Podnikání

íte proto sami vnitřně věřit, že na to máte, že se bude vašemu podnikání dařit. Pokud ve vás místo toho stále hlodá nepříjemná myšlenka, že to tak není, tak to je špatné. V takovém případě na podnikání raději zapomeňte. Ten hlas je nejspíše pravdivý, tvrdí totiž to, co se bojíte říct sami nahlas.
V podnikání ve sportu bychom měli vědět a zaměřit se na následující odvětví:
Produkt:
Produktem v kolektivních sportech je herní utkání, zápas se soupeřem. Charakterem se jedná o jedinečný a nehmotný produkt, předvedený divákům, kteří fandí klubu. Lze konstatovat, že jde o nehmotnou službu, která je okamžitě spotřebována a je ve stejné podobě neopakovatelná. Produkt má oproti hmotnému výrobku zvláštní zvláštnost a tou je kolektivní výkon všech aktérů současně. Kvalita produktu, tedy zápasu, se odvíjí od výkonu všech hráčů. Další formou produktu je dlouhodobá soutěž, liga, která probíhá v časovém intervalu cca 8-9 měsíců a periodicky se opakuje.
Zákazníci, klienti a fanoušci:
Zájem o produkt mají především příznivci klubu, tzv. fanoušci. Kvalita a charakter vztahu jsou naprosto odlišné od klasického vztahu zákazníka a výrobku. Zde se jedná především o vztah ke klubu a nikoli k jedinému utkání. Pochopitelně prvotním je vztah a záliba k dané hře např.- k fotbalu apod. Fanoušky nepřitahuje jedno utkání, ale především je zajímá liga jako dlouhodobá soutěž. Lze tedy hovořit o závislosti na produktu.
Emocionální vztah ke klubu je neobyčejně silný a předává se v rodinách z otce na syna a vnuka. Asi v žádném hospodářském odvětví se nestává, aby otec koupil svému nově narozenému synovi permanentní vstupenku.
Modelovat chování sportovních fanoušků se pokoušela již celá řada autorů. Protože ale vycházejí z neoklasických teoretických konceptů, nedaří se jim postihnout právě význam emocionální složky a následný vliv fanoušků na vedení klubu. Instrumenty neoklasické ekonomie to dle mého názoru nelze vyjádřit. Nejčastěji byla využívána teorie racionálních závislostí, v těchto modelových zjednodušeních se ukazuje až překvapivá paralela se spotřebitelským chováním kuřáků a drogově závislých. Nejznámější neoklasický model Becker-Murphyho (1988, 1994)54 nepostihl odlišnosti chování fanoušků. Quinn a Bursik (2004) se pokusili vytvořit dynamický model fanouška. Opět je silně zjednodušený a předpokládá pouze jeden produkt klubu resp. Sportovního týmu, dále řadu dalších neklubových produktů za jednotkovou cenu a několik dalších zjednodušených předpokladů. Quinn-Bursikova užitková funkce fanouška v čase t má následující podobu:
u(t) = u [ c(t), y(t), S(t), q(t) ]
kde: c(t) představuje spotřebu klubového očekávaného produktu v čase (t), y(t) představuje spotřebu neklubového neočekávaného produktu, vyjádřenou v abstraktních peněžních jednotkách tzv. numeraire, v čase (t), S(t) představuje zásobu fanouškového kapitálu nebo-li intenzitu fandění v čase (t), q(t) je časový vektor předst