Vypracované otázky

složení
Charakteristiky:
zemní plyn - bezbarvý, bez zápachu, hořlavý, výbušný, dusivý, nejedovatý, lehčí než vzduch (aroma uměle)
svítiplyn - bezbarvý, hořlavý, výbušný, jedovatý, lehčí než vzduch
propan butan - bezbarvý, specifický zápach, hořlavý, výbušný, nejedovatý, dusivý, těžší než vzduch
Spalné teplo, výhřevnost – co tyto veličiny charakterizují, zákl. rozdíl.jednotka
Spalné teplo QS - teoretické teplo uvolněné úplným spalováním jednotkového množství plynu, teoretického množství O2 nebo vzduchu za konstantního tlaku a teploty
[MJ/m3] -produkty spalování v plynném stavu kromě vody
-část tepla uniká ve spalinách
Výhřevnost Qi-spalovací teplo zmenšené o výparné teplo vody, které vzniklo při spalování, skutečná hodnota
[MJ/m3] -všechny produkty jsou v plynném stavu
Qs > Qi
Wobbeho číslo – co charakterizuje, vztah, jednotka, popis veličin
Wobbeho číslo - WS [M.J/m3] - charakterizuje spalovací vlastnosti plynů
d...poměrná hustota
Ws = Qs / d0,5Qs...spalné teplo [MJ/m3]
Druhy zemního plynu z hlediska a)původu, b) z hl. množství metanu, vyšších uhlovodíků a sulfanu
Podle původu - ropný (naftový), společný původ s ropou
karbonový (uhelný) - uhelná ložiska
Z hlediska množství metanu - suchý (95-98%metanu)
vlhký (90%metanu + vyšší uhlovodíky)
kyselý (vyšší množství sulfanu – nutno odstranit)
s vyšším obsahem inertů (dusík, oxid uhličitý)
Schéma zásobování ze STL veřejného rozvodu – nakreslit schéma s popisem
2 – HUP
3 – Regulátor
4 – Uzávěr za regulátorem
schéma zásobování z NTL veřejného rozvodu – nakreslit schéma s popisem
Typy domovních přípojek z LPE – NTL, STL – HUP mimo objekt – nakreslit, kdy se užívá
Plynovodní přípojka = Připojení plynového odběrného zařízení na plynovod (po HUP)
Krytí – 0,6-1,2 m
Spád – min. 0,4% do plynovodního řadu
Přetlak –NTL do 5 kPa
STL 5-400 kPa
Materiál – plasty (PE), ocelové trubky (bezešvé svařované)
HUP mimo objekt – přípojka do samostatného objektu (přístavku v oplocení)
přípojka v zemi (hl.uzávěr je umístěn před připojovacím objektem) - jen se schválením plynáren
Typy domovních přípojek z LPE – NTL, STL – HUP na objektu – nakreslit, kdy se užívá.
HUP v objektu -přípojka do výklenku v obvodové zdi
přípojka do pilíře s přístřeškem přizděného k obvodové zdi
uvnitř objektu zcela výjimečně a jen se schválením plynáren
Min. světlost STL a NTL přípojky – plastové i neplastové
Min. světlost DN přípojky STL DN 15 mm (plastová min. DN 25 mm)
Min. světlost DN přípojky NTL DN 32 mm (plastová min. DN 40 mm)
S ohledem na druh plynu
Rozdělení plynoměrů a) podle měřícího principu, b) podle průtoku plynu, stručně vysvětlit.
Podle měřícího principu -objemové (membránové, rotační)
- měří přímo průtok v m3/h
rychlostní (turbínové, vírové, ultrazvukové)
- schopny zaznamenat velký průtok, velmi přesné, měří rychlost,průtočné množství nutno dopočítat
dynamické - ve speciálních provozech
Podle průtoku plynu -do 10m3/h včetně
10 – 40 m3/h včetně
nad 40m3/h
a 49. Umístění plynoměrů – pravidla
- ve výklenku, v bytovém jádru (vynímečně), v přístavku, ve sloupku, ve skřínce, v oddělené místnosti
Pravidla: - místa dobře přístupná, větraná nebo přímo či nepřímo větratelná
- ochrana před povětrnostními podmínkami
- snadná manipulace
- poloha číselníku viditelná
- plynoměry s průtokem do 10m3/h lze umístit na potrubí
- plynoměry s průtokem nad 10m3/h umístěny na pevné podložce či konzole
- umístění mimo byt nebo provozovnu, ve společ. prostoru s vodoměry, regulátory tlaku apod.,
- v bytovém jádru nebo instal. šachtě (jen staré zástavby),
- v kotelnách a regul.stanicích (omezeně)
zákaz: - v chráněných únikových cestách
- ve světlících a větracích šachtách
- v cizím bytě nebo v prostoru jiného uživatele
- v menší vodorovné vzdálenosti než 1m od zdrojů tepla
Spád musí být vždy od plynoměru!!
Umístění hlavního uzávěru plynu – HUP
HUP -vně budovy v rámci plynoměrné sestavy: - dnes zpravidla vně
plynoměrná skříň v rámci oplocení
plynoměrná skříň ve výklenku na fasádě
zemní souprava (po schválení)
- uvnitř objektu – jen se schválením plynáren (výjimečně)
Vysvětlete pojmy : - větraný prostor , - přímo větratelný prostor, - nepřímo větratelný prostor
Větraný prostor - trvale propojen 1nebo více neuzavíratelnými otvory s venkovním prostorem
Přímo větratelný -místnost lze přímo vyvětrat v případě potřeby otevřením oken, dveří, klapek přímo do
venkovního prostoru nebo mechanickým větráním
Nepřímo větratelný – uzavřený prostor, lze vyvětrat přes větraný nebo přímo větratelný prostor
Dle čeho se určí typ a velikost použitého plynoměru
a) největší přetlak pmax nesmí být menší než provozní přetlak plynu v přív. potrubí
b) největší průtok plynoměru pro použitý plyn Qmax nesmí být menší než max průtok, 1,3.Qmax
c) nejmenší průtok plynoměru Qmin menší než nejmenší spotřeba plynu instal.spotřebičů
Pravidla pro umisťování plynoměrů - viz. ot. 45
Odvodnění ležatého rozvodu v případě spádu OD plynovodního řadu – nakreslit
- upřednostňujeme spád DO plynovodního řadu
Odvodnění a čištění stoupaček – nakreslit
Pravidla pro vedení NTL a STL přípojky – krytí, spád, vedení,…
Plynovodní přípojka = Připojení plynového odběrného zařízení na plynovod (po HUP)
- na 1 objekt 1 plynovodní přípojka
Krytí – 0,6-1,2 m (se souhlasem 0,4-1,5 m)
Spád – min. 0,4% do plynovodního řadu
Vedení – min. 4 m – pod vozovkou, chodníkem, bez chráničky
2-4 m – pod vozovkou, chodníkem, uloženo v pískovém loži
min. 1 m – pod vozovkou, chodníkem, uloženo v ocelové chráničce
při prostupu kcí – ocelová chránička
Přetlak –NTL do 5 kPa
STL 5-400 kPa
Materiál – plasty (PE), ocelové trubky (bezešvé svařované)
Pravidla pro umístění pro spotřebiče typu „A“ – bytové prostory – základní pravidla, kde je zákaz umístění
berou vzduch z místnosti
nemají odvod spalin (odvod do téže místnost)
vysoké požadavky na objem místnosti výměnu vzduchu
v prostorách aspoň přímo větratelných
zakázáno umisťovat: - v koupelnách a sprchových koutech, WC
- v místnostech ke spaní
- ve skladišti potravin
Princip spotřebiče v provedení „C“ a pravidla pro umístění v bytových prostorách
Nejsou na ně kladeny zvláštní požadavky na objem prostoru, na větrání ani na přívod vzduchu, neboť přisávají vzduch pro spalování z venku a spaliny jsou odváděny tamtéž
odvod spalin + přívod z venku
uzavřené spotřebiče
TURBO kotle, karmy
Redukovaný odběr plynu – vztah, popis veličin, jednotka, k čemu vztah slouží
Redukovaný odběr plynu VR (m3/h) – pro určitý úsek je dán součinitelem příkonů na daném úseku připojených spotřebičů, zohledněný současností chodu jednotlivých spotřebičů
VR= K1 * V1 + K2 * V2 + K3 * V3 (m3/h)
V1...součet objem.průtoků pro spotřebiče pro přípravu pokrmů
V2...součet objem.průtoků pro spotřebiče pro lokální vytápění
V3…součet objem.průtoků všech kotlů
Ki...koeficient současnosti pro skupinu spotřebičů V1, V2, V3
K1n-0,5
K2n-0,15
K3n-0,1
Vysvětlit pojmy : - skutečná délka plynovodu nebo jeho úseku, - ekvivalentní délka plynovodu nebo jeho úseku, - relativní hustota (hutnota ) plynu
Skutečná délka plynovodu nebo jeho úseku L (m) - pro každý úsek
Ekvivalentní délka plynovodu nebo jeho úseku Le (m) - pro každý úsek včetně ekvivalentních přirážek
Le = L + lp (součet ekvivalentních přirážek)
Relativní hustota (hutnota) plynu – měrná hmotnost plynu ku měrné hmotnosti vzduchu

Připojení více kouřovodů na samostatný komín s přirozeným tahem – nakreslit
Princip přerušovače tahu – funkce, vysvětlit
Přerušovač tahu – snaha, aby hmotnostní průtok spalin od plyn. hořáků zůstal konstantní a měnil se až za spotřebičem, zajišťuje:
- nasává do komína vzduch z místnosti v případě většího komínového tahu
- vypouští spaliny do místnosti v případě, že komín nemá odpovídající tah
- působí jako pojistka proti zpětnému tahu při opačném proudění v komíně – ochrana proti zhasnutí plamene
Umístění nadzemních zásobníků ZTP ( zkapalněný topný plyn)
nadzemní zásobníky venkovní nadzemní instalace
tam kde je dostatek prostoru
nízké stavební náklady
stačí betonová deska
potrubí vedeno v zemi v pískovém loži tl. min 100mm v hloubce min 600mm (dop. 800mm)
ochranné pásmo ve stav. zákoně
Umístění podzemních zásobníků ZTP ( zkapalněný topný plyn )
-umístění bez problémů, vyžaduje min. prostor, ochrana proti vnějším vlivům
Vnitřní klima v budovách, výpočet tepelných bilancí
Sdílení tepla konvekcí a radiací
proudění (konvekce)
způsob šíření tepla proudící kapalinou
přestup tepla mezi povrchem a tekutinou
Q = α.S.( tp – tv ) α…souč. přestupu tepla (W/m2.K)
tp…teplota povrchu
tv….teplota vzduchu
čím větší rychlost proudění, tím větší α (vzduch 5-25, voda 500-4000 W/m2.K)
sálání (radiace)
jediný způsob přenosu tepla nepotřebující hmotu
vzájemné sdílení zářivé energie mezi dvěma tělesy s různými povrchovými teplotami formou infračerveného záření
sálání z teplejšího na chladnější
dopadající energie se částečně pohltí, částečně odrazí a částečně projde tělesem
c…zářivost
ε…pohltivost
T…teplota stěny
S….plocha stěny
Sdílení tepla kondukcí. Prostup tepla
vedení (kondukce)
způsob šíření tepla uvnitř nestejnoměrně ohřátého tělesa
λ – souč. tepelné vodivosti – charakterizuje schopnost látky vést teplo (závisí na teplotě a tlaku, pórovitosti, vlhkosti)
stacionární vedení tepla – neměnné v čase,
nestacionární – časově proměnné

prostup tepla (vedení + proudění)
k = U-souč. prostupu tepla
Vliv teploty vzduchu a povrchové teploty na pohodu člověka
Tepelná pohoda je taková konstelace, kdy se cítíme příjemně.
výpočtová teplota, která slouží na návrh otopné plochy je cca rovna teplotě tepelné pohody člověka a stanoví se cca jako aritmetický průměr z teploty vzduchu místnosti tv a účinné povrchové teploty tp se spočítá aritmet. průměrem výpočtová teplota ti (teplota pohody) ,ti je dána normou pro jednotlivé místnosti ti = (tv + tp)/2
účinná povrchová teplota se spočítá jako průměrná teplota ze všech povrchů místnosti
záleží na vlhkosti v místnosti, oděvu osoby, proudění v místnosti
teplota pohody – vyjádřena podle účelu místnosti
tv – teplota vzduchu v místnosti
tp– průměrná teplota povrchů ploch
Tepelná ztráta prostupem, vysvětlení přirážek výpočtu
Vzniká v důsledku rozdílu teplot v místnosti a vně a vychází z přenosu tepla prostupem jednotlivými ohraničujícími konstrukcemi
QP = Qo . ( 1+p1+p2+p3) Qo….základní tepelná ztráta
p1….přirážka na vyrovnání vlivu chladných stěn
p2….přirážka na urychlení zátopu
p3….přirážka na světovou stranu
Qo = ∑kj . Sj . (ti – te,j )S…plocha stěny
k (U)..souč. prostupu tepla
ti…výpočtová vnitřní teplota (výsledná teplota)
te…výpočtová teplota na vnější straně stěny

Výpočet tepelné ztráty větráním – přirozené větrání
Tepelný tok, potřebný k ohřátí venkovního vzduchu vnikajícího do místnosti buď neřízeně spárami oken a dveří při přirozeném větrání infiltrací (nebo při podtlakovém nuceném větrání bez samostatně dohřívaného řízeného přívodu vzduchu)
QV = V.ρ.c.(ti – te)V…objemový průtok přivedeného vzduchu (m3/s)
c…měrné teplo vzduchu (J/kg.K)
ρ….měrná hmotnost vzduchu (kg/m3)
Přirozené větrání – působením větru – na návětrné straně přetlak → chladný venkovní vzduch vniká spárami do
budovy
na závětrné straně podtlak → odsávání teplého vzduchu spárami
Stanovení ročního průběhu potřeby tepla
- skládá z: potřeby tepla na vytápění
potřeby tepla na přípravu teplé vody
ohřev vzduchu
ve vzduchotechnice
QR = QVYT,R + QTV,R + QVZD,R+ QTECH,R
Roční potřeba tepla na vytápění – metody zohledňují – klimatické podmínky, vliv vnitřních a vnějších tep. zisků, vliv regulace vytápěcího zařízení, provoz objektu
Denostupňová metoda – vychází z tep. ztrát objektu a klimat. údajů místa stavby, zohledňuje omezený provoz v noci, akumulace budovy a nesoučasnosti tepelné ztráty prostupem a infiltrací
MAX. VÝKON BUDOVY QB, POČET OTOPNÝCH DNÍ – d
DENOSTUPNĚ
ei-nesoučasnost infiltrace a prostupu (0,8 ( 0,9)
et-snížení teploty během dne (0,8 ( 7)
ed-zkrácení doby s vyt. přestávkami (0,8 ( 1)
nr-účinnost rozvodů (0,95 ( 0,98)
no-účinnost obsluhy (0,9 ( 1)
Princip dodávky a odběru tepla pro pokrytí tepelné ztráty místnosti
Dodávka je zajištěna na principu vzájemného propojení zdroje tepla a otopných těles uzavřeným vodním okruhem. Ve zdroji se otopná voda ohřívá, přívodním potrubím se rozvádí k jednotlivým otopným tělesům. V otopném tělese voda odevzdá část tepelné energie, tím se ochlazuje a vratným potrubím se vrací zpět do zdroje kde se ohřívá
Výkon OT – musí pokrýt tepelnou ztrátu v místnosti a zajistit tepelnou pohodu
Regulace výkonu teplovodní otopné soustavy
Regulace - zařízení, na jehož impuls se mnění jedna nebo více fyzikálních veličin charakterizujících provoz otopné soustavy (teplota, hmotnostní průtok, tlak, otáčky čerpadla, výška hladiny)
Regulační obvod - skládá se z regul soustavy, která se v obvodu projevuje reg veličinou x(měřitelná fyzikální veličina) informace o měřené veličině se přenesou prostřednictvím zpětné vazby do regulátoru, kde se porovná s požadovanou hodnotou (nastavena ručně nebo na základě řídící veličiny w) a v případě neshody se změní akční veličiny y.
Rozlišujeme:
ovládání, kde chybí zpětná vazba regulátoru -regul. zásah provádí člověk bez přímé informace o změně regul. veličiny
ruční regulace kde funkci regulátoru zastává člověk - prostřednictvím zpětné vazby získává informaci o chování regul. soustava vyhodnocuje jak prostřednictvím akčního členu zasáhnout
automatická regulace - regulátor je zařízení, které automaticky porovnává reg veličinu s žádanou hodnotou a mění akční veličinu (termostat)
Princip a hydraulické působení samotížné teplovodní otopné soustavy
U přirozeného oběhu vzniká dynamický tlak rozdílem hydrostat. tlaků v přívodním a vratném potrubí, rozdíl dán různou hustotou vody v závislosti na teplotě a výškou vodního sloupce H v potrubí mezi zdrojem a OT, dynamický tlak způsobuje cirkulaci otopné vody v soustavě
Nucený oběh teplovodní otopné soustavy
Oběh vody oběhovým čerpadlem
Vytápění místností a návrh otopných ploch, otopné soustavy
Rozdělení otopné a chladící plochy podle předání tepla
otopné teplostěnné plochy:
a) otopná tělesa se sdílením tepla: - konvekcí (K)
- radiací (R)
b) konvektory se sdílením tepla: konvekcí
c) velkoplošné podlahové plochy: K, R
d) stěnové otopné plochy: K, R , kondukci
e) stropní sálavé plochy: K, R
f) vzduchotechnické jednotky: K
chladící teplostěnné plochy:
a) konvektory s nucenou konvekcí: K
b) velkoplošné podlahové plochy: K, R
c) stěnové otopné plochy:K, R, kondukce
d) stropní sálavé plochy: K, R
e) vzduchotechnické jednotky: K
Parametry návrhu otopné plochy
- vychází z požadavku zajistit, za všech klim podmínek, zachování teplotní pohody(teplota místnosti ti)
parametry návrhu otopné plochy:
- návrh výkonu OP - tj návrh jmenovitého výkonu
- návrh regulace výkonu OP - v průběhu otopného období (rozmezí 100 až 20%
jmenovitého výkonu)
Druhy otopných ploch
Podle energie:
- teplovodní nebo parní otop. tělesa
elektrické
plynová
podle akumulačních vlastností: - přímotopné s lehkou nosnou plochou, příp s malým vodním obsahem
- akumulační s větším vodním obsahem
teplosměnné plochy: otopná tělesa
velkoplošné stěnové OP
konvektory
sálavé stropní vytápění
velkoplošné podlahové vytápění
Zásady pro umístění otopných těles
– pod oknem a před ochlazovanou stěnou: - snížení studeného sáláni od oken
- prouděním teplého vzduchu od tělesa podél chladné stěny a tak se
zvýší její povrchová teplota
- ohřívání vzduchu z okenních spár
- nejteplejší vzduch je v pásmu nejchladnější plochy obvodové stěny
- snadné napojení na energie
- snadný odvod spalin
- dispozičně nezabírá místo
- u střední stěny nebo příčky: kdy je plocha ochlazované stěny malá, velkoplošná vertikální nebo trubková
tělesa
Předání tepla otopného tělesa konvekcí (prouděním)
předání tepla konvekcí:
zvýšení výkonu tělesa se dosáhne – zvětšením prostupové plochy povrchu tělesa,
- nižší teplotou proudícího vzduchu podél tělesa,
- vyšší rychlosti a turbulenci proudícího vzduchu podél tělesa např.
nuceným prouděním
umístění přídavných konvekčních ploch – směrem ke stěně se přidává 1nebo2 řady svislých dutin,
usměrňující a zvětšující konvekční plochu, povrch ploch OT sálající směrem do obvod zdi je tak
ochlazována a ztráta tepla sáláním od tělesa se snižuje
Předání tepla sáláním od otopného tělesa
předání tepla sáláním – z povrchu tělesa na povrch místnosti, osob, zařízení, závisí na rozdílu teplot
tělesa a místnosti
vyššího výkonu ze sálaní dosáhneme:
- nižší povrchová teplota místnosti,
- vyšší povrch. tepl. tělesa,
- větším součinem pohltivosti povrchu tělesa,
- vyšším sálavým povrchem tělesa a jeho nasměrováním do prostoru místnosti,
- volným prostorem před plochou tělesa
Druhy stěnových otopných ploch a zásady pro umístění
velkoplošné vytápění nebo chlazení
podle použité energie – teplovodní
elektrické
podle akumulačních vlastností – přímotopné
akumulační
podle sdílení tepla - radiací
- konvekcí
- kondukcí
umístění: - na nejchladnější venkovní stěně,
- pod okno
- na obvodové stěny
Konstrukce konvektorů a hodnocení konvekčního vytápění
konvektory – otopné plochy, teplo se šíří konvekcí, přirozeným nebo nuceným prouděním prochází vzduchu
přes žebrovou otopnou trub