- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Zestručněno
PPV - Právo prům. vlastnictví a inf. v podnikání
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál1. Pojmy vlastnictví – majetek – duševní vlastnictví
1.1 POJEM Vlastnictví (duševní vlastnictví)
Pod pojmem vlastnictví rozumíme zejména specifickou ekonomickou a současně právní kategorii, pod kterými si lze představit souhrn určitých předmětů – věcí, práv, jiných majetkových hodnot (např. obchodní podíl)
V obecné rovině lze považovat za předmět vlastnictví zejména věci (movité x nemovité,…)
Proto i termín duševní vlastnictví navozuje věcně-právní asociace, což ovšem není žádoucí, neboť předmětem duševního vlastnictví nejsou věci, ale…
specifické IDEÁLNÍ PŘEDMĚTY, které nelze zadržet nebo vydat (x věci), a které jsou výsledkem tvůrčí duševní činnosti fyzické osoby nebo netvůrčí (obchodní) činnosti fyzické osoby nebo právnické osoby.
Aby bylo možno předmět duševního vlastnictví náležitě chránit, je třeba, aby zde existoval „corpus mechanicus“, tedy aby byl předmět duševního vlastnictví vyjádřen v objektivně vnímatelné podobě (byl zachycen na hmotném substrátu)
dílo literární – kniha
1.2Principy ovládající duševní vlastnictví
PRINCIP EFEMÉRNÍ MATERIALIZACE (viz výše – zachycení ideálního předmětu duševního vlastnictví na „corpus mechanicus“)
PRINCIP POTENCIÁLNÍ UBIKVITY – předmět duševního vlastnictví může být využíván kdekoli/kdykoli/kýmkoli (a to i současně), přičemž nedochází k jeho zužívání (spotřebování)
Typickým předmětem duševního vlastnictví je například i dílo. Ne každé dílo je však autorským dílem (stejně jako ne každý postup je chráněn patentem).
Autorské dílo – výsledek tvůrčí duševní činnosti člověka (autora) např. na základě smlouvy o vytvoření díla (kniha).
Dílo dle Ob.z. – výsledek rutinní činnosti zhotovitele na základě smlouvy o dílo (bota).
1.3POJEM PRÚMYSLOVÉ VLASTNICTVÍ
Termín průmyslové vlastnictví je významově užší než termín duševní vlastnictví.
Průmyslové vlastnictví představuje výsek duševního vlastnictví mající svá specifika.
V daném případě se vždy musí se jednat vlastnictví průmyslově / hospodářsky / ekonomicky / tržně využitelné
V oblasti duševního vlastnictví se velmi často setkáváme s formálními zápisnými principy.
1.4NEHMOTNÝ MAJETEK
Termín nehmotný majetek se nerovná termínu duševní vlastnictví.
Nehmotný majetek je vázán na oblast průmyslového vlastnictví – má ryze ekonomický význam.
Předmětem nehmotného majetku jsou předměty průmyslového vlastnictví, programové vybavení, know-how, zřizovací náklady.
2.PRÁVO DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ
2.1ZÁKLADNÍ VYMEZENÍ práv(a) duševního vlastnictví
Právo duševního vlastnictví v objektivním slova smyslu můžeme chápat jako souhrn (systém) psaných a vynutitelných právních norem a v subjektivním slova smyslu jako specifickou míru možnosti subjektu (právnické nebo fyzické osoby) určitým způsobem se chovat (konat, nekonat, opomenout, vzdát se, atp.)
Právo duševního vlastnictví spadá do oblasti práva soukromého (teorie organická, mocenská, zájmová).
Předmětem práva duševního vlastnictví je souhrn právních vztahů vznikajících při tvůrčí duševní / netvůrčí činnosti.
Subjekty práva duševního vlastnictví dělíme na:
PŮVODNÍ (originální) – autor, původce, výkonný umělec
ODVOZENÉ (derivativní) – obecně nabyvatelé
- autor a objednatel (smlouva o vytvoření díla)
- autor a nakladatel (licenční smlouva nakladatelská)
- původce a přihlašovatel a majitel patentu
2.2obecná Klasifikace práv(a) duševního vlastnictví
A)Tvůrčí práva duševního vlastnictví
1. Tvůrčí práva průmyslového vlastnictví
a) patentové právo
b) vzorové právo
právo užitných vzorů
právo průmyslových vzorů
c) právo topografií polovodičových výrobků
d) právo šlechtitelské
2. Tvůrčí práva jiného než průmyslového vlastnictví
a) právo autorské
b) právo uměleckých výkonů
B)Netvůrčí práva duševního vlastnictví
1. Netvůrčí práva průmyslového vlastnictví
a) práva na označení
právo firemní
právo známkové
právo na označení původu
jiná práva na označení nepožívající zákonné ochrany (název provozovny)
b) práva náležející podniku
firemní, know-how, goodwill,
obchodní tajemství
2. Netvůrčí práva jiného než průmyslového vlastnictví
a) právo zvukově záznamové
b) právo televizní a rozhlasové
3. AUTORSKÉ PRÁVO
OBJEKTIVNÍ A SUBJEKTIVNÍ AUTORSKÉ PRÁVO
Autorské právo v subjektivním slova smyslu – právo absolutní povahy působící erga omnes (proti všem) vyjadřující míru možnosti určitým způsobem se chovat.
Autorské právo je právo nepromlčitelné.
Autorské právo je právem tzv. osobně-majetkové povahy
Předmětem autorského práva je obecně jednotlivě určený ideální statek (k tomu viz výše).
Ochrana autorskému právu poskytována přímo ze zákona (netřeba žádného formálního postupu k dosažení ochrany, x průmyslová práva).
Právní regulace autorského zákona upravuje zejména:
práva autora k jeho dílu (která dále možno členit na osobní a majetková)
práva související s právem autorským:
práva výkonného umělce k jeho AUTORSKÉMU uměleckému výkonu,
právo výrobce zvukově obrazového záznamu k jeho záznamu
právo zveřejnitele k dosud nezveřejněnému dílu, k němuž uplynula doba trvání majetkových práv,
právo nakladatele na odměnu v souvislosti se zhotovením rozmnoženiny jím vydaného díla pro osobní potřebu,
právo pořizovatele k jím pořízené databázi,
ochranu práv dle autorského zákona,
kolektivní správu práv autorských a práv souvisejících s právem autorským.
PŘEDMĚTEM práva autorského ve smyslu autorského zákona je DÍLO, kdy daným termínem tento zákon rozumí:
dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě (včetně podoby elektronické) trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam
Dílem je ZEJMÉNA dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem, dílo hudební, dílo dramatické a dílo hudebně dramatické, dílo choreografické a dílo pantomimické, dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, dílo audiovizuální (jako je dílo kinematografické), dílo výtvarné (jako je dílo malířské, grafické a sochařské), dílo architektonické včetně díla urbanistického, dílo užitého umění a dílo kartografické.
3.2ZÁKONNÁ OCHRANA AUTORSKÉHO PRÁVA A VÝJIMKY Z OCHRANY
Dle autorského zákona je ochrana AUTOMATICKY (ze zákona) poskytnuta:
dokončenému autorskému dílu,
jednotlivé vývojové fázI a části díla, včetně názvu a jmen postav, pokud splňují podmínky podle § 2 odstavce 1 nebo podle odstavce 2 autorského zákona, jde-li o předměty práva autorského v něm uvedené.
SOUBORNÉMU DÍLU, kterým autorský zákon rozumí soubor nezávislých děl nebo jiných prvků, který je způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora (SBORNÍK – časopis, encyklopedie, pásmo, výstava nebo jiný soubor nezávislých děl)
Autorským zákonem ale naopak ochrana NENÍ poskytnuta:
námětu díla samu o sobě,
denní zprávě nebo jinému údaji samu o sobě,
myšlence, postupu, principu, metodě, objevu, vědecké teorii, matematickému a obdobnému vzorci, statistickému grafu a podobnému předmětu samu o sobě.
Ochrana podle autorského zákona se nevztahuje na:
úřední dílo (právní předpis, rozhodnutí, veřejná listina, veřejně přístupný rejstřík a sbírka jeho listin), jakož i úřední návrh úředního díla a jiná přípravná úřední dokumentace, včetně úředního překladu takového díla, sněmovní a senátní publikace, pamětní knihy obecní (obecní kroniky), státní symbol a symbol jednotky územní samosprávy a jiná taková díla, u nichž je veřejný zájem na vyloučení z ochrany,
výtvory tradiční lidové kultury, není-li pravé jméno autora obecně známo a nejde-li o dílo anonymní nebo o dílo pseudonymní; užít takové dílo lze jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu,
3.3AUTORSTVÍ
Za autora díla jsou dle autorského zákona považovány níže uvedené osoby:
fyzická osoba, která dílo vytvořila (autorem tedy nemůže být právnická osoba),
fyzická osoba, jejíž pravé jméno je obvyklým způsobem uvedeno na díle nebo je u díla uvedeno v rejstříku předmětů ochrany vedeném příslušným kolektivním správcem (OSA, Intergram, Dilia), není-li prokázán opak. = vyvratitelná ZÁKONNÁ DOMNĚNKA AUTORSTVÍ.
3.4SPOLUAUTORSTVÍ
Aby se ve smyslu autorského zákona mohlo jednat o spoluautorství k dílu, musí se jednat o jediné dílo, které vzniklo výsledkem společné tvůrčí duševní činnosti více fyzických osob – spoluautorů (x spoluautorem není ten, kdo poskytne odbornou, technickou nebo administrativní radu, dodá dokumentaci nebo dá podnět ke vzniku díla), kdy následně platí, že:
Z právních úkonů týkajících se díla jsou oprávněni a povinni všichni spoluautoři společně a nerozdílně.
O nakládání s dílem spoluautorů rozhodují spoluautoři jednomyslně (brání-li jednotlivý autor bez vážného důvodu nakládání s dílem spoluautorů, mohou se ostatní spoluautoři domáhat nahrazení chybějícího projevu jeho vůle soudem)
Domáhat se ochrany práva autorského k dílu spoluautorů před ohrožením nebo porušením může i jednotlivý spoluautor samostatně.
Výnosy z díla - podíl úměrný velikosti tvůrčích příspěvků spoluautorů, a nelze-li tyto příspěvky rozeznat, jsou podíly na společných výnosech stejné (smluvní volnost – autoři se mohou dohodnout jinak).
3.5Subjektivní práva autorská obecně
Na rozdíl od autorského práva v objektivním slova smyslu dále rozlišujeme i tzv. autorské právo v subjektivním slova smyslu, respektive subjektivní práva autorská, která právě vyjadřují onu míru možnosti určitým způsobem se chovat, respektive určitým způsobem nakládat s autorským dílem. Pro ně platí níže uvedené:
Vznikají okamžikem, kdy je dílo zachyceno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě (zničením hmotného substrátu nezaniká).
Právo autorské zahrnuje výlučná práva osobnostní a výlučná práva majetková
3.5.1PRÁVA OSOBNOSTNÍ
Tato práva jsou nepřevoditelná, autor se jich nemůže vzdát, smrtí autora zanikají.
Mezi osobnostní autorská práva patří práva autora:
osobovat si autorství, včetně práva rozhodnout, zda a jakým způsobem má být jeho autorství uvedeno při zveřejnění a dalším užití jeho díla
na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla, nestanoví-li tento zákon jinak. Je-li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít způsobem snižujícím hodnotu díla
na dohled nad plněním shora uvedené povinnosti jinou osobou (autorský dohled)
3.5.2PRÁVA MAJETKOVÁ
Autor se majetkových práv nemůže vzdát, jsou nepřevoditelná a nelze je postihnout výkonem rozhodnutí (to však neplatí pro pohledávky z takových majetkových práv vzniklé).
Majetková práva jsou předmětem dědictví.
Majetkovými právy autorský zákon rozumí:
právo autora své dílo užít v původní nebo jiným zpracované či jinak změněné podobě – samostatně nebo v souboru anebo ve spojení s jiným dílem či prvky, a
právo autora udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva (jiná osoba může dílo užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených autorským zákonem (= autorovi právo dílo užít nezaniká, jen je povinen strpět zásah do práva dílo užít v rozsahu licenční smlouvy).
Právem dílo užít se pak ve smyslu autorského zákona rozumí:
právo na pronájem originálu nebo rozmnoženiny díla
právo na půjčování originálu nebo rozmnoženiny díla
právo na vystavování originálu nebo rozmnoženiny díla
právo na sdělování díla veřejnosti, zejména:
3.5.2.1Rozmnožování
Rozmnožováním díla se rozumí zhotovování dočasných nebo trvalých, přímých nebo nepřímých rozmnoženin díla, a to jakýmikoli prostředky a v jakékoli formě, za účelem zpřístupňování díla prostřednictvím těchto rozmnoženin.
Dílo se rozmnožuje zejména ve formě rozmnoženiny tiskové, fotografické, zvukové, obrazové nebo zvukově obrazové, stavbou architektonického díla nebo ve formě jiné trojrozměrné rozmnoženiny anebo ve formě elektronické zahrnující vyjádření analogové i digitální.
3.5.2.2Rozšiřování
Rozšiřováním originálu nebo rozmnoženiny díla se rozumí zpřístupňování díla v hmotné podobě prodejem nebo jiným převodem vlastnického práva k originálu nebo k rozmnoženině díla, včetně jejich nabízení za tímto účelem.
Pronájem
Pronájmem originálu nebo rozmnoženiny díla se rozumí zpřístupňování díla ve hmotné podobě za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu poskytnutím originálu nebo rozmnoženiny díla k dočasné osobní potřebě.
Půjčování
Půjčováním originálu nebo rozmnoženiny díla se rozumí zpřístupňování díla zařízením přístupným veřejnosti nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu poskytnutím originálu nebo rozmnoženiny díla k dočasné osobní potřebě.
3.5.3JINÁ majetková práva
právo na odměnu při opětném prodeji originálu díla uměleckého
právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu a vlastní vnitřní potřebu
3.5.4Trvání majetkových práv k dílu
Majetková práva obecně trvají po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti. Dále platí, že bylo-li dílo vytvořeno jako dílo spoluautorů, počítá se doba trvání majetkových práv od smrti spoluautora, který ostatní přežil.
Majetková práva k dílu kolektivnímu trvají 70 let od zveřejnění.
Doba trvání majetkových práv k dílu audiovizuálnímu se počítá od smrti poslední přeživší z následujících osob: režisér, autor scénáře, autor dialogů a skladatel hudby zvlášť vytvořené pro užití v audiovizuálním díle.
Doba trvání majetkových práv se počítá vždy od prvého dne roku následujícího po roce, v němž došlo k události rozhodné pro její počítání.
3.6Volné dílo a první zveřejnění nezveřejněného volného díla
Dílo, u kterého uplynula doba trvání majetkových práv, může každý bez dalšího volně užít (= volné dílo ≠ volné užití díla, k tomu viz níže).
Tomu, kdo poprvé zveřejní dosud nezveřejněné dílo, k němuž uplynula doba trvání majetkových práv, vznikají takovým zveřejněním výlučná majetková práva k dílu takto zveřejněnému v rozsahu, v jakém by je měl autor díla, pokud by jeho majetková práva k dílu ještě trvala. Daná práva ale v daném případě trvají kratší dobu, a to 25 let od zveřejnění díla.
3.7Omezení práva autorského obecně
3.7.1Omezení práva autorského k dílu soubornému
Do práva autorského k dílu soubornému nezasahuje oprávněný uživatel souborného díla, užívá-li takové dílo za účelem přístupu k jeho obsahu a pro běžné využívání jeho obsahu.
3.8Volná užití a bezúplatné zákonné licence
Za užití díla podle autorského zákona se nepovažuje užití pro osobní potřebu fyzické osoby, jehož účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, nestanoví-li tento zákon jinak. Do práva autorského tak nezasahuje ten, kdo pro svou osobní potřebu zhotoví záznam, rozmnoženinu nebo napodobeninu díla.
Nestanoví-li autorský zákon jinak, užitím podle něj je užití počítačového programu či elektronické databáze i pro osobní potřebu fyzické osoby či vlastní vnitřní potřebu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby včetně zhotovení rozmnoženiny takových děl i pro takovou potřebu;
Rozmnoženina nebo napodobenina díla výtvarného zhotovená pro osobní potřebu fyzické osoby musí být jako taková vždy zřetelně označena.
Rozmnoženina nebo napodobenina díla výtvarného zhotovená pro osobní potřebu fyzické osoby nesmí být použita k jinému než tam uvedenému účelu.
3.8.1Rozmnožování na papír nebo na podobný podklad
Do práva autorského nezasahuje:
fyzická osoba, která pro svou osobní potřebu,
právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která pro svou vlastní vnitřní potřebu,
ten, kdo na objednávku pro osobní potřebu fyzické osoby,
ten, kdo na objednávku pro vlastní vnitřní potřebu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby
zhotoví tiskovou rozmnoženinu díla na papír nebo podobný podklad fotografickou technikou nebo jiným postupem s podobnými účinky, s výjimkou případu, kdy jde o vydaný notový záznam díla hudebního či hudebně dramatického.
Do práva autorského nezasahuje ten, kdo užije dílo v souvislosti s předvedením či opravou přístroje zákazníkovi v rozsahu k tomu nezbytném.
3.8.2Citace
Do práva autorského nezasahuje ten, kdo
užije v odůvodněné míře výňatky ze zveřejněných děl jiných autorů ve svém díle,
užije dílo při vyučování pro ilustrační účel nebo při vědeckém výzkumu, jejichž účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, a nepřesáhne rozsah odpovídající sledovanému účelu;
vždy je však nutno uvést, je-li to možné, jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen.
3.8.3Propagace výstavy uměleckých děl a jejich prodeje
Do práva autorského nezasahuje ten, kdo za účelem propagace výstavy nebo prodeje originálů či rozmnoženin uměleckých děl taková díla užije v rozsahu nezbytném pro propagaci takové akce, s výjimkou jakéhokoliv jiného užití k přímému nebo nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu prospěchu. Je-li to obvyklé, je nutno uvést jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen.
3.8.4Užití díla umístěného na veřejném prostranství
Do práva autorského nezasahuje ten, kdo kresbou, malbou nebo grafikou, fotografií nebo filmem nebo jinak zaznamená nebo vyjádří dílo, které je trvale umístěno na náměstí, ulici, v parku, na veřejných cestách nebo na jiném veřejném prostranství; do autorského práva nezasahuje ani ten, kdo takto vyjádřené, zachycené nebo zaznamenané dílo dále užije. Je-li to možné, je nutno uvést jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a umístění.
(x neplatí na pořízení rozmnoženiny či napodobeniny díla architektonického stavbou a na rozmnožování nebo rozšiřování díla formou trojrozměrné rozmnoženiny).
3.8.5Úřední a zpravodajská licence
3.8.6Užití díla v rámci občanských či náboženských obřadů nebo v rámci úředních akcí pořádaných orgány veřejné správy, v rámci školních představení a užití díla školního
Do práva autorského rovněž nezasahuje ten, kdo nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu užije dílo při školních představeních, v nichž účinkují výlučně žáci, studenti nebo učitelé školy nebo školského či vzdělávacího zařízení.
Do práva autorského také nezasahuje škola nebo školské či vzdělávací zařízení, užije-li nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě dílo vytvořené žákem nebo studentem ke splnění školních nebo studijních povinností vyplývajících z jeho právního vztahu ke škole nebo školskému či vzdělávacímu zařízení (k tomu rovněž viz níže: „školní dílo“).
3.8.7Knihovní licence
Do práva autorského nezasahuje knihovna, archiv, muzeum, galerie, škola, vysoká škola a jiné nevýdělečné školské a vzdělávací zařízení například jestliže:
3.8.8Licence pro zdravotně postižené
3.8.9Licence pro dočasné rozmnoženiny
Do práva autorského nezasahuje ten, kdo provádí dočasné úkony rozmnožování děl, které jsou pomíjivé nebo podružné, tvoří nedílnou a nezbytnou součást technologického procesu, nemají žádný samostatný hospodářský význam a jejich jediným účelem je umožnit
3.8.10Licence pro fotografickou podobiznu
Do práva autorského nezasahuje ten, kdo zhotoví rozmnoženinu díla fotografického, které je jeho podobiznou a které si úplatně objednal; takto pořízenou rozmnoženinu může zobrazená osoba i nevýdělečně užít, není-li takové užití zapovězeno.
3.8.12Licence k dílům užitého umění a dílům architektonickým
3.8.13Licence pro sociální zařízení
3.7.14Užití originálu nebo rozmnoženiny díla
Vloženo: 23.04.2009
Velikost: 486,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz