Fašismus a 2.světová válka v naší a světové literatuře

ik, esejista, překladatel a exilový nakladatel, spolu s manželkou zakladatel nakladatelství v . Patří k nejvýznamnějším českým poválečným prozaikům.
→ Tankový prapor – hl.postavy: Danny Smiřický, major Borovička („malinkatý ďábel“), poručík Růžička, podporučík Malina, nadporučík Pinkas, jeho manželka Janinka Pinkasová- Kobylec 1953 → vojáci mají za úkol udělat okopy pro tanky → na kontrolu přijede „malinkatý ďábel“ → poručík je pak při tankovém cvičení buzeruje a posádka tanku v čele s Dannym ho z něj shodí → Danny vzpomíná na Ryzetku a na to jak po ní toužil, ale ona ho odmítala → Danny se seznamuje s Janinkou → dostává příkaz provést s ostatními zkoušky z FO → prochází se s Janinkou → Danny má hlídat v noci vězení, ale nečekaně přijde na inspekci „malinkatý ďábel“ a chce ukázat vězení a nachytá podporučíka malinu (ten měl původně hlídat vězení) s četařkou Babinčákovou
→ na prověření politické a vojenské způsobilosti přijede sovětský major Nikitičenko → při ukázkových manévrech s tanky rotný Maňas omylem zavadí o knipl a jejich tank začne střílet na ruský důstojníky → Růžička mu vzteky rozšlape brejle a pošle ho do vězení → Danny má kvůli té střelbě strach o Janinku a běží za ní domů → stráví spolu noc → když se ráno vrací do kasáren chytne ho „malinkatý ďábel“ a pošle ho do vězení a píše na něj kádrový posudek → Danny má jít na ošetřovnu kvůli podezření na kapavku → byla to jen záminka a on se setkává s Janinkou→ probíhá oslava národně demokratické republiky → proslob Borovičky → Danny odchází z oslavy za Janinko → oslava probíhá bujaře → rozpory mezi četaři a vedoucími → zpívají se bolševické písně proti lidovým písním → Borovička to psychicky nevydrží a začne řádit, dokonce střílí do stropu → chce zavolat kontrarozvědku → spadne do žumpy → nadporučík Pinkas si dal předvolat Dannyho → Borovička na něj napsal kádrový posudek, který by ho v životě potopil → Pinkas ho roztrhá a Danny odjíždí → měl 30 měsíců nucené vojenské služby
JAN OTČENÁŠEK (( 1924 ( 1979)
→ román Romeo, Julie a tma
- Pavel je osmnáctiletý chlapec, který právě studuje. Jednoho dne se seznamuje s e židovkou Ester, která pláče. Její rodiče i ona dostali povolání do Terezína, ale ona utekla. Pavel jí nabízí dočasný úkryt v otcově krejčovské dílně. Ester souhlasí. Pavel ví, že bude těžké schovávat Ester tak, aby se to nikdo nedozvěděl. Nosí jí jídlo a chodí za ní každý den. Pavel začíná Ester milovat. I Ester se do Pavla zamilovala a cítí, že už nemá nikoho jiného. Jeho rodiče tuší, že se něco děje. Jeho minulý život, všechno, co bylo před tím než potkal Ester, mu připadá nesmyslný a hloupý. Zároveň si také uvědomuje všechny hrůzy války.
Druhého dne však hlásí městské amplióny, že byl spáchán atentát na Heyndricha a všechny nehlášené osoby i lidé, kteří je schovávají, budou zastřeleni. Od toho dne už není Pavel tak klidný. Uvědomuje si čím dál víc, co ho čeká, jestli Ester najdou. Děsí se varovných plakátů s výčtem jmen již zastřelených lidí. Ani jeden z nich neví, že je někdo pozoruje. Byl to Rejsek. Nájemník domu, v němž je Ester schovaná. Spolčil se s Němci a stal se z něj velký pán. Po tom, co mu syn padl ve válce, se z něj stal alkoholik a všemi obávaný muž.
Ester stále vidí ten den, kdy její rodiče odcházeli do Terezína. Vzpomíná na to, jak postupně ztrácela kamarády. Němci zakázali všechno. Ester si tolik přeje otevřít dveře. Jen na chvíli vyjít ven. Ale nejde to. Celý den leží na posteli, pláče a čeká. Čeká na Pavla. To jediné ji ještě drží při životě a dává jí sílu vydržet.Pavlův otec se jednoho dne dozví o Ester pravdu. Pavel se rozhodne odvést Ester k jeho tetě na venkov a slibuje jí, že ji tam odvede hned zítra. Ale osud jim nepřeje – v noci obsazují město Němci. Pavel se pokouší k Ester dostat, ale nejde to. Rejsek Němce upozorní, že v jeho domě někdo ukrývá židovku. Ester to slyší, neváhá ani chvilku a utíká. Slyší za sebou kroky, střelbu a křik Němců, ale najednou uvidí zahradu, ve které stojí její otec. Střelba utichá a Ester umírá
Světová literatura o válce
Německá literatura
HEINRICH BÖLL ((1917 ( 1985)
→ Biliár o půl desáté – děj románu se odehrává v západoněmeckém městě; oslava 80.narozenin Jindřicha Fähmena; rozvinutí osudu 3 generací jeho rodu (představují historii Německa); nejmladším je syn Josef, který dospívá po 2.světové válce, má rád Marianu - děj kolen 1.dne → oslava narozenin- použití monologů → vyprávění pro sebe = vnitřní monology- hlavní úlohou jsou vzpomínky- vystupují mužské postavy- ukázka se týká nejmladšího z rodu a to Josefa, který chce při dědečkově oslavě představit Marianu- Mariana vypráví Josefovi o svém nejhorším zážitku z dětství, kdy její matka má strach z toho, že lidi ji budou pronásledovat za to, co svými činy spáchala (byla fašistkou) a vyřešila to tím, že chtěla sebe a své děti oběsit; dívku Marianu zachránili vojáci a ona pak u nich žila → pak jí adoptovala rodina Schmidtových, kde pak vyrůstala → jednoho dne si pro ní přišla její pravá matka a ona utekla k farářovi, on jí řekl, že se musí vrátit ke své pravé matce, ale až jí bude 18 může od ní odejít
Erich Maria Remarque (1898 – 1970)
- vlastním jménem Erich Paul Remark
- po otřesných zážitcích z první světové války, kterou prožil jako řádový voják – dobrovolník, byl postupně účetním, obchodním cestujícím, učitelem, varhaníkem, novinářem a věnoval se spisovatelské práci
- začátkem 30.let emigroval do Švýcarska – po vypuknutí války do USA – po válce trvale žil ve Švýcarsku
Dílo:
Román: Na západní frontě klid
- román o první světové válce, který se stal v době svého vydání v roce 1928 světovým bestsellerem
- vypravěč a ústřední postava knihy – středoškolský student Pavel Bäumer – se po vypuknutí 1.světové války pod vlivem propagandy a vlasteneckého nadšení přihlásil spolu se svými spolužáky z gymnázia dobrovolně do armády
- vzpomíná na to už jako voják ve chvílích odpočinku po návratu z boje
- retrospektivně uvádí řadu epizod z desetinedělního výcviku plného šikanování, z budování zákopů na západní frontě i z prvních bojových střetnutích
- „Zpráva o generaci, která byla zničena válkou.“ – jak autor konstatuje v úvodu – pokračuje líčením válečných hrůz – bombardování, plynové útoky, krvavé boje muže proti muži a opakované vyjádření hodnot lidské soudržnosti, beznáročné obětavosti a válečného přátelství na život a na smrt
- Pavel na základě otřesných frontových zkušeností, střízlivý z nacionalistického opojení si uvědomuje nesmyslnost válečného běsnění
- k tomu všemu navíc přispěje smrt jeho přítele v létě roku 1918 Katzinského, který ho zasvěcoval do frontového života
- absurdita války je potvrzena Pavlovou smrtí, o níž se referuje v závěru románu – v jednom z posledních válečných dnů v říjnu 1918, kdy oficiální zprávy z fronty oznamovaly, že „na západní frontě není nic nového“
Román: Čas žít, čas umírat
- zachycuje osudy německého vojáka za 2.světové války
- hlavní hrdina Gräber – člen popravčí čety
- je převezen z Afriky do Ruska
- zjistil, že není žádný německý nadčlověk – válka se mu zprotivila a zhnusila a nechce se mu zabíjet
- dostane se domů na dovolenou – ocitá se v rozbombardovaném Berlíně – jeho rodný dům je zbořen – myslí si, že jsou jeho rodiče mrtví
- napíší mu, že jsou živí a zdraví na venkově – Gräber má však tak krátkou dovolenou, že by tam už za nimi nestačil dojet
- vzpomene si tedy na kamarádku Alžbětu – najde ji a dovolenou tráví s ní, protože si docela dobře rozumějí
- přijde na to, že by se mu dovolená prodloužila, kdyby se oženil – a tak se vezmou – dostane tři dny dovolené navíc
- vyspí se spolu – přemýšlí nad tím, jestli Alžběta nemohla otěhotnět
- Gräber doufá, že ne – nechce aby se narodil další člověk – Němec – který způsobil 1. a 2. světovou válku
- Alžběta naproti tomu doufá, že otěhotněla – dítě by chtěla – myslí si, že by jejich dítě bylo již jiné – poučené předcházející skutečností
- Gräber odjíždí zpět do války – hned po návratu dostane za úkol zabít zajatce – namísto něho však zabije svého velitele s zajatce pustí – jeden ze zajatců poté zabije i Gräbra
Americká literatura
ANNA FRANKOVÁ
deník
JOSEF HELLER ((1923)
→ Hlava XXII – válečný román, děj se odehrává na ostrově Pianosa ve Středozemním moři na vojenské základně, kde je útočiště amerických bombardérů, dělají nálety na Francii a Itálii- hl.postavy: Yossarian, přítel Dumbas, přítel Natelly, spolubydlící Ors, doktor Doneeka, pilot Dobs, pilot Mc Watt, plukovník Cathcart – velitel jednotky,chce se stát generálem, kaplan Tilo- Yossarian je přidělen k bombardovací jednotce. Hlava XXII je soubor absurdních nařízení a předpisů. Postupem času dostává strach z bojových akcí. Bojí se o svůj život – snaží se vyhnout letovým akcím → simuluje nemoci, domluví se se svým přítelem kuchařem, aby jim do jídla přidával mýdlo a oni dostali průjem. Plukovník Cathcart jim stále zvyšuje letovou pohotovost (počty letů), aby měli vojáci více zkušeností. Ale jak se více létalo tak bylo taky více letadel sestřelováno (umírá spousta jeho kamarádů), proti tomu se brání Yossarian. Při jedné takové akci je sestřelen jeho dobrý kamarád Natelly a Natellyho snoubenka klade Yossarianovi vinu za Natellyho smrt- Yossarian jednou bez propustky opuští posádku a odletí do Říma → za dezerci ho pak plukovník chce postavit před vojenský soud → Yossarian se rozhodne utéct – plánuje útěk do Švédska, ostatní mu to přejí, ale moc nevěří, že přežije- kniha končí tím, jak se Yossarian loučí s kamarády a také naposledy a neúspěšně se ho pokusí zabít Natellyho snoubenka → utíká …
Norman Mailer (1923)
- nejuznávanější novinář v Evropě i USA (více v Evropě – kritika poměrů v USA)
- narukoval do americké armády
- získal Pulitzerovu cenu za novinařinu
- prošel 2.světovou válkou – Tichomoří – japonský fašismus
Dílo:
Román: Nazí a mrtví (zachycuje jeho prožitky z 2.světové války)
- děj románu se soustřeďuje do okolí ostrova Anopopei – japonská obranná linie
- k tomu, aby mohlo dojít k jejímu zničení sem Američané nejprve posílají průzkumnou četu
- Mailer zde poukazuje na psychologii skupiny, která je nucena žít, plnit úkoly a to vše společně – vznikají zde nejen přátelství, ale i rozpory
- poté co si průzkumná jednotka zmapuje u jí uloženou část ostrova a zhruba polovina vojáků zahyne se nakonec dozvídají, že tam stejně plánovaná ofenziva neproběhne – zbytečná smrt mnoha vojáků
William Styron
Dílo:
Román: Sophiina volba
- román se vrací k hrůzám, jež se udály za druhé světové války v koncentračním táboře v Osvětimi
- jedním z hrdinů románu je mladík Stingo, snící o dráze spisovatele (tj.Styron sám), který roku 1947 v New Yorku potkává polskou emigrantku Sophii
- Sophie žije s Nathanem, geniálním fyzikem, je však psychicky nemocný
- Sophie a Stingo se do sebe zamilují a poté mu Sophie odhalí své traumatizující zážitky
- Sophie vyrůstala v konzervativní rodině (její otec a manžel dokonce sympatizovali s některými nacistickými názory, což Sophie před svým židovským milencem v Americe tají
- jí samotnou politika nezajímá a nesnaží se angažovat v odboji
- zcela náhodně se však se svými dvěmi dětmi ocitá v židovském transportu
- na osvětimské rampě ji čeká osudová volba – musí se rozhodnout, které ze svých dětí obětuje, aby to druhé mohlo žít
- Sophie koncentrační tábor přeji (dítě nikoli), zůstane však sama
- v Americe se rozhoduje, zda-li je s tímto břemenem možné žít dál – proto se upíná k vášnivé, ale zoufalé lásce k Nathanovi a v samém závěru – těsně předtím než si s Nathanem vezmou společně život – i ke Stingovi
Podstatná jména
- substantiva ( slova ohebná, skloňují se )
Definice:
Podstatná jména jsou názvy osob (žena), zvířat (kočka), věcí (stůl) a samostatné názvy dějů (běhání), vlastností (ochota) a vztahů (láska).
Dělení:
- konkrétní (názvy osob, zvířat, věcí) - obecná (člověk)- vlastní (Pavel)- abstraktní (názvy vlastností, činností a dějů)
Určujeme:
a) Rod:
- mužský - maskulinum ( ten strom )- ženský - feminimum ( ta řeka )- střední - neutrum ( to slunce )
b) Číslo:
- jednotné ( kotě )
podstatná jména hromadná ( dříví, kamení ) - mají tvar jednotného čísla, ale znamenají více věcí téhož druhu
podstatná jména látková ( mléko, voda ) - označují látku bez zřetele na množství
podstatná jména pomnožná ( kamna, dveře ) - mají tvar jednotného čísla, ale mohou označovat i jednu věc
- množné ( koťata )
c) Pád:
1.pád - kdo, co? ( Honza )2.pád - koho, čeho? ( bez ) ( Honzy )3.pád - komu, čemu? ( k ) ( Honzovi )4.pád - koho, co? (vidíme ) ( Honzu )5.pád - oslovujeme, voláme ( Honzo! )6.pád - ( o )kom, ( o ) čem? ( o ) ( Honzovi )7.pád - kým, čím? ( s ) ( Honzou )
d) Vzor:
( rod mužský životný ) - pán, muž, předseda, soudce( rod mužský neživotný ) - hrad ( les ), stroj( rod ženský ) - žena, růže, píseň, kost( rod střední ) - město, moře, kuře, stavení