Výpisky ke zkoušce

sy
probíhá při vyšších teplotách za nedostatku kyslíku
→ zplyňování – teplota v reaktoru 800 – 900°C, setrvání částic sekundy až desítky sekund, produktem z větší části plyn. Pokud je jako okysličovadlo použit kyslík, má vzniklý surový plyn nízkou výhřevnost (4 – 6 MJ), obsahuje dehty, fenoly a tuhé částice
→ rychlá pyrolýza – teploty v reaktoru 450 – 550 °C, doba setrvání v reakční zóně je max.2 sekundy. Produktem jsou hlavně páry a aerosoly, v menší míře plyn a tuhé částice. Produkty se musí rychle ochladit a vzniklá kapalina má výhřevnost 16 – 20 MJ a po další úpravě může sloužit jako kvalitní palivo.
Zplyňování ve fluidních generátorech
teploty 850 – 950°C
zplyňování při atmosférickém tlaku (v současnosti se jim dává přednost)
zplyňování v tlakových generátorech při tlaku 1,5 – 2,5 MPa
výhřevnost 6 – 8 MJ/ m3
plyn bez větších úprav spalitelný v klasických kotlových hořácích
po dodatečném vyčištění i ve spalovacích komorách spal. turbín a upravených spal.motorů
Emise
Při správném spalování biomasy se uvolňuje jen tolik oxidu uhličitého, kolik je zpět absorbováno rostoucími rostlinami. Nedochází tedy ke zhoršování skleníkového efektu. Biomasa obsahuje pouze zanedbatelné množství síry, při spalování nevzniká oxid siřičitý. Hodnoty emisí oxidů dusíku jsou závislé na množství dusíkatých látek v biopalivu. Neměla by se spalovat biomasa s obsahem dusíku vyšším jak 1,5% (mladé rostliny, seno z mladé trávy, jeteloviny). Hodnoty oxidů dusíku závisí také na teplotě spalování. Při teplotě vyšší než 1 200°C v topeništi dochází k jejich uvolňování.
Pokud dojde ke spalování za teploty nižší jak 500 °C, uvolňují se nespálené dehtové plyny.
Polétavý popel z komína může obsahovat částice těžkých kovů. Tomu lze poměrně snadno zabránit instalací dodatečného lapače jisker na komín.
Výhody využití biomasy
Obnovitelný charakter
Tuzemský zdroj energie, úspora finančních prostředků a energie za dopravu.
Pěstováním energetických plodin je možné využívat přebytečnou zemědělskou půdu. Půdy, které se nehodí nebo nejsou potřebné k potravinářské výrobě.
Likvidace odpadů, zbytek po zpracování lze využít jako hnojiva.
Spalování pevných komunálních odpadů
Energetické využití biomasy má menší negativní dopady na životní prostředí.
Nevýhody využití biomasy
Závisí na typu biomasy.
Větší obsah vody a tudíž nižší výhřevnost (dřevní hmota).
Větší objem paliva, vyšší nároky na skladovací prostory.
Nutnost úpravy paliva (sušení, tvarování, atd.) vyžadují investice do nových zařízení.
U výroby a využití bioplynu poměrně vysoké investiční náklady na technická zařízení
Poměrně složitá manipulace s palivem ve srovnání s plynem, elektřinou, LTO.
Nutnost likvidace popela.
Lokální využití paliva.


7. JADERNÁ ENERGIE: řetězová reakce, ionizující záření, aktivitaŘetězová reakce - série reakcí, při kterých reaktivní produkt nebo meziprodukt vyvolá další reakciŠtěpná reakce - letící neutron narazí do štěpitelného jádra, jádro se rozštěpí a uvolní se několik nových neutronů, které mohou rozštěpit další jádraNeutron pronikne do jádra uranu, je absorbován a tím se předá tomuto jádru tolik energie, že se rozkmitá a rozdělí se na dva odštěpky, které se od sebe rychle vzdalují. Brzy jsou brzděny nárazy o okolní atomová jádra a jejich pohybová energie se mění na energii tepelnou.Při rozštěpení jádra uranu se uvolní dva až tři rychlé neutrony. Ke zvýšení pravděpodobnosti štěpení dalšího jádra, musíme tyto neutrony zpomalit pomocí srážek s vodou.Pokud bychom však neutrony pouze zpomalovali a neregulovali jejich počet, došlo by k exponenciálnímu růstu počtu štěpení a k neřízené řetězové reakci – výbuchu. Pro záchyt přebytečných neutronů mohou sloužit například jádra atomů bóru.Štěpná reakce se také řídí pomocí tyčí absorbujících neutrony, které se buď zasouvají, nebo vytahují z aktivní zóny reaktoru.Řízená řetězová reakce – nechá se kolovat pouze jeden neutronTypy reaktorů – podle moderátoruLehkovodní – voda jako chladič a moderátorGrafitovéTěžkovodníBezpečnost – u většiny reaktorů dva vodní okruhy, bórové tyče k přerušení reakceKatastrofyČernobylThree Miles Island – částečné roztavení reaktoruFukušimaSellafield – únik 83000 litrů radioaktivního odpadu (zachycen ještě v zařízení)Přirozená radioaktivita - je důsledkem samovolného rozpadu atomového jádraPři nadbytku neutronůPři nadbytku protonů (emise protonů, záchyt protonů)Přeměna