Kótování

26 12
76
Ø20 Ø32 Ø56
32
63
40
Kóty úhlů se zapisují do mezery v přerušené kótovací čáře:
60°
60°
60° 60°
60°
30°
30°
Tam, kde není dostatek místa pro přerušení kótovací čáry, umístí se kóta k odkazové čáře, nebo se hraniční šipky
umístí vně a kótovací čára se vynechá:
Ø6
Ø16
Soustavy kót
Při kótování dvou nebo několika délkových rozměrů téhož směru a při kótování úhlů majících společný vrchol,
se může použít:
- řetězcového kótování
- kótování od společné základny
- smíšeného kótování
- souřadnicového kótování
Řetězcové kótování
Řetězce bezprostředně za sebou následujících kót lze použít tehdy, jestliže součet mezních úchylek jednotlivých
rozměrů nemůže ovlivnit funkci nebo vyměnitelnost výrobku:

Jestliže by v uzavřeném řetězci kót vznikly rozpory v součtech tolerancí rozměrů (např. při kótování součtového
rozměru), musí se některý rozměr zapsat v oblých závorkách (jako informativní kóta):

Větší počet stejných rozměrů lze kótovat součinem, v němž první člen udává počet roztečí prvků, druhý člen (za
znaménkem x) udává rozměr roztečí. V oblých závorkách se za rovnítkem zapíše celkový součet rozměrů, např.
všech roztečí:
12 5x14(=70)
Samostatnou kótou se kótuje první rozměr v řetězci tehdy, není-li zobrazen plný počet prvků, např. při přerušení
obrazu:
12 20x14(=280)
14
Kótování od společné základny
Má-li poloha kótovaných prvků funkční (popř. technologický vztah, ke stejnému prvku, kótují se délkové a
úhlové rozměry od tohoto prvku, který tak tvoří společnou základnu pro kótování. Kótovací čáry délkových nebo
úhlových rozměrů pak vycházejí od téže pomocné, popř. obrysové čáry nebo osy:
150
420
630
Při zjednodušeném kótování od společné základny se výchozí bod (počátek) na pomocné čáře označí kružnicí
malého průměru (přibližně 3 mm) a číslicí 0.
Kóty se zapisují tak, aby byly čitelné při pohledu od dolního okraje výkresového listu nad kótovací čáru
rovnoběžně s ní, vždy blízko k příslušné hraničící šipce:
25 63 900
Jednoduché kótování, řetězcové kótování a kótování od společné základny mohou být na výkrese kombinovány,
je-li to účelné.
Poloha nepravidelně rozložených prvků se může kótovat pravoúhlými souřadnicemi polohy bodu prvku (např. os
děr) od zvolených základen. Podle potřeby lze jednotlivé prvky označit čísly a jejich polohu udat v tabulce
pravoúhlými souřadnicemi a rozměry:
Kótování konstrukčních prvků
Pomocné čáry se kreslí na směr kótovaného rozměru. Jestliže by takto kreslená kóta byla nejasná, nakreslí se
pomocné čáry šikmé, navzájem rovnoběžné:
Je-li obraz součásti přerušený, kótovací čára se nepřerušuje.
Kótování úhlů
Kótovací čáry se kreslí jako oblouky kružnic se středy ve vrcholech, pomocné čáry jsou úsečky, vycházející
z vrcholů úhlů. Kótovací čáry se hraničí.
Rovinné úhly se kótují
- v úhlových stupních, minutách a vteřinách, značky měřicích jednotek se k rozměrům připisují vždy. Je-
li úhel menší než 1°, píše se před údaj 0°, např. 0°15°15’. Desetinným číslem se vyjádří jen zlomky
vteřin, např. 0°0’10,4’’;
Kótování oblouků
Oblouky kružnic se kótují poloměrem a jedním z těchto rozměrů:
- středovým úhlem;
- délkou tětivy;
- délkou oblouku.

Při kótování délky oblouku se středovým úhlem větším než 90°se kreslí pomocné čáry ze středu oblouku. Je-li to
nutné pro jednoznačnost kótování, připíše se za lomítko za kótou ještě hodnota poloměru kótovaného oblouku.
Při kótování šířky mezikruží se kreslí pomocné čáry jako pokračování obrysových čar oblouků; kótovací čára se
kreslí směrem do středu oblouků.
Kótování poloměrů
Kótovací čára poloměru se vede:
- z vyznačeného středu oblouku
- ve směru středu oblouku:

Před číselnou hodnotu velikosti poloměru oblouku kružnice se jako nedílná součást kóty vždy umisťuje značka
R.
Jsou-li obloukem kružnice, napojeným tečně, spojeny dvě rovnoběžné úsečky, jejichž vzdálenost je okótována,
může se poloměr takového oblouku zvýraznit značkou R v oblých závorkách bez udání hodnoty:
Poloměry malých zaoblení, které se nezobrazují, se kótují od hrany a hraničící šipkou:
Kótování průměrů
Průměr, který je v průměru zobrazen jako úsečka, se kótuje délkou této úsečky:

∅

∅
Průměr, který je zobrazen jako kružnice, se kótuje:
- kótou umístěnou v obrazu,
- kótou umístěnou vně obrazu,
-