Legislativa

druhu nebo obsahu,
g) uchovávání dokumentace, zejména její specifikace, určení osoby, která je povinna ji uchovávat, popřípadě lhůty pro její uchovávání.
ČÁST DRUHÁ ZMĚNA ZÁKONA O TECHNICKÝCH POŽADAVCÍCH NA VÝROBKY
§ 13
V zákoně č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb., se § 8 včetně nadpisu zrušuje.
ČÁST TŘETÍ ZMĚNA ZÁKONA O OCHRANĚ SPOTŘEBITELE
§ 14
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 64/2000 Sb., zákona č. 145/2000 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb., se mění takto:
1. V § 2 odst. 1 písmeno i) se zrušuje.
2. § 7 včetně nadpisu se zrušuje.
3. V nadpisu § 21 se zrušují slova "nebezpečnými výrobky a"; v § 21 větě první se za slovem "uvádění" zrušují slova "nebezpečných výrobků a"; ve větě druhé se za předložkou "O" zrušují slova "nebezpečných výrobcích a".
4. V § 23a odst. 4 se za slovem "stáhnout" zrušují slova "nebezpečný výrobek nebo".
5. V § 23a odst. 5 větě první se za slovem "vrácení" zrušují slova "nebezpečného výrobku nebo"; ve větě druhé se za slovem "vrácení" zrušují slova "nebezpečného výrobku nebo" a ve větě třetí se za slovem "převzetí" zrušují slova "nebezpečného výrobku nebo".
6. V § 24 odst. 1 se zrušuje číslice "7".
ČÁST ČTVRTÁ ZMĚNA ZÁKONA O ČESKÉ OBCHODNÍ INSPEKCI
§ 15
Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění zákona č. 240/1992 Sb., zákona č. 22/1997 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 145/2000 Sb., se mění takto:
1. V § 2 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které včetně poznámky pod čarou č. 1d) zní:
" g) zda výrobky uváděné na trh jsou bezpečné.1d)
1d) Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků).".
2. V § 13 odst. 1 se na konci písmene b) doplňují tato slova:
"za účelem zvyšování ochrany a bezpečnosti spotřebitele, zlepšování informovanosti a překonání nežádoucího chování spotřebitelů a podnikatelských subjektů, působících na vnitřním trhu a vytváření příznivého prostředí pro prodej výrobků, zboží a poskytování služeb".
3. V § 13 se doplňuje nový odstavec 5, který zní:
"(5) Obdrží-li Česká obchodní inspekce sdělení celních orgánů o přerušení řízení o propuštění zboží do volného oběhu z důvodu podezření, že výrobek není bezpečný nebo není označen v souladu s právními předpisy nebo s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, vydá ve lhůtě tří pracovních dnů pro tento orgán závazné stanovisko, zda přerušení řízení považuje za důvodné a jaká byla v konkrétním případě přijata opatření, nebo že výrobek lze uvolnit do oběhu.".
ČÁST PÁTÁ
Zrušena ke dni 1.1.2003 novelou č. 146/2002 Sb.
ČÁST ŠESTÁ ZMĚNA ZÁKONA O LÉČIVECH
Zrušena ke dni 31.12.2007 novelou č. 378/2007 Sb.
§ 17
Zrušen ke dni 31.12.2007 novelou č. 378/2007 Sb.
ČÁST SEDMÁ ZMĚNA VETERINÁRNÍHO ZÁKONA
§ 18
Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 29/2000 Sb. a zákona č. 154/2000 Sb., se mění takto:
1. V § 10 odst. 1 písm. a) se na konci textu doplňují tato slova: "a spongiformní encefalopatie skotu (BSE)".
2. V § 10 odst. 1 písm. b) se slova "spongiformní encefalopatie skotu (BSE)" zrušují.
3. V § 67 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.
4. V § 68 odst. 1 a 2 se slova "50 %" zrušují.
5. V § 68 odstavec 3 zní:
"(3) Odškodnění se snižuje o 20 % ceny zvířete, bylo-li zvíře nutně poraženo, utraceno nebo uhynulo-li v důsledku nebezpečné nákazy, pro kterou se doporučuje ochranné očkování a chovatel nevyužil této možnosti.".
ČÁST OSMÁ ÚČINNOST
§ 19
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2001, s výjimkou § 9 až 12, které nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Poznámky pod čarou
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES o všeobecné bezpečnosti výrobků a nařízení Rady č. 339/93/EHS o kontrolách shody s pravidly bezpečnosti výrobků v případě výrobků dovážených ze třetích zemí.
2) § 2 písm. b) zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
3) § 2 písm. o) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů.
4) § 52 odst. 3 občanského zákoníku.
5) Například zákon č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 19/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na hračky, nařízení vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky, nařízení vlády č. 181/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zdravotnické prostředky, ve znění nařízení vlády č. 336/2001 Sb., nařízení vlády č. 191/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na aktivní implantabilní zdravotnické prostředky, ve znění nařízení vlády č. 337/2001 Sb., nařízení vlády č. 286/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů, vyhláška č. 26/2001 Sb., o kosmetických prostředcích, ve znění vyhlášky č. 268/2001 Sb., zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných podpůrných látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1999 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší).
6) Čl. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES.
7) § 4a odst. 4 zákona č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
7a) Zákon č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
7b) Například obchodní zákoník, zákon č. 123/2000 Sb., nařízení vlády č. 181/2001 Sb., ve znění nařízení vlády č. 336/2001 Sb., nařízení vlády č. 191/2001 Sb., ve znění nařízení vlády č. 337/2001 Sb., a nařízení vlády č. 286/2001 Sb.
7c) § 2 písm. e) zákona č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
8) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
9) Například § 9 a 12 zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů, § 10 zákona č. 63/1986 Sb., o České zemědělské a potravinářské inspekci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
9a) § 2 zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 306/2000 Sb.
9b) Zákon č. 123/2000 Sb.
10) Zákon č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 71/2000 Sb.
Nařízení vlády č. 171/1997 Sb., ve znění nařízení vlády č. 292/2000 Sb.
11) Zákon č. 79/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
12) Zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
13) § 128 až 132 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
13a) § 197 až 216e zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
13b) Například § 23 odst. 7 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 145/2000 Sb., zákon č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
14) Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, ve znění pozdějších předpisů.
15) Čl. 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES o všeobecné bezpečnosti výrobků a nařízení Rady č. 339/93/EHS o kontrolách shody s pravidly bezpečnosti výrobků v případě výrobků dovážených ze třetích zemí.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
(1) Tento zákon upravuje postavení, působnost, organizační strukturu a činnost Nejvyššího kontrolního úřadu (dále jen "Úřad").
(2) Zákon dále stanoví práva a povinnosti prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu (dále jen "prezident Úřadu"), viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu (dále jen "viceprezident Úřadu"), členů Nejvyššího kontrolního úřadu (dále jen "člen Úřadu"), Kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu (dále jen "Kolegium Úřadu"), senátů Nejvyššího kontrolního úřadu (dále jen "senát Úřadu"), Kárné komory Nejvyššího kontrolního úřadu (dále jen "Kárná komora Úřadu") a pracovníků Úřadu.
ČÁST DRUHÁ POSTAVENÍ A PŮSOBNOST ÚŘADU
§ 2
(1) Úřad je nezávislý kontrolní orgán České republiky.
(2) Sídlem Úřadu je Praha.
(3) Úřad může užívat znaku České republiky.
§ 3
(1) Úřad vykonává kontrolu
a) hospodaření se státním majetkem a finančními prostředky vybíranými na základě zákona ve prospěch právnických osob s výjimkou prostředků vybíraných obcemi nebo kraji v jejich samostatné působnosti,
b) státního závěrečného účtu České republiky,
c) plnění státního rozpočtu České republiky,
d) hospodaření s prostředky, poskytnutými České republice ze zahraničí, a s prostředky, za něž převzal stát záruky,
e) vydávání a umořování státních cenných papírů,
f) zadávání státních zakázek.
(2) Kontrolu v rozsahu podle odstavce 1 vykonává Úřad, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, u
a) organizačních složek státu,
b) právnických a fyzických osob.
(3) Úřad vykonává kontrolu hospodaření České národní banky v oblasti výdajů na pořízení majetku a výdajů na provoz České národní banky.
(4)
Zrušenke dni 21.12.1995 novelou č. 296/1995 Sb.
(5)
Zrušen ke dni 1.1.2006 novelou č. 179/2005 Sb.
§ 4
(1) Při kontrole Úřad prověřuje, zda kontrolované činnosti jsou v souladu s právními předpisy, přezkoumává jejich věcnou a formální správnost a posuzuje, zda jsou účelné a hospodárné.
(2) Zjišťované skutečnosti podléhají kontrole Úřadu bez ohledu na druh a stupeň utajení.
(3) Výsledkem kontrolní činnosti Úřadu jsou kontrolní závěry. Kontrolním závěrem se rozumí písemná zpráva obsahující shrnutí a vyhodnocení skutečností zjištěných při kontrole podle tohoto zákona.
§ 4a
(1) Ministerstvo vnitra, krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností poskytují Úřadu pro výkon působnosti podle tohoto zákona na základě žádosti Úřadu z informačního systému evidence obyvatel1d) údaje o obyvatelích; obyvatelem se rozumí fyzická osoba podle zvláštního právního předpisu1e).
(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 jsou údaje o
a) státních občanech České republiky1f)
1. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
2. datum narození,
3. adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu,
4. počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,
b) cizincích, kteří jsou obyvateli,
1. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
2. datum narození,
3. druh a adresa místa pobytu,
4. číslo a platnost povolení k pobytu,
5. počátek pobytu, případně datum ukončení pobytu.
(3) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
§ 5
(1) Úřad zpracovává a předkládá Poslanecké sněmovně stanovisko ke zprávě o průběžném plnění státního rozpočtu a ke státnímu závěrečnému účtu České republiky, včetně kontrolních závěrů, které byly podkladem pro toto stanovisko.
(2) Stanoviska uvedená v odstavci 1 předkládá Úřad Poslanecké sněmovně ve lhůtě, která je polovinou lhůty určené k jejich projednání.
§ 6
Úřad na vyžádání Poslanecké sněmovny nebo Senátu a jejich orgánů zpracuje v dohodnutém termínu stanovisko k návrhům právních předpisů, týkajících se rozpočtového hospodaření, účetnictví, státní statistiky a výkonu kontrolní, dozorové a inspekční činnosti.
ČÁST TŘETÍ ORGANIZACE ÚŘADU
§ 7 Orgány Úřadu
(1) Orgány Úřadu jsou prezident Úřadu, viceprezident Úřadu, Kolegium Úřadu, senáty Úřadu a Kárná komora Úřadu.
(2) Vnitřní pořádek orgánů Úřadu upravuje organizační řád Úřadu, jednací řád Kolegia Úřadu, jednací řád senátů Úřadu a kárný řád.
Prezident Úřadu a viceprezident Úřadu
§ 8
(1) Prezident Úřadu řídí Úřad a jedná jeho jménem navenek, předsedá Kolegiu Úřadu a Kárné komoře Úřadu.
(2) Prezident Úřadu předkládá Kolegiu Úřadu
a) návrh plánu kontrolní činnosti a jeho změn,
b) návrh rozpočtu a závěrečného účtu rozpočtové kapitoly Úřadu,
c) všechny kontrolní závěry, z nichž vychází stanovisko ke státnímu závěrečnému účtu,
d) návrh výroční zprávy o činnosti Úřadu za uplynulý rozpočtový rok (dále jen "výroční zpráva"),
e) návrh organizačního a pracovního řádu Úřadu, včetně jeho změn a doplňků,
f) návrh jednacího řádu Kolegia Úřadu a senátů Úřadu, včetně jeho změn a doplňků,
g) návrh kárného řádu,
h) podněty Poslanecké sněmovny, Senátu, jejich orgánů a vlády.
(3) Prezident Úřadu po projednání Kolegiem Úřadu schvaluje organizační a pracovní řád Úřadu.
(4) Prezident Úřadu se může účastnit schůzí Poslanecké sněmovny, Senátu a jejich orgánů, pokud jsou projednávány návrhy a stanoviska, která Úřad předložil. Požádá-li o slovo, bude mu uděleno.
(5) Vyžádá-li si Poslanecká sněmovna, Senát nebo jejich orgány přítomnost prezidenta Úřadu na jednání, je povinen se zúčastnit.
(6) Nevykonává-li prezident Úřadu ani viceprezident Úřadu po přechodnou dobu svoji funkci, vykonává funkci prezidenta Úřadu vždy nejstarší člen Úřadu.
§ 9
(1) Viceprezident Úřadu zastupuje v plném rozsahu prezidenta Úřadu za jeho nepřítomnosti.
(2) Viceprezident Úřadu zastupuje prezidenta Úřadu na základě jeho pověření v konkrétních případech.
(3) Viceprezident Úřadu vykonává některé pravomoci prezidenta Úřadu, pokud tak stanoví organizační řád Úřadu.
§ 10
(1) Prezidentem Úřadu nebo viceprezidentem Úřadu může být jmenován občan České republiky, který
a) je způsobilý k právním úkonům,
b) je bezúhonný, splňuje podmínky stanovené zvláštním zákonem,2) a jeho zkušenosti a morální vlastnosti dávají záruku, že bude svoji funkci řádně zastávat,
c) má ukončené vysokoškolské vzdělání,
d) dosáhl věku 35 let.
(2) Funkční období prezidenta Úřadu a viceprezidenta Úřadu je devět let.
(3) Prezident Úřadu a viceprezident Úřadu skládají slib do rukou prezidenta republiky.
(4) Slib prezidenta Úřadu a viceprezidenta Úřadu zní: "Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že budu svoji funkci vykonávat nezávisle a nestranně a nezneužiji svého postavení."
(5) Složením slibu se prezident Úřadu a viceprezident Úřadu ujímají funkce.
(6) S funkcí prezidenta Úřadu a viceprezidenta Úřadu je neslučitelná funkce poslance nebo senátora, soudce, prokurátora, jakákoliv funkce ve veřejné správě, funkce člena orgánů územní samosprávy a funkce v politických stranách a hnutích.
(7) Prezident Úřadu a viceprezident Úřadu nesmí zastávat jinou placenou funkci ani vykonávat výdělečnou činnost s výjimkou činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké, pokud tato činnost nenarušuje důstojnost nebo neohrožuje důvěru v nezávislost a nestrannost Úřadu.
(8) Výkon funkce prezidenta Úřadu a viceprezidenta Úřadu končí
a) uplynutím funkčního období,
b) odvoláním prezidentem republiky na návrh Poslanecké sněmovny,
c) doručením rezignace prezidentu republiky,
d) právní mocí rozsudku, jímž je zbaven nebo omezen způsobilosti k právním úkonům,
e) právní mocí rozsudku, jímž byl odsouzen pro trestný čin.
(9) Poslanecká sněmovna může navrhnout prezidentu republiky odvolání prezidenta Úřadu nebo viceprezidenta Úřadu jen
a) nevykonává-li funkci po dobu delší než šest měsíců,
b) na základě pravomocného rozhodnutí Kárné komory Úřadu, ve kterém byl vysloven návrh na odvolání z funkce.
Členové Úřadu
§ 11
(1) Člen Úřadu vykonává kontrolu, řídí kontrolní činnost a vypracovává kontrolní závěry podle plánu kontrolní činnosti, účastní se činnosti senátů Úřadu a Kolegia Úřadu.
(2) Člen Úřadu, který vypracovává kontrolní závěr, rozhoduje o námitce podjatosti, pokud ji vznesla kontrolovaná osoba proti kontrolorovi.
§ 12
(1) Poslanecká sněmovna volí 15 členů Úřadu na návrh prezidenta Úřadu.
(2) Uvolní-li se místo člena Úřadu, předloží prezident Úřadu návrh na nového člena Úřadu Poslanecké sněmovně do 40 dnů ode dne uvolnění místa. Nezvolí-li Poslanecká sněmovna nového člena úřadu, předloží prezident úřadu Poslanecké sněmovně nový návrh do 40 dnů ode dne, kdy nový člen úřadu nebyl zvolen.
(3) Členem Úřadu může být zvolen občan České republiky, který
a) je způsobilý k právním úkonům,
b) je bezúhonný, splňuje podmínky stanovené zvláštním zákonem,2) a jeho zkušenosti a morální vlastnosti dávají záruku, že bude svoji funkci řádně zastávat,
c) má ukončené vysokoškolské vzdělání,
d) dosáhl věku 30 let.
(4) Člen Úřadu skládá slib do rukou předsedy Poslanecké sněmovny.
(5) Slib člena Úřadu zní: "Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že budu svoji funkci vykonávat nezávisle a nestranně a nezneužiji svého postavení."
(6) Složením slibu se člen Úřadu ujímá funkce.
(7) S funkcí člena Úřadu je neslučitelná funkce poslance nebo senátora, soudce, prokurátora, jakákoliv funkce ve veřejné správě, funkce člena orgánů územní samosprávy a funkce v politických stranách a hnutích.
(8) Člen Úřadu nesmí zastávat jinou placenou funkci ani vykonávat výdělečnou činnost s výjimkou činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké, pokud tato činnost nenarušuje důstojnost nebo neohrožuje důvěru v nezávislost a nestrannost Úřadu.
(9) Výkon funkce člena Úřadu končí
a) doručením rezignace Poslanecké sněmovně,
b) dosažením věku 65 let,
c) odvoláním Poslaneckou sněmovnou na základě pravomocného rozhodnutí Kárné komory Úřadu, ve kterém bylo navrženo odvolání z funkce,
d) právní mocí rozsudku, jímž je zbaven nebo omezen způsobilosti k právním úkonům,
e) právní mocí rozsudku, jímž byl odsouzen pro úmyslný trestný čin.
§ 13 Kolegium Úřadu
(1) Kolegium Úřadu tvoří prezident Úřadu, viceprezident Úřadu a členové Úřadu.
(2) Kolegium Úřadu rozhoduje hlasováním; závěr hlasování je přijat, pokud pro něj hlasovala nadpoloviční většina přítomných členů Kolegia Úřadu. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího. Kolegium Úřadu je usnášeníschopné při účasti nadpoloviční většiny svých členů. Jednání Kolegia Úřadu se řídí jednacím řádem, který