250 g roztoku je x g KOHx = (250 . 15) : 100x = 37,5V 250 g roztoku se nachází 37,5 g KOH. Voda se vypočítá: 250 - 37,5 = 212,5.Odpověď: V 250 g roztoku je 37,5 g KOH a 212,5 g (ml) H2O.Příklad 3.Kolik g dusičnadu vápenatého a vody se nachází v 130 g 20 % roztoku?100 g roztoku . . . 20 g Ca(NO3)2130 g roztoku . . . x g Ca(NO3)2x = (130 . 20) : 100x = 26130 - 26 = 104Odpověď: v 130 g 20 % roztoku se nachází 26 g Ca(NO3)2 a 104 g (ml) vody.
2) Molarnost
Molarnost je množství molů (gram-molekul) rozpuštěné látky, které se nachází v jednom litru roztoku a označuje se písmenem "M".Příklad 1.Co znamená výraz 1 M roztok NaOH?1 mol = 1 gram-molekula = molekulární hmotnost vyjádřená v g.Molekulární hmotnost NaOH se rovná součtu hmotnosti všech atomů (údaje bereme z periodické tabulky prvků) :23 + 16 + 1 = 40 u (uhlikových jednotek).1mol NaOH = 40 gOdpověď: V 1 l 1 M roztoku NaOH se nachází 1 mol (40 g) NaOH.Příklad 2.Jak připravit 0,5 l půlmolárního roztoku chloridu sodného (0,5 M NaCl)?Při přípravě 0,5 l 0,5 M NaCl rozpustíme v menším množství vody v kádince odvážené množství NaCl (58,44 g . 0,5 . 0,5 = 14,61 g), přelejeme do odměrné baňky s objemem 0,5 l, spláchneme několikrát zbytky látky z kádinky (přelejeme roztok kvantitativně, tj. bez strat) a potom odměrnou baňku doplníme destilovanou vodou po značku 0,5 l.
Elektrolytická disociace
Definice
Je štěpení polárních molekul elektrolytu na ionty pod vlivem polárních molekul vody (rozpouštědla).
Elektrolyt
Je látka, roztok které vede elektrický proud.
Roztok
Je homogenní (stejnorodá) směs dvou nebo několika čistých látek.
Stupeň disociace
V roztoku se z daného množství látky na ionty štěpí jen část molekul, ostatní zustávají nedisociované. Poměr počtu disociovaných molekul látky k jejich celkovému počtu ve vodném roztoku nazýváme stupeň disociace; označujeme ho a:
a > 30%
- silné elektrolyty
2% < a < 30%
- středně silné elektrolyty
a < 2%
- slabé elektrolyty
Jak co disociuje
1. Oxidy
Oxidy nedisociují.
2. Louhy - rozpustné ve vodě hydroxidy
NaOH disociuje takto:
disociace KOH:
NaOH Na+ + OH-
KOH K+ + OH-
Na+ - sodný kationtOH- - hydroxidový aniont
K+ - draselný kationtOH- - hydroxidový aniont
disociace Ba(OH)2
1. Ba(OH)2 BaOH+ + OH-
2. BaOH+ Ba+2 + OH-
zjednodušený zápis: Ba(OH)2 Ba+2 + 2OH-
Ba+2 - barnatý kationtOH- - hydroxidový aniont
3. Kyseliny
disociace HCl
disociace HNO3
HCl H+ + Cl-H+ - kationt vodíkuCl- - aniont chlorovodíkové kyseliny
HNO3 H+ + NO3-H+ - kationt vodíkuNO3- - iont kyseliny dusičné
disociace H2SO4
1. H2SO4 H+ + HSO4-2. HSO4- H+ + SO4-2zjednodušený zápis:H2SO4 2H+ + SO4-2H+ - kationt vodíkuSO4-2 - síranový aniont
4. Soli (jednoduché)
disociace BaCl2
disociace Fe2(SO4)3
BaCl2 Ba+2 + 2Cl-Ba+2 - barnatý kationtCl- - aniont chlorovodíkové kyseliny
Fe2(SO4)3 2Fe+3 + 3SO4-2Fe+3 - železitý kationtSO4-2 - síranový aniont
Iontové rovnice
Definice
Jsou chemické rovnice, jimiž zapisujeme reakce iontů ve vodných roztocích kyselin, hydroxidů a solí. Aby se tyto reakce mohly uskutečnit, musí být splněna aspoň jedna podmínka z níže uvedených:1. Tvoří (rozpouští) se nerozpustná látka2. Tvoří se slabý 3. Tvoří se plynná látka4. Mění se oxidační číslo atomuPamatujte:
Jako celé molekuly zapisujeme
a) nerozpustné látky (PbI2, CaCO3, AgBr, Ag2S, ...; viz )
b) slabé elektrolyty (H2O, H2CO3, H2S, HCN, CH3COOH, NH4OH, ...)
c) plynné látky (H2S, CO2, SO2, SO3, NO, NO2, HCN, NH3, ...)
Příklad 1 - vytvoření nerozpustné látky Pusobením chloridu barnatého na síran sodný nebo síran hořečnatý vzniká sraženina síranu barnatého a v roztoku zustává druhý produkt reakce:BaCl2 + Na2SO4 = BaSO4 + 2NaClBaCl2 + MgSO4 = BaSO4 + MgCl2Protože obě reakce probíhají v roztoku, jsou to reakce volně pohyblivých iontu:Ba2+ + 2Cl- + 2Na+ + SO42- = BaSO4 + 2Na+ + 2Cl-Ba2+ + 2Cl- + Mg2+ + SO42- = BaSO4 + Mg2+ + 2Cl- Vynecháme-li na obou stranách rovnice ty ionty, které se reakce nezúčastnily (opakují se na obou stranách rovnice beze změny), napíšeme obě reakce zkrácenou iontovou rovnici:Ba2+ + SO42- = BaSO4Rovnice vyjadřuje podstatu reakce - barnatý kationt reagoval se síranovým aniontem a vznikl síran barnatý. Příklad 2 - vytvoření nerozpustné látky Reakci dusienanu stoíbrného s chloridem barnatým mužeme zapsat bui rovnici:2AgNO3 + BaCl2 = 2AgCl + Ba(NO3)2nebo iontovi:2Ag++ 2NO3- + Ba2+ + 2Cl- = 2AgCl + Ba2+ + 2NO3-zkrácená iontová reakce:Ag+ + Cl- = AgCl - nerozpustná látka Příklad 3 - rozpouštění sraženiny Reakci fosforečnanu vápenatého s kyselinou dusičnou mužeme zapsat rovnici:Ca3(PO4)2 + 6HNO3 = 3Ca(NO3)2 + 2H3PO4 nebo iontovi:Ca3(PO4)2 + 6H+ + 6NO3- = 3Ca2+ + 6NO3- + 2H3PO4zkrácená iontová reakce:Ca3(PO4)2 + 6H+ = 3Ca2+ + 2H3PO4 Příklad 4 - vytvoření slabého elektrolytu Reakci hydroxidu sodného s kyselinou chlorovodíkovou mužeme zapsat buď rovnici:NaOH + HCl = NaCl + H2Onebo iontově:Na+ + OH- + H+ + Cl- = Na++ Cl- + H2O zkrácená iontová reakce: OH- + H+ = H2O - slabý elektrolyt Příklad 5 - vytvoření plynné látky Reakci sulfidu draselného s kyselinou chlorovodíkovou mužeme zapsat buď rovnici:K2S + 2HCl = 2KCl + H2Snebo iontově:2K+ + S2- + 2H+ + 2Cl- = 2K+ + 2Cl- + H2S zkrácená iontová reakce: S2- + 2H+ = H2S - plynná látka Příklad 6rovnice:NaCl + KNO3 = NaNO3 + KCl iontově:Na+ + Cl- + K+ + NO3- = Na+ + NO3- + K+ + Cl- NaCl + KNO3 = NEREAGUJÍ, protože nebyla splněna žádná z výše uvedených podmínek.Máme směs roztoku NaCl a KNO3 (přesněji směs iontů Na+, Cl-, K+, NO3-).
pH
pH je hodnota, která ukazuje na množství kationtů vodíků v roztoku. Voda, jako slabý , disociuje v malé míře podle rovnice:H2O H+ + OH-Jak vidíme, při disociaci se tvoří stejný počet kationtů vodíku H+ (určují kyselé vlastností roztoku) a aniontů OH- (určují zásadité vlastností roztoku), které se navzájem neutralizují. Proto říkáme, že voda není ani kyselá ani zásaditá, ale neutrální. Označíme: [H+] - koncentrace kationtů H+[OH-] - koncentrace aniontů OH-[H+] = [OH-]Pamatujte:[H+] . [OH-] = KK - konstantní (stálá) hodnotaK se za normálních podmínek rovná: K = 10-14Za K dosadíme její hodnotu:[H+] . [OH-] = 10-1410-7 . 10-7 = 10-14Jak vidíme, ve vodě (destilované) koncentrace H+ se rovná 10-7M = 0,0000001M. Jinými slovy, jestliže koncentrace H+ v roztoku se rovná 10-7M, prostředí je neutrální. Příklad 1: Čemu se rovná koncentrace iontů H+ v 0,001M roztoku HCl (budeme považovat, že HCl disociuje na 100%)?[H+] = 10-3M10-3 . [OH-] = 10-14[OH-] = 10-11MVýpočty ukazují, že koncentrace iontů vodíku je mnohonásobně vyšší než koncentrace hydroxoskupin. Toto znamená, že roztok je kyselý. Příklad 2: Čemu se rovná koncentrace iontů H+ v 0,01M roztoku NaOH (budeme považovat, že NaOH disociuje na 100%)?[OH-] = 10-2M[H+] . 10-2 = 10-14[H+] = 10-12MVýpočty ukazují, že koncentrace hydroxoskupin je mnohonásobně vyšší než koncentrace vodíku. Toto znamená, že roztok je zásaditý.Pamatujte:[H+] = 10-7 - prostředí neutrální[H+] > 10-7 - prostředí kyselé[H+] < 10-7 - prostředí zásadité Mohly jste si všimnout nepohodlných čísel typu 10-12 nebo 10-11, a proto bylo dohodnuto používat místo koncentraci vodíků její záporný logaritmus, který se označuje jako pH. pH = - lg [H+].lg - logaritmusPamatujte:lg 10n = nlg 105 = 5lg 10-10 = -10-lg 10-10 = 10Teď zopakujeme:[H+] = 10-7MpH = -lg 10-7 = 7 - prostředí neutrální [H+] = 10-5MpH = -lg 10-5 = 5 - prostředí kyselé [H+] = 10-10MpH = -lg 10-10 = 10 - prostředí zásadité Příklad 3:Jaké je prostředí a jaké je pH 0,1M roztoku HNO3 (předpokládáme 100% disociaci)? [H+] = 0,1M = 10-1MpH = - lg 10-1 = 1 - kyselé prostředí Příklad 4:Jaké je prostředí a jaké je pH 0,1M roztoku KOH (předpokládáme 100% disociaci)? [OH-] = 10-1M10-1 . [H+] = 10-14[H+] = 10-13MpH = - lg 10-13 = 13 - zásadité prostředí
Redoxní reakce - základní poznatky
Definice
Redoxní reakce jsou reakce, při nichž se mění . Příklad.C0 + O20 = CVIO2-IIV levé části reakce uhlík a kyslík mají ox. číslo 0, v pravé části reakce už uhlík má ox. číslo IV a kyslík -II.
Redukce
Redukce je tá část reakce, při které se oxidační číslo zmenšuje.O20 2O-II
redukční činidlo
Redukční činidlo je látka obsahující atomy, které se při reakci oxidují (oxidační číslo atomu se zvětšuje).
Oxidace
Oxidace je tá část reakce, při které se oxidační číslo zvětšuje.C0 CIV
oxidační činidlo
oxidační činidlo je látka obsahující atomy, které se při reakci redukují (oxidační číslo atomu se zmenšuje).
Přílkady
Př. 1: CuIIO-II + H20 = H2IO-II + Cu0
redukce
:
CuII Cu0
oxidace
:
H20 2HI
redukční činidlo
:
H2
oxidační činidlo
:
CuO
Př. 2: Zn0 + 2HICl-I = ZnIICl2-I + H20
redukce
:
HI H0
oxidace
:
Zn0 Zn2+
redukční činidlo
:
Zn
oxidační činidlo
:
HCl
Úprava redoxních reakcí
Na příkladu2KMnO4 + 16HCl = 2MnCl2 + 5Cl2 + 2KCl + 8H2O mužeme vidě
Vloženo: 16.06.2009
Velikost: 757,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2025 unium.cz


