Přednášky 2

ů.
(2) Správu drobných vodních toků nebo jejich ucelených úseků jsou oprávněny vykonávat obce, jejichž územím drobné vodní toky protékají, nebo fyzické nebo právnické osoby, popřípadě organizační složky státu, jimž drobné vodní toky slouží nebo s jejichž činností souvisejí, určené Ministerstvem zemědělství. O určení správcem drobného vodního toku rozhoduje Ministerstvo zemědělství na základě žádosti; to neplatí v případě určení správcem drobného vodního toku organizační složku státu.
(3) Na území vojenských újezdů zajišťuje správu drobných vodních toků Ministerstvo obrany. Na území národních parků zajišťují správu drobných vodních toků Správy národních parků; pro účely tohoto zákona se Ministerstvo obrany a Správy národních parků považují za správce vodních toků.
(4) Na drobných vodních tocích, ke kterým nebyl určen správce drobného vodního toku, vykonává jejich správu správce vodního toku, jehož je drobný vodní tok přítokem, a to až do doby, než bude správce určen podle . To platí i v případě, je-li na drobném vodním toku, ke kterému nebyl určen správce drobného vodního toku, ucelený úsek drobného vodního toku, ke kterému byl určen správce drobného vodního toku.
(5) Obsah žádosti podle a její náležitosti nezbytné k vydání rozhodnutí stanoví Ministerstvo zemědělství vyhláškou.
(6) Správce povodí vykonává dohled nad správou drobných vodních toků. Pokud správce drobného vodního toku neplní povinnosti podle tohoto zákona, může Ministerstvo zemědělství na návrh správce povodí zrušit určení správcem drobného vodního toku.
(7) Na určení nebo zrušení správce drobného vodního toku se nevztahuje správní řád.
§ 49 Oprávnění při správě vodních toků
(1) Správci vodních toků jsou oprávněni
a) při výkonu svých práv a povinností vstupovat v nezbytném rozsahu na cizí pozemky a stavby, pokud k tomu není třeba povolení podle zvláštních právních předpisů,
b) z důvodu péče o koryta vodního toku a v součinnosti s vlastníky pozemků odstraňovat nebo nově vysazovat stromy a keře na pozemcích při něm,
c) požadovat předložení povolení nebo souhlasu vodoprávního úřadu týkajícího se vodního toku a zjišťovat, zda jsou tato rozhodnutí dodržována,
d) dávat pokyny pro manipulaci s vodními díly jejich uživatelům v rámci komplexního manipulačního řádu soustavy vodních nádrží na vodním toku, pokud to vyžaduje mimořádná situace.
Výkonem uvedených oprávnění nejsou dotčeny zvláštní právní předpisy týkající se ochrany přírody a krajiny.
(2) Správci vodních toků mohou při výkonu správy vodního toku, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku, a to
a) u vodních toků, které jsou vodními cestami dopravně významnými, nejvýše v šířce do 10 m od břehové čáry,
b) u ostatních významných vodních toků jiných než pod nejvýše v šířce do 8 m od břehové čáry,
c) u drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry.
(3) Vodoprávní úřad může pro nezbytně nutné potřeby a na nezbytně nutnou dobu stanovit k užívání i větší šířku pozemků při vodním toku, než je uvedeno v .
(4) Způsobí-li správce vodního toku při výkonu oprávnění podle nebo škodu, je povinen ji nahradit. O náhradě škody platí obecné předpisy.
HLAVA VII SPRÁVA POVODÍ
§ 54 Správa povodí
(1) Správou povodí se rozumí správa významných vodních toků ( ), některé činnosti spojené se zjišťováním a hodnocením stavu povrchových a podzemních vod v dané oblasti povodí ( ) a další činnosti, které vykonávají správci povodí podle tohoto zákona.
(2) Správu povodí vykonávají správci povodí.
(3) Správci povodí poskytují pro činnost vodoprávních úřadů, na jejich žádost, technické, ekonomické a jiné údaje, pokud je mají k dispozici.
(4) Správci povodí v rámci své činnosti podávají podněty, návrhy a vyjádření vodoprávním úřadům a jiným správním úřadům z hlediska zájmů daných příslušnými plány v oblasti vod a z hlediska dalších zájmů sledovaných zákonem, zejména ve věcech ochrany vodních poměrů, ochrany vod, hospodárného využívání vodních zdrojů, minimálních zůstatkových průtoků vodních toků, minimálních hladin podzemních vod a při přechodném nedostatku vody. Dále poskytují stanoviska správců povodí pro vydání povolení k nakládání s vodami [ ], pro vydání povolení k některým vybraným činnostem [ ], pro vydání stavebního povolení k vodním dílům ( ), pro udělení souhlasu ( ) a pro vydání vyjádření ( ), ve kterých posuzují soulad záměrů umístit, provést, změnit nebo odstranit stavbu, zařízení nebo provádět jiné činnosti s výše uvedenými zájmy, pokud by takové záměry mohly ovlivnit vodní poměry, energetický potenciál, popřípadě jakost nebo množství povrchových nebo podzemních vod.
(5) Správci povodí spolupracují se správci drobných vodních toků a pověřenými odbornými subjekty při řešení úkolů týkajících se celé oblasti povodí.
HLAVA IX OCHRANA PŘED POVODNĚMI
()
HLAVA X POPLATKY
DÍL 1 POPLATKY
§ 88 Poplatek za odebrané množství podzemní vody
(2) Poplatek se neplatí za skutečný odběr podzemní vody z jednoho vodního zdroje menší nebo rovný 6 000 m3 za kalendářní rok nebo menší nebo rovný 500 m3 v každém měsíci kalendářního roku, dále za odběry povolené k účelu získání tepelné energie, za odběry vody ke snížení znečištění podzemních vod, za odběry vody ke snižování jejich hladiny a za odběry vody sloužící hydraulické ochraně podzemních vod před znečištěním.
(3) Odebírá-li odběratel podzemní vodu z vodního zdroje na více místech území jedné obce, pro účely zpoplatnění se odebrané množství vody sčítá.
HLAVA XI VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY
§ 104 Výkon státní správy
(1) Státní správu podle tohoto zákona vykonávají vodoprávní úřady a Česká inspekce životního prostředí. Kontrolu nad jakostí povrchových vod stanovených vyhláškou ke koupání ( ) provádí krajská hygienická stanice, pokud zvláštní právní předpis tuto povinnost neukládá jiné osobě.
(2) Vodoprávními úřady jsou
a) obecní úřady,
b) újezdní úřady na území vojenských újezdů,
c) obecní úřady obcí s rozšířenou působností,
d) krajské úřady,
e) ministerstva jako ústřední vodoprávní úřad ( ).
Tímto nejsou dotčena ustanovení o povodňových orgánech.
(3) Ministerstvo vnitra poskytuje Ministerstvu zemědělství, popřípadě Ministerstvu životního prostředí, pro účely výkonu působnosti na úseku vodního hospodářství z informačního systému evidence obyvatel údaje o obyvatelích, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup; obyvatelem se rozumí fyzická osoba podle zvláštního právního předpisu .
(4) Poskytovanými údaji podle jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) adresa místa trvalého pobytu u státních občanů České republiky , popřípadě druh a adresa místa pobytu u cizinců,
d) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, poskytuje se datum úmrtí a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
f) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí.
(5) Ministerstvo zemědělství, popřípadě Ministerstvo životního prostředí, může jemu poskytnuté údaje z informačního systému evidence obyvatel pro účely výkonu státní správy na úseku vodního hospodářství v rozsahu podle dále předávat, třídit nebo kombinovat , popřípadě je blokuje, zjistí-li, že poskytnuté údaje nejsou přesné; o zjištění nepřesného údaje Ministerstvo zemědělství, popřípadě Ministerstvo životního prostředí neprodleně informuje Ministerstvo vnitra, které po prověření údaj opraví, doplní nebo zlikviduje .
(6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
§ 109 Pravomoci vodoprávního úřadu při mimořádných opatřeních
(1) Vyžaduje-li to veřejný zájem, zejména je-li přechodný nedostatek vody, může vodoprávní úřad bez náhrady upravit na dobu nezbytně nutnou povolené nakládání s vodami, popřípadě toto nakládání omezit nebo i zakázat. Tato opatření provede po projednání s dotčenými subjekty, pokud to mimořádnost situace nevylučuje.
(2) Dojde-li v důsledku mimořádné situace k omezení nebo znemožnění povolených odběrů povrchové nebo podzemní vody, které vede k vážnému ohrožení veřejného zájmu, je vodoprávní úřad povinen zajistit po projednání s příslušnými orgány opatření k nápravě. Přitom může stanovit kdo, jakým způsobem a v jakém rozsahu je povinen provést opatření k zajištění náhradního odběru vody, popřípadě k jejímu dovážení. Nutné náklady spojené s uloženými opatřeními může vodoprávní úřad požadovat na tom, kdo mimořádné omezení nebo znemožnění odběrů způsobil. Obecné předpisy o odpovědnosti k náhradě škody nejsou tímto dotčeny.
(3) Na postup podle a uložení opatření podle se nevztahuje správní řád.