- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálBiologie
= věda o živé přírodě, která zkoumá formy, vlastnosti a vnitřní procesy živých soustav, jejich vzájemné vztahy a vztahy k neživému prostředí
Biologické vědy
Systematické (taxonomické)
Morfologické
Fyziologické
Vývojové
Aplikované
Hraniční
Obecná biologie
Znaky života
Metabolismus
Rozmnožování, schopnost vyvíjet se
Proměnlivost a dědičnost
Dráždivost, autoregulace
Vysoká organizovanost a stupňovité uspořádání
Živé soustavy jsou z termodynamického hlediska soustavy otevřené
Stavba lidského organismu
Jednotlivé části jsou hierarchicky uspořádány:
buňka → tkáň → orgán → orgánová soustava → organismus
Řízení:
nervové pomocí elektrických vzruchů, které vedou nervy a látkové (hormonální)
oba typy řízení mají své centrum v mozku
Buňka
= nejmenší známý útvar schopný samostatného života
buňky mnohobuněčných organismů jsou specializovány
Člověk ~ 45 bilionů buněk
Velikost:
Průměrná buňka
20 (m
Červená krvinka
7,5 (m
Motorický neuron
100 (m
Vajíčko
300 (m
typy buněk
Eukaryotní buňka - rostliny, řasy, lidé
Prokaryotní buňka - bakterie, sinice
eukaryotní buňka - obsahuje mitochondrie - v nich vznikají molekuly, ATP - buňka je využívá jako zásobu energie
2. TKÁNĚ
- buňky mnohobuněčných organismů se specializovaly na vykonávání určité funkce; k jejímu zajištění jsou seskupeny do souborů, které nazýváme TKÁNĚ
Tkáň výstelková = epitel
kryje povrch těla nebo vystýlá tělní dutiny
buňky jsou uloženy těsně vedle sebe, mezibuněčná hmota chybí
Rozdělení podle počtu vrstev
jednovrstevný - dlaždicový, krychlový, válcový
mnohovrstevný - dlaždicový, přechodný
Rozdělení podle funkce
krycí, vstřebávací, smyslový, zárodečný, žlázový
Tkáň pojivová
funkce: spojování různých orgánů v těle a poskytování opory měkkým částem těla
buňky jsou odděleny mezibuněčnou hmotou, tvořenou amorfní složkou a vláknitou složkou (fibrily)
= vazivo; chrupavka, kost
VAZIVO - měkké, poddajné, vodnaté, vznikají z něj některé kosti
rozdělení:
Řídké – vyplňuje mezery mezi tkáněmi a orgány, podkožní vazivo
Tuhé – obs. fibrily (kolagenní vlákna); škára, šlachy vazy
Elastické – obs. elastické fibrily; vazy
Síťovité – převládá buněčná složka; vyplňuje mízní uzliny, základní tkáň sleziny a krvetvorné kostní dřeně
Tukové – převládá buněčná složka, obsahují kapky tuku; podkožní tukové vazivo, ochranné tukové polštáře – ledviny
CHRUPAVKA
- tužší než vazivo, pružná, tuhá, pevná
- tvořena chrupavkovými buňkami a mezibuněčnou hmotou obs. fibrily
- chybí jí schopnost regenerace
rozdělení:
Sklovitá ch. – bělavá, homogenní, skupiny 2-3 buněk v mezib. hm.; kloubní chrupavky, hrtan, průdušnice, průdušky, konce žeber, nosní přepážka
Vazivová ch. – vláknitá, bílá, pevná; meziobratlové ploténky, spona stydká
Elastická ch. – v mezib. hm. elastické fibrily, pružná; ušní boltec, hrtanová příklopka
Kostní tkáň
= nejtvrdší tkáň
KOSTNÍ BUŇKY: osteocyty
osteoblasty
osteoklasty
MEZIBUNĚČNÁ HMOTA – organická složka ossein
– anorganická složka
Svalová tkáň
Funkce: vykonávání pohybu
- má schopnost smršťovat se a zkracovat
hladká
příčně pruhovaná
srdeční
Nervová tkáň
- tvoří centrální a periferní nervovou soustavu
nervové buňky
- dráždivé a vodivé
- brzy po narození ztrácejí schopnost se dělit, pouze neurity mají určitou regenerační schopnost
gliové buňky
- v bílé i šedé hmotě
- nejsou dráždivé ani vodivé
- mají schopnost se dělit a vyplňují poškozená místa CNS
funkce: výživa neuronů a odstraňování zplodin jejich látkové výměny
Přenos nervového vzruchu
VZRUCH: podráždění nervové buňky se přenáší jako elektrický impuls rychlostí 1-120 m/s, elektrické děje jsou způsobeny změnou propustnosti povrchové membrány neuronu pro Na+ a K+ ionty
Uvnitř +, venku - …klidový potenciál
Podráždění ( Na+ pronikají dovnitř a náboje se obrátí = DEPOLARIZACE membrány, vzniká na ní akční potenciál, který se šíří po vlákně
Po depolarizaci následuje REPOLARIZACE a nastává opět původní stav
SYNAPSE: vzruch dorazí na presynaptické zakončení, kde vyvolá vylití mediátoru do synaptické štěrbiny, což vyvolá vznik vzruchu na subsynaptické membráně
3. Kosterní soustava
Kosti ( kostra (skelet)
TVAR KOSTI
- dlouhé kosti - kosti končetin
- krátké kosti - kosti záprstí
- ploché kosti - lopatky, lebka
STAVBA KOSTI
Povrch: okostice = vazivová blána
Kompaktní kostní tkáň – kompakta
Houbovitá kostní tkáň – spongióza
Kostní dřeň – červená, žlutá
RŮST A VÝVOJ KOSTÍ
Vznik kostí = osifikace, z vaziva nebo chrupavky
Novorozenec: většina kostry osifikovaná, při dalším kostnatění zůstavají růstové chrupavky, které kostnatějí u dívek kolem 16. roku, u chlapců kolem 18. roku
vliv: žlázy s vnitřní sekrecí – hypofýza, stítná žláza příštítná tělíska; vitamin D, Ca, P
ONEMOCNĚNÍ KOSTRY A KOSTÍ
VROZENÉ ANOMÁLIE: rozštěpy, skolióza, vykloubení kyčelního kloubu, lomivost kostí
ZÍSKANÉ PORUCHY: křivice, deformity získané ve škole při dlouhém sezení, dýcháním ústy
PÁTEŘ: plochá záda, kulatá záda, hyperlordóza, skolióza
4. Svalová soustava
Tvořena pouze příčně pruhovanými svaly!
Slouží k vykonávání volních i automatizovaných pohybů celého těla a jeho částí a k pohybu v prostoru.
Svaly – 35% hmotnosti těla, přibl. 600 svalů
STAVBA:
Svalové bříško – masitá část, svalová vlákna ( snopečky ( snopce ( sv. bříško
Šlachy – na obou koncích svalu, napojují jej na kost
Cévy, nervy
VLASTNOSTI: pružné, pevné, dráždivé
INERVACE: motorická a senzitivní vlákna
SVALOVÝ STAH: aktinová vlákna se zasouvají mezi myozinová, což vede ke zkracování délky myofibrily, je spotřebováváno ATP, klíčová je přítomnost vápenatých iontů
RŮST A VÝVOJ SVALSTVA
5. měsíc těhotenství – první pohyby
novorozenec – všechny svaly tvarově vyvinuty, nejsou schopny plného výkonu, CNS teprve dozrává
děti – velký obsah vody (82%), snadno se unaví, obsah vody postupně klesá a roste obsah bílkovin
předškolní věk – vývoj hlavně velkých svalů
6. rok věku – rozvoj malých svalů a jemné motoriky
mladší školní věk – pozvolný vývoj a zdokonalování
starší školní věk – svalstvo mohutní a zpřesňuje se koordinace, zpevňuje se vazivový aparát a dokončuje se osifikace
období pohlavního dospívání – u chlapců velký rozvoj svalstva, ! strava bohatá na bílkoviny
PORUCHY SVALOVÉ FUNKCE
nečinností
přerušením nervového spojení
chorobnými procesy ve svalu
PLEGIE – úplné ochrnutí svalů
PARÉZA – částečné ochrnutí
HYPERKINÉZY – mimovolní pohyby, které ruší volní nebo reflexní pohyb, = tremor, spazmy, tiky
CHOROBY:
Svalová dystrofie = více než 20 genetických vad, = ochabování svalstva, nejčastější je Duchennova SD (1 chlapec na 3000 narozených), dožívají se 13-19 let, kdy ochabují dýchací svaly a srdce, mírnější varianta = Beckerova SD, věk okolo 7 let – přestávají chodit
Příčina: mutace genu pro bílkovinu dystrofin
Duchenn – netvoří se žádný dystrofin
Becker – tvoří se malé množství dystrofinu
5. Oběhová soustava
Vnitřní prostřední organismu tvoří krev, tkáňový mok a míza. Dohromady tvoří oběhovou soustavu. Organismus různými mechanismy udržuje stálé pH, teplotu a koncentrace všech látek. Stálost vnitřního prostředí se nazývá homeostáza.
KREV = neprůhledná vazká tekutina, která proudí v uzavřeném cévním systému
Funkce:
Přenos dýchacích plynů
Transport látek ze střeva do jater a z jater do těla
Odvod odpadních látek do vylučovacích orgánů
Rozvod hormonů od žláz s vnitřní sekrecí
Vyrovnávání rozdílů v teplotě mezi jednotl. orgány
Obrana proti chorobám
Množství krve: 5-6 litrů, 8% celkové hmotnosti, max. možná ztráta 1,5 l naráz, 2,5 l pomalu; obnova – 50ml/den, 18 l/rok
Složení krve: tekutá složka = plazma, krevní buňky
Plazma: voda 91%, organické látky 8% (bílkoviny, glukóza, tuky, vitaminy, enzymy, hormony) , anorganické látky 1% (NaCl, Na2CO3) – udržují osmotický tlak a pH
Krevní buňky
Červené krvinky (erytrocyty)
Bílé krvinky (leukocyty)
granulocyty:
- neutrofilní
- eozinofilní
bazofilní
agranulocyty:
- lymfocity
- monocyty
Krevní destičky (trombocyty) – krevní srážlivost
Imunitní systém
= specializovaný a komplexní soubor buněk s mnohostrannými vzájemnými vztahy
bílé krvinky:
- lymfatické uzliny
- brzlík, kostní dřeň
FUNKCE:
- ochrana organismu před infekcí parazitickými organismy a před vlastními patologicky změněnými buňkami
- znesnadňuje transplantaci orgánů
LYMFOCYTY
Lymfocyty B – uvolňují do krve protilátky, které se vážou na antigen, označí ho a makrofág ho pohltí
Lymfocyty T – zabíjejí buňky infikované viry, Tc a Th (napadá je virus HIV a tím ochromuje i.s.)
AKTIVNÍ A PASIVNÍ IMUNITA, ALERGIE
ONTOGENEZE: Plod – fagocytóza, později i buněčná i., protilátky přes placentu
Po narození – vývoj vlastní protilátkové imunity
1. rok – vrozená imunita (protilátky od matky)
do 15 let – dozrávání i.s., závisí na antigenní stimulaci z okolí = získaná imunita
Krevní skupiny
Červené krvinky obsahují ve svých povrchových membránách antigeny (AGLUTINOGENY), protilátky (AGLUTININY) jsou obsaženy v krevní plazmě i v séru, jsou vrozené nebo se vytvoří během těhotenství či po transfúzi.
SYSTÉM AB0
aglutinogen
aglutinin
A
A
(
B
B
(
AB
A, B
-
0
-
(, (
0 – univerzální dárce, AB – univerzální příjemce
RH-FAKTOR
Rh+ osoby – vlastní krvinkový aglutinogen
Rh- osoby – jej nemají, protilátky se u nich tvoří až po setkání s krví Rh+ (Rh- matka a Rh+ dítě, Rh+ transfúze)
TRANSFÚZE: stejné krevní skupiny i Rh, univerzální dárce a příjemce pouze pokud není k dizpozici jiná krev
HIV a AIDS
AIDS poprvé rozpoznáno roku 1981 v USA
ACQUIERED IMUNODEFICIENCY SYNDROM
HIV objeven 1983, HUMAN IMUNODEFICIENCY VIRUS
napadá T-lymfocyty
prokazatelný po 2 až 3 měsících od nakažení,10-15 let bezpříznakové období, kdy HIV pozitivní osoba může chorobu šířit, poté nastává rozvoj choroby AIDS
Přenos HIV: viry se nacházejí v tělních tekutinách (krev, sperma, poševní sekret, mléko), k nakažení je třeba určitá infekční dávka
nechráněný pohlavní styk
krevní cestou – v ČR od r. 1987 všichni dárci krve testováni
z matky na dítě
Nepřenáší se: podáním ruky, použitím telefonního sluchátka, polibkem, společným užíváním nádobí,
V sauně, v bazénu, hmyzem
Skrétova 15 Plzeň tel.: 377 155 220
www.aids-hiv.cz
Krevní oběh
srdce + uzavřený
srdce má funkci udržovat cirkulaci krve v cévách
stavba - epikard, perikard, myokard, endokard
Výživa: věnčité (koronární tepny), ucpání ( odumření svaloviny (infarkt)
Činnost: rytmické nasávání krve ze žil a její následné vypuzování do tepen, střídání stahu (SYSTOLA) a ochabnutí (DIASTOLA)
Řízení: impulsy vznikají přímo v srdci v sinusovém uzlíku ( síňokomorový uzlík ( Hisův můstek ( Purkyň
Vloženo: 24.06.2009
Velikost: 283,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Reference vyučujících předmětu KBI/BIUS - Biologie pro učitele sšPodobné materiály
- KNJ/CPCJ1 - Praktická cvičení jazyková 1 - poznámky - slovíčka
- KNJ/CPCJ1 - Praktická cvičení jazyková 1 - poznámky - slovíčka
- KNJ/UVDK - Úvod do dějin a kultury - poznámky
- KČJ/UVLIT - Úvod do studia literatury a interního textu - poznámky
- KČJ/UVLIT - Úvod do studia literatury a interního textu - poznámky
- KČJ/UVLIT - Úvod do studia literatury a interního textu - poznámky
- KČJ/UVLIT - Úvod do studia literatury a interního textu - poznámky
- KČJ/UVLIT - Úvod do studia literatury a interního textu - poznámky
- KČJ/UVLIT - Úvod do studia literatury a interního textu - poznámky -
- KČJ/UVLIT - Úvod do studia literatury a interního textu - poznámky
- KČJ/UVLIT - Úvod do studia literatury a interního textu - poznámky
- KČJ/UVLIT - Úvod do studia literatury a interního textu - poznámky
- KČJ/UVLIT - Úvod do studia literatury a interního textu - poznámky
- KČJ/UVLIT - Úvod do studia literatury a interního textu - poznámky
- KČJ/UVLIT - Úvod do studia literatury a interního textu - poznámky
- KČJ/UVLIT - Úvod do studia literatury a interního textu - poznámky -
- KČJ/UVLIT - Úvod do studia literatury a interního textu - poznámky -
- KČJ/UVLIT - Úvod do studia literatury a interního textu - poznámky -
- KČJ/UVLIT - Úvod do studia literatury a interního textu - poznámky
- KČJ/UVLIT - Úvod do studia literatury a interního textu - poznámky
- KČJ/UVLIT - Úvod do studia literatury a interního textu - poznámky -
- KČJ/UVLIT - Úvod do studia literatury a interního textu - poznámky -
- KČJ/UVLIT - Úvod do studia literatury a interního textu - poznámky -
- KČJ/UVLIT - Úvod do studia literatury a interního textu - poznámky
- KČJ/UVLIT - Úvod do studia literatury a interního textu - poznámky -
- KČJ/UVLIT - Úvod do studia literatury a interního textu - poznámky
- KČJ/UVLIT - Úvod do studia literatury a interního textu - poznámky -
- KČJ/UVLIT - Úvod do studia literatury a interního textu - poznámky -
- KČJ/UVLIT - Úvod do studia literatury a interního textu - poznámky
- KČJ/UVLIT - Úvod do studia literatury a interního textu - poznámky
- KNJ/UVNJ - Úvod do studia německého jazyka - poznámky
- KNJ/UVNJ - Úvod do studia německého jazyka - poznámky
- KNJ/UVNJ - Úvod do studia německého jazyka - poznámky -
- KNJ/UVNJ - Úvod do studia německého jazyka - poznámky
- KNJ/UVNJ - Úvod do studia německého jazyka - poznámky -
- KNJ/UVNJ - Úvod do studia německého jazyka - poznámky
- KNJ/UVNJ - Úvod do studia německého jazyka - poznámky -
- KNJ/UVNJ - Úvod do studia německého jazyka - poznámky -
- KNJ/UVNJ - Úvod do studia německého jazyka - poznámky
- KNJ/UVNJ - Úvod do studia německého jazyka - poznámky
- KNJ/UVNJ - Úvod do studia německého jazyka - poznámky -
- KNJ/UVNJ - Úvod do studia německého jazyka - poznámky -
- KČJ/OJSŠ - Obecná jazykověda ČJ SŠ - poznámky
- KČJ/OJSŠ - Obecná jazykověda ČJ SŠ - poznámky -
- KČJ/OJSŠ - Obecná jazykověda ČJ SŠ - poznámky
- KČJ/OJSŠ - Obecná jazykověda ČJ SŠ - poznámky
- KČJ/OJSŠ - Obecná jazykověda ČJ SŠ - poznámky
- KČJ/OJSŠ - Obecná jazykověda ČJ SŠ - poznámky
- KČJ/OJSŠ - Obecná jazykověda ČJ SŠ - poznámky
- KČJ/OJSŠ - Obecná jazykověda ČJ SŠ - poznámky
- KČJ/OJSŠ - Obecná jazykověda ČJ SŠ - poznámky
- KČJ/OJSŠ - Obecná jazykověda ČJ SŠ - poznámky
- KČJ/OJSŠ - Obecná jazykověda ČJ SŠ - poznámky -
- KČJ/OJSŠ - Obecná jazykověda ČJ SŠ - poznámky
- KČJ/OJSŠ - Obecná jazykověda ČJ SŠ - poznámky
- KČJ/OJSŠ - Obecná jazykověda ČJ SŠ - poznámky
- KČJ/OJSŠ - Obecná jazykověda ČJ SŠ - poznámky
- KČJ/OJSŠ - Obecná jazykověda ČJ SŠ - poznámky
- KČJ/OJSŠ - Obecná jazykověda ČJ SŠ - poznámky
- KČJ/OJSŠ - Obecná jazykověda ČJ SŠ - poznámky
- KČJ/OJSŠ - Obecná jazykověda ČJ SŠ - poznámky
- KČJ/OJSŠ - Obecná jazykověda ČJ SŠ - poznámky
- KNJ/MF1 - Morfologie současné němčiny 1 - poznámky
- KNJ/FON - Fonetika a fonologie - poznámky
- KNJ/LITB - Německá literatura B - poznámky - Goethe
- KNJ/LITB - Německá literatura B - poznámky -Schiller
- KNJ/LITB - Německá literatura B - poznámky Sturm und Drang
- KNJ/LITB - Německá literatura B - poznámky -Adalbert Stifter
- KNJ/LITB - Německá literatura B - poznámky - leiden des jungen Werthers
- KPG/VVKVS - Výchova a vzděl. v kontextu vývoje spol. - Poznámky z přednášek VVKVS
Copyright 2024 unium.cz