- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
dějiny_1
UUD/DUM1 - Dějiny umění 1
Hodnocení materiálu:
Vyučující: Mgr. Lenka Pánková
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiále-Gaume a Las Monedas.
Zatí mco Lascaux lze datovat do doby 16 000 - 14 000 př . n.l. a Altamiru do doby kolem 14 000 př . n.l., pak malby v jeskyni Chauvet objevené v r. 1994 v jihový chodní Francii ( Pont d´ Arc, dep. Ardč che ) jsou o 10 000 let starší než malby v Lascaux, takž e po sunují vznik jeskynní malby zhruba do doby kolem r. 25 000 př . n.l. a naznač ují synchronní genezi svě tové ho malíř ství a sochař ství . Naví c mimořá dná ú roveň jeskynní malby od samý ch její ch počá tků dolož ená malbami v jeskyni Chauvet ( tato dí la z období grav e ttienu nejsou ani zdaleka na „ nižší“ ú rovní než mnohem pozdě jší obdobná a zcela srovnatelná dí la z období magdalé nienu ) do jisté mí ry opravň ují pochybnosti výš e zmí ně ný ch antievolucionistů a potvrzují dosavadní faktickou neř eš itelnost tohoto poně kud umě l é ho problé mu.
Paleolitický umě lec pokrý val za pomoci jednoduchý ch ná strojů vyrobený ch z chomáčů zvíř ecí ch chlupů a svá zaný ch trav a stonků rostlin, rů zný ch rydel a š krabá ků ( i vzá cně jší ch sprejovací ch trubek z kostí č i sté bel ) a s použ ití m pří rodní ch pigm entů stě ny i stropy jeskyní př edevší m obrazy zvíř at : mamut, kůň , bizon, pratur, nosoroř ec, sob, jelen, kozorož ec, lev, medvě d, vlk, hyena aj. Prá vě v nedá vno objevené jeskyni Chauvet se vedle pů sobivý ch zobrazení koní a nosorož ců objevují skupiny lvů a vzá cná dvojice hyeny a pantera.
Č lově k , zpravidla š aman ( rytina Kouzelní ka ukryté ho v jelení kůž i i s parohy z jeskyně Les Trois Fr č res, rytina O č arovaný bizon napadá muž e s ptačí hlavou a náč elnickou holí z Lascaux ), byl zobrazová n jen zří dka.
Jeskynní mal by a rytiny ilustrují sepě tí paleolitické ho umě ní s magií a rituá ly. Vedle maleb a rytin využí vají cí ch ně kdy i relié fní ho vystupová ní stě ny k zdů razně ní ně který ch čá stí tě la se v jeskyní ch ojedině le vyskytují i zvíř ata vymodelovaná z hlí ny ( dva pá ry bizo n ů z Tuc d´ Audoubert , Francie, kolem
15 000 př . n.l. ).
V magdalé nienu vznikaly rovněž zvíř ecí figurky vyř ezá vané ze sobí ho paroží jakož to ozdobná součá st lovecký ch zbraní , zejmé na vrhačů oš tě pů : pů sobivý Olizují cí se bizon ( d. 10,5 cm, kolem 13 000 př . n. l., jesk. La Madeleine, Tursac, Dordogne, Francie ) a Kůň ve skoku ( d. 33 cm, Bruniquel, Tarn-et-Garonne ).
Vý tvarné projevy mezolitu
Zatí mco é ra jeskynní ho umě ní s paleolitem - a tedy nejpozdě ji kolem 8 000 př . n.l. - skonč ila, na její mí sto nastoupilo „ pokleslé“ skalní umě ní pří znač né pro mezolit a př etrvá vají cí př es neolit na ně který ch mí stech až do doby bronzové a ž elezné , v severní Evropě zhruba do 6. stol. př . n.l. Na rozdí l od paleolitu se v ně m objevují „ dě tsky“ schematizované lidské figurky v kom pozicí ch s mnoha postavami, vytrá cí se magič nost ve prospě ch narativnosti ( "vyprá vě ní " ) a rytiny i ojedině lé malby na horský ch stě ná ch a vrcholcí ch skalnatý ch hor ná m prozrazují leccos ze způ sobu ž ivota mezolitické ho č lově ka.
K nejstarší m pří kladů m skaln í ho umě ní patří skupina figur z Addaury na Monte Pellegrino poblíž sicilské ho Palerma ( kolem 8 000 př . n.l.) ná sledovaná č etný mi skalní mi rytinami v alpský ch oblastech ( Mont Bego z 2 100 - 1 900 př . n.l. a Val Camonica z 2 000 - 500 př . n.l. ) a skalní u mě ní Skandiná vie s ohniskem v již ní m a stř ední m Š vé dsku, v ně mž se mimo rytin ojedině le dochovaly i malby ( např . č errveně kolorované skalní rytiny v norské m fjordu Alta, zobrazují cí mj. ryby a lodě ).
Vý znamná sochař ská dí la mezolitu byla v poslední č tvrt ině minulé ho století objevena v archeologické lokalitě Lepenski Vir u Ž elezný ch Vrat na bř ehu Dunaje v Srbsku: spolu s kamenný mi oltář i zde byly nalezeny monumentá lní vá pencové antropomorfní skulptury v ž ivotní i nadž ivotní velikosti, jejichž oblič eje př ip omí nají kulatý ma oč ima a vyš pulený mi rty rybí hlavy ( jde o pů vodně mezolitickou osadu lovců a rybářů ze 7. tisí ciletí př . n.l. a poslé ze neolitické sí dliš tě země dě lců ).
Umě ní evropské ho neolitu a eneolitu
Neolit ( mladší doba kamenná ), který se v klima tický ch a sociá lní ch podmí nká ch zá padní i stř ední Evropy rozví jel s patrný m zpož dě ní m ( s ješ tě vě tší m pak v severní Evropě ) v období zhruba 6 000 - 3500 př . n.l., byl př edznamená n tzv. neolitickou revolucí s hlavní m ohniskem na Př ední m vý chodě , jež zde p robí hala ve srovná ní se stř ední a zá padní Evropou s př edstihem tří až č tyř tisí ciletí a byla charakterizová na vznikem země dě lství , pě stová ní m plodin a chovem zvíř at . Import nový ch odvě tví a technologie do stř ední Evropy zprostř edkovala druhotná ohniska na Balká ně .
Zá vě reč né období neolitu, resp. jeho př echod do doby bronzové , se označ uje jako eneolit ( pozdní doba kamenná , ně kdy nazý vaná chalkolit , doba mě dě ná ) , a je charakterizová no orbou se zá př ahem, vozy, mě dě ný mi ná stroji, těž bou soli, jantaru a mě di. Ve vý chodní m Stř edomoří vznikají
v 5. - 4. tisí ciletí př . n.l. první mě stské stá ty.
Megalitické stavby
Nejvý znamně jší m monumentá lní m vý tvarný m projevem evropské ho neolitu jsou obrovské vztyč ené kameny a kamenné stavby ( megality ) spojují cí vjedno architek turu se sochař ství m .
Od 4. tisí ciletí př . n.l. se megalitické stavby šíř ily po celé m zá padoevropské m pobř eží Atlantiku ( zá padní Francie, již ní Anglie, Wales, Irsko, Portugalsko, již ní Š paně lsko ), na ostrovech Stř edozemní ho moř e ( Malta, Sardinie, Korzika ) a v severní Evropě ( Dá nsko, již ní Š vé dsko, severní Ně mecko ). Př isuzují se jim rů zné funkce: od hrobů , kultovní ch, rituá lní ch a poutní ch mí st až po astronomické observatoř e sledují cí stří dá ní i prů bě h kalendář ní ch období a př edpoví dají cí zdar příš tí ú r ody.
Megalitický m stavbá m na Maltě , z nichž nejstarší z 5. tisí ciletí př . n.l. jsou považ ová ny za počá tek kamenné architektury vů bec, je př isuzová na dvojjediná funkce společ ný ch hrobek pro mrtvé a zá roveň chrá mů pro ž ivé z mladší doby kamenné .
Tř i zá kladn í konstrukč ní typy megalitický ch staveb označ ované keltský m ná zvem ( jejich tvů rci vš ak nemají s historický mi Kelty nic společ né ho ) jsou:
1. menhir ( hrubě opracovaný , svisle vztyč ený a zapuš tě ný balvan ),
2. dolmen ( svisle, resp. s mí rný m nakloně ní m vztyč ené kamenné bloky s krycí kamennou deskou ( př ekladem ),
3. kromlech ( kruhová stavba ze vztyč ený ch kamenný ch bloků a balvanů ).
Ně které megality jsou zdobeny vyrytý mi vlnovkami, kruhy a spirá lami, ojedině le zpodob ení mi bý ků i antropomorfní ch oblič ejů .
K nejvý znamně jší m megalitický m stavbá m patří aleje ( ř ady menhirů ) v bretaň ské m Carnaku ( Morbihan, Francie ), chodbová hrobka Menga u Antequery ( Malaga, Š paně lsko ), Stonehenge ( Salisbury, Velká Britá nie ), Newgra nge ( Dublin, Irská republika ), chrá my a hypogea ( podzemní stavby ) na Maltě ( Hal Saflieni, Tarxien, Hagar Qim, Mnajdra ) a př ilehlé m Gozu ( Ggantija ).
Tradice megalitický ch staveb trvala na Sardinii až do doby bronzové , kdy vznikly mj. zná mé kamenné v ěž e nazý vané „ nuraghi“ .
V ř adě oblastí s megalitický mi stavbami z hrubě opracovaný ch balvanů až 20 m vysoký ch a 350 t hmotný ch se rovněž vyskytují menhiry - „ skulptury“ ví cemé ně ž ivotní velikosti, jejichž tvů rci se vě tš inou omezili na naznač ení oblič eje, p ří padně doplně ní opasku, ná krč ní ku, zahnuté hole, dý ky, sekery, luku a ší pu.
Kromě kamenný ch soch - menhirů vznikly v evropské m neolitu monumentá lní hlině né plastiky kultury Vinč a na ú zemí pozdě jší ho Srbska a rumunské ho Banatu.
Z malý ch hlině ný ch soš ek je zná mý zejmé na 11,5 cm vysoký sedí cí neolitický Myslitel, resp. Muž z Cernavody ( 4 000 - 3 5OO př . n.l., Rumunsko ).
Na konci pozdní doby kamenné na počá tku 2. tisí ciletí př . n.l. se o př eváž nou čá st evropské ho ú zemí dě lily dva rozsá hlé kulturní okruhy: se ver a vý chod kontinentu osí dlil lid se šňů rovou keramikou, zá pad a jih lidu se zvoncovitý mi pohá ry ( vý jimku tvoř ily vyspě lejší jihový chodní Evropa a Č ernomoří , odkud již nastupovala do Evropy doba bronzová ). Ve stř ední Evropě se oba tyto okruhy stř etly a promí sily s pů vodní m obyvatelstvem a z té to symbió zy se vyvinula vyspě lá ú ně tická kultura starší doby bronzové .
Umě ní doby bronzové
Zatí mco př edchozí m epochá m dominovala kamenná industrie, nyní nastoupila v ú loze katalyzá tora hospodář ské ho a zprostř edkov aně i kulturní ho vý voje nejprve bronzová a ná sledně ž elezná metalurgie . I nyní stá ly v č ele vý voje a dosahovaly nejvyšší ú rovně Př ední vý chod a Egejská oblast s tamě jší mi stá tní mi ú tvary. Nicmé ně vš ude, kde byl dostatek mě dě ný ch a cí nový ch rud nebo zdroje pro jejich zí ská vá ní smě nou např . za zlato, jantar, sů l, země dě lské vý robky apod. se rychle šíř ily znalosti metalurgický ch technologií , a to prakticky po celé Evropě s její až dosud relativně ří dkou sí tí dá lkový ch cest a vzdá lený ch, nicmé ně pomě rně bohatý c h rudný ch lož isek ( např . cí nu v Kruš nohoří a mě di v Alpá ch ).
Ná zev době bronzové dala slitina mě di s ně kolika procenty cí nu , př ič emž prá vě bronz byl mimořá dně efektivní m vý sledkem zpracová ní kovů odlé vací technikou.
Doba bronzová se dě lí na starší ( 1 90 0 - 1 500 př . n.l. ), stř ední ( 1 500 - 1 200 př . n.l. ) a mladší ( do zhruba 700 př . n.l. ).
Ohniskem kulturní ho vý voje starší doby bronzové byla zá padoanatolská ( Tró ja IV - V ) a egejská ( raně myké nské š achtové hroby vlá dců ) oblast.
V č eský ch zemí ch a ve stř ední m Ně mecku se v té době rozví jela ú ně tická kultura, na zá padě a severu evropské ho kontinentu hrá ly vý znamnou ú lohu Bretaň , Irsko, vý chodní Jutsko a jihozá padní Š vé dsko.
Stř ední dobu bronzovou charakterizoval lid s mohylovou kulturou. Na Sardinii se v té době rodí nuraghická kultura nazvaná podle „ nuraghů“ ( opevně ný ch obytný ch věží ) budovaný ch od 9. a 8. stol. př . n.l., tedy již v mladší době bronzové . Tehdy byly př edchozí mohylové kultury vystří dá ny kulturami popelnicový ch polí s rozsá hlý mi žá r o vý mi pohř ebiš ti ( např . luž ická kultura ). Do té to doby patří i již zmí ně né severské skalní rytiny.
Př edpoklá dá se, ž e na sklonku doby bronzové sí dlili v již ní m Ně mecku a na čá sti dneš ní ho č eské ho ú zemí př edchů dci Keltů a ž e v severní m a severozá padní m sou sedství Skythů , kteří se v té době vyskytují v severní m Č ernomoří , již zač aly krystalizovat praslovanské kmeny.
Civilizace a kultura doby bronzové se rozšíř ila ze svý ch prvotní ch ohnisek v Mezopotá mii a Egyptě do Sý rie, Palestiny, Malé Asie a Egejské oblas ti a ná sledně i zprostř edkovaně pak po celé osí dlené Evropě . Fenomé nem doby se staly tzv. moř ské ná rody, které napadly ř adu zemí a stá tů , vč etně Egypta, a vyvolaly ř etě zový pohyb kmenů .
Umě ní doby ž elezné
Doba ž elezná ( 8. - 1. stol. př . n.l. ) s pří znač n ý mi zbraně mi, ná stroji i ozdobami ze ž eleza ( vedle př etrvá vají cí ch bronzový ch artefaktů a kamenný ch objektů ) se dě lí na starší ( halš tat : podle naleziš tě Hallstatt v Rakousku ) a mladší ( laté n : podle naleziš tě La T č ne ve Š vý carsku ) dobu ž eleznou .
K typický m dí lů m halš tatské ho období patří bronzové situly ( vě dra ) a kultovní vozí ky.
Z ná lezů na naš em dneš ní m ú zemí je nejzná mě jší 7,5 cm vysoká figurka bronzové ho býč ka ze stejnojmenné kultovní jeskyně Býčí ská la u Adamova.
Bylanská kultura stř ední ch a severozá padní ch Č ech je zná má svý mi bohatě vybavený mi „ kníž ecí mi“ kostrový mi hroby s vozy a součá stmi koň ský ch postroj
Vloženo: 24.06.2009
Velikost: 1,02 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz