Citové a volní procesy

oly), to jak probíhá, závisí, na jaké úrovni se rozhodujeme:
a) úroveň rozumu = nejvýhodnější varianta (uplatnění, plat).
b) úroveň citu = nejpříjemnější varianta (aby mě práce bavila).
- může být na obou úrovních
- dále záleží na hodnotě motivů:
KLADNÁ VĚC
- rozhodování mezi dvěma motivy, které mě přitahují
- je to apetence – apetence
- př. zeptáme se dítěte, jestli má radši maminku nebo tatínka
ZÁPORNÁ HODNOTA
- je to averze – averze
- ani jedna situace pro nás není příjemná, vybíráme si menší „zlo“
- je to náročnější rozhodování, nikdy vlastně nebudeme spokojeni
KLADNÁ HODNOTA, ZÁPORNÁ HODNOTA
- rozhodování apetence – averze, něco chceme a nechceme, po něčem toužíme, ale zároveň se toho bojíme
KOMPLIKOVANĚJŠÍ SITUACE
- rozhodování dvojnásobné apetence -averze, musíme se postavit na vlastní nohy, zvažovat, co je pro nás výhodné nebo udělat kompromis (mám práci v Brně, ale bydlím ve Znojmě, kompromis = budu dojíždět)
- rozhoduji se mezi 2 věcmi, které mě přitahují a současně odpuzují
- rozhodování může být různě dlouhé, končí, když přijmeme rozhodnutí
3.Přijetí rozhodnutí – přijmeme jednu možnost a druhou zrušíme
- je spojeno s citovým vzrušením, máme potřebu naše rozhodnutí sdělovat rodině a přátelům, protože čekáme schválení a následnou podporu
- někteří lidé jsou přesvědčeni, že přijmout rozhodnutí je lepší na začátku něčeho (týdne, měsíce, roku), lepší je ale začít hned
4.Realizace rozhodnutí (uskutečňování) – nejsložitější
Okamžitá = je lepší.
Odložená = u některých rozhodnutí musíme počkat (studium VŠ)
Snadná = závisí na tom, zda se nám na cestě k cíli objeví překážka.
Obtížná překážka = překážky u nás vyvolávají stav frustrace. Znemožňuje dosáhnout cíle (třeba jen na nějakou dobu). Vyvolává nespokojenost, zklamání, nelibost.
Frustrátory:
a) vnitřní = člověk si ji staví sám.
b) vnější = za ty nemůžeme my, ale někdo jiný
- na překážku reagujeme útokem (projev agrese) nebo útěkem (únik)
Útok = verbální (napadáme slovně, vyhrožujeme, nadáváme) a fyzický (násilí).
Únik = odejdeme do fantazie, nemocnice, spánku (zaspíme problémy), náboženství, četby, ke drogám, k alkoholu, sebevražda.
5. Dosažení cíle – překonali jsme všechny překážky a dosáhli svého cíle
- dosažení cíle zvyšuje sebevědomí, pocit úspěchu, radosti, zadostiučinění
- nezávisí jen na vůli, ale i na dalších složkách osobnosti – charakteru, temperamentu, schopnosti a na vnějších okolnostech
Deformace = některá fáze třeba proběhne, na některou klademe větší důraz.
Impulsivní jednání = vyvoláno bezprostředně působícím podmětem, nebereme v úvahu následky (jednání pod vlivem pohnutky)
- např. facka v návalu vzteku.
Zkratové jednání = důležitý je cíl, o který usilujeme, snažíme se ho dosáhnout bez ohledu na prostředky, kterými ho dosáhneme
- např. vražda nepohodlného člověka.
PSYCHICKÉ STAVY
2. kategorie
Citové = nálady (citové procesy)
Pozornosti
Pozornost = psychický stav, umožňující člověku soustředit se na jeden předmět nebo činnost
- vyznačuje se výběrovým zaměřením na něco
- to, na co se soustředíme, jsou předměty
- pozornost je projevem vnitřní rovnováhy (vyrovnanosti)
- soustředění je předpokladem toho, že to, co děláme, uděláme správně a kvalitně
- s pozorností mají problémy malé děti = hyperaktivní
Kvalitu pozornosti ovlivňují její vlastnosti:
INTENZITA = síla soustředění
- pozná se podle toho, jak snadno je naše pozornost odklonitelná
- čím větší intenzita, tím hůře odkládáme pozornost
STÁLOST x KOLÍSÁNÍ = čas, jak dlouho se dovedeme soustředit
- závisí na našem věku (čím jsme starší, tím stálost narůstá, u dětí 15 – 20 minut a u dospělých hodinu) a na temperamentu (nepohyblivé typy mají větší stálost, nejdelší stálost má flegmatik)
ROZSAH = dán tím, kolik podnětů je člověk schopen zachytit v jednom okamžiku
- u dospělých 7 +- 2
PŘENÁŠENÍ = když jsme jednu činnost dokončili a začínáme další nebo jsme první činnost nedokončili, ale jiná činnost nás zajímá více
- důležitý je postřeh a pohotovost
- ovlivněno temperamentem (lépe přenášejí pozornost sangvinici a cholerici)
ROZDĚLOVÁNÍ = uplatňují se při současném vykonávání dvou nebo více činností
- je snazší v případě, kdy je aspoň jedna z činností zautomatizovaná
- je podmíněno typem temperamentu – nejlépe rozdělují pozornost sangvinici
- na pozornosti se podílí i náš tělesný stav, únava, nemoc => zhoršená pozornost
- vliv má i psychický stav – dobrá nálada, psychická svěžest – dobrý vliv
- záleží i na síle a významnosti podnětu, co nás zajímá => větší pozornost
- nepříznivý vliv – hluk => nadměrné zatěžování vnějšími podněty
- vliv má i naše vůle, návyky, zlozvyky (tendence vykonávat současně více věcí najednou)
Neschopnost soustředit se i na to, co je v daném okamžiku důležité – roztržitost, je způsobena velkou pohyblivostí nervových procesů.
Další dělení pozornosti:
BEZDĚČNÁ = vrozená
- orientační pátrací reflexe
- vyvolána vlastnostmi působícího podnětu (novostí, nevšedností, osobní významností, neobvyklostí, je to zajímavé)
ÚMYSLNÁ = soustřeďujeme se i na to, co nás nebaví
- spojeno s vynaložením úsilí, se splněním povinností
- vyžadujeme chtění
Přechod mezi touto pozorností je poúmyslná pozornost – ze začátku musí být úmyslná a ta přechází k pozornosti bezděčné (začne nás to zajímat).