Gramatika II.

ent-entschuldigen
er-erzählen
ge-gefallen
ver-vergessen
zer-zerbrechen
miss-misstrauen
18) Slovesa s odlučitelnou předponou
odlučitelné předpony: ab-, an-, auf-, aus-, ein-, mit-, vor-, weg-, a jiné jsou vždy přízvučné
při časování se od slovesa oddělují a stojí až na konci věty
př. Ich hole dich ab
v infinitivu se píší se slovesem dohromady - abholen
jako odlučitelné předpony se chovají také první části složených sloves
např. fernseher - er siht fern
19) Rozkazovací způsob
rozkazovací způsob se v němčině tvoří od slovesného kmene
existují 4 rozkazy - pro du, wir, ihr a Sie
2. osoba č. j. může tvořit rozkazovací způsob připojením koncového -e ke kmeni
(such -Suche!), častější je však tvar bez koncovky (Such!)
e se používá při obtížné výslovnosti - např. Arbeite! Rede! Atme! Entschuldige!
2. osoba č. mn. - tento tvar je shodný s tvarem téže osoby v přítomném čase oznamovacího způsobu, tvoří se připojením koncovky -(e)t ke slovesnému kmeni (such - Sucht!)
1. osobu a 3. osobu mn. č. tvoříme připojením koncoky -en ke slovesnému kmeni (such - Suchen wir! Suchen Sie!), nesmíme zapomenout přidat osobní zájmeno wir a Sie
rozkazovací způsob 2. osoby č. j. tvoří slovesa se změnou a-ä, au-äu
→ fahren - du fährst - Fahr(e)!
Fahren wir!
Fahre!Fahrt!
Fahren Sie!
u sloves se změnou e-i, e-ie zůstává změna na kmeni zachována
→ lesen - du liest - Lies!
Lesen wir!
Lies!Lest!
Lesen Sie!
sein:
Seien wir!
Sei!Seid!
Seien Sie!
20) Souvětí souřadné
- spojuje jen věty hlavní.
Souřadicí spojky neovlivňují slovosled věty = Přímý Pořádek Slov
UND- a
ABER- ale
ODER- nebo
SONDERN- ale, nýbrž
DENN- neboť
Vynechání podmětu - lze po spojkách UND, ODER, SONDERN podmět vynechat, má-li věta stejný podmět a ve druhé větě přímý pořádek slov → Meine Mutti sitzt im Sessel und strickt einen Pullover.
U spojek ABER a DENN se nesmí vynechat podmět.
Čárka před spojkou – v případě vynechání podmětu se před spojkou čárka nepíše (UND, ODER), u SONDERN ale ano
Kladná a záporná věta (100 %) – v kladných větách je spojka ABER a v záporných SONDERN s čárkou
Souřadicí spojky ovlivňují slovosled věty = Nepřímý Pořádek Slov
DARUM – DESHALB – DAHER- proto
SONST- jinak
TROTZDEM- přesto
AUβERDEM- kromě toho
- po spojce následuje sloveso (přísudek) a za ním podmět bin, habe ich
Ich bin sehr müde, trotzdem kann ich nicht einschlafen. Jsem velmi unavený, přesto nemohu usnout.
Karla ist faul, auβerdem ist sie noch häβlich. Karla je líná, kromě toho je ještě ošklivá.
Barbara liest gerne, darum kaufe ich ihr ein Buch. Barbara ráda čte, proto jí koupím knihu.
21) Souvětí podřadné
- spojují dvě věty, z nichž jedna je hlavní a druhá vedlejší(v ní sloveso na konci).
ALS- když
DASS- že, aby
OBWOHL- ačkoliv, přestože
WEIL- protože
WENN- když
- určité sloveso stojí na posledním místě
- podmět stojí obvykle za spojkou
- infinitiv či příčestí minulé stojí na předposledním místě (před určitým slovesem)
Er kommt nicht, weil er im Bett liegen muss.- infinitiv
Ich dachte, dass ich einfach zu wenig geschlafen habe.- příčestí minulé
Rozdíly=abyDAMIT- na větu se ptáme Proč ?
DASS - na větu se ptáme Co ?, O co ?
kdyžALS- označování děje, který se odehrál jednou v minulosti
WENN- děj přítomný, budoucí a opakovaný minulý
22) Přímý a nepřímý slovosled
a) oznamovací - přímýPO + PS + OSTATNÍ → Ich finde die Party toll.
- nepřímý OSTATNÍ + PS + PO + OSTATNÍ → Die Party finde ich toll.
b) tázací- zjišťovací PS + PO + OSTATNÍ ? → Findest du die Party toll ? odp. ANO - NE
- doplňovací TÁZACÍ SLOVO + PS + PO + OSTATNÍ → Wie findest du die Party ?
23) Předložky se 3. pádem
aus – z
bei – u, při
mit – s
nach – do, po, podle
von – od, o, s, z
zu - k
gegenüber – proti, naproti
seit – od (o minulosti)
außer – mimo, kromě
entgegen – proti
gemäß – podle
nächst – vedle, poblíž
nebst –mimo, kromě, i s
samt – i s (včetně)
24) Předložky se 4. pádem
bis – do
für – pro, za, o
ohne – bez
durch – přes, skrz
gegen – proti
um – pro, za, o, okolo
25) Předložky se 3. a 4. pádem
3. pád (KDE=WO – M)4. pád (KAM=WOHIN – N)
AN- na (svislé ploše), u, k ÜBER- nad, přes
AUF- na (vodorovné ploše) UNTER- pod, mezi
HINTER- za (místně)VOR- před
IN - v, do ZWISCHEN- mezi
NEBEN- vedle
3. pád (KDE) =liegen - ležet,
stehen - stát
sein - být
sitzen - sedět
hängen - viset (i se 4)
4. pád (KAM) = legen - položit
sich legen - položit se
stellen - postavit
hängen - viset
setzen - posadit
sich setzen - posadit se
26) Číslovky základní
- všechny číslovky píšeme dohromady
- základní na otázku wieviel?:
0 null20zwanzig
1eins30dreiβig
2zwei40vierzig
3drei50fünfzig
4vier60sechzig
5fünf70siebzig
6sechs80achtzig
7sieben90neunzig
8acht100(ein) hundert
9neun1 000(ein) tausend
10zehn
11elf100 000hunderttausend
12zwölf 1 000 000eine Million
13dreizehn
14vierzehn
15fünfzehn
16sechzehn
17siebzehn
18achtzehn
19neunzehn
101- hundert+eins
154- hundert+vier+und+fünfzig
200- zwei+hundert
532- fünf+hundert+zwei+und+dreiβig
1 056- (ein) tausend+sechs+und+fünfzig
1 996- (ein) tausend+neun+hundert+sechs+und+neunzig
- neunzehn+hundert+sechs+und+neunzig
26 691- sechs+und+zwanzig+tausend+sechs+hundert+ein+und+neunzig
100 000 hunderttausend, die Milion,-en, die Milliarde,-n.
(a+b) = a plus b in Klammern
27) Číslovky řadové
řadové na otázku der, die, das wievielte?
tvoří se od základních číslovek 2 – 19 příponou –te, 20 a výše příponou –ste.
Př.1. der erste, zweite, dritte, siebente, zwanzigste, hundertste.
Př.2. Die Regierung Karls des Vierten.
bez členu: v nadpisech dílů, svazků atp. (v knihách): erster Band, zweiter Teil, v označení místopisu: erster Bezirk.
datum číslovkou řadovou: Berlin, den vierten November.
1r erste13r dreizehnte
2r zweite14r vierzehnte
3r dritte15r fünfzehnte
4r vierte16r sechzehnte
5r fünfte17r siebzehnte
6r sechste18r achtzehnte
7r siebente19r neunzehnte
8r achte20r zwanzigste
9r neunte30r dreiβigste
10r zehnte100r hundertste
11r elfte
12r zwölfte
- řadovým číslovkám se ve 2. a 3. pádě přidá koncovka -EN
- v 1. a 4. pádě středního rodu se přidá koncovka -ES
28) Členy
Člen určitý – der, die, das, die – dáváme, mluvíme-li o osobě nebo věci již známé nebo blíže určené: Der Vater ist zu Hause.
Člen neurčitý - ein, eine, ein – dáváme, mluvíme-li o osobě nebo věci dosud neznámé nebo neurčité: Das ist ein Tisch. Ein Vater hatte drei Schwestern.
Bez členu:
podst. jm látková: Ich esse Brot und Fleisch.
po názvech měr a vah: Ein Kilo Zucker.
po neurčitých číslovkách: Wenig Wasser, ein bisschen Mehl.
v mn. č. tam, kde byl v jed. č. člen neurčitý
abstrakta v obecných významech: Ein Künster muss Fleiss und Begabung haben.
oslovení: Vater!, Herr Lehrer.
za podst. jm. ve 2. pád: des Vater Garten.
v titulech, názvech, nadpisech: Ausgang, Deutsche Sprachlehre.
v urč. slovních obratech: Berg und Tal, Himmel und Erde.
v přísudku u podst. jm, označujících zaměstnání, povolání, funkcí atd.: Er ist Lehrer.
29) Podmět man a es
MAN
- užívá se v činných větách pro vyjádření tzv. všeobecného podmětu, který nebývá v češtině zpravidla slovně vyjádřen. Překládají se různě, např. pomocí zvratné konstrukce (Hier kocht man gut. – Tady se vaří dobře.), slovesné vazby v množném čísle (my, oni), nebo větou s všeobecným podmětem (člověk, lidé, všichni). Po podmětu man vždy následuje sloveso ve 3. os. č. j.
Př. Man kocht dort auch angeln. – Člověk tam může také rybařit.
Man muss arbeiten. – Pracovat se nemusí. / Všichni musí pracovat.
ES
- ve větách, kde nestojí na místě podmětu podstatné jméno nebo zájmeno, které ho zastupuje (např. věty se slovesy ozn. přírodní děje, věty se slovesem sein a přídavným jménem a některé ustálené vazby), je v nj vyjádřen neurčitým zájmenem es. Podmět es nelze v těchto větách vypustit. Nestojí-li před slovesem, musí stát za ním: Wie spät ist es? Heute is es kalt.
Př. Es geht mir gut. – Daří se mi dobře.
Es ist zehn Uhr. – Je deset hodin.
Es schneit. – Sněží.
30) Zvratná slovesa
ČASOVÁNÍ
4. pád = SEsich freuen (těšit se) ich freue MICHwir freuen UNS
du freust DICHihr freut EUCH
er freut SICHsie freuen SICH
3. pád = SIich … MIRwir … UNS
du … DIRihr … EUCH
er … SICHsie … SICH
Použitá literatura:
Sprechen Sie Deutsch? Díl I. und II., Polyglot.