Společenstvo a ekosystémy

Pahorkatinný = kolinní stupeň- 200 - 250m.n.m.- průměrná teplota 7°C- přirozenými společenstvy jsou doubravy3) Podhorské = Submontální stupeň- 500 - 1000 m.n.m.- průměrná teplota 4 -7°C- přirozenými společenstvy jsou bučiny 4) Horský montální stupeň- 1000 - 1400m.n.m.- průměrná teplota 1 - 4 °C- přirozená společenstva jsou horské bučiny a smrčiny5) Klečový subalpinský stupeň- 1200 - 1600 m.n.m.- průměrná teplota 0 - 2°C- je to stupeň nad horní hranicí lesa,charakteristický klečovými porosty- v ČR je to nejvyšší souvislý vegetační stupeň6) Alpínský stupeň- nad 1800m.n.m.- průměrná teplota -4 - 0°C- charakterizují ho horské louky a skályVOdní ekosystémyRozlišujeme1) mořské2) sladké stojaté vody3) sladké tekoucí vody4) brakické vodyRybníky a jezera- podobné poměry jsou v přehradách- biotop má menší rozlohu,větší teplotní rozdíly než v mořích,důležitý vliv břehového pásma,kolísání obsahu kyslíku a přísun živin- rybníky jsou uměle vytvořeny člověkem,kdežto jezera jsou přírodní vodní plochyJezera- pokrývají více než 1% plochy kontinentů- podle vzniku můžeme rozdělit na ledovcová, tektonická, vulkanická a pobřežní- u nás se vyskytují pouze 3 ledovcová jezera,která jsou soustředěná v NP Šumava- jezera můžeme mít buď oligotrofní (chudá na živiny) nebo eutrofní (bohatá na živiny)- voda v jezerech bývá nejčastěji chladná a chudá na živiny,proto biodiverzita v jezerech je na rozdíl od rybníků nízkáRybníky- poskytují dostatek živin pro rozvoj zelených řas,které jsou častou potravou ryb- některé rybniční oblasti s cennými biotopy u nás podléhají ramsarské úmluvě,která je chrání z důvodu poskytujících vhodných podmínek pro hnízdění vodních ptákůOligosaprobní- vody velmi časté bez antropogenního znečištění- obvykle velmi bohaté na různé druhy vodních živočichů- jsou to nejčastěji dolní úseky pstruhového nebo horní úseky lipanového pásmaTeplotní režim v nádržích:Pelagiál- životní prostor v oblasti „volné vody“- obývá ho plankton (soubor drobných organismů,které mají schopnost se vznášet nebo plavat - fytoplankton a zooplankton) a nekton (soubor statnějších organismů s aktivním pohybem - ryby)Epilimnion- horní vrstva stojatých vod prozářená sluncem- zřetelně teplejší než hlubinné vodyMetalimnion- skočná vrstva- vytváří se pouze v létě- jedná se o přechod mezi epilimnionem a hypolimnionemHypolimnion- hlubinná voda- probíhá zde rychlí pokles teplotyBentál- prostředí na dně nádrže,které obývají organismy zvané bentos (nítěnky,chobotnice)Neuston- drobné vodní organismy- zdržují se pod povrchovou blankou vody- některý hmyzPleuston- organismy,žijící na povrchové blance vody (na hladině)- vodoměrkyŘeky Členění tekoucí vody1) Prameniště (krenál)- místo kde řeka pramení- pramen může vyvěrat ze země,bažin,jezer,ledovců,…- vysoký obsah kyslíku- nízká teplota (5°C)2) Horní tok řeky (rhitral)- zahrnuje pstruhové a lipanové pásmo- tok má velký spád voda teče rychle- koryto se prohlubuje- dochází k odsunu materiálu vodou3) Střední tok řeky - zahrnuje parmové pásmo- tok řeky má menší spád,voda teče pomaleji- unáší splaveniny4) Dolní tok řeky (potamal)- zahrnuje cejnové pásmo- tok řeky má malý spád,voda teče pomalu- dochází k postupnému zanášení dna- malý obsah kyslíku- vyšší teplotaMokřady- většinou nízko položené oblasti periodicky nebo trvale zamokřené sladkou nebo slanou vodou (mokré louky,rašeliniště)- obvykle větší kolísání teplot než u vodních ekosystémů- v současné době silně ohroženy zásahy člověka – vysoušeníRašeliniště- charakteristická je kyselá půda a velké množství vody- vyskytují se v oblastech s nízkými teplotami a vysokými srážkami,tedy v podhorských a především v horských polohách- rašlinění = rostliny rašeliníku na vrcholu stále dorůstají,zatímco jejich odumřelé spodní části je nerozkládají díky nedostatku vzduchuRostliny: -rašeliník,ostřice,suchopýrŽivočichové:-drobní savci,hmyzVyužití: -hnojivo,surovina chemického průmyslu,lázeňská léčba,vodohospodářský význam (při vlhkém počasí nasávají značné množství vody)- v součastné době rašelinišť ubývá neuváženým odvodňováním,zalesňováním a velkoplošná těžbaPobřeží- mohou být písečná,bahnitá nebo skalnatá- 2x denně příliv a odliv = slapové jevy- slapové jevy ovlivňují vzájemné postavení Slunce a Měsíce- živočichové musí být adaptováni - krabi,mušle,ježovky,chaluhy- mnoho živočichů jsou na přílivu a odlivu závislí svým životem - přinášejí živiny- 2x za měsíc vysoký a nízký přílivPobřeží dělíme dle přílivu na :1) Nadpobřežní část: -dosahuje jen nejvyšší příliv2) Mezipobřežní3) Pásmo nejnižšího přílivuOceán a volné moře- kolébka života- slanost 3,5%- menší kolísání teplot- velká rozloha- malé překážky pro pohyb organismů- mořské proudy- nízká produktivita je v hlubokým moři,kdežto vysoká je do vzdálenosti 10 km od břehu- největší hloubka je v Mariánském příkopě (11 034m)- nejslanější moře je Mrtvé mořeŽivočichové: -ryby,mořští savci,hlavonožci,krabi,mlži,plži,ptáciRostliny: -sasanky,řasy,plankton,chaluhyKorálové útesy- jsou jedny z nejproduktivnějších ekosystémů vůbec - 5 kg biomasy / m2 / rok- jsou charakteristické svou malou hloubkou (20 - 30m) a vysokou teplotou-Korál = spojené odumřelé schránky symbiotických korýšů a řasRozdělení korálových útesů1) Lemové útesy- blízko pobřeží- chrání pobřeží před záplavami2) Bariérové útesy- dál od pobřeží lemovaných útesů jsou odděleny lagunou3) Atoly- korály obklopují lagunu4) Plošinové útesy- kruhový tvar- součást bariérových útesů nebo dál od pobřežíŽivočichové:-množství ryb,sasanek,korýšů,mořských koníků,krabů,ježovek- trpí velkým znečišťovánímHydrologický cyklusA) Velký - vypaří se voda,která se transportuje na jiné místo a pak spadne ve formě srážek-voda vypařená z oceánu se přenáší nad pevninu,kam také dopadneB) Malý- odkud se voda vypaří tak na to samé místo i spadne ve formě srážek- např. srážková činnost nad oceánem,kdy se vlastně voda z oceánu vypaří,v atmosféře se vysráží a v podobě srážek opět dopadne do oceánuZnečišťování vody- způsobeno zamořováním veškerými rozpustnými látkami,které člověk rozšiřuje a které prosakují do podzemních a povrchových vod- splachy všech hnojiv- eutrofizace- haváriemi naftových tankerů (znečištěna je asi 1/5 povrchu oceánů)- spotřeba vody neustále roste (nejvíce odebírá zemědělství a průmysl)