1.uvod

. třídění Eumetazoa Podle přítomnosti 2 či 3 zárodečných listů a typu symetrie odlišovány opět dvě podskupiny kmenů:
2.1. dvojvrstevní (Diblastica) – pouze entoderm a ektoderm, radiální symetrie těla
(probereme Cnidaria – žahavci) třídění Triblastica - A dvě alternativní hypotézy:
A. Podle způsobu vzniku tělní dutiny jsou dále rozlišovány tři (víceméně neformální) skupiny kmenů (tradiční, uvádí např. Papáček a kol., Laštůvka a kol.):
a. Schizocoelomata (nebo Acoelomata) – vyvinut schizocoel, tělo mezi ekto- a entodermem vyplňuje pouze mezenchym s množstvím mezibuněčných prostůrků (ploštěnci a pásnice).
b. Pseudocoelomata – vyvinut pseudocoel, velká dutina vyplněná tekutinou, která není vystlaná epitelem, pokožka na povrchu těla vylučuje pevnou kutikulu, vyvinuta průchodná trávicí soustava (hlístice až vrtejši).
c. Coelomata – vyvinut coelom, tzv. druhotná tělní dutina s mezodermální buněčnou výstelkou (druhotně vsunutá do původní dutiny pseudocoelní) (měkkýši až strunatci).
Podle způsobu tvorby úst a řitního otvoru dělení na prvoústé (Protostomia) a druhoústé (Deuterostomia).
třídění Triblastica - A Schizocoelomata (=Acoelomata)


Pseudocoelomata




Coelomata
třídění Triblastica - B Rýhování zárodku a embryogeneze:
jednobuněčná zygota
morula
blastula
gastrulace – vchlípení či vcestování buněk, 3 zárodečné listy
gastrula třídění Triblastica - B B. Dělení na skupiny dle způsobu rýhování a embryogeneze:
a. prvoústí (Protostomia) – spirální a deterministické rýhování vajíčka, prvoústa (blastopor) tvoří ústa (většina kmenů se 3 zár. listy)
b. druhoústí (Deuterostomia) – radiální a nedeterministické rýhování vajíčka, prvoústa tvoří řiť (anus) (pouze Echinodermata – ostnokožci a Chordata – strunatci)
prvoústí (Protostomia): dělení na dvě skupiny kmenů – morfol. a molekul. znaky
b2. Ecdysozoa – pokožka sekretuje pevnou kutikulu (vnější opora), periodicky svlékána (ekdyse), hormonálně řízeno trochofora třídění Triblastica - B b1. Spiralia / Lophotrochozoa – okolo ústního otvoru chapadla (lofofor) nebo larva trochofora, není svlékaná kutikula, molekulární znaky (podobnost 18S mitochondriální DNA)
Nature, 1997 A B srovnání obou hypotéz morfologie dospělců vs.
embryogeneze, molekulární znaky další přednášky [jen vybrané skupiny jednobuněčných eukaryot – samostudium];
přehled důležitých středoevropských kmenů živočichů;
příklady forem – zejm. parazitů, hospodářsky význačných druhů, základních vyšších skupin embyogeneze dědičná informace v DNA – ne seznam vlastností, ale spíše program na „výrobu“ mnohobuněčného těla
důležité procesy:
segmentace (či metamerizace) – tělo dělené na články
tagmatizace – sdružování stejnocenných článků a jejich případné splývání
cefalizace – polarizace těla (gradient hlava  ocas), vepředu často ústní otvor, smyslové orgány a tedy i koncentrace nervové tkáně. shrnutí: