Vypracované okruhy

osti výrobního zařízení Qt tj. štítkový výkon plně vytíženého výrobního zařízení při optimálních podmínkách za časovou jednotku. Skutečná výrobnost Qn bývá nižší.
Nn = Qt ∙ kp
…kp = koeficient určující konkrétní podmínky činnosti výrobního zařízení
Norma výrobnosti výrobního zařízení
zahrnuje čas chodu a čas klidu stroje, který je zahrnut koeficientem technicko-organizačních ztrát výrobnosti (ks), kdy je stroj v klidu.
Nv = Qn ∙ ks
Norma kapacitní hodinová N vychází z normy výrobnosti Nv
N = Nv ∙ kv
…kv = koeficient časového využití směny
Norma kapacitní směnová
N = Nv ∙ kv ∙ T
…T = průměrná délka směny
kp, ks, kv určíme časoměrným pozorováním a prostorovým studiem pracoviště, případně studiem technologických postupů
Roční kapacitní normu získáme ze vztahu
N=Nv ∙ kv ∙ H… H = využitelný hodinový roční fond výr. zař.
5.NORMATIVNÍ SOUSTAVA VE STAVEBNÍCTVÍ
otevřená a trvale aktualizovaná soustava normativů, výkonových norem a norem spotřeby materiálu
NORMOVÁNÍ SPOTŘEBY PRÁCE
Normy výkonu
Systém normativů časů pohybů
NORMY SPOTŘEBY MATERIÁLU
NORMY PRACOVNÍCH PROSTŘEDKŮ
Kapacitní normy
6.ODMĚŇOVÁNÍ PRÁCE – MZDA V PRÁVNÍCH PŘEDPISECH, MZDOVÝ SYSTÉM, VNITŘNÍ MZDOVÝ PŘEDPIS, KATALOG PRACÍ
Výše mzdy – odměna za prácí je výslednicí působení několika faktorů.
Výše mzdy je ovlivněna : - Stavem nabídky a poptávky na trhu práce – zaměstnanost
- Jiné ekonomické a sociální faktory ( hospodářský růst, produktivita práce, sociální síť,vývoj cen)
MZDA V PRÁVNÍCH PŘEDPISECH :
Listina základních práv a svobod
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (platnost od 1.1.2007), nahrazuje Zákon č. 65/1965 Sb. Ve znění z. č. 169/2005
Zákon č.1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění z.č. 217/2000 Sb. a dalších
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
(zákon č.143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, v aktuálním znění)
Nařízení vlády č.513/2005 Sb., o minimální mzdě, v aktuálním znění
Nařízení vlády č.514/2005 Sb., o stanovení min.mzdových tarifů, v aktuálním znění
Mzda v Listině základních práv a svobod
Právo zaměstnance na spravedlivou odměnu za práci a uspokojivé pracovní podmínky
Nikdo nemůže v procesu odměňování ukládat povinnosti nad rámec a meze zákona
Povinnosti nesmí narušit základní práva a svobody
Nepřípustnost mzdové diskriminace – pohlaví, rasa, barva pleti, jazyk, víra, politické nebo jiné smýšlení, národní nebo sociální původ, příslušnost k národnostní nebo etnické menšině, majetek, rod, postavení
Mzda v zákoníku práce
Mzda = odměna za práci zaměstnance konanou pro zaměstnavatele v pracovním poměru
Minimální mzda (bez příplatků)
Informování o mzdách, projednávání mezd s odbory
Působnost odborů při kontrole mezd
Právo na úpravu mzdových nároků v kolektivní smlouvě
Mzdové podmínky, práva a povinnosti při vzniku a skončení pracovního poměru
Dohoda o srážkách ze mzdy
Průměrný výdělek
Základní práva a svobody - diskriminace
Mzda v zákoně o mzdě, za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku
Sjednávání, stanovování a určování mezd
Splatnost mzdy, výplata mzdy, provádění srážek
Ochrana proti poskytování nepřiměřeně nízkých mezd – minimální mzdové tarify (12)
Ochrana proti mzdové diskriminaci – stejná mzda za stejnou práci a za práci stejné hodnoty
Mzdová ochrana práce v nepříznivých pracovních podmínkách – přesčas, svátek, noc, ztížené a zdraví škodlivé pracovní prostředí
Mzda → peněžitá plnění nebo plnění peněžité hodnoty poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, podle její složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, podle obtížnosti prac.podm., prac.výkonnosti a dosahovaných prac.výsledků
(mzda není náhrada mzdy, odstupné, cestovní náhrady, výnosy z kap. podílů a dluhopisů a odměna za pracovní pohotovost)
Nařízení vlády o minimální mzdě (513/2005 Sb.)
za každou hodinu odpracovanou zaměstnancem : 48,10 Kč
za měsíc : 7 955 Kč
90 % pro první prac.poměr zaměstnance ve věku 18-21 let, po dobu 6 měsíců
80 % pro mladistvého
75 % pro poživatele částečného ID
50 % pro poživatele plného ID
Předpoklad 40 hod / týden
Nařízení vlády o min. mzdových tarifech (700/2004 Sb.)
12 tarifních stupňů do 31.12.2006
(1: 48,10 Kč/hod …….12: 108,30 Kč/hod)
(1: 7955,- Kč/měsíc……12: 17900,- Kč/měsíc)
Charakteristiky tarifních stupňů a příklady prací
Příplatek
Za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí : 6 Kč/hod
Za práci v noci : 6 Kč/hod
MZDOVÝ SYSTÉM
Souhrn podmínek, podle nichž poskytuje zaměstnavatel zaměstnancům mzdy, nebo na jejichž základě se zajišťuje ochrana zaměstnanců ve mzdové oblasti.
fáze:
Stanovení cílů
Rozbor vnitřních a vnějších podmínek ovlivňujících odměňování
Stanovení mzdových nákladů
Stanovení a souměření mzdových relací
Výběr hledisek odměňování
Stupňování (hodnocení) hledisek
Stanovení a stupňování mzdových sazeb
Výběr mzdových forem
Určení časové posloupnosti
Určení kompetencí
Rozbor vnitřních a vnějších podmínek
Mzdy jsou zásadní ekonomickou kategorií, přímo ovlivňují náklady a tím i hospodářský výsledek firmy.
Mezi vnitřní podmínky a faktory s vlivem na tvorbu a úpravu mzdového systému patří:
Ekonomicko-obchodní situace
Sociálně psychologické podmínky
Úroveň lidských zdrojů
Personální politika
Organizační podmínky
Technické podmínky
Kvalifikační struktura a další požadavky
Podniková odborová organizace
Mezi vnější podmínky v procesu tvorby mzdového systému firmy patří:
Sociálně-ekonomický vývoj společnosti
Tržní prostředí
Trh práce
Mzdový trh, mzdový vývoj
Úroveň mimopodnikové organizovanosti zaměstnavatelů a odborů
Právní předpisy
Stanovení mzdových nákladů
Ekonomicko-obchodní úvaha – předpokládané ceny a odbyt, ceny ostatních vstupů, zisk…
Úroveň mezd zaměstnanců a mzdových nákladů konkurence
Součet mezd jednotlivých zaměstnanců za minulá období, jejich vývoj
Stanovení a souměření mzdových relací
Před volbou mzdových hledisek a mzdových sazeb je třeba stanovit očekávané relace mezi výdělky jednotlivých zaměstnanců nebo skupin, včetně očekávané výše mzdy. Mzdové relace můžeme odvodit ze stávajících osvědčených relací mezi zaměstnanci firmy a z výdělkových relací zaměstnanců mimo firmu.

Parametry srovnání :
Profese a tarifní stupně
Pracovní podmínky a pracovní prostředí
Kvalifikace, vzdělání, věk, schopnosti
Organizační začlenění, stupeň řízení
Dosahované výsledky
Výběr hledisek odměňování
Hlediska pro stanovení mzdy je možné členit podle následujícího schématu:
Vykonávaná práce - kvalifikační náročnost, složitost, odpovědnost (za hmotné škody, zdraví), namáhavost (fyzická)
Pracovní podmínky a pracovní prostředí - obtížnost pracovních režimů, pracovního prostředí, rizikovost prac. prost.
Osobní pracovní způsobilost a dlouhodobá výkonnost zaměstnance - odborná způsobilost, duševní způsobilost, smyslová a neuropsychická způsobilost, tělesná způsobilost
Pracovní výkonnost, kvalita prováděných prací, výsledky práce - množství výstupů, kvalita výstupů, intenzita prováděných prací, kvalita prováděných prací
Stupňování (hodnocení) hledisek
Stupňování složitosti, odpovědnosti, namáhavosti
Metoda globálně srovnávací (Katalog prací podle povolání a stupňů)
Metoda analytická (gradační stupně – bodové hodnoty – součet bodů – pásmo)
Analytická metoda hodnocení prací MPSV ČR (tarifní stupeň – rozmezí bodových hodnot, kritéria : odborná příprava, druh a rozsah dalšího vzdělávání, praktické znalosti a dovednosti, složitost práce, složitost pracovních vztahů, organizační a řídící náročnost, odpovědnost za škody, odpovědnost za zdraví, fyzická zátěž, psychická a smyslová zátěž, riziko pracovního úrazu, mimořádné schopnosti a vlastnosti požadované při výkonu práce)
2. Odstupňování hledisek obtížnosti práce
(ztížený pracovní režim, ztížené pracovní prostředí, rizikové pracovní prostředí)
3. Stupňování hledisek pracovní způsobilosti a předpokladů
Flexibilita x specializace
Adaptabilita
Iniciativa, tvůrčí invence, koncepčnost, odpovědnost, logické myšlení
Kvalifikovanost
Smyslové schopnosti
Fyzická způsobilost
4. Stupňování hledisek výkonnosti
Objemové nebo hodnotové ukazatele
Stanovení a stupňování mzdových sazeb
Pro očekávanou, předpokládanou plnitelnost hledisek a průměrné plnění zvolených ukazatelů : základní sazba
Zvyšování nebo snižování sazeb je přímo úměrné lepším nebo horším hospodářským výsledkům
Mzdové formy
Časová mzda - poskytovaná podle odpracovaného času
hodinová
měsíční
mzda za směnu, den, týden, dekádu
Úkolová mzda - poskytovaná za splnění určitého úkolu
normovaný čas za provedení práce (počet Nh * mzdová sazba)
počet jednotek množství nebo normované práce
komplex prací (akordní mzda)
Podílová mzda, provizní mzda - stanovená podílem z určitého množství v hodinovém vyjádření (součin hodnotového ukazatele a podílové sazby v %)
Smíšená mzda – nejčastěji kombinace časové a podílové mzdy, umožňuje přiměřenou stimulaci výkonu a oslabuje jednostrannou závislost na jednom ukazateli.
Výše uvedené mzdové formy nezajišťují zohlednění obtížnosti pracovního prostudí a pracovních podmínek, způsobilost a schopnosti k výkonu práce, kvalitu práce. Proto další mzdové formy:
Příplatky (za obtížnost prací) nebo zvýšené stupnice mzdových tarifů
Rozdílová mzda – jako rozpětí tarifů, rozpětí pro přiznání osobního příplatku ( zohlednění schopnosti a způsobilosti k výkonu práce
Prémie (lze stanovit pevnou závislost plnění ukazatele – např. prémiový řád), odměny
Vnitřní mzdový předpis
Podniková úprava mezd
Sjednání mezd v kolektivní smlouvě
Dohoda o mzdě v pracovní smlouvě nebo v jiné smlouvě o mzdě (např. manažerská smlouva)
Stanovení mzdy zaměstnanců zaměstnavatelem ve vnitřním mzdovém předpisu
Individuální určení mzdy zaměstnavatelem (mzdový výměr)
Katalog prací
pro malé firmy je nejvhodnější co nejjednodušší mzdový systém, variabilní, s malým počtem tarifních stupňů. U těchto firem je malá dělba práce a zaměstnanci vykonávají práce v široké náročnosti, od přípravných a pomocných prací přes odborné až po specializované ( např. 5 tarifních stupňů
pro střední firmy je vhodný 12-ti třídní tarifní systém, u velkých firem je také přijatelný. Mzdový systém je u těchto firem většinou předmětem kolektivního vyjednávání a je také velmi specifický. Existuje Katalog prací podle povolání a stupňů, který obsahuje přes 900 povolání ze všech odvětví a oborů.
7.NÁKLADY A JEJICH KLASIFIKACE, ČLENĚNÍ NÁKLADŮ
Náklady – peněžní vyjádření opodstatněného vynaložení prostředků a práce na potřebnou, užitečnou a žádoucí výrobu
Znalost nákladů má význam především pro tyto činnosti :
Tvorba cen
Evidence spotřeby
Zjišťování efektivnosti výroby
Rozhodování při volbě variant, zdrojů, technologie, organizace, marketingové strategie
Zjišťování účinnosti výrobních činitelů
Postavení firmy vůči konkurence
Náklady odlišujeme od výdajů – výdaje – úbytek kapitálu
KLASIFIKACE NÁKLADŮ
Základní klasifikace nákladů
Náklady pro rozhodování
Manažerské pojetí nákladů
Základní klasifikace nákladů
Jednotkové náklady:ni = si * ci
Ocenění i-tého výrobku na jednotku produkce jeho jednotkou cenou
Celkové náklady:N = q * c nebo
Ocenění jednotlivých výrobních činitelů nutné pro realizaci produkce, jejich jednotkovými cenami
Dále rozlišujeme :
Skutečné náklady:nSi = sSi* cSi
Vyčíslujeme po realizaci
Jsou součinem skutečně spotřebovaného množství výrobních činitelů a jednotkových cen
Plánované náklady:nP = sPi * cPi
Vyčíslujeme před realizací
Jsou součinem plánovaných spotřeb výrobních činitelů a jejich jednotkových cen
Průměrné náklady:Npr = N/t;npr = N/Q
Mohou být vyčísleny jako aritmetický průměr nákladů
Náklady pro rozhodování
Přípustkové nákladyN = N1 – N0
Přírůstak nákladů z důvodu zvýšení produkce
Mezní (maginální) náklady Nm = N/q
Náklady vyvolané přírůstkem produkce o jednotku (Δq)
Stanovení optimálního množství produkce – minimální náklady na jednotkové náklady
Odložitelné nákladySpecifické - manažer rozhodne o odložení některých nákladů
Oportunitní (alternativní) náklady Náklady příležitosti – ušlý zisk – pokud nebyla vybraná nejlepší varianta
Fiktivní náklady
Relevantní náklady Náklady ovlivňují určité rozhodnutí, mění se v závislosti na tomto rozhodnutí;
Ostatní náklady jsou pro toto rozhodnutí irelevantní
Náklady životního cyklu (LCC) veškeré náklady vynaložené na pořízení a využívání stavby po celou dobu její ekonomické životnosti, včetně ekonomických nároků na její ekologickou likvidaci
Náklady na pořízení stavby vč. kapitálových nákladů
Náklady na správu
Náklady na údržbu a opravy
Provozní náklady
Daň z nemovitosti, pojištění
Náklady na likvidaci
Náklady strategické Při rozhodování o investičních alternativách jsou volbou alternativy ovlivněny především strategické náklady
Vyplývají z předrealizačního rozhodnutí
Strategickým rozhodnutím lze ovlivnit 70 – 80%nákladů
Manažerské pojetí nákladů
liší se od běžného (účetního) pojetí ve třech bodech:
pracuje s ekonomickými (skutečnými) náklady, které zahrnují i tzv. alternativní náklady
při každém rozhodování bere v úvahu přírůstkové náklady, to znamená náklady, které jsou tímto rozhodováním ovlivněny, zbývající náklady jsou irelevantní
rozlišuje krátkodobý a dlouhodobý pohled na náklady a jejich vývoj. V krátkodobém pohledu jsou některé činitele fixní a vyvolávají vznik fixních nákladů, některé variabilní a vyvolávají vznik variabilních nákladů. V dlouhodobém pohledu jsou všechny činitele variabilní a neexistují žádné fixní náklady.
ČLENĚNÍ NÁKLADŮ
Náklady se člení podle různých hledisek na vzájemně podobné složky – tzv. skupiny nákladů:
Druhové (podle původu spotřebovaných zdrojů)
Podle přičitatelnosti k výrobkům a výkonům
Podle vztahu k výrobku
Podle vztahu k finálním výkonům (kalkulační členění)
Podle proměnlivosti
Podle místa vzniku
Podle času
Druhové členění nákladů
Je důležité pro účetnictví a celou řadu finančních analýz.
Vychází ze spotřebování výrobních činitelů, které mají podobné znaky a jsou vyjádřeny v peněžních jednotkách :
Materiálové náklady – spotřeba materiálu, energie, nakoupené výrobky
Náklady na odpisy – odpisy budov, strojů, výrobního zařízení, nehmotného investičního majetku
Mzdové náklady – mzdové a ostatní osobní náklady, sociální a zdravotní pojištění
Finanční náklady – pojistné, placené úroky, poplatky
Ostatní náklady (náklady na externí služby) – opravy a udržování, nájemné, dopravné, cestovné
Členění nákladů podle přičitatelnosti
Podle technických možností přiřazování nákladů jejich nositelům se dělí na :
Přímé náklady (přímo přičitatelné) – vyvolány jednotkami produkce, lze je k jednotlivým výkonům přímo přiřazovat
Nepřímé náklady (nepřímo přičitatelné) – náklady jsou vynakládány v souvislosti s více druhy výkonů nebo v souvislosti s celou produkcí firmy, je třeba na jednotlivé nositele rozpočítat, to znamená rozvrhnout různými způsoby.
Členění nákladů podle vztahu k výrobku
Jednicové náklady – přímé náklady, které jsou k jednotlivým výkonům přímo přičítány.
Režijní náklady – nepřímé náklady a přímé náklady, které by nebylo hospodárné přímo přičítat k jednicím produkce
Kalkulační členění nákladů = kalkulační vzorec
Druhové náklady nejsou vhodné pro stanovení na jednotku produkce – proto transformujeme druhové na kalkulační náklady
Principem je rozdělení nákladů na přímé a nepřímé
Kalkulační vzorec :
přímý materiál (PH)
přímé mzdy (PM)
ostatní přímé náklady (OPN)
přímé náklady (PN)
+výrobní (provozní) režie (VR)
vlastní náklady výroby (provozu)
+správní režie (SR)
vlastní náklady výkonu
+odbytové náklady (ON)
úplné vlastní náklady výkonu
+zisk (ztráta)
Cena (základní)
Přímý materiál – veškeré suroviny, materiál, polotovary a jiné
Přímé mzdy – mzdy zahrnované do nákladů, zpravidla i ostatní osobní náklady související s provedením výkonu
Ostatní přímé náklady – nejsou obsaženy v přímých nákladech na mzdy a materiál, provoz stavebních strojů, vnitrostaveništní přesun hmot, odpisy drobného hmotného majetku, průzkum a geologické práce
Výrobní režie – náklady související s řízením
Správní režie – náklady s řízením a správou firmy
Odbytové náklady – náklady na skladování, propagaci, prodej a expedici výrobků
1) přímé odbytové náklady
2) odbytovou režii – náklady, které nejdou přímo stanovit
Zisk (ztráta) - vyčíslíme zisky a sledujeme zisk nebo ztrátu vypočtené jako rozdíl mezi cenou a úplnými vl