3.přednáška

orská a horská pastviska
- dříve kategorie svahových a náhorních luk
- mělké půdy
- vřesoviska, smilkové porosty apod.
- pastviska na dobrých půdách, která do nekulturního stavu přešla vlivem špatné agrotechniky
- nekulturní druhy
- lesní pastviska ( vzácná, v ČR zákaz pastvy)
- podřadné porosty
- smilka tuhá, trojzubec položený, třtiny, mechy
- zkulturnění obtížné a nákladné
- lépe využít lesními kulturami
- dominantní druhy
- skutečné pastviny
- podle různých hledisek do několika skupin
- dle intenzity obrůstání, využívání a kvality na kulturní (žírné 4x5x pastevních cyklů) a polokulturní (položírné, méně využívané 3x spásané, nejsou tak kvalitní)
Charakteristika rostlin pastevních (lučních) porostů
v podmínkách mírného pásma = základní složka = druhy z čeledě lipnicovitých – trávy
- jejich význam podílu na výnosu hmoty a živin
Dle podílu ve hmotě = ostatní dvouděložné byliny
Značná botanická a biologická rozmanitost
Dávají píci specifický charakter v obsahu minerálních a stopových prvků
Část je významná z dietetického hlediska
Zde mají zpravidla menší podél leguminózy, jejichž zastoupení však významně ovlivňuje kvalitu píce
Z hlediska vytrvalosti druhy pastevních porostů dělíme na jednoleté, víceleté nebo vytrvalé:
Vegetativní rozmnožování má v pastevních porostech mimořádný význam
odnožovací uzliny= trsnaté trávy
nadzemní výběžky = kopretina bílá, vrbina penízková
podzemní výběžky = pcháč různolistý
kořenové podzemní výhony = kmín kořenný ( má i dietetický význam)
kořeny s cibulemi = snědek chocholičnatý
kořeny s hlízami = ocún jesenní
kořenové krčky = leguminózy
Generativní rozmnožování v pastevních porostech značně omezeno
při opomíjení zvířaty = např. pryskyřník prudký, bolševník obecný
některé druhy = velké množství semen (psinečky, lipnice)
jiné několik (štírovník růžkatý)
- semena některých druhů (pýr plazivý, chrastice rákosovitá) se v půdách pastevních porostů vůbec nevyskytují
- schopnost semen přetrvat v půdě = velmi rozdílná a závisí na anatomické stavbě (tvrdoslupečnost leguminóz) a na podmínkách, potřebných k jejich vyklíčení
Metody hodnocení a bonitace porostů
- pro fytocenologický výzkum je důležitá volba místa a plochy snímku, který bývá podle homogenity porostu pouze 11-30m2
- pro hodnocení pastvin je nutné sestavit průměrný snímek celé hodnocené plochy
- pastevní porosty se snímkují těsně před zahájením prvního pastevního cyklu, což je časově náročné (chyby většina druhů není v generativní fázi)
V laboratoři – nejobjektivnější metodou je váhový rozbor porostu (náročné)
V terénu – pro potřebu bonitace porostu nebo indikace jednotlivých ekologických stupňů se nejčastěji používá odhadová metoda redukované projektivní pokryvnosti (dominance = max. 100%D). Pro pastvinářství je velmi vhodný odhad jednotlivých druhů v % projektivní dominance.
Metoda bodová umožňuje poněkud objektivnější stanovení pokryvnosti jednotlivých druhů. V bodech označených na napnuté šňůře se spouští do porostu tenké jehly (min. 2 osoby)
Bonitace porostů
- stanovení relativní pícninářské hodnoty porostu
- posuzuje produkční schopnost a kvalitu píce zastoupených druhů
- pro pícninářské hodnocení rostliny rozděleny do 6 bonitačních tříd
- pro každou třídu stanoven koeficient (k) = vyjadřuje relativní procentické snížení pícninářské hodnoty proti nejhodnotnějším druhům:
I.třída
= vyšší době obrůstající trávy a jeteloviny s výbornou kvalitou píce (např. bojínek luční, jílek vytrvalý, kostřava luční, psárka luční, srha říznačka, jetel luční, jetel plazivý, štírovník růžkatý, hrachor luční, vikev plotní). Pícninářská hodnota výborná (k=1,00).
II.třída
Obsahuje druhy vysoce produktivní, avšak s menším kvalitativním nedostatkem (chrastice rákosovitá, psineček výběžkatý, pýr plazivý, sveřep bezbranný aj.) a nižší nebo pomaleji obrůstající druhy s výbornou kvalitou píce (např. lipnice obecná, čičorka pestrá a kmín kořenný). Pícninářská hodnota velmi dobrá (k= 0,75)
III.třída
představuje podřadnější rostliny mírně sníženou kvalitou píce i nižší produkční schopnosti (psineček tenký, medyněk vlnatý, jitrocel kopinatý, pampeliška lékařská). Dále sem patří druhy, které jedno z bonitačních kritérií (kvantitu nebo kvalitu) podstatně snižují (např. kostřava rákosovitá, poháňka hřebenitá, tomka vonná, zblochan vodná a vzplývavý, jetel pochybný, pcháč zelinná, kontryhel luční, toten lékařský, řebříček obecný). Pícninářská hodnota dobrá (k=0,5)
- horší schopnost dorůstání nižší produkční schopnost
IV. třída
Již zahrnuje druhy plevelné, které zvířata přijímají jen v případě nedostatku kvalitnějších komponentů (hustě trsnaté trávy(metlice trsnatá aj.) psineček psí, třtina křovištní, bika ladní, nízké ostřice, bolševník bršť, kopretina bílá aj.). Pícninářská hodnota uspokojivá (k=0,25)
- pastevní plevele při nedostatku je zvířata zkonzumují
V. třída
obsahuje druhy, které zvířata vůbec nepřijímají (vřes obecný, brusnice, lopuchy, orobince, vysoké ostřice, suchopýry, řeřišnice luční aj.).
Dále sem patří nízké druhy s přízemní listovou růžicí, které nelze sklízet (jestřábník chlupáček, jitrocel prostřední aj.). Pícninářská hodnota podřadná (k=0,00).
- nízká kořenová růžice, sekačka je nevezme
VI. třída
Představuje škodlivé a jedovaté druhy (bodláky, jehlice trnitá, máčka ladní, b