- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Zápisky - syntax
KČJ/JVNM - Jazykový výklad textu a norm. mluvnice
Hodnocení materiálu:
Vyučující: Mgr. Růžena Písková
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálSYNTAX
= skladba češtiny
nauka o syntagmatických vztazích na úrovni slov a vět
zabývá se pravidly spojování do vět a vět do souvětí
hypersyntax - nadvětná syntax:
zabývá se texty, které jsou delší jak jedna věta
základní jednotka syntaxe:
věta - langue - abstraktní
zabývá se gram. větnými vzorci
např. Snom - VF - Sacc
táta našel psa
výpověď - parole - konkrétní lexikální obsah věty
- výpověď větná - musí obsahovat verbum finitum
- výpověď nevětná - větný ekvivalent - všechny slovní druhy kromě verba finita
- výpověď souvětná - základem je souvětí podřadné
Táta našel v lese psa.
dominace:
syntaktický vztah, kterým vzbniká větná skladební dvojice - tzv. syntagma - vztah členu dominujícího (řídícího) a dominovaného (závislého)
zmnožení:
při zmnožení nevzniká skladební dvojice, ale skladební skupina
jsou stejným větným členem
Větné členy
podmět - subjekt:
je dominující
přísudek - predikát:
je dominovaný
rozvíjející větné členy:
předmět (objekt)
vždy determinace vyjádřená rekcí
závisí na přísudku
našel psa - dominace - slovo našel řídí slovo psa do určitého vztahu - rekce, sémanticky - determinace
přívlastek (atribut)
shodný - kongruentní - (vždy determinace vyjádřená kongruencí)musí se shodovat se svým řídícím substantivem v rodě, čísle, pádě..
neshodný - nekongruentní - např. učitel češtiny - skladební dvojice - dominace, adjunkce
několikanásobný - skladební skupina - zmnožení - koordinace, sémantický vztah - koordinace
verbální - doplněk - závisí na přísudku, současně na podmětu, nebo předmětu
přístavek (apozice)
příslovečné určení (adverbiale)
vždy jsou adjunkce
- místa - adverbiale loci
- času - adverbiale temporis
- způsobu - adverbiale modi
- příčiny - adverbiale causae (kauze) - vlastní příčiny, účelu, podmínky, nebo přípustky
Vyvolanému žákovi trvalo dlouho, než spočítal zadaný příklad.
Typy predikátů
slovesný (verbální)
- jednoduchý - Píšu dopis.
- složený - Četli jsme knihu.
může se skládat z: verba finita + modálního slovesa (moci, muset, smět, chtít)
+ fázové sloveso (začít, počít, pokračovat, skončit)
obě + + infinitiv významového slovesa - Nebudu se moci začít učit. - celé predikát
slovesně jmenný (verbonominální)
sponou může být:
- být (Zima je tuhá.)
- stát se (Stal se prezidentem.)
- mít (Dítě máme nemocné.)
jmenný (nominální)
chybí zde spona - Sliby chyby. Chlast slast. Mladost radost.
Pět základních typů větných spojení
grafický rozbor vět:
Řekl, že přijde, a odešel.
Řekl, že přijde a všechno mi vysvětlí.
Čekala, a když ho uviděla, rozběhla se mu naproti.
Řekl, že když nepřijdu, oznámí to ve škole.
Pes, který štěká, nekouše.
vytvořit grafy souvětí + najít predikáty - určit jejich typ (vybrat verbum finitum a určit u nich mluv. kategorie):
Uslyšela kroky, které šly kolem dveří, slyšela, jak se obracejí, a pak spatřila matku, jak vchází dovnitř.
Snad bych se dokázala vyrovnat s tvou zradou, kdyby ses jí jednoho dne dopustil, a pochopila i to, žes mě byl nevěrný, ale kdybys mě přestal milovat a odešel s jinou ženou, to bych asi nepřežila.
Petr zastavil na náměstí, které mě připadalo zakrslé, a ve voze si natáhl pršiplášť, a když mi oznámil, že musí zajít na ředitelství a potom vykoná ještě dvě nebo tři návštěvy, rychle se vzdálil.
skripta - text. č. 5
Větné členy
valenční syntax
disciplína vycházející z verba finita a jeho schopnosti vázat na sebe větné členy
pravovalenční, nebo levovalenční pozice obsazují slovesa podle pozice od verba finita
bezvalenční slovesa - nepotřebují doplnění (Prší. Blýskalo se.)
jednovalenční slovesa - váží na sebe pouze podmět (Auto jede. Ze svatby sešlo.)
dvojvalenční slovesa - podmět na sebe váže předmět
trojvalenční slovesa - dát (Petr dal Janě květiny.)
čtyřvalenční slovesa - říci (Petr nám řekl něco o Janě.)
klasická (závislostní) syntax
určování větných členů a vztahů mezi nimi
každá dvojčlenná věta má část podmětovou a přísudkovou - pokud jedna z nich chybí
→ jednočlenná věta, dnešní název = bezpodmětná větná struktura - těmto větám chybí podmětová část
typy bezpodmětné větné struktury:
a) slovesné
v činném rodě (aktivu) - Prší. Bude pršet. Stýská se mi. Mrzne.
v trpném rodě (pasivu) - Bylo o tom rozhodnuto. Hlasovalo se o tom.
b) slovesně jmenné
sponové sloveso být + jmenná část přísudku - Je pěkně. Je mi smutno. Je možno přijít. Je nutno odejít. (=
Je nutno odejít - modální predikativ)
c) neslovesné = větné ekvivalenty
substantivní - Ovoce a zelenina. - vždy 1. p.
vokativní - Darebáku!
adjektivní - Skvělé!
infinitivní - Nezívat!
adverbiální - Dobře! Dále. Ano. Jistě. Samozřejmě.
citoslovečné - Au.
Ono už zase prší! - jednočlenná věta (ono není podmět)
Stůjte! - dvojčlenná věta (podmět - vy)
Bolí mě v krku. jednočlenná
Bolí mě krk. - dvojčl
Vloženo: 23.06.2009
Velikost: 110,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz