- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Robert Holman - Ekonomie
KEF/SBZEK - Bakalářská státní zkouška z ekonomie
Popisek: Kniha obsahující 35 kapitol.
Velice svěže popisující ekonomické chování.
Téměř 50% tvoří příklady.
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálě košile vyšší maloobchodní přirážku než český obchodník. Proč? Protože italský obchodník má vyšší náklady na nájemné, na vodu, na elektřinu a také na mzdy svých prodavačů než český obchodník. Košile je obchodovatelným statkem (náklady arbitráže jsou nízké). Ale nájemné, voda, elektřina - to vše jsou neobchodovatelné statky, kde "zákon jediné ceny" nepůsobí. Cena košil, které italští a čeští obchodníci platí anglickému výrobci, je stejná, ale obchodní přirážka, kterou si italští a čeští majitelé obchodů účtují, je různá. To způsobuje, že cena stejných anglických košil na italském a na českém trhu není stejná. Mohli bychom to vyjádřit též tak, že košile, kterou kupujete v obchodě, je "složeným statkem", který se skládá nejen z košile jako takové, ale i ze služby obchodu. Když platíte za košili, platíte také za služby obchodníka a v ceně košile mu platíte také jeho náklady.
9. V obchodech na Malé Straně je cena broušeného skla vyšší než v okrajových částech Prahy. Nejedná se přitom o krátkodobou situaci – rozdíl v ceně je stálý. a) Jak byste vysvětlili tento cenový rozdíl? b) Znamená to, že obchodníci na Malé Straně dosahují permanentně vyšších zisků než obchodníci v okrajových čtvrtích?
a) Broušené sklo kupují na Malé Straně hlavně cizinci. Protože jsou tito turisté většinou bohatší než Pražané a protože je pro ně návštěva Prahy příležitostí k takovým nákupům, je jejich poptávka po českém skle vyšší než poptávka lidí kupujících sklo v okrajových částích Prahy. Poptávka zahraničních turistů "vytáhla" cenu broušeného skla v centru města do výšky. Přitom zahraniční turisté jsou velmi málo informováni o tom, že v okrajových částích lez totéž sklo koupit levněji (ani se po takových informacích většinou nepídí).
b) Ne, obchodníci dlouhodobě nemají vyšší zisky. Vyšší cena broušeného skla, suvenýrů apod. může krátkodobě "vytáhnout" zisky obchodníků výše, ale tyto zisky zároveň lákají co centra nové obchodníky, kteří by si zde chtěli otevřít podobné obchody. Ti pak zvyšují poptávku po pronájmu obchodních prostor v centru města. Protože však jsou takové prostory v centru omezené (nové domy zde lze stěží stavět), "táhne" tato poptávka vzhůru nájemné z obchodních prostor. Vysoké nájemné pak pohltí celý ekonomický zisk obchodníků. Jak vidíte, nakonec jsou to jen majitelé domů, kteří na vysoké poptávce zahraničních turistů dlouhodobě profitují.
6. Nedokonalé trhy, informace a podnikatelé
1. Majitel penziónu v jednom horském rekreačním středisku nabízí hostům večeře za 85Kč a obědy za 50Kč. Přitom jsou večerní a polední jídla téměř stejná. Jak byste mohli vysvětlit tuto „záhadu“? Proč požaduje za polední jídla nižší cenu než za večeře?
Odpověď hledejte ve stupni nedokonalosti trhu. Konkurence je větší u večeří a menší u obědů. Proč? Protože hosté ubytovaní v penziónu zde budou chtít večeřet raději než jinde. Když přijdou večer z lyžování nebo z procházek, nechce se jim chodit na večeři jinam. Ale s obědy je to jiné: mohou se najíst "venku", mimo penzión, ve kterém jsou ubytováni, a nečiní jim to žádné potíže. Majitel penziónu je si toho dobře vědom. Jeho intuice mu správně říká, že jsou jeho obědy vystaveny větší konkurenci než jeho večeře. Tuto zkušenost promítá do svých cen.
2. O reklamě říkáme, že přináší lidem informace. Když se ale díváte na televizní reklamy, zjišťujete, že vám často žádné nové informace nepřinášejí. Některé reklamy vás sice informují, že „tato žvýkačka zvyšuje hodnotu PH ve vašich ústech“ nebo že „zatímco spreje vyprchají, tuhý deodorant vydrží dlouho“. Ale co nového vám sděluje třeba reklama na Coca Colu nebo na plzeňský Prazdroj? Nic. Tak proč potom výrobci vůbec takovou reklamu dělají? Vždyť všichni víme, že je Coca Cola kvalitní limonáda a Prazdroj výborné pivo.
V tomto případě jde o reklamu známé značky. Coca Cola nebo Prazdroj jsou světově proslulé značky kvality. Díky tomu, že spotřebitelé spojují tyto značky s vysokou kvalitou, docilují takové firmy vyšší ceny. To ale ne-znamená, že nejsou ohroženy potencionální konkurencí. Na trhu jsou i jiné kvalitní limonády a piva a stále se objevují nové. Jejich výrobci pomocí reklamy soutěží s Coca Colou nebo Prazdrojem o podíl na trhu. Chce-li Coca Cola nebo Prazdroj udržet svůj podíl na trhu, musí spotřebitelům neustále připomínat svou značku, aby si ji udrželi v povědomí.
3. Reklama je velmi drahá záležitost. V roce 1997 stálo například 30 vteřin reklamy před hlavním zpravodajstvím televize NOVA více než 350 000 Kč. V roce 1998 byly celkové náklady na reklamu podle odhadů 12,5 miliardy korun, z čehož 5,2 miliardy šlo na televizní trh a 5 miliard do tisku. Stojí to vůbec za to? Vždyť náklady na reklamu (tak jako všechny náklady) vstupují do cen zboží, takže je nakonec zaplatí spotřebitelé. Znamená reklama skutečně velké plýtvání ekonomickými zdroji? Byli by na tom spotřebitelé lépe, kdyby výrobci neplatili například za drahou televizní reklamu?
Náklady na "výrobu" reklamy (výroba plakátů nebo reklamních šotů) jsou malou položkou. Největší položku představují platby televizním společnostem a majitelům novin a časopisů za to, že reklamu uveřejňují. Kdyby výrobci neplatili drahou reklamu v televizním vysílání, bylo by jejich zboží jistě levnější. Jenže na druhé straně bychom neměli bezplatné televizní vysílání. To je totiž z největší části financováno právě z poplatků za reklamu. Také noviny a časopisy by musely být mnohem dražší, kdyby nezískávaly peníze z reklamy.
4. U benzínových čerpadel bývají prodejny, kde můžete dostat potraviny a další zboží. Ceny v těchto prodejnách jsou však o poznání vyšší než v jiných prodejnách. Proč? Cožpak prodejny u benzínových čerpadel nejsou vystaveny konkurenci jiných obchodů?
Prodejny u benzínových čerpadel jsou zaměřeny na zvláštní okruh zákazníků - na motoristy, kteří právě berou benzín. Co je na těchto zákaznících tak zvláštního? Jsou snad bohatší? To ne, ale jsou to zákazníci nacházející se ve specifické situaci. Nepřišli k pumpě na nákup potravin, ale pro benzín. Při placení benzínu však mnozí z nich zjistí, že by potřebovali koupit cigarety, čokoládu, mléko nebo noviny. Vyšší cena je neodradí, protože právě někam jedou a nemají čas dojít si do "normální" prodejny. Proto nakoupí u benzínového čerpadla i za vyšší ceny. Příčinou vyšších cen v prodejnách u benzínových čerpadel je tedy nedokonalá konkurence mezi nimi a "normálními" prodejnami. Nedokonalost této konkurence vyplývá zejména z a vysokých časových nákladů, které by řidiči (v dané chvíli a v daném místě) museli nést, kdyby chtěli hledat levnější prodejnu.
5. Pan Stehlík si na začátku roku 1991 otevřel v Praze půjčovnu videokazet a půjčoval kazety s nejnovějšími filmy za 150 Kč na den. Zákazníků měl dost. O pět let později, v roce 1996, půjčoval pan Stehlík videokazety s nejnovějšími filmy za 30 Kč na den. Jak je možné, že jeho cena klesla na pětinu, když se od roku 1991 do roku 1996 cenová hladina u nás zvýšila téměř na dvaapůlnásobek? Dá se to vysvětlit snížením poptávky? Nebo snad snížením nákladů majitelů videopůjčoven (snížením cen videokazet a filmů)?
Nedá se to vysvětlit ani snížením poptávky, ani snížením nákladů. Příčinou poklesu ceny bylo snížení nedokonalosti na pražském trhu videopůjčoven. V roce 1991 byl tento trh velmi nedokonalý, protože videopůjčoven bylo málo. Lidé z okolí Stehlíkovy půjčovny nevěděli o jiných videopůjčovnách. A ti, co o nich věděli, zjišťovali, že jejich ceny nejsou o nic nižší. Během několika let si ale videopůjčovny otevřelo mnoho dalších podnikatelů a trh se stal méně nedokonalým. Konkurence na tomto trhu se značně zostřila, což přinutilo majitele videopůjčoven, aby snížili ceny na úroveň svých nákladů.
7. Konkurence a regulace
1. Kabelové televizní vysílání je domácnostem poskytováno jedinou kabelovou sítí. Poskytuje ho jediná firma. V nákladech na kabelové vysílání mají fixní náklady (náklady na kabelovou síť) tak velký podíl, že se nenajde druhá firma, která by chtěla kabelové vysílání provozovat. Má tato firma přirozený monopol?
Firma nemá monopol, protože kabelovému vysílání konkurují jiná televizní vysílání (například satelitní), která mohou nabízet velmi podobné televizní programy. Kabelová televize má tedy tak blízké substituty, že nelze mluvit o monopolu.
2. Kdyby stát zrušil monopol České pošty, připustil konkurenci v doručování listových zásilek a zrušil cenovou regulaci na tomto trhu, myslíte si, že by to vedlo k růstu poštovného? Vysvětlete.
Nemuselo by to vést k růstu poštovného. Když stát reguluje poštovné, nevíme (a regulátor to také neví), zda je poštovné na úrovni mezních nákladů pošty nebo zda je na vyšší úrovni. Takové podniky, které mají administrativní monopol, dokáží úspěšně "nafukovat" své náklady a obvykle dokáží přesvědčit regulační úřad, že jsou jejich náklady velmi vysoké. Proto je nakonec "regulovaná" cena vyšší, než kdyby na takovém trhu byla konkurence. Kromě toho, jde-li o státní podnik, neexistují silné motivace k dobrému hospodaření a k úspoře nákladů. Takový podnik pak mívá vysoké náklady proto, že špatně hospodaří. Tomu pak odpovídá i vysoká "regulovaná" cena. Kdyby se na trhu prosadila konkurence, neměl by špatné hospodařící podnik šanci. Konkurující firmy by jej vytlačily z trhu a tržní cena by pak odrážela nízké mezní náklady dobře hospodařících podniků. Neregulovaná cena na takovém trhu by pak byla pravděpodobně nižší, než je regulovaná cena státního monopolu.
3. Zákon někdy definuje dumping jako případ, kdy zahraniční firma prodává na našem trhu za cenu, která je nižší než její náklady. Představme si zahraniční automobilku, která vyrábí pět typů aut v různých cenových kategoriích – od malého a poměrně levného auta až po luxusní drahou limuzínu. Na český trh vyváží svůj nejmenší a nejlevnější typ auta, které jde u nás dobře na odbyt. Čeští výrobci automobilů vyvolají antidumpingové řízení, v němž by se mělo zjistit, zda zahraniční automobilka neprodává své auto na našem trhu za cenu pod její náklady. Je možné objektivně zjistit, jaké jsou náklady zahraniční automobilky na tento typ auta, který k nám vyváží? Zdůvodněte.
Tyto náklady není možné zjistit - nemůže je zjistit ani sama zahraniční automobilka. Značná část jejích nákladů jsou totiž fixní náklady - nájemné za pozemky a budovy, platy manažerů, mzdy administrativních pracovníků, kancelářská technika (počítače, telefony aj.), nábytek, telefonní a poštovní poplatky, náklady na energii (vytápění, osvětlení) aj. Jak má firma tyto náklady rozpočítat mezi jednotlivé typy automobilů, které vyrábí? Jak má zjistit, kolik z těchto nákladů má připočítat právě onomu typu auta, který vyváží na náš trh? Z toho vidíme, že definovat "dumping" jako "prodej pod náklady" je velmi ošidné. Většina výrobců nevyrábí jediný výrobek, ale více výrobků v různých cenových kategoriích, a její fixní náklady mají povahu společných nákladů. Rozpočítávání těchto nákladů mezi jednotlivé výrobky nedává smysl.
4. Nebývá vám někdy podezřelé, že výrobci prodávají své zboží za stejné ceny? Neříkáte si: „oni se určitě domluvili“? Je stejná cena známkou toho, že výrobci „nekale kooperují“?
Z toho, že výrobci požadují stejnou cenu, nemůžeme usuzovat, že se na ní předem domluvili. Připomeňme si, že stejná cena je nejtypičtější právě na dokonale konkurenčních trzích. Je to konkurence, která tlačí výrobce k uniformitě ceny. Ti, kteří by chtěli prodávat za vyšší cenu než konkurence, brzy poznávají, že by na trhu neobstáli. A ti, kteří mají tak nízké náklady, že mohou prodávat za nižší cenu než konkurence, budou mít brzy tolik zákazníků, že je nebudou moci (alespoň krátkodobě) uspokojit, a proto zvýší cenu na úroveň svých konkurentů.
5. V únoru 1998 povolil Úřad pro hospodářskou soutěž sloučení společnosti HBSW (vyrábějící Dobrou vodu) s Karlovarskou minerální vodou (vyrábějící vodu Mattoni). Po sloučení se postavení firmy na domácím trhu stane velmi silné. Úřad ovšem podmínil svůj souhlas s fúzí tím, že firma musí stanovenou část produkce exportovat: v roce 1999 to má být 8% produkce a v roce 2003 až 46% produkce. Podle Úřadu tato podmínka omezuje možnost zneužití silného postavení firmy na domácím trhu. Je podmínka exportu části produkce racionální? Vysvětlete.
Úřad pro hospodářskou soutěž vycházel z toho, že když bude firma nucena značnou část své produkce exportovat, nebude moci tolik dodávat na domácí trh a neudrží na domácím trhu dominantní postavení. Z hlediska ekonomického však tento postup není příliš racionální. Co když bude zahraniční poptávka po jejích produktech nižší než domácí poptávka a firma bude na zahraničních trzích docilovat nižší cenu, než by docílila na trhu domácím? Pak bude firma poškozena. Jak může Úřad vědět, jaké rozdělení produkce mezi domácí trh a export je ekonomicky efektivní? To může vědět jen firma sama.
6. Panu Schwarzovi se podařilo skoupit všechna kadeřnictví ve městě. Získal monopol na kadeřnické služby ve městě, protože lidem se nevyplatí (z důvodu dopravních a časových nákladů) jezdit ke kadeřníkům do sousedních měst. Pan Schwarz využije svého monopolu ke zvýšení cen. Jedná se o skutečný monopol?
Pan Schwarz má pouze krátkodobý monopol. Vysoké ceny kadeřnických služeb v tomto městě dříve nebo později neujdou pozornosti jiných podnikatelů. Ti začnou vstupovat na trh - otevírat tam nová kadeřnictví. Pan Schwarz jim v tom nedokáže zabránit - vstup na tento trh je volný. Tak se na trhu obnoví konkurence, která likviduje monopol pana Schwarze. Kdybychom byli schopni "vyfotografovat" ekonomiku v daném okamžiku, asi bychom našli více takových trhů, na které právě dodává jen jedna firma. To však neznamená, že jde o monopolní trhy v pravém slova smyslu. Může jít jen o krátkodobé monopoly.
7. Jeden světoznámý herec vydal knižně své paměti. Práva na vydávání své knihy prodal nakladatelství. Má nakladatelství na vydávání této knihy monopol?
Ano, nakladatelství má na tuto knihu monopol. Nikdo jiný ji nemůže vydávat. A protože jde o paměti světoznámého herce, nemá tato kniha žádné blízké substituty - je svým způsobem unikátní.
8. Firma si dala patentovat svůj vynález nového léčebného přípravku proti lupům. Patentová ochrana trvá 17 let a během této doby nesmí přípravek vyrábět bez souhlasu firmy nikdo jiný. O přípravek je velký zájem a firma dosahuje po dlouhá léta velmi vysokých zisků. Je to správné? a) Neměl by stát zrušit patentovou ochranu vynálezů, aby vynalezené výrobky a technologie mohl vyrábět každý? Vždyť efektivní trhy jsou otevřené trhy. b) Neměl by stát regulovat cenu přípravku tak, aby firma nedosahovala tak velký monopolní zisk?a) Je pravda, že patentová ochrana vytváří monopol, který znemožňuje "vstup na trh" jiným konkurentům. Jenže firma do vynálezu investovala mnoho peněz, což jiní konkurenti neudělali. Patent je pro vynálezce zárukou, že se mu investované peníze vrátí v podobě vysokého zisku. Kdyby neexistovala patentová ochrana vynálezů, nikdo by neinvestoval do výzkumu.
b) Kdyby stát reguloval cenu patentově chráněných výrobků, znemožnil by vynálezcům, aby se jim vrátily peníze, které investovali do výzkumu. Vysoký monopolní zisk je v tomto případě jedinou zárukou návratnosti investice do výzkumu.
9. POPTÁVKA PO VÝROBNÍCH FAKTORECH
1. Když do Německa přichází levná pracovní síla z Turecka, Řecka, Portugalska, jaký to bude mít účinek na výrobní techniky německých firem?
Příchod dělníků z chudších zemí způsobuje, že se na německém pracovním trhu objevuje levnější práce. To motivuje německé firmy k určité substituci kapitálu prací, tj. k tvorbě méně mechanizovaných technik než dříve.
2. V zemi došlo k velkému oživení stavební činnosti. Jak může růst poptávky po stavebních parcelách ovlivnit cenu potravin?
Oživení stavební činnosti zvýší poptávku po stavebních parcelách a stavební parcely zdraží. Někteří zemědělci, lákáni vysokými cenami stavebních parcel, přestanou část své půdy obhospodařovat a prodají nebo pronajmou ji na stavební parcely. Zemědělská produkce v důsledku toho poklesne a toto snížení její nabídky se promítne do určitého růstu cen potravin.
3. V České republice byla úroda pšenice dobrá. Ve světě však byla její úroda celkově velmi nízká, takže na světovém trhu pšenice došlo k výraznému růstu její ceny. Jak to může ovlivnit cenu hovězího masa na českém trhu?
Vysoká cena pšenice na světovém trhu motivuje naše zemědělce k většímu vývozu pšenice, a tudíž vzroste cena pšenice i na českém trhu. To může ovlivnit cenu hovězího masa na českém trhu dvojím způsobem. Za prvé mohou spotřebitelé do určité míry substituovat dražší pšenici masem - místo zdražených výrobků z mouky začnou kupovat více masných výrobků než dříve. Tento růst poptávky po mase zvýší jeho cenu. Za druhé, bude-li vysoká cena pšenice na světovém trhu přetrvávat delší dobu, dojde k růstu poptávky po orné půdě a k růstu ceny orné půdy. Někteří zemědělci začnou přeměňovat pastviny v ornou půdu a místo chovu dobytka začnou raději pěstovat pšenici. To sníží nabídku hovězího masa, a tudíž zvýší jeho cenu.
4. Když v 70. letech došlo k citelnému zdražení ropy, vyvolalo to ve všech zemích zvýšení nákladů, a tedy pokles nabídky téměř všech výrobků a služeb (neboť ropa a z ní vyráběná energie tak či onak vstupuje do nákladů téměř všeho). U některých statků se však náklady zvýšily více a u jiných méně, protože různé statky jsou různě náročné na spotřebu ropy či energie z ropy vyráběné. Vyvolalo zdražení ropy technickou substituci nebo spotřebitelskou substituci? Vysvětlete, jakým způsobem.
Zdražení ropy vyvolalo jak technickou substituci, tak i spotřebitelskou substituci.
K technické substituci došlo proto, že ropa je pro firmy jedním ze specifických výrobních faktorů a její relativní zdražení (oproti jiným výrobním faktorům) motivovalo firmy ke změnám výrobních technik. Výrobci se snažili nahrazovat ropu jinými palivy (např. plynem). Protože spolu s ropou zdražila i elektřina, nahrazovali energeticky náročné výrobní postupy a technologie takovými, které nespotřebovávaly tolik elektřiny, ačkoli byly třeba náročnější na kapitál nebo na práci. Protože vysoká cena ropy například zdražila některé z ropy vyráběné plasty, výrobci začali nahrazovat takové plasty jinými materiály.
Ke spotřebitelské substituci docházelo proto, že výroba různých spotřebních statků je různě náročná na ropu či elektrickou energii. Jinak řečeno, váha ropy v nákladech různých spotřebních statků je různá, a proto i jejich relativní zdražení bylo různé. Například plastové hračky zdražily více než dřevěné hračky, a proto docházelo k určité substituci plastových hraček dřevěnými. Textilie z umělých vláken zdražily více než bavlněné, což vyvolalo odpovídající spotřebitelskou substituci. Také provoz různých spotřebních statků je různě náročný na ropné výrobky či elektřinu. Například zdražení ropy vyvolalo zdražení benzínu, a proto začali někteří lidé upřednostňovat jiné druhy zábavy před dlouhými vyjížďkami autem. Také začali upřednostňovat menší auta s nižší spotřebou benzínu před do té doby oblíbenými velkými a silnými vozy. Elektrické sušiče rukou na toaletách začaly být nahrazovány papírovými ručníky. Plynové spotřebiče se začaly nakupovat více než dříve, na úkor elektrických spotřebičů, atd.
5. USA jsou relativně bohatší na zemědělskou půdu než na práci (je tam hodně zemědělské půdy v poměru k práceschopnému obyvatelstvu). Čína je naopak zemí relativně bohatší na práci než na zemědělskou půdu (je tam hodně lidí v poměru k zemědělské půdě). Když se mezi oběma zeměmi rozvine intenzivnější mezinárodní obchod, budou USA vyvážet d
Vloženo: 14.08.2009
Velikost: 3,86 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2023 unium.cz. Abychom mohli web rozvíjet a dále vylepšovat podle preferencí uživatelů, shromažďujeme statistiky o návštěvnosti, a to pomocí Google Analytics a Netmonitor. Tyto systémy pro unium.cz zaznamenávají, které stránky uživatel na webové stránce navštívil, odkud se na stránku dostal, kam z ní odešel, jaké používá zařízení, operační systém či prohlížeč, či jaký má preferenční jazyk. Statistiky jsou anonymní, takže unium.cz nezná identitu návštěvníka a spravuje cookies tak, že neumožňuje identifikovat konkrétní osoby. Používáním webu vyjadřujete souhlas použitím cookies a následujících služeb: