- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Zákon č.513
OOPP - Občanské, obchodní a pracovní právo
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál513/1991 Sb.
ZÁKON
ze dne 5. listopadu 1991 Obchodní zákoník
Změna: 600/1992 Sb.
Změna: 264/1992 Sb., 591/1992 Sb. (s přihlédnutím k 4/1993 Sb.)
Změna: 286/1993 Sb.
Změna: 156/1994 Sb.
Změna: 84/1995 Sb.
Změna: 142/1996 Sb.(část)
Změna: 94/1996 Sb.
Změna: 142/1996 Sb.
Změna: 77/1997 Sb.
Změna: 15/1998 Sb.
Změna: 165/1998 Sb.
Změna: 356/1999 Sb.
Změna: 27/2000 Sb., 105/2000 Sb.
Změna: 29/2000 Sb.
Změna: 370/2000 Sb.(část)
Změna: 30/2000 Sb., 367/2000 Sb., 370/2000 Sb.
Změna: 370/2000 Sb.(část)
Změna: 120/2001 Sb.
Změna: 239/2001 Sb.
Změna: 501/2001 Sb.
Změna: 353/2001 Sb.
Změna: 15/2002 Sb.
Změna: 126/2002 Sb.
Změna: 308/2002 Sb.
Změna: 125/2002 Sb., 151/2002 Sb., 312/2002 Sb.
Změna: 476/2002 Sb., 87/2003 Sb., 88/2003 Sb.
Změna: 437/2003 Sb.
Změna: 370/2000 Sb.(část), 308/2002 Sb. (část), 85/2004 Sb., 257/2004
Sb.
Změna: 360/2004 Sb.
Změna: 484/2004 Sb.
Změna: 360/2004 Sb. (část)
Změna: 499/2004 Sb., 554/2004 Sb.
Změna: 179/2005 Sb.
Změna: 216/2005 Sb. (část)
Změna: 216/2005 Sb.
Změna: 377/2005 Sb.
Změna: 413/2005 Sb.
Změna: 56/2006 Sb.
Změna: 79/2006 Sb., 81/2006 Sb.
Změna: 57/2006 Sb.
Změna: 308/2006 Sb.
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se
usneslo na tomto zákoně:
Část první
Obecná ustanovení
Hlava I
Základní ustanovení
Díl I
Úvodní ustanovení
§ 1
Rozsah působnosti
(1) Tento zákon upravuje postavení podnikatelů, obchodní závazkové
vztahy, jakož i některé jiné vztahy s podnikáním související.
(2) Právní vztahy uvedené v odstavci 1 se řídí ustanoveními tohoto
zákona. Nelze-li některé otázky řešit podle těchto ustanovení, řeší se
podle předpisů práva občanského. Nelze-li je řešit ani podle těchto
předpisů, posoudí se podle obchodních zvyklostí, a není-li jich, podle
zásad, na kterých spočívá tento zákon.
§ 2
Podnikání
(1) Podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně
podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem
dosažení zisku.
(2) Podnikatelem podle tohoto zákona je:
a) osoba zapsaná v obchodním rejstříku,
b) osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění,
c) osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění
podle zvláštních předpisů,
d) osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence
podle zvláštního předpisu.
(3) Místem podnikání fyzické osoby je adresa zapsaná jako její místo
podnikání v obchodním rejstříku nebo v jiné zákonem upravené evidenci.
Podnikatel je povinen zapisovat do obchodního rejstříku své skutečné
místo podnikání. Sídlem organizační složky podniku (§ 7) se rozumí
adresa jejího umístění.
§ 3
zrušen
§ 3a
Neoprávněné podnikání
(1) Povaha nebo platnost právního úkonu není dotčena tím, že určité
osobě je zakázáno podnikat nebo že nemá oprávnění k podnikání; tím není
dotčen § 49a občanského zákoníku.
(2) Osoba, která uskutečňuje činnost, k níž se podle zvláštních
právních předpisů vyžaduje ohlášení nebo povolení, bez takového
ohlášení nebo povolení, a osoby, které takovou činnost uskutečňují
jménem jiné osoby anebo na její účet, odpovídají za škodu tím
způsobenou; tím není dotčena jejich odpovědnost podle zvláštních
právních předpisů.
§ 4
Ustanoveními tohoto zákona se řídí i vztahy jiných osob než
podnikatelů, stanoví-li to tento zákon nebo zvláštní zákon.
Díl II
Podnik a obchodní jmění
§ 5
(1) Podnikem se pro účely tohoto zákona rozumí soubor hmotných, jakož i
osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a
jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování
podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu sloužit.
(2) Podnik je věc hromadná. Na jeho právní poměry se použijí ustanovení
o věcech v právním smyslu. Tím není dotčena působnost zvláštních
právních předpisů vztahujících se k nemovitým věcem, předmětům
průmyslového a jiného duševního vlastnictví, motorovým vozidlům apod.,
pokud jsou součástí podniku.
§ 6
(1) Obchodním majetkem podnikatele, který je fyzickou osobou, se pro
účely tohoto zákona rozumí majetek (věci, pohledávky a jiná práva a
penězi ocenitelné jiné hodnoty), který patří podnikateli a slouží nebo
je určen k jeho podnikání. Obchodním majetkem podnikatele, který je
právnickou osobou, se rozumí veškerý jeho majetek.
(2) Pro účely tohoto zákona se soubor obchodního majetku a závazků
vzniklých podnikateli, který je fyzickou osobou, v souvislosti s
podnikáním označuje jako obchodní jmění (dále jen "jmění"). Jměním
podnikatele, který je právnickou osobou, je soubor jeho veškerého
majetku a závazků.
(3) Čistým obchodním majetkem je obchodní majetek po odečtení závazků
vzniklých podnikateli v souvislosti s podnikáním, je-li fyzickou
osobou, nebo veškerých závazků, je-li právnickou osobou.
(4) Vlastní kapitál tvoří vlastní zdroje financování obchodního majetku
podnikatele a v rozvaze se vykazuje na straně pasiv.
§ 7
Organizační složka podniku
(1) Odštěpný závod je organizační složka podniku, která je jako
odštěpný závod zapsána v obchodním rejstříku. Při provozování
odštěpného závodu se užívá obchodní firmy (§ 8) podnikatele s dodatkem,
že jde o odštěpný závod.
(2) Obdobné postavení jako odštěpný závod má i jiná organizační složka
podniku, jestliže zákon stanoví, že se zapisuje do obchodního
rejstříku.
(3) Provozovnou se rozumí prostor, v němž je uskutečňována určitá
podnikatelská činnost. Provozovna musí být označena obchodní firmou
nebo jménem a příjmením anebo názvem podnikatele, k níž může být
připojen název provozovny nebo jiné rozlišující označení.
Díl III
Obchodní firma
§ 8
(1) Obchodní firma (dále jen "firma") je název, pod kterým je
podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. Podnikatel je povinen činit
právní úkony pod svou firmou.
(2) Na podnikatele nezapsaného v obchodním rejstříku se nevztahují
ustanovení o firmě; právní úkony je povinen činit, je-li fyzickou
osobou, pod svým jménem a příjmením, a je-li právnickou osobou, pod
svým názvem. U svého jména a příjmení nebo názvu může podnikatel
nezapsaný v obchodním rejstříku užívat při podnikání odlišující dodatek
nebo další označení za předpokladu, že nepůsobí klamavě a jeho užívání
je v souladu s právními předpisy i dobrými mravy soutěže; takový
dodatek nebo označení není firmou a je chráněn právem proti nekalé
soutěži.
§ 9
(1) Firmou fyzické osoby musí být vždy její jméno a příjmení (dále jen
"jméno"). Firma fyzické osoby může obsahovat dodatek odlišující osobu
podnikatele nebo druh podnikání vztahující se zpravidla k této osobě
nebo druhu podnikání.
(2) Firmou obchodní společnosti nebo družstva a dalších právnických
osob, které vznikají zápisem do obchodního rejstříku, je název, pod
kterým jsou zapsány v obchodním rejstříku. Firmou právnické osoby,
která se zapisuje do obchodního rejstříku na základě zvláštního
právního předpisu a která vznikla před tímto zápisem, je její název.
Součástí firmy právnických osob je i dodatek označující jejich právní
formu.
§ 10
(1) Firma nesmí být zaměnitelná s firmou jiného podnikatele a nesmí
působit klamavě. K odlišení firmy nestačí rozdílný dodatek označující
právní formu. U fyzické osoby postačí zpravidla k odlišení uvedení
jiného místa podnikání. Má-li fyzická osoba stejné jméno s jiným
podnikatelem působícím v témže místě, je povinna doplnit ve firmě údaj
o jménu dostatečně odlišujícím dodatkem ve smyslu § 9 odst. 1.
(2) Podniká-li více osob pod společným jménem bez založení právnické
osoby, jsou tyto osoby povinny splnit závazky vzniklé při tomto
podnikání společně a nerozdílně. Společné jméno není firmou.
§ 11
(1) Kdo zdědí podnik nebo jej nabude smlouvou, může podnikat pod
dosavadní firmou s nástupnickým dodatkem, jen má-li k tomu výslovný
souhlas zůstavitele nebo dědiců nebo právního předchůdce.
(2) Je-li podnikatelem fyzická osoba, která změnila své jméno, může
používat ve firmě i své dřívější jméno s dodatkem obsahujícím nové
jméno.
(3) Firma právnické osoby přechází na nástupnickou právnickou osobu s
podnikem, zaniká-li původní právnická osoba bez likvidace a nástupnická
právnická osoba firmu převezme. Má-li nástupnická právnická osoba jinou
právní formu, musí být změněn dodatek v souladu s její právní formou.
(4) Převod firmy bez současného převodu podniku je nepřípustný. Převod
firmy je možný i při převodu části podniku, bude-li podnikatel
zbývající část provozovat pod jinou firmou nebo tato část zanikne
likvidací.
(5) Je-li součástí firmy právnické osoby jméno společníka nebo člena,
který přestal být jejím společníkem nebo členem, může právnická osoba
užívat dále jeho jméno jen s jeho souhlasem. V případě smrti nebo
zániku společníka nebo člena se vyžaduje jeho předchozí souhlas anebo
souhlas dědice nebo právního nástupce.
(6) Firmy podnikatelů, jejichž podniky příslušejí k témuž koncernu (§
66a odst. 7), mohou obsahovat shodné prvky, obsahují-li dodatek o
příslušnosti ke koncernu a jsou-li dostatečně navzájem rozlišitelné.
§ 12
(1) Kdo byl dotčen na svých právech neoprávněným užíváním firmy, může
se proti neoprávněnému uživateli domáhat, aby se takového jednání
zdržel a odstranil závadný stav. Dále může požadovat vydání
bezdůvodného obohacení a přiměřené zadostiučinění, které může být
poskytnuto i v penězích.
(2) Byla-li neoprávněným užíváním firmy způsobena škoda, lze se její
náhrady domáhat podle tohoto zákona.
(3) Soud může účastníku, jehož návrhu bylo vyhověno, přiznat v rozsudku
právo uveřejnit rozsudek na náklady účastníka, který ve sporu neuspěl,
a podle okolností určit i rozsah, formu a způsob uveřejnění.
Díl IV
Jednání podnikatele
§ 13
(1) Je-li podnikatelem fyzická osoba, jedná osobně nebo za ni jedná
zástupce. Právnická osoba jedná statutárním orgánem nebo za ni jedná
zástupce.
(2) Ustanovení tohoto zákona o jednotlivých obchodních společnostech a
družstvu určují statutární orgán, jehož jednání je jednáním
podnikatele.
(3) Vedoucí organizační složky podniku (§ 7 odst. 1 a 2), který je
zapsán do obchodního rejstříku, je zmocněn za podnikatele činit veškeré
právní úkony týkající se této složky.
(4) Je-li podnikatelem právnická osoba, je vázána vůči třetím osobám
jednáním uskutečněným jejím statutárním orgánem nebo likvidátorem, i
když překročil rozsah jejího předmětu podnikání, ledaže jde o jednání,
které překračuje působnost, kterou tomuto orgánu svěřuje nebo dovoluje
svěřit zákon.
(5) Omezení jednatelského oprávnění statutárního orgánu právnické osoby
vyplývající ze stanov, společenské smlouvy či jiného obdobného
dokumentu nebo z rozhodnutí orgánů právnické osoby není možno
uplatňovat vůči třetím osobám, i když byla zveřejněna.
§ 13a
Obchodní listiny
(1) Každý podnikatel je povinen na všech objednávkách, obchodních
dopisech a fakturách uvádět údaj o své firmě, jménu nebo názvu, sídle
nebo místu podnikání a identifikačním čísle; podnikatelé zapsaní v
obchodním rejstříku též údaj o tomto zápisu, včetně spisové značky, a
podnikatelé nezapsaní v obchodním rejstříku též údaj o zápisu do jiné
evidence, v níž jsou zapsáni. Údaj o výši základního kapitálu lze v
těchto listinách uvádět, jen jestliže byl zcela splacen.
(2) Na všech objednávkách, obchodních dopisech a fakturách týkajících
se podniku zahraniční osoby nebo jeho organizační složky je zahraniční
osoba povinna uvádět údaje podle odstavce 1 a dále i údaj o zápisu
podniku nebo jeho organizační složky do obchodního rejstříku, včetně
spisové značky. Jde-li o osobu, na níž se vztahuje § 21 odst. 5, uvádí
stejné údaje jako česká osoba nezapsaná v obchodním rejstříku podle
odstavce 1.
(3) Na objednávkách, obchodních dopisech a fakturách týkajících se
podniku zahraniční osoby nebo organizační složky podniku zahraniční
osoby, jejíž sídlo nebo bydliště je ve státě, který není členem
Evropské unie, nemusí být uveden údaj o zápisu zahraniční osoby do
obchodního rejstříku, jestliže právo, kterým se tato osoba řídí, zápis
do obchodního nebo obdobného rejstříku neukládá.
§ 14
Prokura
(1) Prokurou zmocňuje podnikatel prokuristu ke všem právním úkonům, k
nimž dochází při provozu podniku, i když se k nim jinak vyžaduje
zvláštní plná moc. Prokuru lze udělit jen fyzické osobě.
(2) V prokuře není zahrnuto oprávnění zcizovat nemovitosti a zatěžovat
je, ledaže je toto oprávnění výslovně v udělení prokury uvedeno.
(3) Omezení prokury vnitřními pokyny nemá právní následky vůči třetím
osobám.
(4) Více osobám lze prokuru udělit tak, že jsou k zastupování a
podepisování oprávněny každá samostatně, nebo tak, že je přitom třeba
souhlasného projevu vůle všech prokuristů nebo alespoň dvou z nich.
(5) Prokurista podepisuje tím způsobem, že k firmě podnikatele, za
kterého jedná, připojí dodatek označující prokuru a svůj podpis.
(6) Udělení prokury je účinné od zápisu do obchodního rejstříku.
Byla-li prokura udělena více osobám, musí návrh obsahovat i určení, zda
každý prokurista může jednat samostatně, popřípadě kolik prokuristů
musí jednat společně.
(7) Prokura nezaniká smrtí podnikatele, pokud podnikatel nestanovil, že
má trvat pouze za jeho života. Po smrti podnikatele však může
prokurista činit jen úkony v rámci obvyklého hospodaření, a je povinen
podat neprodleně návrh na zápis tohoto omezení prokury soudu (§ 27
odst. 1). Úkony přesahující rámec obvyklého hospodaření může prokurista
činit jen se souhlasem dědiců a se svolením soudu.
§ 15
(1) Kdo byl při provozování podniku pověřen určitou činností, je
zmocněn ke všem úkonům, k nimž při této činnosti obvykle dochází.
(2) Překročí-li zástupce podnikatele zmocnění podle odstavce 1, je
takovým jednáním podnikatel vázán, jen jestliže o překročení třetí
osoba nevěděla a s přihlédnutím ke všem okolnostem případu vědět
nemohla.
(3) Zmocnění podle odstavce 1 nezaniká smrtí podnikatele, pokud
podnikatel nestanovil, že má trvat pouze za jeho života. Zmocněnec však
může po smrti podnikatele činit jen úkony v rámci obvyklého
hospodaření. Úkony přesahující rámec obvyklého hospodaření může činit
jen se souhlasem dědiců a se svolením soudu.
§ 16
Podnikatele zavazuje i jednání jiné osoby v jeho provozovně, nemohla-li
třetí osoba vědět, že jednající osoba k tomu není oprávněna.
Díl V
Obchodní tajemství
§ 17
Předmětem práv náležejících k podniku je i obchodní tajemství. Obchodní
tajemství tvoří veškeré skutečnosti obchodní, výrobní či technické
povahy související s podnikem, které mají skutečnou nebo alespoň
potenciální materiální či nemateriální hodnotu, nejsou v příslušných
obchodních kruzích běžně dostupné, mají být podle vůle podnikatele
utajeny a podnikatel odpovídajícím způsobem jejich utajení zajišťuje.
§ 18
Podnikatel provozující podnik, na který se obchodní tajemství vztahuje,
má výlučné právo tímto tajemstvím nakládat, zejména udělit svolení k
jeho užití a stanovit podmínky takového užití.
§ 19
Právo k obchodnímu tajemství trvá, pokud trvají skutečnosti uvedené v §
17.
§ 20
Proti porušení nebo ohrožení práva na obchodní tajemství přísluší
podnikateli právní ochrana jako při nekalé soutěži.
Hlava II
Podnikání zahraničních osob
Díl I
Základní ustanovení
§ 21
(1) Zahraniční osoby mohou podnikat na území České republiky za
stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako české osoby, pokud ze
zákona nevyplývá něco jiného.
(2) Zahraniční osobou se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba s
bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky.
Českou právnickou osobou pro účely tohoto zákona se rozumí právnická
osoba se sídlem na území České republiky.
(3) Podnikáním zahraniční osoby na území České republiky se rozumí pro
účely tohoto zákona podnikání této osoby, má-li podnik nebo jeho
organizační složku umístěnou na území České republiky.
(4) Oprávnění zahraniční osoby podnikat na území České republiky vzniká
ke dni zápisu této osoby, popřípadě organizační složky jejího podniku,
v rozsahu předmětu podnikání zapsaném do obchodního rejstříku. Návrh na
zápis podává zahraniční osoba.
(5) Ustanovení odstavce 4 se nevztahuje na fyzické osoby, které jsou
státními příslušníky členských států Evropské unie nebo jiných států
tvořících Evropský hospodářský prostor, které podnikají na území České
republiky; tyto osoby podléhají stejnému právnímu režimu jako české
fyzické osoby, nestanoví-li zákon jinak.
§ 22
Právní způsobilost, kterou má jiná než fyzická zahraniční osoba podle
právního řádu, podle něhož byla založena, má rovněž v oblasti českého
právního řádu. Právním řádem, podle něhož byla tato osoba založena, se
řídí i její vnitřní právní poměry a ručení členů nebo společníků za
její závazky.
§ 23
Zahraniční osoby, které mají právo podnikat v zahraničí, se pokládají
za podnikatele podle tohoto zákona.
Díl II
Majetková účast zahraničních osob v českých právnických osobách
§ 24
(1) Zahraniční osoba se může podle ustanovení tohoto zákona za účelem
podnikání podílet na založení české právnické osoby nebo se účastnit
jako společník nebo člen v české právnické osobě již založené. Může
také sama českou právnickou osobu založit nebo se stát jediným
společníkem české právnické osoby, pokud tento
Vloženo: 26.04.2009
Velikost: 1,20 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu OOPP - Občanské, obchodní a pracovní právo
Reference vyučujících předmětu OOPP - Občanské, obchodní a pracovní právo
Podobné materiály
- PPV - Právo prům. vlastnictví a inf. v podnikání - Autorský zákon
- MPO - Manažerské poradenství - Zákon 523 o daňovém poradenství
- MPO - Manažerské poradenství - Zákon o advokacii
- OOPP - Občanské, obchodní a pracovní právo - Zákon 262
- OOPP - Občanské, obchodní a pracovní právo - Zákon 40
- OOPP - Občanské, obchodní a pracovní právo - Zákon č.262
- OOPP - Občanské, obchodní a pracovní právo - Zákon č.40
- OOPP - Občanské, obchodní a pracovní právo - Zákon
- SDP - Správa daní a poplatků - Zákony a vyhlášky
- SRKE - Soudní řízení, konkurz a exekuce - investiční zákon
- KA - Knihovnické aplikace - Zákony a etika
- KzpP - Základy práva - Občanský zákoník - výtah paragrafů
Copyright 2024 unium.cz