otázky ke zkoušce

lušný povodňový orgán, když
nebezpečí povodně přerůstá v povodeň a v době povodně, když však ještě nedochází k větším
rozlivům a škodám mimo koryto. Vývoj situace se pozorně sleduje a aktivizují se povodňové
orgány a složky povodňové služby. Prostředky zabezpečovacích prací jsou v pohotovosti, jsou
činěna opatření ke zmírnění průběhu povodně.
Třetí stupeň povodňové aktivity: ohrožení - vyhlašuje příslušný povodňový orgán v době
povodně při bezprostředním nebezpečí nebo při vzniku větších škod, ohrožení majetku a životů v
záplavovém území. Provádějí se zabezpečovací a podle potřeby i záchranné práce.
17) Naznačte formální postup stanovení přibližné maximální hloubky, při níž budou zrnité částice
dna o velikosti de ještě v klidu. Je dáno: Sklon koryta i, velikost zrna de, koryto je široké a
přímé.
1. volím h
2. zjistím třecí rychlost: ghiv =*
3. zjistím hodnotu Shieldsova parametru 1/ψ ( )
sws
w
gd
ghi
ρρ
ρ
ψ −=
1
4. vypočtu hodnotu Reynoldsova čísla Re ν se vdR =
5. vynesu bod do Shieldova diagramu a z grafu vidím zdali je částice v klidu nebo v pohybu
6. postup opakuji než se v grafu dostanu na hranici mezi klidem a pohybem
18) Nakreslete průběh odporů v korytě (např. Manningův koeficient drsnost) v závislosti na
hloubce proudění v korytě (od minimálních hloubek až do úrovně plné kapacity koryta.
(Koryto je stabilizované s významnou vegetační drsností v oblasti břehových hran.)
Při malých hloubkách je drsnost koryta větší (velikost zrn je relativní, jde o velikost zrn v poměru
k množství vody), s přibývající hloubkou je drsnost zanedbatelnější. Zlom nastane když stoupne
hladina k břehovým hranám, kde je významná vegetační drsnost.


19) Vysvětlete dvě libovolné Fargueovy téze o vývinu přirozených vodních toků.
1) Téze o odlehlosti: největší hloubky se vytvářejí za místy největšího zakřivení trasy ve vzdálenosti asi
dvojnásobku šířky hladiny.
2) Téze o hloubkách: Hloubky zakřivené trati jsou tím větší, čím je větší zakřivení oblouku (tj. Menší
poloměr oblouku)
3) Téze o sklonu: Podélný profil v proudnici je pravidelný, když poloměr zakřivení se mění postupně a
plynule. Náhlá změna křivosti vyvolá náhlou změnu hloubky, tedy i sklonu dna.
20) Vysvětlete pojem hysteréze konzumpční křivky a kdy k ní může dojít v měrném profilu toku.
při stejné výšce hladiny je v měrném profilu rozdílný průtok.
K hysterezi dochází při povodních, je způsobena rozdílným sklonem vzestupné a sestupné větvě
povodňové vlny.

21) Nakreslete průběh povodňové vlny 1) v podélném profilu v daném čase t a 2) v daném profilu
pro celou dobu trvání.

22) Co je to kritická hloubka proudění, kde se bude na vodním toku samovolně vytvářet?
Hloubka, při níž přechází proudění z bystřinného proudění na říční a naopak (Froudovo číslo=1).
Vyskytuje se například na přelivné hraně, když vodní paprsek přepadá, nebo při vodním skoku.
23) Hydraulicky drsné, hladké koryto, přechodná oblast, vysvětlete. Uveďte formální tvar rovnice
pro jednotlivé oblasti.



24) Jaký je účel tzv. koncentračních staveb v korytě VT a jaké jsou jejich hlavní typy?
Účel: koncentrovat proud do jedné části koryta, při vyšších průtocích mají retenční schopnost.
Hlavní typy: příčné, podélné (doplňují stavby příčné). Výhoda: materiál na stavbu z velké části
připluje sám.

Hlavní typy haťoštěrkových koncentračních staveb:
Slezský typ: viz obrázek, haťoštěrkové válce lze nahradit rovnaninovou stěnou z kamene
Moravský typ: viz obrázek. Výstavba probíhá po jednotlivých patrech (= 1vějíř z vrbových
klestů a na něm štěrk, když je ho dost, potopí se a staví se další patro)




27) Uveďte známé metody pro stanovení průtoku ve vodním toku. Kdy lze kterou metodu použít?
měrné přelivy ostrohranné nebo se širokou či krátkou korunou s vyhodnocovačem. Vhodné pro
dlouhodobá měření průtoků
měrné žlaby s vyhodnocovačem
Stanovení z konzumční křivky – méně přesné, křivka se určí experimentálně.
ultrazvukové průtokoměry a indukční průtokoměry: při problematické výstavbě vzdouvacího
objektu se používají ultrazvukové průtokoměry s přímým měřením rychlosti a hloubky vody
(Dopplerův jev, translace zvukového obrazu, transmise) anebo indukční průtokoměry
s uzavřenou či otevřenou hladinou
ostatní metody jako výtok otvorem, násoska, plnění-prázdnění nádrží, hybnostní metoda,
radarová, chemické metody a další se používají zřídka.
ostatní metody jako výtok otvorem, násoska, plnění-prázdnění nádrží, hybnostní metoda,
radarová, chemické metody a další se používají zřídka.
Metoda kýbl+hodinky… jak se to jmenuje ☺?
28) Co je to index saprobity vodního toku a jaký má význam pro klasifikaci povrchových vod? Co je
použito k rozdělení tekoucích vod na biologická pásma?
Saprobita: je soubor vlastností vody, vyvolaný přítomností organických látek schopných
biochemického rozkladu a rozrušovaných činností destruentů.
h
hSS ii∑=
S… saprobní index celého společenstva
Si…individuální saprobní index
Hi…hojnost dle odhadované stupnice abundance, procento či kvalitativní údaj počet organismů
v 1 ml na ploše 1 cm2
Saprobita má vztah k obsahu rozpuštěného kyslíku ve vodách, jehož procentuální množství
souvisí s rozkladnými procesy a difúzí z ovzduší (peřejnaté a mechanicky provzdušňované toky ×
stojaté vody). Saprobní index S má vztah i k hodnotě BSK5, trofii vody a souvisí i s některými
abiotickými faktory (rychlost proudění), toxicitou a popř. i radioaktivitou. Organismy žijící v
nejvýše zatížených vodách jsou saprobionti, organismy dávající přednost znečištěným vodám
jsou saprofilní a organismy vyhýbající se znečištěným vodám jsou saproxenní.
Klasifikace povrchových vod z hlediska saprobií:
polysaprobní
- velmi silně znečištěná voda
- vysoké množství organických látek a bakterií
- nedostatek O2
- anaerobní procesy - chybí obratlovci
α-mesosaprobní
- silně znečištěná voda
- střední úrověň organických látek
- málo O2
- anaerobní i aerobní procesy - výskyt méně náročných eukaryotů
β-mesosaprobní
- mírně znečištěná voda
- obsah O2 dobrý
- spíše aerobní procesy - výskyt živočichů typu pstruh, okoun
oligosaprobní
- velmi mírně znečištěná voda
- organické látky a mikroorganizmy skoro chybí
- nadbytek O2
- silně aerobní procesy - i náročnější živočichové (mihule)
29) Při přeložce potoku byl do hlavního toku s nevýrazným splaveninovým režimem nově zaústěn
malý silně štěrkonosný přítok se strmým podélným profilem. Vysvětlete, jakou lze očekávat
odezvu hlavního toku směřující k obnovení rovnovážného stavu při splaveninovém režimu
tohoto toku.

30) Jmenujte významné skupiny vodních organismů.
Heterotrofní mikroorganismy (=houby, bakterie)
Autotrofní organismy (Řasy+sinice; Makrofyty (vyšší rostliny))
Bezobratlí živočichové
ryby
31) Vysvětlete, jakými cyklickými změnami, vzhledem k obsahu rozpušť. kyslíku, prochází voda ve
stojatých a tekoucích mělkých vodách během slunečných dnů v letním období. Jaké jsou negativní
dopady těchto změn?
Kyslík se lépe rozpouští ve studenější vodě. Mělká voda se za teplých slunečních dnů přehřívá a dochází
ke zhoršení rozpouštění kyslíku. V noci se voda opět ochladí. Ale v noci se žádný kyslík nevyrábí, tak se
nemůže rozpustit.
32) Co je to spláví a jak může být jeho výskyt ve vodním toku nebezpečný?
Splaveniny plovoucí na hladině. Mohou ucpat koryto a snížit kapacitu propustků.
33) Vysvětlete, jakou délku trvání přívalového deště lze z hlediska jeho dopadu na průtočné poměry v
uzávěrném profilu malého povodí označit jako kritickou?
Taková délka, aby efektivní srážka nezpůsobila v závěrovém profilu odtok větší než neškodný.
Efektivní srážka= skutečná srážka-intercepce-povrchová retence- podpovrchová retence
35) Jaký je rozdíl mezi termínovanou a netermínovanou hydrologickou předpovědí? Uveďte jejich
příklady.
Netermínovaná: není v ní stanoveno konkrétně datum a uskutečnění předpovídané události (jev nemusí ani
nastat), příkladem jsou stanovení N-letého průtoku v určitém profilu toku
Termínovaná: obsahuje konkrétní stanovení doby a místa předpovídaného jevu (očekávaný stav hladiny
při průchodu vlny)
36) Z kterých hlavních dokumentů vychází legislativa ČR v oblasti povrchových vod? Jmenujte
pouze nejvýznačnější.
Zákon č. 254/2001 Sb. Zákon o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění
pozdějších předpisů
Zákon č. 114/1992 Sb. Zákon o ochraně přírody a krajiny.
Zákon č. 274/2001 Sb. Zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně
některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)
39) Uveďte možné typy nánosových útvarů vytvářející se v přirozených vodních tocích.
Dolní režim(nesfázované s h