- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
poznámky -Adalbert Stifter
KNJ/LITB - Německá literatura B
Hodnocení materiálu:
Vyučující: PhDr. Alena Kováříková
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálAdalbert Stifter ( Horní Planá – HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/wiki/28._leden" \o "28. leden" 28. ledna HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/wiki/1868" \o "1868" 1868 HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/wiki/Linec" \o "Linec" Linec) byl HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/wiki/Rakousko" \o "Rakousko" rakouský spisovatel, malíř a pedagog. Patří k nejvýznamnějším představitelům . Je dodnes aktuální svou kritikou vyhrocených vztahů mezi národy a svým vztahem k šumavské přírodě.
Adalbert Stifter se narodil 23. října 1805 jako nejstarší syn tkalce Johanna Stiftera a jeho ženy Magdaleny v Horní Plané nad ( "Šumava" Šumava), původně se jménem Albert. Poté, co otec zahynul při nehodě v roce 1817, vychovávala jej matka. Prací na hospodářství svého dědečka z otcovy strany Augustina Stiftera pomáhal zlepšovat rodinné poměry. Smrt otce Adalbertem natolik otřásla, že ji odmítal přijmout jako fakt a dva dny držel hladovku. V roce 1818 ho poslal dědeček Franz Friepes (z matčiny strany) proti jeho vůli na latinskou školu. V roce 1820 se jeho matka vdala za pekaře Ferdinanda Mayera. V roce 1825 Stifter prodělal ERLINK "http://cs.wikipedia.org/wiki/Ne%C5%A1tovice" \o "Neštovice" neštovice.
Až do roku 1826 navštěvoval Stifter latinskou školu v . V tomto období, které později popsal jako nejkrásnější období svého života, se v něm rodí cit pro přírodu, literaturu i umění. V latinské škole byl nazýván „Stifter Adalbertus, Bohemus Oberplanensis“. Školu ukončuje v roce s vynikajícími výsledky. Pokračuje na studiem práv. Zajímá se o , a pedia.org/wiki/Filosofie" \o "Filosofie" filosofii. Studium si financuje jako soukromý učitel. Díky této práci také poznává svou první lásku, Fanny Greipelovou. V roce 1832 potkává Amalii Mohauptovou, dceru důstojníka z rg/wiki/Kyjov" \o "Kyjov" Kyjova na . V tomto roce také ukončuje studia ve .
V letech až se živil částečně jako malíř, částečně jako spisovatel. Vznikly tehdy jeho první povídky. Po svatbě s Amalií (která byla modistkou) v roce 1837 zůstal pár dlouho bezdětný. Stifter to těžce nesl stáva se spisovatelem. Oba se ujali péče o Amaliinu neteř Julianu. S rodinou Stifter cestoval do své rodné vsi, va a . Vyšel mu román (německy Der Nachsommer). Od roku 1841 opět působil jako domácí učitel. V letech až učil například na zámku INK "http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Richard_von_Metternich&action=edit" \o "Richard von Metternich" Richarda, který byl synem kancléře Metternicha.
Revoluční rok silně zasáhl Stiftera svými myšlenkami. Později je však zklamán, stahuje se do ústraní a do konce života zůstává konzervativní. V jeho díle se objevují přírodní motivy. V roce se stává hornorakouským školním inspektorem s titulem c. a k. školní rada a s ročním příjmem 1500 zlatých.
V roce umírá Stifterova matka. Stifter pracuje na historickém románu (německy Witiko), jehož tři díly postupně vycházejí během šedesátých let. Román je věnován českému národu, v díle se pojednává o bájné postavě- zakladateli rodu Vítkovců (Rožemberků). Objevují se u něho zdravotní problémy. 26. ledna 1868 se zřejmě kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu pokouší o sebevraždu. V komatu leží až do 28. ledna, kdy umírá.
(1844)
(6 svazků – 1842–1845)
(1840)
o "Hvozd (Stifter)" Hvozd (1841)
HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Abdi%C3%A1%C5%A1_%28Stifter%29&action=edit" \o "Abdiáš (Stifter)" Abdiáš (1842)
HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Brigita_%28Stifter%29&action=edit" \o "Brigita (Stifter)" Brigita (1844)
HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Star%C3%BD_ml%C3%A1denec_%28Stifter%29&action=edit" \o "Starý mládenec (Stifter)" Starý mládenec (1845)
HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lesn%C3%AD_p%C4%9B%C5%A1ina_%28Stifter&action=edit" \o "Lesní pěšina (Stifter" Lesní pěšina (1845)
(1846)
(1847)
(1857)
Z_kroniky_na%C5%A1eho_rodu_%28Stifter%29&action=edit" \o "Z kroniky našeho rodu (Stifter)" Z kroniky našeho rodu (1864)
HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Potomci_%28Stifter%29&action=edit" \o "Potomci (Stifter)" Potomci (1864)
HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%ADtek_%28Stifter%29" \o "Vítek (Stifter)" Vítek (3 svazky – 1865–1867)
HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pov%C3%ADdky_%28Stifter%29&action=edit" \o "Povídky (Stifter)" Povídky (1869)
HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Poln%C3%AD_kv%C4%9Btiny_%28Stifter%29&action=edit" \o "Polní květiny (Stifter)" Polní květiny
Adalbert Stifter (* er HYPERLINK "http://de.wikipedia.org/wiki/1805" \o "1805" 1805 in HYPERLINK "http://de.wikipedia.org/wiki/Oberplan" \o "Oberplan" Oberplan, tschechisch: HYPERLINK "http://de.wikipedia.org/wiki/Horn%C3%AD_Plan%C3%A1" \o "Horní Planá" Horní Planá, HYPERLINK "http://de.wikipedia.org/wiki/B%C3%B6hmen" \o "Böhmen" Böhmen – damals HYPERLINK "http://de.wikipedia.org/wiki/Kaisertum_%C3%96sterreich" \o "Kaisertum Österreich" Kaisertum Österreich; † HYPERLINK "http://de.wikipedia.org/wiki/28._Januar" \o "28. Januar" 28. Januar HYPERLINK "http://de.wikipedia.org/wiki/1868" \o "1868" 1868 in HYPERLINK "http://de.wikipedia.org/wiki/Linz" \o "Linz" Linz) war ein HYPERLINK "http://de.wikipedia.org/wiki/%C3%96sterreich" \o "Österreich" österreichischer HYPERLINK "http://de.wikipedia.org/wiki/Schriftsteller" \o "Schriftsteller" Schriftsteller, HYPERLINK "http://de.wikipedia.org/wiki/Malerei" \o "Malerei" Maler und HYPERLINK "http://de.wikipedia.org/wiki/P%C3%A4dagoge" \o "Pädagoge" Pädagoge. Er zählt zu den bedeutendsten HYPERLINK "http://de.wikipedia.org/wiki/Schriftsteller" \o "Schriftsteller" Schriftstellern des HYPERLINK "http://de.wikipedia.org/wiki/Biedermeier" \o "Biedermeier" Biedermeier.
Adalbert Stifter wurde am 23. Oktober 1805 als ältester Sohn des Leinwebers und dann als Garnhändler tätigen Johann Stifter und dessen Frau Magdalena in Oberplan an der HYPERLINK "http://de.wikipedia.org/wiki/Moldau_%28Fluss%29" \o "Moldau (Fluss)" Moldau ( HYPERLINK "http://de.wikipedia.org/wiki/B%C3%B6hmerwald" \o "Böhmerwald" Böhmerwald) geboren und trug anfänglich den Namen Albert. Der Vater verstarb früh durch einen Arbeitsunfall, als ihn ein umstürzender Flachswagen 1817 erschlug. Bis der Großvater mütterlicherseits, Franz Friepes, Adalbert 1818 gegen einigen Widerstand auf die HYPERLINK "http://de.wikipedia.org/wiki/Lateinschule" \o "Lateinschule" Lateinschule schickte, arbeitete der bei der Mutter aufwachsende Stifter vor allem in der Landwirtschaft des väterlichen Großvaters Augustin Stifter, um die kargen Lebensverhältnisse der Familie zu bessern. 1820 heiratete die Mutter den Bäckermeister Ferdinand Mayer. 1825 erkrankte Stifter an den als „echte HYPERLINK "http://de.wikipedia.org/wiki/Blattern" \o "Blattern" Blattern“ bezeichneten HYPERLINK "http://de.wikipedia.org/wiki/Pocken" \o "Pocken" Pocken.
Bis 1826 besuchte Stifter die HYPERLINK "http://de.wikipedia.org/wiki/Lateinschule" \o "Lateinschule" Lateinschule der HYPERLINK "http://de.wikipedia.org/wiki/Benediktiner" \o "Benediktiner" Benediktiner in HYPERLINK "http://de.wikipedia.org/wiki/Kremsm%C3%BCnster" \o "Kremsmünster" Kremsmünster. Während dieser Zeit im HYPERLINK "http://de.wikipedia.org/wiki/Stift_Kremsm%C3%BCnster" \o "Stift Kremsmünster" Stift Kremsmünster, die er später als die schönste Zeit seines Lebens beschrieb, wurden die Grundlagen für eine aufgeklärte Betrachtung der Natur, Literatur und Kunst gelegt.
1826 nahm er ein Studium der HYPERLINK "http://de.wikipedia.org/wiki/Rechtswissenschaft" \o "Rechtswissenschaft" Rechte in HYPERLINK "http://de.wikipedia.org/wiki/Wien" \o "Wien" Wien auf und erzielte bei den ersten Prüfungen gute Ergebnisse. Sein Studium finanzierte er durch Privatunterricht, den er als Hauslehrer gab. Bereits während seiner Schulzeit in Kremsmünster hatte Stifter Nachhilfestunden gegeben. In die Zeit seines Studiums fallen auch erste dichterische Versuche (1827), die von HYPERLINK "http://de.wikipedia.org/wiki/Johann_Wolfgang_von_Goethe" \o "Johann Wolfgang von Goethe" Goethe, HYPERLINK "http://de.wikipedia.org/wiki/Johann_Gottfried_von_Herder" \o "Johann Gottfried von Herder" Herder
Vloženo: 24.06.2009
Velikost: 104,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Reference vyučujících předmětu KNJ/LITB - Německá literatura BReference vyučujícího PhDr. Alena Kováříková
Podobné materiály
- KNJ/CPCJ1 - Praktická cvičení jazyková 1 - poznámky - slovíčka
- KNJ/CPCJ1 - Praktická cvičení jazyková 1 - poznámky - slovíčka
- KNJ/UVDK - Úvod do dějin a kultury - poznámky
- KČJ/UVLIT - Úvod do studia literatury a interního textu - poznámky
- KČJ/UVLIT - Úvod do studia literatury a interního textu - poznámky
- KČJ/UVLIT - Úvod do studia literatury a interního textu - poznámky
- KČJ/UVLIT - Úvod do studia literatury a interního textu - poznámky
- KČJ/UVLIT - Úvod do studia literatury a interního textu - poznámky
- KČJ/UVLIT - Úvod do studia literatury a interního textu - poznámky -
- KČJ/UVLIT - Úvod do studia literatury a interního textu - poznámky
- KČJ/UVLIT - Úvod do studia literatury a interního textu - poznámky
- KČJ/UVLIT - Úvod do studia literatury a interního textu - poznámky
- KČJ/UVLIT - Úvod do studia literatury a interního textu - poznámky
- KČJ/UVLIT - Úvod do studia literatury a interního textu - poznámky
- KČJ/UVLIT - Úvod do studia literatury a interního textu - poznámky
- KČJ/UVLIT - Úvod do studia literatury a interního textu - poznámky -
- KČJ/UVLIT - Úvod do studia literatury a interního textu - poznámky -
- KČJ/UVLIT - Úvod do studia literatury a interního textu - poznámky -
- KČJ/UVLIT - Úvod do studia literatury a interního textu - poznámky
- KČJ/UVLIT - Úvod do studia literatury a interního textu - poznámky
- KČJ/UVLIT - Úvod do studia literatury a interního textu - poznámky -
- KČJ/UVLIT - Úvod do studia literatury a interního textu - poznámky -
- KČJ/UVLIT - Úvod do studia literatury a interního textu - poznámky -
- KČJ/UVLIT - Úvod do studia literatury a interního textu - poznámky
- KČJ/UVLIT - Úvod do studia literatury a interního textu - poznámky -
- KČJ/UVLIT - Úvod do studia literatury a interního textu - poznámky
- KČJ/UVLIT - Úvod do studia literatury a interního textu - poznámky -
- KČJ/UVLIT - Úvod do studia literatury a interního textu - poznámky -
- KČJ/UVLIT - Úvod do studia literatury a interního textu - poznámky
- KČJ/UVLIT - Úvod do studia literatury a interního textu - poznámky
- KNJ/UVNJ - Úvod do studia německého jazyka - poznámky
- KNJ/UVNJ - Úvod do studia německého jazyka - poznámky
- KNJ/UVNJ - Úvod do studia německého jazyka - poznámky -
- KNJ/UVNJ - Úvod do studia německého jazyka - poznámky
- KNJ/UVNJ - Úvod do studia německého jazyka - poznámky -
- KNJ/UVNJ - Úvod do studia německého jazyka - poznámky
- KNJ/UVNJ - Úvod do studia německého jazyka - poznámky -
- KNJ/UVNJ - Úvod do studia německého jazyka - poznámky -
- KNJ/UVNJ - Úvod do studia německého jazyka - poznámky
- KNJ/UVNJ - Úvod do studia německého jazyka - poznámky
- KNJ/UVNJ - Úvod do studia německého jazyka - poznámky -
- KNJ/UVNJ - Úvod do studia německého jazyka - poznámky -
- KČJ/OJSŠ - Obecná jazykověda ČJ SŠ - poznámky
- KČJ/OJSŠ - Obecná jazykověda ČJ SŠ - poznámky -
- KČJ/OJSŠ - Obecná jazykověda ČJ SŠ - poznámky
- KČJ/OJSŠ - Obecná jazykověda ČJ SŠ - poznámky
- KČJ/OJSŠ - Obecná jazykověda ČJ SŠ - poznámky
- KČJ/OJSŠ - Obecná jazykověda ČJ SŠ - poznámky
- KČJ/OJSŠ - Obecná jazykověda ČJ SŠ - poznámky
- KČJ/OJSŠ - Obecná jazykověda ČJ SŠ - poznámky
- KČJ/OJSŠ - Obecná jazykověda ČJ SŠ - poznámky
- KČJ/OJSŠ - Obecná jazykověda ČJ SŠ - poznámky
- KČJ/OJSŠ - Obecná jazykověda ČJ SŠ - poznámky -
- KČJ/OJSŠ - Obecná jazykověda ČJ SŠ - poznámky
- KČJ/OJSŠ - Obecná jazykověda ČJ SŠ - poznámky
- KČJ/OJSŠ - Obecná jazykověda ČJ SŠ - poznámky
- KČJ/OJSŠ - Obecná jazykověda ČJ SŠ - poznámky
- KČJ/OJSŠ - Obecná jazykověda ČJ SŠ - poznámky
- KČJ/OJSŠ - Obecná jazykověda ČJ SŠ - poznámky
- KČJ/OJSŠ - Obecná jazykověda ČJ SŠ - poznámky
- KČJ/OJSŠ - Obecná jazykověda ČJ SŠ - poznámky
- KČJ/OJSŠ - Obecná jazykověda ČJ SŠ - poznámky
- KBI/BIUS - Biologie pro učitele sš - poznámky
- KNJ/MF1 - Morfologie současné němčiny 1 - poznámky
- KNJ/FON - Fonetika a fonologie - poznámky
- KNJ/LITB - Německá literatura B - poznámky - Goethe
- KNJ/LITB - Německá literatura B - poznámky -Schiller
- KNJ/LITB - Německá literatura B - poznámky Sturm und Drang
- KNJ/LITB - Německá literatura B - poznámky - leiden des jungen Werthers
- KPG/VVKVS - Výchova a vzděl. v kontextu vývoje spol. - Poznámky z přednášek VVKVS
Copyright 2024 unium.cz