- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál14
1. Vymezení pedagogické psychologie. Historický vývoj pedagogické psychologie v ČR
Existují různé názory na předmět Pepsy:
A) předmět pepsy = aplikace poznatků obecné psychologie do oblasti učení a výchovy , Pepsa se začíná vyvíjet v souvislosti s rozvojem psychologie.
r. 1879 - Wundt zakládá 1. psychologickou laboratoř, používal metodu introspekce. Zkoumal vnímání, myšlení, paměť a pozornost →'9b všechny tyto procesy potřebujeme i pro učení.
Herbart - filozof, vymyslel systém matematizace ve vzdělání. Říká, že pedagogika se musí opírat o etiku a hledal v ní cíle vzdělávání, zatímco prostředky a metody vzdělávání hledá v psychologii. Herbart hovoří o stupních osvojování si poznatků:
1. jasnost - k tomu člověk potřebuje psychologické dispozice ( pozornost ), metodou je výklad
2. asociace - psychologická dispozice očekávání , metoda rozhovor
3. systém - dispozice hledání , metoda zobecňování
4. metoda - dispozice činnost , metoda praxe
Herbart ale nepracuje s individuálními dispozicemi jedince a s motivací.
U nás založil 1. psychologickou laboratoř Rostohar a František Krejčí. V r. 1869 u nás začínají vznikat učitelské ústavy, kde se vyučuje pedagogika a psychologie, vznikají také psychologické učebnice (témata - myšlení, vnímání atd.)
B) předmět Pepsy = aplikace poznatků vývojové psychologie do oblasti učení a výchovy . Objevuje se tzv. „pojetí nové výchovy“ - 1. pol. 20. století. Dochází k obratu pohledu na dítě (x za Herbarta se zapomínalo na dítě, důležitý byl učitel).
Vychází publikace z vývojové psychologie - např. od Františka Čády. Ten byl zakladatelem pedagogického ústavu, zabýval se vývojem dítěte a jeho sociálními podmínkami. Používalo se heslo: POZNEJ DÍTĚ KOMPLEXNĚ (E. Key - dílo „Století dítěte“)
C) předmět Pepsy = aplikace obecných psychologických poznatků v pedagogice, zaměňují pedagogiku za psychologii . Ve 30. letech 20. století se rozvíjí hlubinná psychologie: 1. psychoanalýza - Freud, pracuje s podvědomím. Freudova dcera, Anna Freudová, aplikovala poznatky psychoanalýzy do pedagogiky. Vydala dílo: „Úvod do pedagogické psychoanalýzy“ →'9b aby učitel mohl pomoci dítěti v krizi, každý učitel by měl projít psychoanalýzou. Důležité je, aby člověk své pudy sublimoval ve společensky přijatelnou formu chování.
2. analytická psychologie - Jung
3. Alfred Adler - touha po moci, dítě potřebuje zažívat úspěch, pořadí sourozenců
D) předmět Pepsy = Pepsa je jednou z disciplín pedagogických . Zastáncem této teorie byl Otakar Gádner →'9b Pepsa je prostředkem pochopení pedagogiky jako systému. Vychází ze zahraničních názorů.
E) Pepsa je samostatná vědní disciplína, která má svůj vlastní obsah, zabývá se psychologickými zákonitostmi ve výchově a vzdělávání . Autoři se snaží aplikovat jednotlivé psychologické poznatky přímo ve výchově a vzdělávání. Vznikají teorie učení, zákony učení, styly učení.
Historie v ČR
Pepsa se začala vyčleňovat ze systému psychologických věd už koncem 19. století, ale ke zkoncipování předmětu jejího zkoumání do dnešní podoby došlo až v 80. letech 20. století.
Významní představitelé:
Václav PŘÍHODA (1889 - 1979)
- vytvořil globální metodu čtení a globální metodu vyučování
- dílo: „Racionalizace školství“ - chtěl zrušit víceletá gymnázia, klade důraz na přirozený vývoj člověka
- jeho práce byla přerušena hospodářskou krizí a 2.sv. válkou, po válce se vrací na UK
František JIRÁNEK (1914 - 1977)
- zakladatel Pedagogicko-psychologického výzkumu →'9b dělal analýzy a kritizoval tehdejší poměry ve škole
- dílo: „Psychologické vyučování“
Václav KULIČ (1921 - 1998)
- dílo: „Chyba a učení“
„Systém řízeného vyučování“
Jan ČÁP
- dílo: „Psychologie pro učitele“ - zabýval se problematickou vývoje osobnosti člověka
Jiří PELIKÁN
- zabýval se psychologií výchovy
- dílo: „Výchova jako teoretický problém“
„Pomáhat být“
Zdeněk HELUS
- výzkum preferenčních postojů učitelů vůči žákům
Definice Pepsy:
Čáp: „Odvětví psychologie, které zkoumá otázky výchovně vzdělávací praxe z psychologického hlediska. Psychologicky analyzuje průběh, podmínky a výsledky výchovy a vyučování. Zkoumá člověka (zvláště děti a mládež), jeho činnosti, učení a formování osobnosti s hlavním zřetelem na působení výchovy. Sleduje žáky a výchovné pracovníky (učitele, rodiče) v jejich vzájemných vyrazí a vzájemném působení.“
Kohoutek: „Pepsa se zabývá aplikací poznatků v pedagogické praxi, tj. ve vyučování a výchově dětí, mládeže i dospělých. Zkoumá mněny v osobnosti jedince podmíněné a navozené výchovně vzdělávacím procesem.“
2. Specifika vědeckého výzkumu pedagogicko-psychologických jevů v pedagogické psychologii
Ke svému výzkumu používá Pepsa mnohé metody a metodiky, které jsou používané i v jiných psychologických disciplínách, ale nemůže s nimi vystačit. Pepsa by proto měla používat i vlastní speciální metody →'9b ty nejsou bohužel ještě dostatečně propracované, na tom mají podíl i nejednotné názory na povahu Pepsy a předmět jejího zkoumání
Problematika výzkumu pepsy:
1) téma výzkumu - formulace by neměla být široká, téma získáváme z praxe, z odborných publikací, časopisů, sborníků, internetu atd.
2) formulace výzkumného problému - VP vystihuje souvislost mezi jevy, které jsou předmětem výzkumu (např. osobnost, metody učitele a vliv těchto prvků na výsledek učení)
Nejčastější chyby při definování VP: a) člověk si splete téma s VP
b) problém není hodnotný a smysluplný
c) příliš jednoduchý, triviální VP (odpověď
ANO X NE)
Výzkumné problémy dělíme na:
a) deskriptivní - popisují frekvenci výskytu nějakého jevu, např. výskyt šikany na ZŠ nebo SŠ, využívání vyučovacích metod ve výuce psychologie
b) relační - vztahové, dávají do vztahu jevy nebo činitele, které jsou obsahem výzkumu, často začínají slovy: „Jaký je vztah mezi sebepojetím žáka a jeho prospěchem?“, tyto VP jsou předmětem korelačních koeficientů
c) kauzální - zjišťuje příčinné vztahy mezi prvky výzkumu, které vedly k nějakému výsledku, např. „Vliv autority učitele na výsledek učení“, Vliv vyučovací metody na pochopení látky“, někdy je možné u těchto druhů VP použít jako metodu experiment
VP formulujeme nejčastěji otázkou a na tu musí PŘESNĚ ODPOVÍDAT ZÁVĚR
Vztahové proměnné = prvky, které se pozorují, měří, manipuluji s nimi, sledují se a vysvětlují se vztahy mezi nimi, proměnné dělíme na:
a) měřitelné
b) kategoriální
a) závislé - mění se, např. efektivita učení
b) nezávislé - ovlivňuje hodnoty závisle proměnné, např. vyučovací metody
3) mapování výzkumného pole
4) soubor prvků a jevů, které spadají do základního souboru
5) vzorek vybraný ze základního souboru - základní soubor = všechny prvky, na které je výzkum vztahován →'9b z něj si musíme udělat soubor výběrový = ten reprezentuje, je přesnou kopií základního souboru, soubor výběrový můžeme utvořit několika různými způsoby:
Náhodný výběr - statisticky tam budou lidé, kteří kopírují základní soubor, náhoda ale může ovlivnit výsledek, můžeme ho dělat losem, podle počítačového programu, tabulkou náhodného výběru
Stratifikovaný - př. jsou analýzy předvolebních preferencí politických stran, vybíráme respondenty podle kritéria
Záměrný výběr
6) stanovíme si hypotézy - rozměňují výzkumný problém na drobné, např. „Jaký je vliv učitelova stylu vyučování na výkon žáků?“ →'9b výzkumný problém kauzální, budeme srovnávat 2 styly - a) nedirektivní
b) direktivní
1. hypotéza: „Nedirektivní styl má na výkon žáka …….. vliv“
2. hypotéza: „Direktivní styl má na výkon žáka …….. vliv.“
HYPOTÉZA = vědecký předpoklad, každý předpoklad by měl vycházet z podrobné znalosti tématu, největší chybou je to, že v hypotéze se objevuje něco, co neznáme. Měla by být formulována v nějakém předpokladu.
Druhy hypotéz: hypotéza může vyjadřovat:
a) rozdíly - př. žáci 2. ročníku mají školu raději než páťáci
b) vztahy - mezi vzděláním rodičů a IQ dítěte je pozitivní vztah
c) následky - jak učitel zvýší počet pochval žáků, tak se žáci víc naučí
3 zlatá pravidla hypotézy:
Hypotéza je tvrzení jednoznačné
Hypotéza vyjadřuje vztah mezi 2 proměnnými
Hypotézy se musí dát otestovat
Dále hypotézy dělíme na : 1. hlavní - např. Sociální klima školní třídy má vliv na postoj žáků ke škole
2. vedlejší - např. Mezilidské vztahy mají vliv na kooperaci
7) metody psychologického výzkumu -
2 druhy výzkumů:
a) longitudinální - dlouhodobý, variabilní doba trvání, měl by se ale dotýkat alespoň 3 vývojových období
- náš vývoj má charakter retardace, v 1. fázi je vývoj dynamický
- ti, kdo tvoří celý život si uchovávají dobrou mentální úroveň, jejich mentální úroveň pak ale upadá rychleji
b) průřezový - krátkodobý, zjišťuje údaj v určité době, diagnostikuje stav a snaží se ho interpretovat
- nesleduje dynamiku změn
Prof. Švancara porovnává výhody a nevýhody longitudinálního výzkumu:
- pokud něco testujeme, tak musíme mít pod kontrolou všechny faktory, které jsou stabilní, mění se jen 1 faktor, který se stává příčinou změny
- musíme nechat změnu působit časově
- nevýhodou je požadavek dlouhé doby na metodu
Dále dělíme výzkumy na:
a) kvantitativní - zahrnuje velké soubory, dělají se určité statistické interpretace
b) kvalitativní - „case study“, cesta případových studií, pracujeme s malým souborem, který je detailně analyzován
- na malém počtu lidí provádíme komplexní analýzu
- nejdůležitější a nejtěžší je interpretace, potřebujeme mít zkušenosti
Metody:
a) obecné - 1. pozorování
2. experiment
b) specifické - 1. subjektivní - rozhovor, dotazník, posuzovací škály, introspekce (sebepozorování)
2. objektivní - výkonové zkoušky (IQ…), metody psychofyziologické (detektor lži), rozbory výsledků činnosti
3. projektivní - obrázkové, kreslení, písemné, slovní, blíže nejspecifikovatelné
Ad b1. SUBJEKTIVNÍ
- velké nebezpečí zkreslení informací, objevuje se tendence k sociální desiderabilitě = tendence vidět se v sociálně žádaném světle, a proto se člověk záměrně zkresluje
- míra zkreslení informací se dá zjistit z textů
- často se potýkáme také s neobjektivním pohledem sami na sebe
- pokud chceme něco sledovat a chtít pravdu, tak je dobré dodržet 2 podmínky: osoba neví, že je pozorovaná
osoba neví, co se pozoruje
- nesmíme také klást přímé dotazy
Metody:
POZOROVÁNÍ
= metoda i nástroj, který může být ovlivněn atmosférou vyšetřování
- nesmíme se nechat zavést k chybné diagnóze tím, čím na nás působí klient
- nestačí jen dělat rozhovory, pozorovat a pak dělat závěry
- ČLOVĚK JE V ZÁKLADECH POZOROVÁNÍM NEPOZNATELNÝ
- můžeme ale zachytit okamžiky, kdy se člověk otevírá:
1. člověk neví, že je pozorován
2. NŽS - extrémní stavy, důležité je nevěřit omlouvání poté
3. pod vlivem alkoholu - hlavně agresivita a tendence k pohlavní promiskuitě
- kdo agresivní není, tak nezačne být ani pod vlivem alkoholu
4. v afektu, rozčilení - bývá to pravdivější než v klidu, ale to NEPLATÍ v manželství
5. přeřeknutí
6. při řízení dopravního prostředku - agrese, dominance, kultivovanost, mindráky
7. při hře
- musíme vysílat signály k člověku, aby se nám otevřel
- důležité je správné oblečení, účes, výraz, doplňky (nic nepřehánět)
- nedělat závěry o pacientovi podle oblečení - je to pouze image
- musíme si dát pozor na svůj neverbal, působit důvěryhodně
- do intimní zóny vstupujeme jen ve dvou případech:
1. pacient vstoupí do naší intimní zóny, terapeut nemůže ustoupit,
protože musí hájit svou pozici
2. když se podává ruka
- neverval v diagnostice je jen doplňující, často je velmi zavádějící
- mezi námi a klientem musí být sklo - nepropouští emoce a teplo
2 důležité pojmy:
Konsonance = děláme to, co dělá pacient, naladíme pacienta na
stejnou vlnu
Disonance = přebíráme vedení
ROZHOVOR
= metoda královská, můžeme bezprostředně reagovat na to, co říká klient
Dělíme je na:
a) standardizovaný - přesně stanovené otázky, čteme otázky a zaznamenáváme odpov
Vloženo: 16.06.2009
Velikost: 228,83 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu KPS/PEPSB - Pedagogická psychologie B
Reference vyučujících předmětu KPS/PEPSB - Pedagogická psychologie B
Podobné materiály
- KPS/PSTEB - Psychoterapie B - Otazky
- KPG/PEDG2 - Pedagogika 2 - Otazky
- KPS/PSDI - Psychologická diagnostika - Otazky
- KPG/SPPG - Speciální pedagogika 2 - Otazky
- KPS/PSPAO - Psychopatologie - Otazky
- KPS/PSZD - Psychologie zdraví - Otazky
- KVD/ITV - Informační technologie ve výuce - Otazky
- KPS/VYPSO - Vývojová psychologie - Otazky
- KPS/DEPS - Dějiny psychologie - Zpracované otázky
- KPS/DEPS - Dějiny psychologie - Zpracované otázky
- KČJ/USL - Úvod do studia literatury - otázky ke zk - 30-38
- KČJ/USL - Úvod do studia literatury - otázky ke zk - 39-50
- KČJ/LLTS - Lexikologie, lexikografie a tvoření slov - otázky ke zkoušce
- KČJ/LLTS - Lexikologie, lexikografie a tvoření slov - otázky ke zkoušce
- KČJ/LLTS - Lexikologie, lexikografie a tvoření slov - otázky ke zkoušce
- KČJ/LLTS - Lexikologie, lexikografie a tvoření slov - otázky ke zkoušce
- KČJ/LLTS - Lexikologie, lexikografie a tvoření slov - otázky ke zkoušce
- KČJ/LLTS - Lexikologie, lexikografie a tvoření slov - otázky ke zkoušce
- KČJ/LLTS - Lexikologie, lexikografie a tvoření slov - otázky ke zkoušce
- KČJ/LLTS - Lexikologie, lexikografie a tvoření slov - otázky ke zkoušce
- KČJ/LLTS - Lexikologie, lexikografie a tvoření slov - otázky ke zkoušce
- KČJ/LLTS - Lexikologie, lexikografie a tvoření slov - otázky ke zkoušce
- KČJ/LLTS - Lexikologie, lexikografie a tvoření slov - otázky ke zkoušce
- KČJ/LLTS - Lexikologie, lexikografie a tvoření slov - otázky ke zkoušce
- KČJ/LLTS - Lexikologie, lexikografie a tvoření slov - otázky ke zkoušce
- KČJ/LLTS - Lexikologie, lexikografie a tvoření slov - otázky ke zkoušce
- KČJ/LLTS - Lexikologie, lexikografie a tvoření slov - otázky ke zkoušce
- KČJ/LLTS - Lexikologie, lexikografie a tvoření slov - otázky ke zkoušce
- KČJ/LLTS - Lexikologie, lexikografie a tvoření slov - otázky ke zkoušce
- KČJ/LLTS - Lexikologie, lexikografie a tvoření slov - otázky ke zkoušce
- KČJ/LLTS - Lexikologie, lexikografie a tvoření slov - otázky ke zkoušce
- KČJ/LLTS - Lexikologie, lexikografie a tvoření slov - otázky ke zkoušce
- KČJ/LLTS - Lexikologie, lexikografie a tvoření slov - otázky ke zkoušce
- KČJ/LLTS - Lexikologie, lexikografie a tvoření slov - otázky ke zkoušce
- KČJ/LLTS - Lexikologie, lexikografie a tvoření slov - otázky ke zkoušce
- KČJ/LLTS - Lexikologie, lexikografie a tvoření slov - otázky ke zkoušce
- KČJ/LLTS - Lexikologie, lexikografie a tvoření slov - otázky ke zkoušce
- KČJ/LLTS - Lexikologie, lexikografie a tvoření slov - otázky ke zkoušce
- KČJ/LLTS - Lexikologie, lexikografie a tvoření slov - otázky ke zkoušce
- KČJ/LLTS - Lexikologie, lexikografie a tvoření slov - otázky ke zkoušce
- KČJ/LLTS - Lexikologie, lexikografie a tvoření slov - otázky ke zkoušce
- KPG/SOC - Sociologie - otázky ke zkoušce
- KPG/SOC - Sociologie - otázky ke zkoušce
- KPG/SOC - Sociologie - otázky ke zkoušce
- KPG/SOC - Sociologie - otázky ke zkoušce
- KPG/SOC - Sociologie - otázky ke zkoušce
- KPG/SOC - Sociologie - otázky ke zkoušce
- KPG/SOC - Sociologie - otázky ke zkoušce
- KPG/SOC - Sociologie - otázky ke zkoušce
- KPG/SOC - Sociologie - otázky ke zkoušce
- KPG/SOC - Sociologie - otázky ke zkoušce
- KPG/PEDGB - Pedagogika pro učitele B - Hlavní otázky školství v mezinárodním kontextu.
- KPG/SKL - Legislativa ve školství - Otázky k testu
- KPG/SCPT - Sociální patologie - SCPT-testové otázky
Copyright 2024 unium.cz