- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Růst
KBI/BIZV - Biologie dítěte a zdrav. výchova
Hodnocení materiálu:
Vyučující: Mgr. Petra Vágnerová
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálo kostí probíhá podobně jako u biepifyziárních kostí. Na straně kosti s epifýzou je růst do délky zajištěn z růstové ploténky a na druhém konci, bez epifýzy, růst probíhá histologickou remodelací z oblasti pod kloubní chrupavkou, stejně jako roste hlavice epifýzy.
Kosti bez epifýz jsou např. obratle, zápěstní a nártní kůstky, klíční kost, hrudní kost. Kostí, které nemají epifýzy, je několik typů a také se liší svým charakterem růstů. Zápěstní a nártní kůstky proosifikovávají až do dospělosti a stupeň jejich osifikace se stal měřítkem určování kostního věku. Obratle postupně osifikují již od 2. – 3. embryonálního měsíce, ale v době porodu ještě nejsou proosifikovány. Teprve ve druhém roce života je neurální oblouk kostěný a až v předškolním věku srůstá s tělem obratle. Růst těchto kostí je hlavně remodelačními procesy, dále v době dospívání se utvoří sekundární osifikační centra v místě kloubních spojů. Remodelační procesy jsou také typické pro růst lopatky. Další kosti bez epifýz jsou hrudní kost a žebra. Hrudní kost roste velmi dlouho ve formě chrupavky, která se postupně osifikuje. Teprve až kolem puberty dochází k proosifikování celé hrudní kosti až na mečovitý výběžek hrudní kosti, který zůstává převážně chrupavčitý. Žebra jsou zcela proosifikována již ve 4. měsíci, ale koncové úseky žeber napojené na hrudní kost jsou chrupavčité po celý život.
Velmi složitý růst má pánev, protože je to komplex několika kostí, které spolu srůstají. Hlavní charakteristikou lidské pánve je její přizpůsobení k bipední chůzi a intersexuální rozdíly v její stavbě. Hlavní pohlavní rozdíly jsou způsobeny přizpůsobením se ženské pánve k porodům. U dětí ještě nejsou intersexuální rozdíly na pánvi patrné a vznikají převážně až v době puberty. Přestavba pánve je řízena částečně hormonálně. Tyto faktory se různě kombinují a mají vliv na utváření jednotlivých složek pánve.
Řízení růstu
Velikost růstu závisí na faktorech genetických, endokrinních (žlázy s vnitřní sekrecí) a enviromentálních (vlivy životního prostředí). Mezi genetické faktory se počítá schopnost buněk v růstových zónách se opakovaně dělit. Do enviromentálních faktorů lze zařadit výživu, klima, socioekonomický status a další. Faktory enviromentální a genetické propojuje faktor endokrinní. Hormony jsou bezprostředně kódovány v DNA, ale na růstové zóny mají vliv exogenní.
Hormony jsou uvolňovány endokrinními žlázami do krevního řečiště, jehož pomocí jsou transportovány do míst svého působení. Vedle hormonů se ještě v organizmu syntetizují v různých tkáních tzv. růstové faktory. Výsledný účinek hormonů a růstových faktorů závisí nejen na jejich produkci, ale i na citlivosti cílové tkáně. Proces působení hormonů nebo růstových faktorů může být tedy narušen i nedostatečným množstvím receptorů na cílové tkáni. Regulace růstu je tedy velmi složitým kaskádovitě uspořádaným a mnohonásobně kontrolovaným procesem vzájemných vztahů nadřízených a podřízených endokrinních žláz a cílových tkání.
Hlavním centrem, které řídí růst pomocí hormonů, je hypotalamus.Zde jsou produkovány hormony mající buď stimulující nebo naopak inhibující účinek. Tyto látky pak evokují produkci tropních hormonů. Tropní hormony hypofýzy jsou např. somatoliberin (SRF) nebo somatostatin (SIH). Růst pak řídí kaskády hormonů.
Růst je hormonálně řízen nejen z hypofýzy, ale také hormony pocházejícími z látkové přeměny jako je např. kalcitonin, parathormon, inzulín, a glukagon.
Růst je regulován celou kaskádou zpětných vazeb. Jde buď o dlouhé vazby, kdy dojde k přeskočení určité části kaskády, nebo jde o krátké vazby, kdy je regulována produkce žlázy bezprostředně nadřízené. V ultrakrátkých drahách dochází k autoregulaci hormonu, kdy hormon řídí svou vlastní hladinu v organismu. Regulace je dále možná také díky antagonistickým vztahům některýc
Vloženo: 18.06.2009
Velikost: 101,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz