- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálKEU/SMSP
Specifika malých a středních podniků
Ing. Miroslav Pavlák, Ph.D.
Literatura:
MUGLER, J. Podnikové hospodářství malých a středních podniků I., II., III., IV. Plzeň: ZČU, 1998
Zápočet: zpracování semestrální práce a odevzdat dotazník
Témata semestrálních prací:
1. Podpora podnikání v ČR (strukturální fondy EU) (26.2.2007)
2. Odevzdat dotazník (12.3.2007)
3. Organizace a sdružování (26.3.2007)
4. Český podnik na jednotném trhu EU (výhody a ohrožení) (9.4.2007)
5. Legislativa ČR upravující podnikání (živnostenský zákoník apod.) (23.4.2007)
Zkouška: písemný test a ústní zkouška
Ukázka písemného testu
Podmínkou úspěšného absolvování písemné části zkoušky je získání minimálně 50 bodů z 80 možných. Správná odpověď každé otázky je klasifikována 10 body. Studenti mají na zpracování testu vyhrazeno 60 minut.
Charakterizujte základní rozdíly mezi MSP a velkými podniky
Vysvětlete význam pojmu „Entrepreneur“.
Jaké druhy živností rozeznává živnostenský zákon?
Popište kvalitativní a kvantitativní charakteristiky MSP.
Charakterizujte jednotlivé etapy historického vývoje průmyslové malovýroby
Jaké znáte programy podpory MSP v České republice?
Charakterizujte specifika personální práce MSP.
Zamyslete se nad klíčovými problémy podnikového makroprostředí.
Tématické okruhy ke zkoušce
01. Charakteristika malého a středního podnikání
02. Důvody malého a středního podnikání a jeho rizika
03. Historický vývoj malého a středního podnikání
04. Současný stav MSP v České republice
05. Malé a střední podnikání jako tvůrce nových pracovních příležitostí
06. Podnikatelská strategie MSP
07. Plánování v MSP
08. Konkurenceschopnost českých MSP v evropské hospodářské soutěži
09. Specifika personálního řízení v MSP
10. Životní cyklus malého a středního podniku
11. Životní cykly jednotlivých vybraných oborů malého a středního podnikání
12. Perspektivy a ohrožení MSP
13. Orgány podporující a ovlivňující činnost MSP v ČR a zahraničí
1. PŘEDNÁŠKA
tabulka č. 1: Rozdíl mezi MSP a velkými podniky
- podle komise EU (kategorizace EU)
- mikropodniky – zaměstnávají 0 - 9 zaměstnanců
- malé podniky – 10 – 49 zaměstnanců
- roční obrat max. 7 mil. €
- kritérium nezávislosti → ne více než 25% kapitálu není ve
vlastnictví jedné nebo více firem nesplňující kritéria do
zařazení MSP
- střední podniky – 50 – 249 zaměstnanců
- roční obrat max. 40 mil. €
- kritérium nezávislosti
- kvalitativní charakteristiky MSP
- základem podnikatelský duch; osobnost podnikatele
- 1) hledání skulin na trhu
- 2) minimalizace nákladů na začátku rozjezdu
- 3) většinu vydělaných peněz ihned investovat do firmy
- 4) nalezení dobrých spolupracovníků
- 5) heslo – neroste-li firma, je mrtvá (→ růst firmy)
důvody být MSP
- nezávislost; individuální výkon – aktivní, schopní, …
- střední stav (politika středostavovská)
- Karel Engliš definoval tzv. středostavovskou politiku = střední stav tvoří osoby samostatné se středním důchodu, tedy střední a malý podnikatele, jejichž existence stojí pod soutěžním tlakem velkopodniků: „Pořádek individualistický jde udržet pouze tehdy, když je mnoho podnikatelů“ → SP – starají se o udržení MSP
- za první republiky na území ČSR – 720 000 živnostenských závodů, zaměstnávající více jak 1 117 000 zaměstnanců
- lékaři, herci, správníci, …
- Karel Engliš – navrhuje podporu od státu (středního stavu)
!!! – programy podpory MSP – zjistit na netu – u státnic !!!
Program podpory malých a středních podnikatelů TRH
Program podpory malých a středních podnikatelů vytvářejících kooperační sdružení KOOPERACE
Program podpory drobného podnikání v malých obcích VESNICE
Program podpory malého podnikání v památkových rezervací a zónách REGENERACE
Program podpory malých a středních podniků vytvářejících podmínky pro zaměstnávání občanů z problémových skupin obyvatelstva SPECIAL
Program podpory malých a středních podnikatelů poskytováním vývozních informačních, poradenských a vzdělávacích služeb MARKETING
Program podpory poradenství a inovačního podnikání pro malé a střední podnikatele PORADENSTVÍ
Program podpory designu pro malé a střední podnikatele DESIGN
ENTREPRENDRE (ENTREPRENEUR) – podnikatel
1963 – Davids – „Podnikatel je ten, kdo založí firmu.“
1971 – Abount - „Úspěšný podnikatel, který založil podnik, který dříve neexistoval.“
„Min. musí zaměstnávat 8 zaměstnanců a tradice alespoň 5 let.“
1980 – Youll, Bosley – „Osoba, která řídí firmu a která obchodní riziko na sebe
přebírá.“
1989 – Tailor – „Podnikatel, který skrze svojí motivaci osobnosti je schopen převzít
roli společenskou.“; podnikatel = společenská role
charakterizace muže a ženy jako podnikatele
- muži – touha po ovládání vlastního osudu
- ženy – dokázat, že to zvládne sama; frustrace ze stávajícího zaměstnání
rysy:
- muži – neústupní, schopní přesvědčovat, cílevědomí, vysoký stupeň
sebedůvěry, šéfem sami sobě
- ženy – tolerantní, flexibilní, střední úroveň sebedůvěry, sociální cítění
léta:
- muži – 25 – 35 let začátek podnikání (technické zaměření)
- ženy – 35 – 40 let začátek podnikání (většinou humanitního zaměření)
podpůrné skupiny:
- u mužů – profesionální kontakty, manželka
- u žen – blízcí přátelé, manžel, rodina
typ podniku:
- muži zakládají stavebnictví, průmysl, …
- ženy zakládají služby, poradenské a vzdělávací agentury, …
cíle podnikatele jako zaměstnavatele
- tvorba pracovních míst, udržování pracovních míst
- 78% podnikatelů jde o to, aby měl podnik image
20% podnikatelů jde o roli ve společnostiRakousko, Švýcarsko
2% podnikatelů jde o vysoký společenský status
2. PŘEDNÁŠKA
- v ČR MSP představuej 99,8% ekonomicky aktivních podnikatelských subjektů
- z toho 13,4% PO a 86,4% FO
- z hlediska zaměstnanosti MSP nabízí 59,5% pracovních příležitostí
- MSP se podílí 36% na vývozu z ČR a 49,3% na dovozu
- MSP především v průmyslu (99,37%); obchodu (99,87%); službách (99,93%); stavebnictví; hotelnictví; bankovnictví; zemědělství; doprava
- ekonomický a sociální přínos středních podniků
1) pomáhat zmírňovat negativní důsledky strukturálních změn
2) působit jako dodavatelé velkých podniků
3) vytvářet podmínky pro vývoj a zavádění nových technologií
4) vytvářet pracovní příležitostí při nízkých kapitálových nákladech
5) rychlejší adaptabilita na výkyvy trhu a požadavky zákazníků
6) napomáhají hospodářskému vývoji městu a obci
7) podporuji rozvoj strukturálně postižených a hospodářsky slabých regionů
- využití potenciálu v prostředí (MSP je součástí určitého „makroprostředí“)
- negativní vlivy vnějšího prostředí působící na MSP:
1) obtížný přístup ke kapitálu
2) nekalá konkurence ze strany velkých firem
3) slabá pozice v soutěži o veřejné zakázky
4) platební nekázeň způsobující druhotnou platební neschopnost
5) vysoké administrativní zatížení
- stanoveny trendy politiky podpory MSP (autor: ministerstvo průmyslu a obchodu)
cíle dlouhodobé (politika MSP)
- umožnit fungování (vytvoření určitého rámce) – zvyšování národního
hospodářství (snižování nezaměstnanosti, …) → rozvoj společnosti
cíle střednědobé
- zvýšení úrovně a konkurence MSP
- podpora
- usnadnění přístupu občanů k podnikání
cíle krátkodobé
- zjednodušení podpory a snazší orientace podnikatelů
- vzdělávání podnikatelů – jak pracovat s informacemi
- motivy vzniku MSP – v 90. letech (zdroj, ze kterých vznikaly MSP)
- zánik a snížení počtu velkých firem
- vstup zahraničního kapitálu
- pendleři – lidé do Německa za prací →investice peněz do MSP
výzkum – 2003 – připravenost MSP na vstup evropského trhu (dotazovaných 500 podniků)
- nejvíce vzniklo MSP po sametové revoluci - po roce 1989
- typ činnosti: obchod (12%), služby (24%), výrobní podnik (64%)
- 1/3 podnikatelů je připravena na vstup do EU
- 20% se připravuje na vstup do EU
- www.mpo.cz – českomoravská rozvojová banka
- statistické územní jednotky:
NUTS I – celá ČR
NUTS II – Praha; Liberec – 2 kraje ; minimálně 1 mil. obyvatel
NUTS III – jednotlivé kraje
- firmy se pozitivně dívají na budoucnost – očekávají ↑ investic, zaměstnanosti, …
- hlavní zákazníci: koneční spotřebitelé; maloobchodníci
3. PŘEDNÁŠKA
HISTORICKÝ VÝVOJ PRŮMYSLOVÉ MALOVÝROBY
- průmyslová malovýroba je stará jako lidstvo samo
- můžeme rozdělit vývoj do několika etap:
1) domáctnostní malovýroba
- člověk vyráběl pro svou potřebu – rodinu
2) malovýroba dvorská
- uspokojení potřeb knězů, ...
3) řemeslnická malovýroba
- uspokojení potřeb obyvatelů měst
3.1 spotřebitel si přinášel materiál sám a řemeslník z toho dělá věc
3.2 řemeslník si shání sám suroviny na výrobu
4) cechy (cechovní soustava)
- vznikají cechy(uzavřená společenství) → pouze členové mohou provozovat řemeslo
- cechy = obligatorní svazy živnostníků ve městech, které hájili hospodářských, sociálních a mravních zájmů svých příslušníků (mistrů i pomocníků), ale zároveň i uspokojovali zájmy spotřebitelů péči o dobrou jakost výrobků a jednotnou, ale slušnou jejich cenou
- stávají se brzdou – ne každý může podnikat
- 16.,17. a 18. stol. – hlásá se rovnoprávnost → zanikají cechy → brzdy společnosti → začíná se zasahovat do regulí cechů
- 16.11.1731 – Karel IV (poslední Habsburk) – vydal řemeslnický patent – bylo zřizování nových cechů pouze příslušeno králi, státu a vyhradil si právo potvrzovat stávající cechové regule
- 1739 – vydány generální artikule cechovní = vzorové stanovy cechů
5) merkantilismus (18.stol.)
- ve střední Evropě – merkantilismus → zboží – souvisí s obchodem
- v 18. stol. – ztráta Slezska
- průmyslová výroba se přenesla do Čech (platí až do roku 1918)
- lehký průmysl
- rysy merkantilické politiky:
- velká účast šlechty na podnikání (zakládají průmyslové manufaktury (manus
= ruka))
- 2 typy manufaktur:
1) heterogenní – různé komponenty, které se spojují do jednoho
výrobku (výroba kočárů)
2) organické – vyrábí se jeden výrobek (např. papír) – neskládá se
z komponentů – dochází k dělbě práce
- stát se přímo nebo nepřímo zasahuje o pokrok
- podpora imigrace pro hospodářské oživení Čech (imigrace odborníků)
6) 1859 byl vydán živnostenský řád (zákon) – člení se živnosti na koncesované a volné
- platí až do teď
- 1918 – rozpad monarchie – Čechy, Morava, Slezsko, Hlučínsko (válečná kořist), Slovensko, Podkarpatská Rus
- na území ČSR platí 3 zákony:
Rakouský živnostenský zákon – Čechy, Morava, Slezsko- dnes Český
Říšský (Německý) živnostenský zákon – Hlučínsko
Uherský živnostenský zákon – Slovensko, Podkarpatská Rus
- 1929 – Český živnostenský zákon platí i na Slovensku, Podkarpatské Rusi a Hlučínsku
- 30. léta – napětí v pohraničních oblastech
- 15.3.1938 – protektorát; podniky vyráběly pro protektorát – ŠKODA PLZEŇ
- trvá až do konce 2. světové války
- po roce 1945 – návrat do stavu předválečnému; rozvinutí podnikání až do roku 1948 → komunisti vyhráli volby → znárodňují se podniky
ČSR – jediná země se SSSR, která znárodnila úplně všechno
↓
trvá do roku 1989
↓
tvoří se podmínky pro podnikání
DRUŽSTVA (svým způsobem MSP)
- vznikla v Anglii v 1. pol. 19. stol.
- cílem – starat se o své členy
- ovlivněny utopickými socialisty – Robert Owen (1871–1958) a Charles Fourier (1872–1938)
- 1. družstvo vzniklo v roce 1844 v Rogdale (čti rodždeil) - 28 členů, ale v roce 1880 – 10.613 členů
- principy (demokratické):
a) rovnost členů (1 člen = 1 hlas)
b) prodej zboží členům za hotové
c) maloobchodní prodej jen za střední tržní ceny
d) vytváření rezervního fondu
e) výchova a vzdělávání členů
f) tolerování různých politických a náboženských názorů v družstvu
- na území ČSR první družstvo – Gasdovský spol – úvěrní družstvo (kampeličky) - 1845
- František Cyril Kampelík (zakladatel družstva u nás) (1805-1872) → vychází z F.W.Reiffeisena (1818-1888) – zakladatel úvěrních družstev
- 1873 – družstevní zákon – charakterizoval družstvo takto:
Co je družstvo? – Jedná se o dobrovolné spojení většího počtu osob, sledující
hospodářské a sociálně-politické (politické = obecné; řecky polis=obec) cíle
provozováním společného hospodářského podniku jehož jsou osoby spojení
tvořící, zároveň vlastníky, zákazníky nebo zaměstnanci
- 1929 – družstevní zákon – upravil Rakouský zákon z roku 1873
- došlo k okleštění principů družstva
družstva- bytová
- výrobní
- spotřební
- 1925 – uskutečněna statistika – zjištěno, že v republice bylo 15.517 družstevních podniků s 2 715.009 členů (třetina měla dvojí členství a přednostové jako hlava rodiny o 4 lidech) – cca 9 mil. obyvatelů bylo ovlivněno středostavovskou politikou
- 1948 – zrušena úvěrná družstva a vznikají zemědělská družstva (50. léta rozvoj zemědělství)
- platí až do roku 1989
- dnes máme 5 družstevních svazů (zemědělství, spotřební, bytová, výrobní, úvěrní)
- nejvyšší orgán – Družstevní asociace → členem mezinárodního družstevního svazu (stanovil principy družstevnictví) → sídlo Ženeva (Švýcarsko) – ve Švýcarsku je družstevnictví rozvinuté
- mezinárodní družstevní svaz – rozdělení družstev do teritorií (my jsme v teritoriu středoevropském) a stanovil principy družstevnictví:
1) dobrovolné a otevřené členství
2) demokratická kontrola
3) ekonomická spoluúčast
4) autonomie a nezávislost
5) výchova, školení a informace (jak členů tak i pro veřejnost)
- střední a východní Evropa – úkoly
1) vybudovat PR (= public relations) v očích veřejnosti
2) spolupracovat mezi sebou a integrovat se do spolupráce v teritoriu Evropa
- nové funkce družstev v ČR
4. PŘEDNÁŠKA
PODNIKATELSKÁ STRATEGIE
= STRATEGIE (řecky – strategos = obecný) – kam by se měla firma dostat
- jádrem strategie je vize
3 kroky tvorby podnikatelské strategie
1) analýza situace a tvorba strategie
2) uplatnění strategie v praxi
3) evaluace strategie
proces formulování strategie
vstupy
např. lidské zdroje, finance, kapitál, stroje, suroviny, ...
profil podniku (instituce)
říct si, co bude můj podnik dělat a proč jsem ho založil
orientace vrcholových manažerů
když manažeři neužívají nové metody jako jsou týmová práce, komunikace, tak nastává problém a nemůže se vytvořit kvalitní strategie
účel a hlavní cíle
cíle by měly být motivující, časově ohraničené, realistické, stanovena odpovědná osoba
účel – komunikační proces → každý by měl vědět o svém podniku, aby byla strategie úspěšná (ztotožnění se strategií)
vnější prostředí
SWOT analýza + interní a externí vlivy
SWOT – analýza silných a slabých stránek, příležitostí a rizik
silné stránky- interní faktory
- pozitivní aspekty situace, projektu či aktivity, které
fungují správně
slabé stránky- interní faktory
- věci, které nefungují správně nebo které by bylo možné
dělat lépe
příležitosti- externí faktory
- možnosti jak z překonaných slabých stránek udělat silné
rizika- externí faktory
- omezení, která snižují příležitosti k růstu a změnám
„strom problémů“ – rozšiřuje se problém
„strom cílů“ – pokryje se problém a tyto cíle se rozpracovávají
vývoj alternativních strategií
střednědobé a krátkodobé plánování, realizace a kontrolování ŘÍZENÍ
analýza situace – velmi cenná; otázky – strategie výrobku a trhu, působnosti vlivů na naše výrobky, analýza okolí a konkurence, analýza životního cyklu odvětví, struktura zákazníků, struktura nákladů a výnosů, ...
strategie výrobků a trhu
strategie proniknutí na trh
- dosažení: zvýšení odbytu; rozšířit počet odběratelů
strategie rozvoje výrobku
- najít nové funkce výrobku
strategie rozvoje trhu
- zaměřena na nový trh, zkoumá se využití na stávajícího trhu
fáze životního cyklu výrobku
fáze – vzniku
fáze – růstu
fáze – zralosti
fáze – úpadku
fáze – zániku
a) strategie inovací (prosperity)
- proč bych měl inovovat něco, když se to dobře prodává? Je to dobře, když už
ve fázi růstu přemýšlím o inovaci → méně úsilí na udržení firmy
b) strategie sanace
- inovuji ve fázi úpadku
c) strategie znovuzrození
- inovuji ve fázi zániku
d) strategie ve vztahu ke konkurenci
- strategie nízkých nákladů
- strategie diferenciace – stejné výrobky, ale za nižší ceny, dobrý design,
účinná reklama, vybudovaná síť
dlouhodobý cíl firmy
- vytváření zisku
střednědobé cíle firmy
- rozšíření podílu na trhu
- kooperace (mezi podnikateli ale i mezi podnikateli a institucemi)
- diverzifikace
krátkodobé cíle firmy
- zvýšení nebo snížení ceny konkrétního výrobku
- uvedení konkrétního výrobku na trh
- strategie celého podniku nebo různé strategie dílčí pro dílčí části podniku (např. personální plánování, ...) – strategie lidských zdrojů x obecné strategie (strategie financí)
uplatňování strategií v praxi
přímé- řízení prostřednictvím cílů
- organizace práce (záleží na struktuře podniku)
- existence informačního střediska
nepřímé – podniková „nálada“ (duch inovační nebo jiný) – zda je pro nebo proti,
záleží na lidech
- vzdělávání pracovníků (jsou připraveny přijímat informace, vzdělávat se,
dělají vše pro firmu, ...)
strategie = vize
strategický koncept podniku
charakteristika úspěšného podniku
- zaměření na cílovou skupinu
- flexibilita
- reagování na výzvy trhu
- připravenost zvítězit
- je přátelský (k zákazníkům, okolí, ...)
kapitoly strategie jako Dokument
analýza okolí podniku
trhu
regionu
analýza mikrookolí podniku
2.1 silné a slabé stránky
3. zdůraznění specifických předností podniku
4. formulace vize podniku
4.1. souhrnný popis budoucího podniku
4.2. tempo tržeb
4.3. sortimentní struktura budoucích tržeb
4.4. základní představa o práci (budoucnosti) podniku
5. formulace vrcholových strategických cílů (nutnost rozpracovat hlavní a dílčí cíle)
5.1. na trhu
5.2. majetkové
6. strategické operace (jak v budoucnu dosahovat strategické cíle)
- business plán – střednědobý plán
- široký záběr „problémů“ – když zpracuji, tak většinou dosáhnu vize
podniku, naplní se jednotlivé cíle vize podniku; maximální snaha tvořit
business plán (ruku v ruce jde
Vloženo: 18.08.2009
Velikost: 233,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu KEU/SMSP - Specifika MSP
Reference vyučujících předmětu KEU/SMSP - Specifika MSP
Podobné materiály
Copyright 2024 unium.cz