- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálmi a duchovními vědami:
Fyzická stránka procesů vnímání a uvědomování je pouze prostředníkem pro dosažení duchovního porozumění a dorozumění mezi lidmi: od sebe k Druhému a nazpět.
(In Grondin 1997, s. 116)
Hermeneutika výtvarného projevu(7) KVK - HVP 2008
8. 12. 2008 Okruh 6 – hodnota anebo poznání? Estetický nebo umělecký zážitek – brána k výkladu díla a otazníky jejího výkladu v současnosti i v tradici.
Krása - chápání pojmů krásy a výtvarných hodnot v pojetí H.-G. Gadamera a U. Eca - hermeneutická zkušenost umění.
zážitek: význam – výklad – hodnocení Význam – co je podobné? Výklad – v jakém kontextu je smysl? Hodnocení – co je dobré? P. P. Rubens Venuše před zrcadlem, 1613-1615
A. Modigliani Ženský akt na bílém polštáři, 1917
P. Picasso Avignonské slečny, 1907
Plyboy – Playmate, 2008
Situace a zážitek Situace: dění vymezené místem, časem a obsahem
Zážitek: výběrová část situace vědomě nebo bezděčně zapamatovaná účastníkem situace a přístupná pro pozdější případné vybavení a sdělování na základě interpretace.
Zážitek lze sdělovat v podobě příběhu a lze se na něj ptát otázkou: „co jsi v dané situaci vnímal, co jsi prožíval, na co jsi přitom myslel…?“ Složky zážitku Prvotní složky zážitku.
(a) smyslová – pozorování obrácené vně těla a uvědomované jako vjem nebo vnější vnímání („vidím, hmatám, slyším… X“; smyslová složka X se dá na čas vyřadit přenesením pozornosti nebo zastřením smyslového čidla),
(b) prožitková – pozorování obrácené dovnitř těla a uvědomované jako tělesný stav v podobě citu, nálady, tělesné bolesti, pohybového prožívání apod. („v mém těle pociťuji stav Y“; prožitková složka Y se dá na čas tlumit přenesením pozornosti),
(c) ideová – uvědomované myšlenky, představy, fantazie nebo sny, které přímo vyplývají z dané situace („právě teď myslím na Z“, „právě teď si představuji Z“ , „těsně před probuzením se mi zdál sen S“, nebo „vidím X a v té souvislosti mi přichází na mysl Z“; ideová složka Z nebo S se dá na čas tlumit přenesením pozornosti nebo probuzením ze snu).
Jde v zážitku o krásu? Antika – tři hodnoty: Dobro, Pravda, Krása
Kdykoliv dáváme jednomu přednost před něčím jiným, domníváme se, že to můžeme ospravedlnit. Vědění o Dobru samém je tedy vždy již ve hře.“
H.-G. Gadamer (1994, s. 33)
Dobro – přijímání, touha.
Pravda – zdůvodnění.
Krása – dobro, jež nevyvolává touhu? (U. Eco)
ECO, U. Dějiny krásy. Praha : Argo, 2005. 80-7203-677-7.
GADAMER, H.-G. Idea Dobra mezi Platónem a Aristotelem. Praha : OIKOYMENH, 1994. ISBN 80-851241-46-3
Dobro – Pravda – Krása ? Hra směřující k výkladu? Zážitek z uměleckého díla má jen ten, kdo se stane spoluhráčem – přijme účast ve hře.
Přijetí účasti ve hře s dílem: přijetí požadavku hermeneutické identity = zážitek z díla + výklad díla s předpokladem, že se dílem myslelo něco, čemu má být rozuměno.
GADAMER, H.-G. Aktualita krásdneho. Bratislava : Archa, 1995. ISBN 80-7115-078—9. Estetický zážitek – způsob porozumění „Symptomy estetična nejsou známkou kvality; a vymezení estetična nevyžaduje ani neposkytuje definici estetické znamenitosti, …posuzování specifických vlastností není pouhou pomůckou pro výsledné hodnocení díla, ale naopak: soudy o estetické hodnotě bývají často prostředky pro odhalení jeho specifických vlastností. … Zkrátka, pojetím estetického prožitku jako způsobu porozumění jsme otázku estetické hodnoty nejen vyřešili, ale také jí odebrali její privilegovaný status.“
Nelson Goodman, Jazyky umění (2008, s. 194) Noéta – Aisthéta Noéta – poznávání prostřednictvím kritického rozumu: pojem, výměr. (Platón, Aristoteles)
Aisthéta – poznání specifické svým smyslovým a hodnotovým charakterem: obraz. (Platón, Aristoteles)
A. G. Baumgartner (1735) – disciplína estetika: zázemí pro výklad a) pravdivosti smyslového poznávání (? – objektivní estetika), b) hodnot duševních stavů člověka (? – subjektivní estetika) Mezi noéta ↔ aisthéta Duální teorie hodnoty uměleckého díla Estetický monismus: hodnota estetická splývá s hodnotou uměleckou
Estetický dualismus: hodnota díla = hodnota estetická + hodnota umělecká
Estetická hodnota: integrita, komplexita, intenzita. Test prostřednictvím alterací.
Umělecká hodnota: 1) obecný význam inovace exemplifikované dílem , 2) potenciál pro další esteticko-umělecké využití KULKA T. Umění a falzum. Praha : Academia, 2004. ISBN 80-200-0954-X. Umělecká hodnota Juan Gris Zátiší, 1919 Pablo Picasso, Avignonské slečny, 1907 Josef Chochol, Kobvařovicova vila, 1912-1913 George Braques,
Muž s kytarou, 1911 Kubistická keramika Paul Cézanne,
Hora Sainte-Victorie,
1900
Hermeneutika výtvarného projevu(8) KVK - HVP 2008
15. 12. 2008 Okruh 8 – reference jako základní jednotka možnosti interpretace Exkurs o symbolizaci: sémiologie, sémantika, sémiotika.
Umění jako symbolizace u Goodmana a Gadamera.
Neomezená sémióza a meze interpretace (Umberto Eco).
sémiotika; sémiologie; sémantika Sémiotika – nauka o znacích a označování: Znak je něco, co zastupuje něco jiného vzhledem k něčemu dalšímu (Charles S. Peirce 1839 – 1914).
Sémiologie – nauka o jazyku jako struktuře: Význam znaku vyplývá ze vztahů rozlišitelnosti, zaměnitelnosti a srovnatelnosti vůči jiným znakům v systému. (Ferdinand de Saussure 1857 – 1913).
Sémantika – nauka o významu a jeho utváření: Význam výrazu spočívá v určení okolností, kdy dva výrazy mají stejný význam. (W. O. Quine 1908 – 2000) denotace – nezávislost na podobnosti Nelson Goodman kůň
horse
cheval = ? GOODMAN, N. Jazyky umění. Praha : Academia, 2007. ISBN 978-80-200-1519-8. KONTEXT KONTEXT exemplifikace – předvedení vlastnosti, vzorek GOODMAN, N. Jazyky umění. Praha : Academia, 2007. ISBN 978-80-200-1519-8. KONTEXT KONTEXT exprese – metafora vlastnosti ? Síla
Úsilí…
?
Slabost
Únava…
GOODMAN, N. Jazyky umění. Praha : Academia, 2007. ISBN 978-80-200-1519-8. KONTEXT KONTEXT KONTEXT Umění jako symbolizace – předpoklad pro interpretaci Význam, na který (umění) odkazuje, zároveň též ztělesňuje v sobě samém… Umělecké dílo je věc, které je třeba rozumět v rámci určitých pravidel – proto můžeme s ní hrát její vlastní hru a ve výkladech se k ní vracet (hermeneutická identita).
GADAMER, H.-G. Aktualita krásneho. Bratislava : Archa, 1995, s. 45 – 47 aj. ISBN 80-7115-078-9.
„Kdokoliv bude hledat umění bez symbolů, nenajde žádné – pokud vezmeme v úvahu všechny způsoby symbolizace. Umění bez denotace nebo bez exprese nebo bez exemplifikace – ano, umění bez všech třech způsobů (symbolizace) – ne.“
GOODMAN, N. Způsoby světa-tvorby. Bratislava : Archa, 1996, s. 78. ISBN 80-7115-120-3. Vizuální studia (visual studies) – rozšíření pole interpretace? Obraz jako vizuální a mentální projev v kontextu kultury a způsobu (stylu) života.
Východiska: globalismus, multikulturalismus
Předpoklad: subjekt je konstruován kulturou (sociální konstruktivismus).
Téma: vliv kultury na subjekt
Cílové pole: veškerá vizuální kultura (reklama, film, TV, počítačové hry, komiks, politická propagace, architektura, design, mapy, vědecké obrazy…)
Zdroje teorií: post-strukturalismus, psychoanalýza, gender studies, marxismus…
FILIPOVÁ, M.; RAMPLEY, M. Možnosti vizuálních studií. Obrazy – texty – interpretace. Brno : Masarykova univerzita, Barrister et Principal, 2007. ISBN 978-80-87029-26-8. Meze interpretace Hermetický drift: univerzální analogie jako princip výkladu.
Konotace: výraz + obsah se stává výrazem dalšího obsahu
Meze interpretace: přestože se interpreti nemusí shodovat v tom, která z interpretací je privilegovaná, dokážou se shodnout, které z interpretací nejsou kontextově přijatelné. /Kdyby prase bylo chápáno jako „ušlechtilé bílé zvíře podobné koni s rohem na čele“, slovo „čuně“ by nemohl být vyloženo jako „špinavá osoba“)
ECO, U. Meze interpretace. Praha : Karolinum, 2004, s. 30 – 51, s. 37. ISBN 80-246-0740-9. V V O O prase, čuně špindíra,smraďoch špinavá osoba čuně
KONTEXT
Hermeneutika výtvarného projevu(9) KVK - HVP 2008
22. 12. 2008 Okruh 11 – virtualita, fikce Interpretace dynamického obrazu filmu a virtuální reality kyberprostoru.
E. Aarseth - ergodické formy a otazníky jejich výkladu.
Možné světy Výtvarná tvorba vede k artefaktu, který má prožitkový účin a je oporou pro interpretaci významů v rámci určitého pole možností – možného světa.
Např. možný svět výtvarného artefaktu, pronesené věty, reality, snu, vyprávění, vzpomínky…
Významy výtvarného projevu nemusí být v aktuálním světě, avšak přesto musí být ve světě a může výtvarně tvořit možné světy.
Výtvarný projev nese významy vysvětlitelné z možného světa.
Možný svět je dějiště a krajní horizont smyslu pro výrazy s významem vjemů, představ, pojmů → příběhů, které mohou být spojeny s prožitky. Možný svět je autorská duševní konstrukce podmíněná sociálním a kulturním prostředím.
Možný svět je duševní konstrukce, ve které přirozeně splývá vnitřní reprezentace (projev, projekce) se stavem věcí v dosahu smyslů (jev, společná – objektivní – skutečnost). Fikční světy Fikční svět je varianta možného světa.
Prop – věc, která generuje fikční svět.
Cesta tam a zase zpátky: z/do fikčního světa se dá vracet Dialog mezi realitou a fikcí
Pohyb na hraně reality a fikce vede člověka ke konfrontaci „s procesem utváření smyslu svého vlastního života, a to prostřednictví souběžného (a podobného) procesu, totiž procesu utváření smyslu díla“ N. Bourriaud
Bourriaud, N. (2004) Postprodukce. Praha : Tranzit, s. 42 Svět možností Herní svět je světem možností – možným světem, který dává šanci na alternativy, včetně návratů.
Svět hry dává šanci ze hry vystoupit – možný svět je fikčním světem.
Herní svět je realita svého druhu, realita kyberprostoru – virtuální svět. Ergodické formy simy akční strategie Ergodické formy Ergos – práce
Hodos – cesta (ergodický model – úplný, dosažitelné všechny stavy)
norský ludolog Espen J. Aarseth – 90tá léta 20. stol.
Ergodický text vyžaduje usilovný, reflektivní, netriviální přístup k četbě. Nestačí pouze pohybovat očima, otáčet stránky a získávat význam textu pouze z jeho obsahu. Při objevování či konstrukci významu je třeba vydat se i za hranice čteného textu. Příkladem je hypertextový román.
Kybertext je druh ergodického textu, který zahrnuje určitou kalkulaci při tvorbě jednotlivých částí textu, a jeho větvení je tak zastřenější než v případě hypertextové četby, která v jednotlivých odkazech odkazuje ke statickým částem, byť jich je velké množství.
Ergodická forma – význam se utváří akcí.
Světy možností a světatvorba EMOCE Světy – zobrazení Fikční světy SKUTEČNOST HRA … ověřování, autentifikace čas představy zážitky re-konstrukce prožitky Mezisvětová
totožnost CURRIE, G.; RAVENSCROFT, I. Recrative MInds. Imagination in Philosophy and Psychology.
New York : Oxford University Press, 2003. ISBN 978-0198 238 096.
ČERVENKA, M. Fikční světy lyriky. Praha – Litomyšl : Paseka 2003. ISBN 80-7185-592-8.
DOLEŽEL, L. Heterocosmica. Fikce a možné světy. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum, 2003. ISBN 80-246-0735-2.
motivace Uspokojení z re-konstrukce světa; reálná emoce ve fikci
Vloženo: 24.06.2009
Velikost: 4,26 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu KVK/HVP - Hermeneutika výtvarného projevu
Reference vyučujících předmětu KVK/HVP - Hermeneutika výtvarného projevu
Podobné materiály
- KČJ/UDLB - Úvod do lingvistické terminologie - komplet přednášky
- KČJ/ZAJA - Úvod do studia jazyka - komplet přednášky
- KČJ/FF - Fonetika a fonologie ČJ - Přednášky
- KNJ/FON - Fonetika a fonologie - Přednášky
- KNJ/UVNJ - Úvod do studia německého jazyka - přednášky
- KČJ/CSLS1 - Slavistika a staroslověnština 1 - Přednášky
- KČJ/CSLS1 - Slavistika a staroslověnština 1 - Přednášky
- KČJ/CSLS1 - Slavistika a staroslověnština 1 - Přednášky
- KČJ/CSLS1 - Slavistika a staroslověnština 1 - přednášky
- KČJ/CSLS1 - Slavistika a staroslověnština 1 - Přednášky
- KČJ/CSLS1 - Slavistika a staroslověnština 1 - Přednášky
- KČJ/CSLS1 - Slavistika a staroslověnština 1 - Přednášky
- KČJ/CSLS1 - Slavistika a staroslověnština 1 - Přednášky
- KČJ/CSLS1 - Slavistika a staroslověnština 1 - Přednášky
- KČJ/CSLS1 - Slavistika a staroslověnština 1 - přednášky
- KFI/UDF - Úvod fo filosofie - Přednášky
- KFI/UDF - Úvod fo filosofie - Přednášky
- KFI/UDF - Úvod fo filosofie - Přednášky
- KFI/UDF - Úvod fo filosofie - Přednášky
- KFI/UDF - Úvod fo filosofie - Přednášky
- KFI/UDF - Úvod fo filosofie - Přednášky
- KFI/UDF - Úvod fo filosofie - Přednášky
- KFI/UDF - Úvod fo filosofie - Přednášky
- KFI/UDF - Úvod fo filosofie - Přednášky
- KFI/UDF - Úvod fo filosofie - Přednášky
- KFI/UDF - Úvod fo filosofie - Přednášky
- KFI/UDF - Úvod fo filosofie - Přednášky
- KČJ/SLS2 - Slavistika a staroslověnština 2 - Přednášky
- KČJ/SLS2 - Slavistika a staroslověnština 2 - Přednášky
- KČJ/SLS2 - Slavistika a staroslověnština 2 - Přednášky
- KČJ/SLS2 - Slavistika a staroslověnština 2 - Přednášky
- KČJ/SLS2 - Slavistika a staroslověnština 2 - Přednášky
- KČJ/SLS2 - Slavistika a staroslověnština 2 - Přednášky
- KČJ/SLS2 - Slavistika a staroslověnština 2 - Přednášky
- KPG/SKL - Legislativa ve školství - přednášky
- KPG/SKL - Legislativa ve školství - Přednášky
- KPG/SPEZ2 - Speciální pedagogika základní B - přednášky
- KPG/PPG - Předškolní pedagogika - Přednášky z pedagogiky 1. semestr
Copyright 2024 unium.cz