Přednáška 9 - Malé ČOV

podmínka k jejich
dalšímu účinnému zneškodnění. Proto drenáž musí mít proporcionální délku k
množství odpadních vod a k propustností půdy. Všeobecně předpokládáme 12
běžných metrů drenáže na jednoho obyvatele (stálého obyvatele). Hydraulické
zatížení půdy je kolem 12 litrů na běžný metr na 24 hodin.
POZOR
Pokud je podmočený terén nebo slabě propustná půda musíme vynásobit
rozměry drenáže x 2. Pokud je půda velmi dobře propustná musíme dělit
rozměry drenáže 1,5. Jedna drenážní cesta nesmí být delší než 20 běžných
metrů. Nad 10 obyvatel - na každého dodatečného uživatele přičítáme 8
běžných metrů (místo 12 běžných metrů). Celková délka drenáže nesmí
překročit 200 běžných metrů (a nejlépe né víc než 120 běžných metrů).




Čistička s biofiltrem
Konstrukce a princip činnosti
Čištění odpadních vod v čističce Fil d'Eau je biologický proces, který spojuje vstupní čištění s pomocí
anaerobních bakterií (předčištění) s druhotným čištěním (dočišťováním pomocí aerobních bakterií).
Vstupní číštění s pomocí anaerobních bakterií (předčištění) probíhá v biologickém septiku o objemu od 3.000 do
60.000 litrů
Doba předržení odpadních vod v tomto systému je kolem 41 hodin (ve špičce). Biologický septik je monolitická
nádrž z polyetylenu vysoké hustoty, která je vyrobena rotační metodou. Přítoková trubice je vybavena 90
stupňovým kolenem s deflektorem, který je směřován ke stěnám nádrže. Trubice má také v horní části otvor pro
dekompresi.

Biofiltr Fil d'Eau
Fil d'Eau vnější konstrukce je identická jako u biologického septiku. Zařízení, které je umístěné
v nádrži, má za úkol optimálním způsobem zajistit práci biofiltru, který pracuje na principu
aktivovaného kalu na ponorných vláknech.
Fil d'Eau se skládá:
POLITEX – vlákna jsou vyrobena z makročástic lineární konstrukce, která obsahuje v řetězci
minimum 85% hmoty estru glikolua a také kyseliny tereftalanové, nasycené alifatickými uhlovodíky. Vlákno v
klubku v niti spojené příze, která je odolná proti stírání a také bakteriím. Průměr vlákna je 50 mikronů.


Odlučovače tuku - LAPOL
Princip působení
Odlučovač zadržuje tuky, škrob a pevné látky pocházející z kuchyně, restaurace a z jiného místa
hromadného stravování. W procesu odlučování (nebo-li oddělování tukových látek) se využívají tyto
jevy:
sedimentace: větší pevné látkypadají ke dnu v první nádrži zařízení – kalové jímce
flotace: částice tuku, jejichž vlastní váha je menší než váha vody, se shromažďují na povrchu
vodyUplatnění v rodinných domech
Odvádění tukových látek a škrobů do systémů kanalizace negativně ovlivňuje stav životního prostředí. Částice
tuku a škrobů se usazují v kanalizačním potrubí, což způsobuje vznik nepříjemných zápachů, vyvolávají korozi
zařízení, což později vede k ucpání hydrauliky.
Vážnou roli splňuje odlučovač tuku v systému domovních čističek odpadních vod, který odlehčuje biologickému
septiku.

Odlučovače ropných látek
Definice / Princip působení
Stejně jako vody dešťové, tak i procesní (z myček, dílen atd.) obsahují ropné látky a jiné
tuhé nečistoty (prach, písek a jiné tuhé látky), které se v první fázi dostávají do kalové
jímky. Díky speciálně sestrojenému vtoku, odpadní vody ztrácejí rychlost a během
procesu sedimentace dochází k čištění pevných látek obsažených v odpadních vodách. V
další fázi voda znečištěná ropnými látkami se dostává do vlastního odlučovače, kde
během flotace (nebo-li seskupování větších částic ropných látek do tvaru kapky a
následné vyplavení na povrch) –
nastává vlastní odlučování.
Takto očištěné odpadní vody při odtoku z odlučovače, dosahují následující parametry:
suspenze < 50 mg/l
objem ropných látek < 100 mg/l (odlučovače ropných látek bez koalescenční vložky), což umožňuje odtok
odpadních vod do městské kanalizace
objem ropných látek < 5 mg/l (odlučovače ropných látek s koalescenční vložkou), což umožňuje odtok
odpadních vod do životního prostředí
Odpadní vody z odlučovače odtékají vypouštěcím ventilem, který je ukončen automatickým uzávěrem, jenž
znemožňuje pronikání ropných látek na povrch.

Plovákový ventil
Pojem automatického uzavření
Automatické uzavření (vypouštěcí ventil s plovákem) je bezpečnostní zařízení, které předchází
tomu, aby v případě nadměrného množství ropných látek v odlučovači, nedocházelo k úniku těchto
ropných látek do životního prostředí: v případě chybějící obsluhy nebo náhodným přelitím.
Vypouštěcí otvor je uzavřen ventilem, který je spojen s plovákem a je přizpůsoben vlastní hmotnosti
vody. Při zvýšené hmotnosti ropných látek je plovák celou dobu směřován dolů (vždy se tento
plovák nachází na úrovni hladiny vody), a v okamžiku dosažení maximálního nashromážděného
množství ropných látek se tento odtok uzavře.
Pojem BY-PASS
Je to zařízení, které umožňuje normální činnost odlučovače během přívalových dešťů. Během těchto přívalových
dešťů se zvyšuje množství splaškových odpadních vod, které vtékají do odlučovače a tím se převyšuje jeho
nominální průtok. Když je tato úroveň překročena, vytvoří se odpovídající hydrostatický tlak, který uvede do
chodu By-pass, (obtok vlastního odlučovače), který je umístěn vevnitř zařízení. By-pass odvádí dešťovou vodu
přímo do odtoku, (míjí samotný odlučovač) a to už v okamžiku, kdy tato voda neobsahuje pevné ani ropné látky.
Pevné látky byly odlučovačem „vychytány“ již v první fázi jeho činnosti, před zapojením Bypassu, a ropné látky
byly už také spláchnuté.


PŘÍRODNÍ ZPŮSOBY ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD
Dosahují příznivého čistícího účinku využitím samočistících procesů v půdě, ve vodním prostředí a za
součinnosti rostlin. Proces čištění je pozvolný, mikroorganismy pomalu rozkládají a mineralizují organickou
hmotu, uvolněné živiny jsou využívány vegetací. Přírodní způsoby čištění vyžadují kvalitní mechanické
předčištění
◦ Půdní filtrace
◦ Závlaha městskými, průmyslovými a zemědělskými odpadními vodami
◦ Závlaha kejdou, tekutými vyhnilými čistírenskými kaly a tekutými odpady
◦ Aerobní biologické nádrže
◦ Anaerobní biologické nádrže
◦ Dočišťovací biologické rybníky
◦ Průtočné vegetační čistírny s plovoucími vodními rostlinami
◦ Vegetační kořenové čistírny s makrofyty
◦ Průtočné žlabové bioeliminátory
◦ Čištění kolonami imobilizovaných buněk v umělém prostředí




Různé aplikace zemních filtrů



Domovní sestava septik - zemní filtr




Zemní filtr s předčištěním na splaškové kanalizaci



Zemní filtr s předčištěním na jednotné kanalizaci





Zemní filtr jako dočištění za mechanicko - biologickou čistírnou




Domovní sestava septik - zemní filtr




Stabilizační nádrže a rybníky
- používají se ke zneškodňování až úplnému vyčištění hnilobných odpadních
vod za použití různých nádrží rybničního typu. Na čistícím procesu se podílí
bakterie ve vodě i v kalu a další fáze látkového koloběhu.
Kladem rybníků jsou nízké stavební a provozní náklady,k záporům patří
hlavně značné nároky na plochu, zápachy v případě anaerobních stavů a
nutnost odstraňování usazenin.


Stabilizační nádrže
Dočišťování za mechanickobiologickou čistírnou
Akumulační r. – kampaňové vody, jednorázové napuštění
Asimilační r. – neustálé zatěžování odpadními vodami
Stabilizační r. – soustava rybníků řazených za sebou











Vybavení stabilizační nádrže - dvoustupňová nádrž dělená plovoucí stěnou



SYSTÉMY VEGETAČNÍHO ČIŠTĚNÍ























Princip kořenové ČOV
Principem čistění KČOV je biologické odbourávání znečištění pomocí mikroorganismů (baktérií) žijících na
kořenech makrofyt
Mikroorganismy se podílejí na rozkladu dusíkatých org. látek, na nitrifikaci, denitrifikaci, rozkladu celulózy,
tuků, škrobů, cukrů a org. a anorg. sloučenin fosforu
Filtrace
◦ - horizontální (využívají k čištění převážně chemické procesy probíhající bez přítomnosti kyslíku)
◦ - vertikální (využívají k čištění převážně chemické procesy probíhající za přítomnosti kyslíku)
◦ - kombinovaná (nejvýhodnější)
Vhodný je malý sklon, pozemek by neměl být příliš svažitý, silně zastíněný či bažinatý.
Mechanický stupeň předčištění a objekty předčištění (potřeba kontroly a údržby)
◦ Pro domácí KČOV
◦ Septik
◦ Usazovací (sedimentační) nádrž
◦ Pro městskou KČOV
◦ Česle a síta
◦ štěrbinové nádrže (za objekty předčištění)
Filtrační pole (kombinace procesů)
◦ Fyzikálních (sedimentace, filtrace)
◦ Chemických (srážení, rozklad, oxidace, redukce)
◦ Biologických (nitrifikace, denitrifikace, amonizace, mikrobiální rozklad)
. Horizontální povrchové proudění
. Horizontální podpovrchové proudění
. Vertikální s prouděním dolů
. Vertikální s prouděním nahoru
Dočišťovací rybníčky

Schéma filtračního pole v příčném řezu
- na dně je nepropustná fólie, která je z obou stran
chráněna geotextílií
- 60 – 80 cm hloubka čistírny (dle vegetace)
- filtrační pole tvoří praný drcený štěrk (kačírek) 4 - 8
mm
- rozvodné a sběrnézóny tvoří hrubé kamenivo (60 –
120 mm)
- pro přibližné určení rozměrů čističky
◦ 5-10 cm2 mokřiny vyčistí 1 litr za den. Tedy něco
kolem 5 m2 na osobu.


Výhody KČOV
Příznivá pořizovací cena, zejména pro řešení s více
obyvateli
Účinné čistění i silně naředěných odpadních vod
Absorbovat velkou rozkolísanost v množství odp.
vod (ranní, večerní špičky)
Odolnost vůči krátkodobému či dlouhodobému přerušení provozu
Poměrně jednoduché stavební a technologické provedení
Nízké náklady na provoz a údržbu
Snadné zvětšení kapacity
Vhodné pro sezónní či přerušovaný provoz
Dlouhá životnost
Výrazný estetický i krajinotvorný prvek
Ekologické řešení, citlivé začlenění čistění odp. vod do ŽP
Minimální poruchovost, vysoká spolehlivost
Snadná likvidace
Jednoduchá obsluha
získání vedlejšího produktu (rákos aj.)
odolnost vůči povodním
brání erozi půdy

Nevýhody KČOV
Poměrně vysoké nároky na plochu
Závislost čistícího účinku na klimatických podmínkách (především na teplotě a záření)
Omezená schopnost odstraňovat živiny (dusík, fosfor)
Minimální možnost regulace probíhajících procesů
Dlouhá doba zdržení nezbytná k odstranění amoniakálního znečištění
Větší rozsah zemních prací


Vegetační čistírna s dočištěním ve dvojici stabilizačním nádrží



SROVNÁNÍ VEGETAČNÍHO ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD S KONVENČNÍ ČISÍTRNOU
Výhody
◦ Nízké provozní náklady
◦ Nízké energetické požadavky
◦ Mohou být postaveny u zdroje odpadní vody
◦ Více flexibilní a méně náchylné na náhlé přetížení
◦ Biomasa se může sklízet na krmivo pro zvířata nebo do kompostu
Nevýhody
◦ Vyžadují velké zábory půdy
◦ Není využití pro velké objemy odtoků
◦ Snížená schopnost provozu v zimě
◦ Malá kapacita pro odstranění patogenů na výtoku
◦ Mohou být náchylné na vysoké hladiny polutantů (např. toxické kovy)