- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál40/1964 Sb.
Občanský zákoník
ze dne 26. února 1964
Změna: 58/1969 Sb.
Změna: 146/1971 Sb.
Změna: 131/1982 Sb. (část)
Změna: 131/1982 Sb.
Změna: 94/1988 Sb.
Změna: 188/1988 Sb.
Změna: 87/1990 Sb.
Změna: 105/1990 Sb., 116/1990 Sb.
Změna: 87/1991 Sb.
Změna: 509/1991 Sb.
Změna: 264/1992 Sb.
Změna: 267/1994 Sb.
Změna: 104/1995
Změna: 118/1995 Sb.
Změna: 94/1996 Sb.
Změna: 89/1996 Sb.
Změna: 227/1997 Sb.
Změna: 91/1998 Sb.
Změna: 165/1998 Sb.
Změna: 363/1999 Sb.
Změna: 27/2000 Sb.
Změna: 103/2000 Sb.
Změna: 159/1999 Sb., 227/2000 Sb.
Změna: 367/2000 Sb.
Změna: 229/2001 Sb.
Změna: 501/2001 Sb.
Změna: 317/2001 Sb.
Změna: 135/2002 Sb.
Změna: 125/2002 Sb., 136/2002 Sb., 320/2002 Sb.
Změna: 476/2002 Sb., 88/2003 Sb.
Změna: 135/2002 Sb. (část), 47/2004 Sb.
Změna: 480/2004 Sb.
Změna: 37/2004 Sb., 278/2004 Sb., 554/2004 Sb.
Změna: 359/2005 Sb.
Změna: 56/2006 Sb.
Změna: 107/2006 Sb.
Změna: 57/2006 Sb.
Změna: 160/2006 Sb.
Změna: 115/2006 Sb.
Změna: 315/2006 Sb.
Změna: 443/2006 Sb.
Preambule zrušena
Zrušeno
Čl.I
Zrušen.
Čl.II
Zrušen.
Čl.III
Zrušen.
Čl.IV
Zrušen.
Čl.V
Zrušen.
Čl.VI
Zrušen.
Čl.VII
Zrušen.
Čl.VIII
Zrušen.
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se
usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
Obecná ustanovení
HLAVA PRVNÍ
Občanskoprávní vztahy a jejich ochrana
§ 1
(1) Úprava občanskoprávních vztahů přispívá k naplňování občanských
práv a svobod, zejména ochrany osobnosti a nedotknutelnosti
vlastnictví.
(2) Občanský zákoník upravuje majetkové vztahy fyzických a právnických
osob, majetkové vztahy mezi těmito osobami a státem, jakož i vztahy
vyplývající z práva na ochranu osob, pokud tyto občanskoprávní vztahy
neupravují jiné zákony.^1)
(3) Právní vztahy vznikající z výsledků duševní tvořivé činnosti
upravují zvláštní zákony.
§ 2
(1) Občanskoprávní vztahy vznikají z právních úkonů nebo z jiných
skutečností, s nimiž zákon vznik těchto vztahů spojuje.
(2) V občanskoprávních vztazích mají účastníci rovné postavení.
(3) Účastníci občanskoprávních vztahů si mohou vzájemná práva a
povinnosti upravit dohodou odchylně od zákona, jestliže to zákon
výslovně nezakazuje a jestliže z povahy ustanovení zákona nevyplývá, že
se od něj nelze odchýlit.
§ 3
(1) Výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů
nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných
a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.
(2) Fyzické a právnické osoby, státní orgány a orgány místní samosprávy
dbají o to, aby nedocházelo k ohrožování a porušování práv z
občanskoprávních vztahů a aby případné rozpory mezi účastníky byly
odstraněny především jejich dohodou.
§ 4
Proti tomu, kdo právo ohrozí nebo poruší, lze se domáhat ochrany u
orgánu, který je k tomu povolán. Není-li v zákoně stanoveno něco
jiného, je tímto orgánem soud.
§ 5
Došlo-li ke zřejmému zásahu do pokojného stavu, lze se domáhat ochrany
u příslušného orgánu státní správy. Ten může předběžně zásah zakázat,
nebo uložit, aby byl obnoven předešlý stav. Tím není dotčeno právo
domáhat se ochrany u soudu.
§ 6
Jestliže hrozí neoprávněný zásah do práva bezprostředně, může ten, kdo
je takto ohrožen, přiměřeným způsobem zásah sám odvrátit.
HLAVA DRUHÁ
Účastníci občanskoprávních vztahů
ODDÍL PRVNÍ
Fyzické osoby
§ 7
(1) Způsobilost fyzické osoby mít práva a povinnosti vzniká narozením.
Tuto způsobilost má i počaté dítě, narodí-li se živé.
(2) Smrtí tato způsobilost zanikne. Jestliže smrt nelze prokázat
předepsaným způsobem, soud fyzickou osobu prohlásí za mrtvou, zjistí-li
její smrt jinak. Za mrtvou soud prohlásí také nezvěstnou fyzickou
osobu, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem usoudit, že již nežije.
§ 8
(1) Způsobilost fyzické osoby vlastními právními úkony nabývat práv a
brát na sebe povinnosti (způsobilost k právním úkonům) vzniká v plném
rozsahu zletilostí.
(2) Zletilosti se nabývá dovršením osmnáctého roku. Před dosažením
tohoto věku se zletilosti nabývá jen uzavřením manželství. Takto nabytá
zletilost se neztrácí ani zánikem manželství ani prohlášením manželství
za neplatné.
§ 9
Nezletilí mají způsobilost jen k takovým právním úkonům, které jsou
svou povahou přiměřené rozumové a volní vyspělosti odpovídající jejich
věku.
§ 10
(1) Jestliže fyzická osoba pro duševní poruchu, která není jen
přechodná, není vůbec schopna činit právní úkony, soud ji způsobilosti
k právním úkonům zbaví.
(2) Jestliže fyzická osoba pro duševní poruchu, která není jen
přechodná, anebo pro nadměrné požívání alkoholických nápojů nebo
omamných prostředků či jedů je schopna činit jen některé právní úkony,
soud její způsobilost k právním úkonům omezí a rozsah omezení v
rozhodnutí určí.
(3) Soud zbavení nebo omezení způsobilosti změní nebo zruší, změní-li
se nebo odpadnou-li důvody, které k nim vedly.
Ochrana osobnosti
§ 11
Fyzická osoba má právo na ochranu své osobnosti, zejména života a
zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého
jména a projevů osobní povahy.
§ 12
(1) Písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky a obrazové a
zvukové záznamy týkající se fyzické osoby nebo jejích projevů osobní
povahy smějí být pořízeny nebo použity jen s jejím svolením.
(2) Svolení není třeba, použijí-li se písemnosti osobní povahy,
podobizny, obrazové snímky nebo obrazové a zvukové záznamy k účelům
úředním na základě zákona.
(3) Podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy se mohou
bez svolení fyzické osoby pořídit nebo použít přiměřeným způsobem též
pro vědecké a umělecké účely a pro tiskové, filmové, rozhlasové a
televizní zpravodajství. Ani takové použití však nesmí být v rozporu s
oprávněnými zájmy fyzické osoby.
§ 13
(1) Fyzická osoba má právo se zejména domáhat, aby bylo upuštěno od
neoprávněných zásahů do práva na ochranu její osobnosti, aby byly
odstraněny následky těchto zásahů a aby jí bylo dáno přiměřené
zadostiučinění.
(2) Pokud by se nejevilo postačujícím zadostiučinění podle odstavce 1
zejména proto, že byla ve značné míře snížena důstojnost fyzické osoby
nebo její vážnost ve společnosti, má fyzická osoba též právo na náhradu
nemajetkové újmy v penězích.
(3) Výši náhrady podle odstavce 2 určí soud s přihlédnutím k závažnosti
vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k porušení práva došlo.
§ 14
Zrušen.
§ 15
Po smrti fyzické osoby přísluší uplatňovat právo na ochranu její
osobnosti manželu nebo partnerovi^1a) a dětem, a není-li jich, jejím
rodičům.
§ 16
Kdo neoprávněným zásahem do práva na ochranu osobnosti způsobí škodu,
odpovídá za ni podle ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti za škodu.
§ 17
Zrušen.
ODDÍL DRUHÝ
Právnické osoby
§ 18
(1) Způsobilost mít práva a povinnosti mají i právnické osoby.
(2) Právnickými osobami jsou
a) sdružení fyzických nebo právnických osob,
b) účelová sdružení majetku,
c) jednotky územní samosprávy,
d) jiné subjekty, o kterých to stanoví zákon.
§ 19
(1) Ke zřízení právnické osoby je potřebná písemná smlouva nebo
zakládací listina, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.
(2) Právnické osoby vznikají dnem, ke kterému jsou zapsány do
obchodního nebo do jiného zákonem určeného rejstříku, pokud zvláštní
zákon nestanoví jinak.
§ 19a
(1) Způsobilost právnické osoby nabývat práva a povinnosti může být
omezena jen zákonem.
(2) Právnické osoby, které se zapisují do obchodního nebo do jiného
zákonem určeného rejstříku, mohou nabývat práva a povinnosti ode dne
účinnosti zápisu do tohoto rejstříku, pokud zvláštní zákon nestanoví
jinak.
§ 19b
(1) Právnické osoby mají svůj název, který musí být určen při jejich
zřízení.
(2) Při neoprávněném použití názvu právnické osoby je možné se domáhat
u soudu, aby se neoprávněný uživatel zdržel jeho užívání a odstranil
závadný stav; je možné se též domáhat přiměřeného zadostiučinění, které
může být požadováno i v penězích.
(3) Odstavec 2 platí přiměřeně i pro neoprávněný zásah do dobré pověsti
právnické osoby.
§ 19c
(1) Při zřízení právnické osoby musí být určeno její sídlo.
(2) Sídlo musí být určeno adresou, kde právnická osoba sídlí skutečně,
tedy místem, kde je umístěna její správa a kde se veřejnost může s
právnickou osobou stýkat.
(3) Uvádí-li právnická osoba jako své sídlo jiné místo než své sídlo
skutečné, může se každý dovolat i jejího skutečného sídla.
(4) Sídlo právnické osoby může být v bytě pouze v případě, že je to
slučitelné s jejím účelem a odpovídá to i povaze a rozsahu její
činnosti.
(5) U právnické osoby zapsané do obchodního nebo jiného veřejného
rejstříku postačí, pokud její zakladatelský dokument uvede namísto
adresy sídla jen obec, kde je její sídlo. K zápisu do tohoto rejstříku
však musí ohlásit plnou adresu svého sídla.
§ 20
(1) Právní úkony právnické osoby ve všech věcech činí ti, kteří k tomu
jsou oprávněni smlouvou o zřízení právnické osoby, zakládací listinou
nebo zákonem (statutární orgány).
(2) Za právnickou osobu mohou činit právní úkony i jiní její pracovníci
nebo členové, pokud je to stanoveno ve vnitřních předpisech právnické
osoby nebo je to vzhledem k jejich pracovnímu zařazení obvyklé.
Překročí-li tyto osoby své oprávnění, vznikají práva a povinnosti
právnické osobě jen pokud se právní úkon týká předmětu činnosti
právnické osoby a jen tehdy, jde-li o překročení, o kterém druhý
účastník nemohl vědět.
§ 20a
(1) Právnická osoba se zrušuje dohodou, uplynutím doby, nebo splněním
účelu, pro který byla zřízena, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.
(2) Právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku nebo v jiném zákonem
určeném rejstříku zaniká dnem výmazu z tohoto rejstříku, pokud zvláštní
zákony nestanoví jinak.
(3) Před zánikem právnické osoby se vyžaduje její likvidace, pokud celé
její jmění nenabývá právní nástupce nebo zvláštní zákon nestanoví
jinak.
(4) Ustanovení obchodního zákoníku o likvidaci obchodních společností
se přiměřeně použijí i pro likvidaci jiné právnické osoby, pokud z
ustanovení upravujících tyto právnické osoby nevyplývá něco jiného.
zrušeno
§ 20b
zrušen
§ 20c
zrušen
§ 20d
zrušen
§ 20e
zrušen
Zájmová sdružení právnických osob
§ 20f
K ochraně svých zájmů nebo k dosažení jiného účelu mohou právnické
osoby vytvářet zájmová sdružení právnických osob (dále jen "sdružení").
§ 20g
K založení sdružení se vyžaduje písemná zakladatelská smlouva uzavřená
zakladateli, nebo schválení založení sdružení na ustavující členské
schůzi. O založení sdružení na této schůzi se sepíše zápis obsahující
seznam zakládajících členů sdružení s uvedením jejich jména (názvu) a
bydliště (sídla) a podpisy členů. Ke smlouvě nebo zápisu o ustavující
členské schůzi musí být přiloženy stanovy a určení osob oprávněných
jednat jménem sdružení, jež schválí zakladatelé nebo ustavující schůze.
§ 20h
(1) Stanovy sdružení určí název, sídlo a předmět činnosti sdružení,
úpravu majetkových poměrů, vznik a zánik členství, práva a povinnosti
členů, orgány sdružení a vymezení jejich působnosti, způsob zrušení
sdružení a naložení s jeho likvidačním zůstatkem. Členství ve sdružení
lze vázat na určitý členský příspěvek.
(2) Stanovy schvalují zakladatelé nebo ustavující členská schůze.
Stanovy určí způsob, jímž se stanovy mění a doplňují.
§ 20i
(1) Sdružení je právnickou osobou, jež odpovídá svým majetkem za
nesplnění svých povinností.
(2) Sdružení nabývá právní způsobilosti zápisem do registru sdružení
vedeného u krajského úřadu^2) příslušného podle sídla sdružení. Do
registru se zapisuje název a sídlo sdružení, předmět jeho činnosti,
orgány, kterými sdružení jedná, a jméno a adresa trvalého pobytu osob
vykonávajících jejich působnost.
(3) K návrhu na zápis do registru se přikládá zakladatelská smlouva
nebo zápis o ustavující členské schůzi spolu se stanovami. Návrh podává
osoba zmocněná zakladateli nebo ustavující členskou schůzí.
§ 20j
(1) Před zánikem sdružení se vyžaduje likvidace, jestliže jmění
sdružení nepřechází na právního nástupce.
(2) Sdružení zaniká výmazem z registrace.
§ 21
Pokud je účastníkem občanskoprávních vztahů stát, je právnickou osobou.
HLAVA TŘETÍ
Zastoupení
§ 22
(1) Zástupcem je ten, kdo je oprávněn jednat za jiného jeho jménem. Ze
zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému.
(2) Zastupovat jiného nemůže ten, kdo sám není způsobilý k právnímu
úkonu, o který jde, ani ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy
zastoupeného.
§ 23
Zastoupení vzniká na základě zákona nebo rozhodnutí státního orgánu
(zákonné zastoupení) anebo na základě dohody o plné moci.
§ 24
Zástupce musí jednat osobně; dalšího zástupce si může ustanovit, jen
jestliže je to právním předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto. I
z právních úkonů dalšího zástupce vznikají práva a povinnosti přímo
zastoupenému.
§ 25
zrušen
Zákonné zastoupení
§ 26
Pokud nejsou fyzické osoby k právním úkonům způsobilé, jednají za ně
jejich zákonní zástupci.
§ 27
(1) Kdo je zákonným zástupcem nezletilého dítěte, upravuje zákon o
rodině.
(2) Zákonným zástupcem fyzické osoby, která byla rozhodnutím soudu
zbavena způsobilosti k právním úkonům nebo jejíž způsobilost k právním
úkonům byla rozhodnutím soudu omezena, je soudem ustanovený opatrovník.
(3) Nemůže-li být opatrovníkem ustanoven příbuzný fyzické osoby ani
jiná osoba, která splňuje podmínky pro ustanovení opatrovníkem,
ustanoví soud opatrovníkem orgán místní správy, popřípadě jeho
zařízení, jestliže je oprávněno vystupovat svým jménem (§ 18 odst. 1).
§ 28
Jestliže zákonní zástupci jsou povinni též spravovat majetek těch,
které zastupují, a nejde-li o běžnou záležitost, je k nakládání s
majetkem třeba schválení soudu.
§ 29
Soud může ustanovit opatrovníka také tomu, jehož pobyt není znám,
jestliže je to třeba k ochraně jeho zájmů nebo vyžaduje-li to veřejný
zájem. Za týchž podmínek může soud ustanovit opatrovníka i tehdy,
jestliže je to třeba z jiného vážného důvodu.
§ 30
Dojde-li ke střetnutí zájmů zákonného zástupce se zájmy zastoupeného
nebo ke střetnutí zájmů těch, kteří jsou zastoupeni týmž zákonným
zástupcem, ustanoví soud zvláštního zástupce.
Zastoupení na základě plné moci
§ 31
(1) Při právním úkonu je možné dát se zastoupit fyzickou nebo
právnickou osobou. Zmocnitel udělí za tímto účelem plnou moc zmocněnci,
v níž musí být uveden rozsah zmocněncova oprávnění.
(2) Při plné moci udělené právnické osobě vzniká právo jednat za
zmocnitele statutárnímu orgánu této osoby nebo osobě, které tento orgán
udělí plnou moc.
(3) Plnou moc lze udělit i několika zmocněncům společně. Není-li v plné
moci udělené několika zmocněncům určeno jinak, musí jednat všichni
společně.
(4) Je-li třeba, aby právní úkon byl učiněn v písemné formě, musí být
plná moc udělena písemně. Písemně musí být plná moc udělena i tehdy,
netýká-li se jen určitého právního úkonu.
§ 32
(1) Nevyplývá-li z právního úkonu, že někdo jedná za někoho jiného,
platí, že jedná vlastním jménem.
(2) Jedná-li zmocněnec jménem zmocnitele v mezích oprávnění zastupovat,
vzniknou tím práva a povinnosti přímo zmocniteli. Pokyny dané
zmocněnci, které nevyplývají z plné moci, nemají vliv na právní účinky
jednání, ledaže by byly známé osobám, vůči kterým zmocněnec jednal.
(3) Je-li zmocnitel v dobré víře anebo věděl-li nebo musel vědět o
určité okolnosti, přihlíží se k tomu i u zmocněnce, ledaže jde o
okolnosti, o kterých se zmocněnec dozvěděl před udělením plné moci.
Zmocnitel, který není v dobré víře, nemůže se dovolávat dobré víry
zmocněnce.
§ 33
(1) Překročil-li zmocněnec své oprávnění vyplývající z plné moci, je
zmocnitel vázán jen pokud toto překročení schválil. Neoznámí-li však
zmocnitel osobě, se kterou zmocněnec jednal, svůj nesouhlas bez
zbytečného odkladu po tom, co se o překročení oprávnění dozvěděl,
platí, že překročení schválil.
(2) Překročil-li zmocněnec při jednání své oprávnění jednat za
zmocnitele nebo jedná-li někdo za jiného bez plné moci, je z tohoto
jednání zavázán sám, ledaže ten, za koho bylo jednáno, právní úkon
dodatečně bez zbytečného odkladu schválí. Neschválí-li zmocnitel
překročení plné moci nebo jednání bez plné moci, může osoba, se kterou
bylo jednáno, na zmocněnci požadovat buď splnění závazku nebo náhradu
škody způsobené jeho jednáním.
(3) Ustanovení odstavce 2 neplatí, jestliže osoba, se kterou bylo
jednáno, o nedostatku plné moci věděla.
§ 33a
(1) Zmocněnec je oprávněn udělit plnou moc jiné osobě, aby místo něho
jednala za zmocnitele
a) je-li výslovně oprávněn podle plné moci udělit plnou moc jiné osobě,
b) je-li zmocněncem právnická osoba.
(2) Z právních úkonů dalšího zmocněnce je zavázán přímo zmocnitel.
§ 33b
(1) Plná moc zanikne
a) provedením úkonu, na který byla omezena,
b) je-li odvolána zmocnitelem,
c) je-li vypovězena zmocněncem,
d) zemře-li zmocněnec.
(2) Plná moc zaniká smrtí zmocnitele, nevyplývá-li z jejího obsahu něco
jiného, pokud zvláštní zákon^2d) nestanoví jinak. Zánikem právnické
osoby, jež je zmocněncem nebo zmocnitelem
Vloženo: 26.04.2009
Velikost: 530,11 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu OOPP - Občanské, obchodní a pracovní právo
Reference vyučujících předmětu OOPP - Občanské, obchodní a pracovní právo
Podobné materiály
- PPV - Právo prům. vlastnictví a inf. v podnikání - Autorský zákon
- MPO - Manažerské poradenství - Zákon 523 o daňovém poradenství
- MPO - Manažerské poradenství - Zákon o advokacii
- OOPP - Občanské, obchodní a pracovní právo - Zákon 262
- OOPP - Občanské, obchodní a pracovní právo - Zákon č.262
- OOPP - Občanské, obchodní a pracovní právo - Zákon č.40
- OOPP - Občanské, obchodní a pracovní právo - Zákon č.513
- OOPP - Občanské, obchodní a pracovní právo - Zákon
- SDP - Správa daní a poplatků - Zákony a vyhlášky
- SRKE - Soudní řízení, konkurz a exekuce - investiční zákon
- KA - Knihovnické aplikace - Zákony a etika
- KzpP - Základy práva - Občanský zákoník - výtah paragrafů
Copyright 2024 unium.cz