- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
dějiny_1
UUD/DUM1 - Dějiny umění 1
Hodnocení materiálu:
Vyučující: Mgr. Lenka Pánková
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálUMĚNÍ PRAVĚKU
Vznik umění v pravěku
Jako pravěk ( prehistorii ) označujeme nejstarší období lidstva před vznikem států a objevem písma .
Nálezy prvních stop lidské existence, které ukazují na pravděpodobný africký počátek evoluce člověka , se datují od konce třetihor, resp. spodního středního pleistocénu ( starší část čtvrtohor ).
Náš bezprostřední předchůdce Homo sapiens sapiens - schopný abstraktně myslet i artikulovaně mluvit - se vyvíjel na evropském, asijském i africkém kontinentě. Patrně mezi 50 000 a 40 000 lety př. n.l. postupoval z Afriky do vzdálených oblastí tehdejšího světa.
Jeho výskyt a pohyb v Evropě je od doby kolem 40 000 let př. n.l. dokládán četnými kosterními nálezy v řadě lokalit ( např. Cromagnon, Aurignac a Chancelade ve Francii, Grimaldi v Itálii, Oberkassel v Německu ), včetně našeho území ( Předmostí u Přerova, Dolní Věstonice a Pavlov, Mladeč u Litovle ). Díky nesporným hmotným dokladům svědčícím nejen o jeho schopnosti uplatňovat estetické cítění při výrobě kamenných nástrojů, která ho spojovala s předchůdci, ale zároveň již na vysoké úrovni a se zřetelně rostoucí mírou specializace umělecky tvořit, bychom mohli člověku druhu H. sapiens sapiens obrazně přisoudit jako jednu z charakteristik označení člověk „estetický“, resp. umělecky tvořící .
Odborníci nejsou zcela jednotní v názoru, jak zodpovědět nelehkou otázku, od kdy vlastně můžeme hovořit o vzniku umění jako takového. Vedle stoupenců „big bang“ teorie - jejichž označení je vypůjčeno z teorie o vzniku vesmíru „velkým třeskem“ - se k věci vyslovují tzv. gradualisté , kteří soudí, že člověk začal stoupat na první schůdky pomyslného schodiště již ve své vzdálené africké minulosti. Zejména některé nálezy z nedávné doby je vedou k názoru, že již předchůdci moderního člověka byli ve vlastním smyslu umělecky aktivní. K nejznámějším objektům tohoto typu patří „figurka“ Berekhat Ram z Golanských výšin a „venuše“ Tan-Tan z Maroka, obě staré přibližně 400 000 let. Trvají ovšem diskuse, zda se jedná o hříčku přírody nebo pokus o kamennou skulpturu.
Umění dodávat kameni a dalším nalézaným i „vynalézaným“ materiálům a hmotám účelné, esteticky působivé tvary jistě nespadlo z nebe a tříbilo se v průběhu dlouhých věků, aby nakonec umožnilo člověku zanechávat zřetelné otisky své imaginace ( obrazotvornosti a představivosti ) v rozšiřujícím se horizontu předmětného světa.
Již zručný H. habilis položil před více než dvěma miliony let ve východní části střední Afriky sběrem a hrubým opracováváním oblázků a valounů základy dalšího rozvoje kamenné industrie .
Vzpřímený H. erectus vyráběl před milionem let v Africe a bezmála půlmilionem let v Asii i Evropě nepochybně účinný pěstní klín s dvojím ostřím .
Konečně H. sapiens neanderthalensis , který žil v Evropě a západní Asii zhruba již 125 000 let před n.l., dovedl sílící pravidelnost forem rozmanitých nástrojů k estetické dokonalosti . Navíc překročil pomyslnou hranici hmotné a duchovní kultury ( rituální pohřby, vybavené hroby: La Ferrassie u Eyzies v Dordogne, Francie ) a inicioval sepětí estetických projevů s magickými obřady ( doloženo pomalovávání těla okrem).
Jakkoli již u neandrtálců můžeme předpokládat zárodečné podoby zvukové a pohybové umělecké komunikace, teprve s H. sapiens sapiens , „moderním“ a v nejednom směru nám podobným předchůdcem civilizovaného člověka , můžeme spojit vlastní vznik výtvarného umění v období mladého paleolitu .
Výtvarným projevům patrně předcházely a jistě s nimi souběžně existovaly verbální a další neverbální umělecké projevy založené na zvuku a pohybu, počátky tance, zpěvu a hudby i zárodky narativního sdělování ( mýty a vyprávění příběhů ).
Periodizace umění pravěku
Z hlediska nejvýznamnějších nálezů dokládajících vývoj umění lze použít zjednodušené členění pravěku na:
paleolit ( a mezolit )
neolit ( a eneolit )
dobu bronzovou
dobu železnou
Umě ní evropské ho paleolitu a mezolitu
Paleolit ( starší doba kamenná ) byla nejdelší m období m ve vý voji č lově ka, kterou od neolitu oddě lovalo relativně krá tké , v Evropě asi dvě tisí ciletí trvají cí období tzv. mezolitu ( stř ední doby kamenné ) .
Paleolit zahrnuje č asový ú sek počí nají cí zhruba př ed dvě ma miliony let a končí cí ( vč etně mezolitu ) v zá vislosti na klimatický ch podmí nká ch jednotlivý ch regionů v období mezi 8 000 až 3 000 let př .n.l . Na naš em kontinentu př etrvá valo toto období nejdé le ve stř ední a zejmé na severní Evropě .
V paleolitu vstoupili kolem roku 12 000 př . n.l. lidé poprvé , v tomto pří padě nejspíš suchou cestou př es pevninský most spojují cí Asii a Severní Ameriku na pů du americké ho kontinentu.
V zá vě reč né etapě starší doby kamenné , tzv. mladé m paleolitu , se hlavní m nositelem kultury stal moderní č lo vě k H. sapiens sapiens , který př ež il ostatní lidské species. Ten vytvoř il nejstarší zná má umě lecká dí la a jejich soubory.
Periodizace mladé ho paleolitu
Jmé na francouzský ch archeologický ch nalezišť (Aurignac, La Gravette, La Madeleine) dala ná zvy periodá m a kulturá m mladé ho paleolitu:
· aurignacien , aurignacká kultura ( př ibliž ně 32 000 - 25 000 př . n.l. ): dokonalé ná stroje s pazourkový mi č epelemi a nejstarší vý tvarné projevy v Evropě
· gravettien , gravettská kultura ( př ibliž ně 26 000 - 21 000 př . n.l. ): Willendorfská venuš e , Vě stonická venuš e, Chauvet
· magdalé nien , magdalé nienská kultura ( př ibliž ně 22 000 - 8 000 př .n.l.): Lascaux, Altamira
V prů bě hu mezolitu ( ve stř ední Evropě 8 000 - 6 000 př . n.l. ) se tehdejší evropské klima zač alo po dobat naš emu dneš ní mu a z již ní ch oblastí se do ostatní Evropy postupně rozš iř ovalo země dě lství , zatí mco lovci a rybář i ustupovali na sever.
Paleolitické začá tky sochař ství a malíř ství
K nejvý znamně jší m umě lecký m aktivitá m vrcholné ho a pozdní ho období kul tury tzv. mladé ho paleolitu patř ilo vytvář ení drobný ch č i nevelký ch plastik a rytin zobrazují cí ch lidské ( př eváž ně ž enské ) a zvíř ecí figury a tzv. jeskynní umě ní . V té to době byly tedy polož eny zá klady další ho vý voje obou hlavní ch oblastí vý tvarné ho umě n í - sochař ství a malíř ství . V ná sledují cí neolitické době k nim př ibudou ješ tě zá klady architektury ( megalitické stavby ).
Nezří dka skromné a nená padné , nicmé ně jako zdroj další ho vý voje dalekosá hle vý znamné začá tky sochař ské tvorby lze spatř ovat ve zvíř ecí ch a lidský ch figurká ch aurignacké a gravettské kultury.
Zvíř ecí i antropomorfní figurky
Charakteristický m raný m projevem umě ní paleolitický ch lovců byly prá vě drobné soš ky a plastiky zvíř at vytvář ené z nejrů zně jší ch dostupný ch materiá lů .
Pozoruhodný m p ří kladem jsou soš ky vyř ezané z mamutoviny a vypá lené hlině né plastiky nalezené v jeskyni Vogelherd ve vrchovině Swä bische Alb ( Š vá bský Jura ) v povodí horní ho Dunaje poblíž Ulmu v Ně mecku (mamuti, nosorož ec, bizon, divoký kůň a koč kovité š elmy spolu s neo hrabanou lidskou figurkou s knoflí kovitou hlavou ). Pochá zejí z doby 25 000 - 20 000 př . n.l. a slouž ily nejspíš jako amulety. Souč asné umí stě ní : Ú stav dě jin pravě ku na univerzitě v Tü bingen.
Již aurignacké sochař ství znalo magické spojení zvíř ecí a lidské bytosti , jak o tom svě dčí neobyč ejně pů sobivá soš ka Lví ž eny, resp. Ž eny-Lvice, vyř ezaná z mamutoviny, výš ka 29 cm, prů mě r postavy kolem 6 cm. Byla nalezena v jeskyni Stadel v Hohlensteinu rovněž v oblasti Š vá bské ho Jury a horní ho Dunaje ( Badensko - Wü rt tembersko v Ně mecku ) a vytvoř ena asi
30 000 let př . n.l. Souč asné umí stě ní : Muzeum mě sta Ulmu. Soš ka kombinuje zoomorfní i antropomorfní tě lesné znaky jeskynní ho lva a č lově ka, př ič emž vzhledem ke srovná ní s obdobný mi ná lezy není zcela jisté , zda lidská s lož ka je skuteč ně ž enská , č i naopak muž ská . Nelze také vylouč it, ž e zejmé na svý m „ taneč ní m“ postojem ( stojí na š pič ká ch nohou) odkazuje k š amanský m rituá lů m zobrazený m mj. v pozdě jší jeskynní malbě . Rovnoběž ně vedené zář ezy např . na levé paž i postavy zas e odkazují na soš ky zvíř at z ne pří liš vzdá lené jeskyně Vogelherd zdobené řá dky bodový ch vrypů , opakovaný mi zář ezy ve tvaru diagoná lně kladený ch kříž ků a paralelní ch rý h nezná mé ho úč elu. Společ ný m jmenovatelem je nesporně magie , př ič emž Lví ž ena jakož to spo jení lva a č lově ka v jednu fiktivní , nadpř irozenou bytost parně hrá la vý znamnou roli v mytologický ch př edstavá ch č lově ka na samé m počá tku mladé ho paleolitu.
Sochař ské vý tvory v oblasti Š vá bské ho Jury a horní ho Dunaje v nejednom smě ru korespondují s nemé ně originá lní mi a z dosud zná mý ch nejstarší mi dí ly jeskynní ho malíř ství : ná stě nný mi malbami a rytinami v jeskyni Chauvet (Pont d´ Arc) v jihofrancouzské m departementu Ardč che , senza č ní ho objevu z roku 1994. Sochař ská a malíř ská dí la obou lokalit se hlá sí do t éž e doby a zá roveň kulturně a umě lecky spojují oblast Rý na s oblastí Rhô ny ( Chauvet: viz dá le).
Pomě rně vzá cný a ojedině lý ná lez př edstavuje Muž z Brna z pravdě podobné ho hrobu š amana vykopané ho ve Francouzské ul., znač ně poš kozená a v torzovitě dochovaná soš ka z mamutoviny, jejíž pů vodní výš ka se odhaduje na 43 cm a kterou lze datovat do doby 30 000 - 25 000 let př . n.l. Její hlava s krá tce zastř iž ený mi vlasy a zapadlý ma oč ima můž e bý t quaziportré tem, nebo symbolický m zobrazení m nadpř irozené bytosti, jist é je vzhledem k okolnostem ná lezu pouze to, ž e byla součá stí ritu pohř bí vá ní .
Paleolitické "venuš e"
Hlavní m ná mě tem paleolitické ho, vesmě s figurá lní ho sochař ství byly soš ky, pří p. plastiky ž en, tradič ně označ ované jako „ venuš e“ a považ ované vzhledem k č asté mu zvý razň ová ní sekundá rní ch pohlavní ch znaků za své ho druhu symboly mateř ství a plodnosti.
K nejzná mě jší m patří Willendorfská venuš e ( 30 000 - 25 000 př . n.l., v. 11,5 cm, vá penec, Rakousko ) a Vě stonická venuš e ( asi 25 000 př . n.l., v. 11,5 cm, vymodel ovaná ze smě si hlí ny, popela i kostní ho prachu a vypá lená , nejstarší keramická soš ka, Dolní Vě stonice na Moravě ).
Typově odliš né jsou např . Venuš e z Brassempouy , nazý vaná též Dá ma s kapucí ( zachov. hlavič ka 3,65 cm, kolem 21 000 př . n.l., mamutovina, La ndes, Francie ), dá le dí včí tzv. Necudná venuš e ( zachov. tě lo bez hlavič ky, v. 7,7 cm, mamutovina, Laugerie-Basse, Francie ) a geometrizovaná Venuš e z Lespugue ( Francie ).
Neobvyklý mi tvary se vyznač uje i „ kubistické“ torzo Ostravské venuš e ( v. 5 cm, ko lem 25 000 př . n.l., hematit - krevel, vrch Landek v Ostravě - Petř kovicí ch ).
Zcela ojedině lý m ná lezem byla hlavič ka ž eny vyř ezaná z mamutoviny ( v. 4,5 cm, asi 25 000 př . n.l., Dolní Vě stonice na Moravě ), vzhledem k asymetrič nosti tváří a okolnostem ná lezu snad první zná mý portré t ž eny s čá steč ný m ochrnutí m oblič eje .
K paleolitický m venuší m můž eme př iř adit Ž enu s rohem bizona ( v. 44 cm,
22 OOO - 19 000 př . n.l. ), ní zký vá pencový relié f ze skalní ho př evisu v Laussel v Dordogni ( mí sta nepří liš vzdá lené ho od legendá rní jeskyně Lascaux ) se symbolikou luná rní ho roku, plodnosti a mateř ství .
Paleolitické jeskynní malby
Vskutku pů sobivý m počá tkem vý voje malíř ské tvorby jsou monumentá lní malby a rytiny v jeskyní ch použí vaný ch paleolitický m č lově kem př edevší m ke kultovní m a rituá lní m úč elů m.
Nejzná mě jší mi pří klady souborů tě chto vrcholný ch umě lecký ch dě l paleolitu v jeskyní ch po obou straná ch Pyrenejí jsou francouzské Lascaux a š paně lská Altamira a mezi další mi zhruba 200 jeskyně mi té to frankokantaberské oblasti obsahují cí mi malíř ská dí la vynikají např . Niaux, Les Trois Fr č res, Rouffignac, Pech-Merle, Combarelle, Font-d
Vloženo: 24.06.2009
Velikost: 1,02 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz