- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA; METODY DIAGNOSTIKOVÁNÍ ŽÁKA
KPG/PEDGB - Pedagogika pro učitele B
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál15. pedagogická diagnostika; metody diagnostikování žáka
diagnostika žáka je v pedagogické praxi velice důležitá
každý učitel by měl o svém žáku vědět co nejvíce, neboť jen tak je schopen dobře ohodnotit žákovu snahu a nebýt vůči němu a jeho okolí nespravedlivý
každý žák je samostatná osobnost a učitel je jedním z těch, kteří mohou tuto osobnost formovat
dětský věk je totiž ideální na formování jedince
vývoj osobnosti lidského jedince je složitý a mnohými věcmi ovlivňovaný proces, který vede k individuální osobnosti – tento vývoj osobnosti ovlivňují řada faktorů – k nejdůležitějším patří:
vrozené dispozice člověka
tím chápeme především temperamentové vlastnosti žáka, které do značné míry ovlivňují chování žáka
podle I. P. Pavlova můžeme rozlišit žáky a lidi obecně do dvou kategorií, a to na typ silný a typ slabý – z těchto typů došel Pavlov ke klasické temperamentové typologii
sangvinik je člověk silný, vyrovnaný a pohyblivý, který se velmi dobře vyrovnává se složitými životními situacemi (tito lidé si velmi snadno osvojují nové formy chování, dokáží rychle přetvářet stereotypy)
silný, vyrovnaný, avšak nepohyblivý je popis flegmatika (tito lidé jsou charakterističtí tím, že se u nich velice pomalu střídají stavy podráždění a stavy útlumu; takovému jedinci musíme dodávat silnější podměty, aby započal požadovanou aktivitu; pokud se nám podaří přesvědčit takového člověka k dané činnosti, obvykle ji vykoná až do konce a nebere ohled na žádné rušivé elementy z okolí)
cholerik je typ člověka, který je silný a nevyrovnaný – vyznačuje se převahou vzrušivých momentů (v jeho životě se to projevuje nezvládáním určitých situací)
čtvrtým, slabým typem je melancholik (takový člověk se těžko přizpůsobuje; většinou citlivě reaguje, je plachý, zpravidla uzavřený; pokud u něj nastane složitější životní situace, tak u něj může dojít k slabé neuróze)
proces osvojování si konkrétních činností a vzorců chování
k tomu, aby se jedinec mohl začlenit do již existující společnosti musí si osvojit řadu činností a nových forem chování
jde vlastně o proces učení, který nadále formuje osobnost daného jedince
sféra potřeb a její role při utváření osobnostních vlastností
každý člověk již od narození má určité potřeby
ze začátku se jedná o potřeby převážně biologické, jako je např. hlad, žízeň zima ...
postupně se k těmto potřebám přidávají i potřeby sociální, např.: potřeba lásky, potřeba někam patřit ...
během svého vývoje si jedinec utváří svůj vlastní žebříček potřeb (některé vyzdvihne, nějaké naopak potlačí)
Já a jeho funkce ve vývoji osobnosti
každý si ve svém životě klademe určitý cíl (chceme být jiní než jsme; představujeme si svoje ideální Já a tohoto Já se snažíme dosáhnout)
diagnostiku lze chápat například v souladu s V. Hrabalem jako poznávání a hodnocení individuálních zvláštností a specifiky osobnosti žáka
pro diagnostiku je charakteristická dlouhodobost, nutnost znát své žáky co nejvíce
pomocí diagnostických metod můžeme snadno zjistit objektivní informace, například o rozvoji myšlení, paměti, pozornosti žáků nebo také o úrovni jejich vědomostí a dovedností. Také můžeme poznávat hodnotové orientace, zájmy a vztah žáka k předmětu
diagnostika také vypovídá o sociální pozici žáka a jeho roli ve třídě
pedagogicko-psychologická diagnostika slouží hlavně k praktickým potřebám učitelů při přípravě, realizaci a vyhodnocení výuky.
od učitele se vyžaduje respektování následujících požadavků:
jednota pohledu na žáka, tzn. diagnostikovat nejen okamžitý stav, ale vidět i směr dalšího vývoje
komplexnost pohledu na žáka
dlouhodobost, neboť výuka a výchova je dlouhodobý proces a učitel by měl rozlišovat nahodilé a trvalé jevy a nedělat ukvapené závěry
složitost a komplikovanost, tzn. neposuzovat žáka schematicky a nezjednodušovat diagnostické závěry
prognostický charakter - celá činnost učitele má význam jen tehdy, pokud usměrňuje další vývoj žáka podle schématu diagnóza-prognóza-opatření
konkrétnost, tzn. že každý žák je konkrétní osobnost, proto by učitel měl ke každému přistupovat individuálně
mnohostrannost přístupu - je nutné používat více diagnostických metod, kontrolovat své závěry s ostatními učiteli, ale nepřebírat nekriticky bez svého uvážení jejich subjektivní hodnocení žáka
pedagogický optimizmus
Vloženo: 14.01.2010
Velikost: 104,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Reference vyučujících předmětu KPG/PEDGB - Pedagogika pro učitele BPodobné materiály
- KPG/PEDGB - Pedagogika pro učitele B - PEDAGOGICKÁ INTERAKCE; SPI
- KPG/PEDGB - Pedagogika pro učitele B - PEDAGOGICKÁ KOMUNIKACE
- KPG/PEDGB - Pedagogika pro učitele B - Vyučovcí metody
- KPG/PEDGB - Pedagogika pro učitele B - Vyučovací metody a možnosti jejich využití.
- KPG/PEDGB - Pedagogika pro učitele B - . VYUČOVACÍ METODY; DĚLENÍ; KONSTRUKTIVNÍ A TRANSMISIVNÍ PŘÍSTUP
- KPG/PEDGB - Pedagogika pro učitele B - MOTIVACE ŽÁKA VE ŠKOLE
Copyright 2024 unium.cz