Klasicismus

20.st., zvláště na Stravinského, Prokofjeva…
Wolfgang Amadeus Mozart (1756-1791)
Leopold Mozart (1719-87) – otec - arcibiskupský dvorní kapelník v salcburku, významný skladatel
W. A. Mozart – kariéra „zázračného“ dítěte – už v 5ti letech první kompoziční pokusy, později významné koncertní cesty s otcem a sestrou (Anglie, Německo, třikrát Itálie). Od r. 1769 koncertním mistrem kapely salcburského arcibiskupa. Od. r. 1781 svobodným umělcem (roztržka s arcibiskupem). r. 1787 císařským dvorním kapelníkem. Umělecké cesty po Evropě (Drážďany, Lipsko, Berlín, Praha ad.). Těžké rodinné poměry, intriky, konflikty s vídeňským kapelníkem a skladatelem Salierim (1750-1825), nemoc, předčasná smrt.
Tzv. mozartovský sloh – nesmírná bohatost melodické invence, zpěvnost, průzračná čistota harmonie, rytmika v organickém spojení s melodikou, orchestrální barevnost, dokonalá výstavba, klasický sloh nejvyšší dokonalosti s novými progresivními prvky.
Dílo obrovské (626 opusů). Do tématického katalogu uspořádal chronologicky podle vzniku Ludwig Köchel (1. vydání r. 1862) a r. 1947 doplnil muzikolog Alfred Einstein (zkratka K. nebo K.V. nebo K.s.).
Symfonie – D dur Haffnerova K. 385, C dur Linecká K. 425, D dur Pražská K. 504, Es dur K. 543, g moll K. 550, C dur Jupiter K. 551.
Serenády, divertimenta, kasace ad. – zvláště pro dechy, ale i pro celý orchestr (Hafnerova serenáda aj.) nebo jen pro smyčce (serenáda Malá noční hudba)
Instrumentální koncerty –Klavírní (25), houslové (7), pro dechové nástroje (4 pro lesní roh, 2 pro flétnu), pro klarinet, fagot, hoboj aj.
Komorní skladby – smyčcové kvartety (23) – navázal na Haydna a překonal ho.
Sonáty pro housle a klavír (42) a další komorní skladby. Mozart – zakladatel komorní hudby s klavírem.
Klavírní sonáty (např. A dur s Tureckým pochodem).
Opera – vliv italské opery (seria i buffa), v počátečních vliv J. Myslivečka a Z 21 oper až závěrečné patří k mozartovsky nejosobitějším (Únos ze serailu – singspiel v němčině, Figarova svatba – buffa v italštině, Don Giovanni –v italštině, komponováno pro Prahu, Cosi fan tutte – buffa v italštině, La clemenza di Tito – seria v italštině, Kouzelná flétna – singspiel).
Vokální skladby pro sólové hlasy – písňová tvorba méně významná, koncertní árie – zvláště pro soprán.
Mešní skladby – nejznámější Mše C dur Korunovační. Requiem K. 626 – vrcholné dílo chrámové hudby vůbec, poslední Mozartova skladba, dokončil žák a přítel Franz Xaver Süssmayer.
Mozart – jedna z největších postav světových kulturních dějin. Tvůrce vlastního tzv. mozartovského stylu. Vliv na celý další hudební vývoj, zvláště na současníky a autory 19. st.
Ludwig van Beethoven (1770-1827)
Těžké mládí (otec despota a opilec).
Tvorba myšlenkově hluboká a bohatá – humanismus, vitální temperament, citovost; často pod vlivem republikánských ideálů Velké francouzské revoluce.
Inspirován např. C. Ph.