- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Vypracované otázky 0708
VPU - Vnitropodnikové účetnictví
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálVnitropodnikové účetnictví
Finanční a manažerské účetnictví, charakteristika, vzájemný význam
Manažerské účetnictví
Systém zobrazující a zkoumající ekonomickou realitu, informace o podnikatelské činnosti vyhledává, eviduje, třídí, analyzuje, seskupuje a uspořádává do podkladů (výkazů), které slouží jako podklad pro rozhodování a řízení. Používá externí i interní, ekonomické i technické informace, v naturální i peněžní formě a to jak z nákladového tak z finančního účetnictví a také využívá údaje z jiných zdrojů mimo účetní jednotku. Tyto informace jsou dále zpracovávány formou analýz založených na využívání matematických metod – matematické statistiky, operačního výzkumu. Výsledky zpracování slouží pro formulaci politiky podniku v nejrůznějších oblastech – v marketingu, ve výzkumu a vývoji, při financování a úvěrování, pro formulaci prognóz a strategie podniku.
Finanční účetnictví
Řídí se především zákonem o účetnictví a dále řadou dalších zákonů a předpisů, které je upravují a modifikují (princip oceňování, odpisování) tak, aby byl zabezpečen jednotný výklad s určitou mírou objektivity, věrné zobrazení ekonomické reality. Finanční účetnictví je orientované na stabilitu a proto je pro ně charakteristická snaha vyrovnávat krátkodobé výkyvy hospodaření, např. princip opatrnosti, tendence podhodnocování aktiv a zisků, nadhodnocování pasiv a dílčích ztrát. Tím se tvoří tzv. tiché a zřejmé rezervy, které je možné v v období méně příznivého období čerpat.
Vztah mezi manažerským a finančním účetnictvím
Rozdíl
Finanční účetnictví
Manažerské účetnictví
Platnost zákona o účetnictví
ano
Nemusí
Podvojnost a souvztažnost
ano
Nemusí
Oceňování (historická cena)
ano
Nemusí
jednotky
finanční
I jiné
Členění nákladů, výnosů
Druhové, účelové
Druhotné, dle místa vzniku a další
Časové rozlišení
ano
Nemusí
Tvorba rezerv
ano
Nemusí
odpisy
Účelné
Ekonomické
Kurz. zisky (ztráty), neuhrazení závazku (pohledávky)
ano
Nemusí
výkazy
Dle zákona o účetnictví
Dle potřeb firmy - reporting
Ekonomické odpisy začínají další den po zařazení do užívání, podle skutečnosti (jak je využita výrobní kapacita), přesnost na minuty a na hodiny. Může se měnit cena výrobního zařízení i způsob výpočtu => skutečný stav.
Kurzové zisky a ztráty – vyjadřují fiktivní zisk (ztrátu), je tím popřená historická cena. Zisk (ztráta) vznikne dříve, než je závazek (pohledávka) uhrazen.
Vnitropodnikové účetnictví, charakteristika, funkce, zásady, organizace
Charakteristika vnitropodnikového účetnictví
Vnitropodnikové účetnictví je soustavou analytických účtů, pro kterou neplatí povinnost vyplývající ze zákona o účetnictví – zachovat princip podvojného zápisu, možnost svobodné volby jak způsobu oceňování majetku, tak i jeho odpisování. Častěji se používá naturálních jednotek. V oblasti výrobkové struktury je úzce propojeno s kalkulacemi a s rozpočetnictvím.
Má zajišťovat informace potřebné pro řízení nákladů a výnosů a to jak za podnik jako celek, tak za jeho jednotlivé organizační a také za jednotlivé procesy a činnosti, které v podniku probíhají. Informace slouží pro řízení uvnitř podnikové struktury a potvrzují skutečnost, že efektivnost podniku je nejvýrazněji ovlivňována užitečností finální produkce a hospodárností.
Také pro vyhodnocování hospodárnosti a efektivnosti jednotlivých výrobků, služeb, činností. Informace slouží pro zjištění skutečných nákladů a jejich následné porovnání s náklady předem stanovenými. Je možné zkoumat, k jakým změnám nákladů došlo, byla-li změněna struktura sortimentu nebo objem prováděných výkonů.
Informace pro vyhodnocování efektivnosti a hospodárnosti jednotlivých vnitropodnikových útvarů. Tím zkoumá a zachycuje přínos jednotlivých útvarů na celopodnikových výsledcích hospodaření.
Informace pro finanční účetnictví a tedy také pro externí uživatele. Tato oblast je nejvíce diskutována, neboť se dotýká tradiční vazby mezi finančním a vnitropodnikovým účetnictvím. V podstatě jde o zachycení vázanosti prostředků v nedokončené a hotové výrobě, o zachycení skutečných nákladů z prodaných výrobků, o úrovni časového rozlišení nákladů a výnosů a jeho důvodech, o ostatních aktivovaných výkonech, tedy o majetku vytvořeném uvnitř podniku, i když ne za účelem prodeje.
Organizace vnitropodnikového účetnictví
Jde o soustavu účtů, pro které již neplatí povinnosti ze zákona o účetnictví – zachování principu podvojného zápisu, existuje možnost svobodné volby způsobu oceňování a odpisování. Předpis dovoluje organizovat vnitropodnikové účetnictví trojím způsobem:
V analytické evidenci k finančnímu účetnictví (jednookruhová)
V samotném účetním okruhu na účtových třídách 8,9 (dvouokruhová)
Kombinací jednookruhového a dvouokruhového
Podle toho, jaké hledisko klasifikace nákladů (členění dle druhu nebo dle služeb) je vybráno jako primární při zobrazení koloběhu majetku v soustavě syntetických účtů a jakým způsobem se potom zajistí informace o nákladech členěných z dalších hledisek, se rozeznává účetnictví jednookruhové a dvouokruhové.
Jednookruhové účetnictví
Uspořádává syntetické a analytické účty tak, aby poskytovaly informace o skutečných vlastních nákladech podle druhů výrobků (služeb). Tyto údaje se pak dále používají pro výpočet průměrných skutečných nákladů na jeden výrobek určitého druhu a porovnají se s předem stanovenými náklady na výrobek. V této soustavě je koloběh majetku zaznamenáván plynule, tak jak v ekonomické realitě podniku probíhá. Účty poskytují informace o tom
Jak dochází ke změnám ve struktuře aktiv – kolik nákladů je vázáno v rozpracované výrobě a kolik ve finálních výrobcích
Jaký hospodářský výsledek byl dosažen
Výsledek hospodaření se zjišťuje tak, že na samotném účtu pro zachycení procesu prodeje se porovnávají celkové náklady na prodané výrobky, tj. úplné vlastní náklady, s tržbami za výrobky. Rozdíl představuje zisk a převádí se na účet hospodářského výsledku. Tento způsob je založený na souměření nákladů na prodávaný výrobek s výnosem na tento výrobek, neboli netto princip.
Koloběh majetku je zobrazen komplexně, v jediném okruhu. Všechny účty se považují za účty rozvahové, a pokud mají koncem účetního období zůstatek, tak přecházejí do rozvahy.
řídí se zákonem o účetnictví - vede ve finančních jednotkách, nelze přeceňovat nahoru
výnosy a náklady se účtují stejně jako ve finančním účetnictví
existuje hotová výroba a nedokončená výroba se účtuje na jednotlivá střediska
existují druhotné náklady i výnosy x99. AEHS, ale nezapočítávají se do výsledku hospodaření
koncová analytika x99 se do výsledku hospodaření započítají
nelze využít výhod dvoukruhové soustavy
úspory se stávají účetního zisku
Dvouokruhové účetnictví
Je organizované ve dvou relativně samostatných okruzích, vazby mezi nimi se realizují prostřednictvím spojovacích účtů (pohyby informací mezi okruhy) a zvláštními účty rozdílů, které zachycují rozdíl mezi zachycení jevů z obou hledisek. Tyto rozdíly se projevují v odlišném zobrazení majetku, závazků i zisku a jsou předmětem sledování v okruhu pro vnitřní řízení a samozřejmě jejich obsah je chráněn více než jakákoliv jiná účetní informace.
První okruh se řídí zákonem o účetnictví a jedná se o finanční účetnictví. Účtuje se ve třídách 0-7. Jde o ucelený soubor informací jak o aktivech a pasivech tak o nákladech a výnosech. Obsahuje informace zachycující externí vztahy (k dodavatelům, odběratelům atd.), jde o vztahy finanční. Vyústěním FÚ je sestavení dvou povinných účetních výkazů.
Vyvstává zde tzv. problém věcné shody – náklady účtované v běžném období se totiž vztahují k výkonům, které byly v tomto období provedeny, avšak jejich část mohla být ve sledovaném období prodána, část převedena na sklad hotových výrobků a část mohla zůstat nedokončena. Před zjištěním hospodářského výsledku je proto třeba provést takové úpravy nákladů a výnosů běžného období, aby byly uvedeny do vzájemné věcné shody. Jde o tzv. brutto princip, který lze aplikovat dvěma způsoby:
Úpravou nákladů – výnosy se ponechají v původní výši a náklady se upravují tak, aby se věcně vázaly ke stejným výkonům jako výnosy
Úpravou výnosů
Druhý okruh zachycuje VPU, účtování v něm nepodléhá zákonu o účetnictví, lze používat i jiných než finančních jednotek, firma si sama stanovuje účtový rozvrh, přičemž vychází primárně ze svých potřeb a účty si vybírá ze tříd 8 a 9. Patří sem nákladové a manažerské účetnictví. Podává informace:
O strukturách a vztazích uvnitř podniku
O stavu hotové a nedokončené výroby
Užitečné pro sestavení kalkulací výrobků
Pro posouzení rentability výrobků
Pro sestavování prognóz
Spojení mezi oběma účty představují spojovací účty, jejich prostřednictvím dochází k přenosu informací z FÚ do VPÚ a naopak.
Porovnání jednookruhového a dvouokruhového systému
Rozdíl
Jednookruhová
Dvouokruhová
Počet okruhů
1
2
Spojovací účty
Ne
Ano
Platnost FÚ
Ano
Ano
Ne
Oceňování
Historická cena (modifikace dle z. o účetnictví)
historická cena (dle zák o úč)
dle firemních pravidel
Jednotky
Finanční
finanční
I jiné
Úč. třídy
O-7
0-7
8 a 9
Druhotné náklady a výnosy
Specifické účty 699 a 599
nemá
Ano, nemá spec. úč
Oceňovací rozdíly
Specifické účty (AE.99)
nemá
Ano, spec. účty
Spec. účet pro COR
ne
ne
Ano (983)
Spec. účet pro VH
ne
ne
Ano (999)
Princip VH
Netto (bez druhotných nákl)
Brutto (druhotné náklady)
Utajení
ne
ne
Ano
U dvouokruhové soustavy v rámci druhého okruhu nejsou automaticky sledovány okruhy podle druhů.
Charakterizujte náklady a jejich význam (45)
Náklady tvoří rozhodující část koloběhu hospodářských prostředků podniku a vyjadřují proces tvorby nových hodnot. Jednotlivé druhy nákladů mají v různých podnicích a v různých odvětvích různou výšku a to zejména proto, že výše nákladů je ovlivněna především výrobními podmínkami, objemem výroby a oceněním práce. Sledování nákladů má přispět k plnění ekonomických úloh typu: růst produktivity práce, zvyšování rentability, zvyšování kvality, růst zisku, snižování nákladů. Proto je způsob sledování nákladů v každém podniku důležitým nástrojem podnikového a vnitropodnikového řízení a kontroly na všech stupních řízení.
Při zkoumání nákladů je potřeba poznat jejich strukturu, respektive zkoumat a členit náklady z mnoha hledisek, která jsou odvozena od potřeb řízení. Základem klasifikace jsou různé účely, pro něž se daný typ nákladů hodí. Správná klasifikace nákladů umožňuje:
Porovnat skutečné a plánované náklady
Porovnat výsledky za různá časová období a zachytit trendy vývoje nákladů
Porovnat náklady v různých podnicích, pokud jsou k dispozici informace tak i z konkurenčních podniků
Sloužit jako podklad pro kalkulace, rozpočty a tvorbu cen
Odhalovat faktory, které mají vliv na snižování nákladů
Určovat zdroje úspor
Způsoby členění nákladů
Jednotlivá členění jsou podstatná pro posuzování a řízení jak hospodárnosti a účinnosti tak i dílčích faktorů je ovlivňujících a to na úrovni podnikové i vnitropodnikové. Jde zejména o členění druhové, kalkulační, účelové, dle závislosti na objemu prováděných výkonů, z hlediska změn v podmínkách nákladového procesu, dle toho kolikrát byly v organizační jednotce vynaloženy, z hlediska rozhodování. Kromě uvedených hledisek se náklady ještě člení na externí a interní, jednoduché a složené (komplexní).
Externí a interní náklady
Externí náklady vznikají spotřebou či opotřebováním výkonů jiných subjektů. Přichází do podnikové spotřeby jako realizované výkony jiných subjektů. Spotřeba elektrické energie, dodávky vody, úklidové služby prováděné externí firmou.
Interní náklady vznikají spotřebou či opotřebováním výkonů vyrobených uvnitř podniku, vznikají jen v souvislosti s určitou vnitřní vazbou mezi útvary, vyžadují tedy spojení mezi útvary. Spotřeba vody dodávané podnikovou vodárnou, odpis stroje, který byl vyroben v podniku.
výhody: dozvídáme se kolik nákladů je námi ovlivnitelných
- dozvídáme se, kolik není a kolik je závislých na trhu
- dozvídáme se, které si tvoříme sami, které činnosti máme outsourcované
nevýhody:- nezjistíme náklady na jeden výrobek
- externí náklady nelze moc ovlivnit – pouze např.: snížením spotřeby
použití:vhodné když chceme zjistit, které náklady můžeme ovlivnit
Jednoduché a složené náklady
Jednoduché náklady vznikají nejčastěji spotřebováním výkonů jiných organizací. Obsahují jen jeden druh nákladů a obvykle bývají prvotní.
Složené (komplexní) náklady se skládají z více jednoduchých nákladů a lze je analyzovat dle jednotlivých druhů. Obvykle bývají druhotné.
výhody:- dozvídáme se kolik nákladů je námi ovlivnitelných
- dozvídáme se, kolik není a kolik je závislých na trhu
- dozvídáme se, které si tvoříme sami, které činnosti máme outsourcované
nevýhody:- nezjistíme náklady na jeden výrobek
použití:- má význam v případě technologické specializace firmy
- jedna dílna prodá druhé, a ta dále až k finálnímu prodeji
- dobré hlavně k vrcholovému řízení
- př.: doprava- střediska (benzin, leasing, myčka, oprava…)
Druhové členění nákladů
Umožňuje postihnout celkovou činnost podniku na vstupu do výrobního střediska, jsou informačním podkladem pro zjišťování proporcí, stability, rovnováhy mezi potřebou zdrojů a vnějším okolím. Zachycuje náklady jednoduché, prvotní a externí, časově nerozlišené.
Cílem je postihnout prvky a činitele vstupující do systému k určitému momentu, ale bez specifikace faktorů, které vznik těchto nákladů vyvolávají. Jde o spotřebu materiálu, spotřebu výkonů, spotřeba a použití externích prací a služeb výrobního i nevýrobního charakteru, mzdové a ostatní osobní náklady, odpisy hmotného a nehmotného investičního majetku, daně a poplatky, finanční náklady, mimořádné náklady. Vznikají spotřebou výkonů jiných subjektů.
Výhody: - členění je podrobné, snadno zjistitelné,
umožňuje snadno a přesně sledovat spotřebu nákladů,
má význam v případě, kdy externí náklady rozdělím na služby, které pro mne někdo vykonává (outsourcing) a na část, kterou si vykonávám sama
význam má z makroekonomického hlediska – zjišťování národního důchodu, úhrnné materiálové spotřeby
Nevýhody:nezabývá se příčinou vynaložení a nehodnotí účelnost a přiměřenost výšky nákladů
u holdingu nebo u subjektů se širokou organizační strukturou – je těžké říci co je externí/interní (otázka zda je holding jedna firma, nebo část holdingu je jedna firma)
kapitálová provázanost – částečný odkup dodavatele a má v něm většinu (je jeho výrobek, který spotřebovávám – externí/interní)
Použití: -dobré hlavně k vrcholovému řízení
dozvídáme se kolik nákladů je námi ovlivnitelných a kolik není, kolik je závislých na trhu a které si tvoříme sami, které činnosti máme outsourcované
vhodné když chceme zjistit, které náklady můžeme ovlivnit
nedává konkurenci možnost analyzovat faktory podnikové efektivnosti (nepodává informace o pro vyjádření příčiny vynaložení nákladů)
Prvotní a druhotné náklady
Prvotní náklady projevují se ve vstupech poprvé, byly vynaloženy jen jedenkrát. Obsahují jeden rovnorodý druh nákladů a proto se někdy označují jako jednoduché. Vznikají spotřebou (opotřebováním) výkonů jiných subjektů, jsou tedy náklady externí.
Druhotné náklady projevují se ve vstupech podruhé, ale již v jiné formě ve středisku, které daný výkon provedlo. Skládají se z více jednoduchých nákladů a jedná se proto o náklady složené. Vyjadřují spotřebu různých vnitropodnikových výkonů v organizační jednotce, jde tedy o náklady interní.
Použití:má význam v případě technologické specializace firmy
jedna dílna prodá druhé, a ta dále až k finálnímu prodeji
dobré hlavně k vrcholovému řízení
Nevýhody: na nižších stupních řízení omezené
nezabývá se příčinou vynaložení
nehodnotí účelnost a přiměřenost výšky nákladů
Výhody: dozvídáme se, kolik nákladů je námi ovlivnitelných a kolik není kolik je závislých na trhu a které si tvoříme sami, které činnosti máme outsourcované
vhodné když chceme zjistit, které náklady můžeme ovlivnit
Účelové a kalkulační členění nákladů
Účelové členění nákladů
může mít různou podrobnost 4 – 5 úrovní
1. úroveň – výrobní/nevýrobní činnosti
2. úroveň – náklady na činnosti /hlavní výrobu, vedlejší výrobu, pomocnou výrobu
3. úroveň – podrobnější členění – druhy činnosti/technologické stupně/uzavřené procesy…
členění je prováděno dle vztahu k činnosti, technologickému stupni, operaci
cílem je zjistit zda se v podniku náklady spoří nebo překračují
základem je stanovení nákladového úkolu
Jednicové náklady jsou náklady bezprostředně vyvolané technologickým procesem, ale neobsahují všechny technologické náklady, bezprostředně souvisí s jednotkou dílčího výkonu.
Režijní náklady jsou náklady vynaložené na vytvoření a zajištění podmínek dané činnosti, tj. na obsluhu a řízení. Nerostou přímo úměrně s počtem výkonů. Vztahují se na více druhů produkce. Zjišťují se nepřímo a existuje řada metod pro výpočet, respektive pro přiřazení podílu režie na jeden výrobek, službu.
nevýhody:při rozdělení na výrobní/nevýrobní činnost spoustu neřešitelných situací (závodní jídelna, informační systém)
musí být interně stanoveny technicko-hospodářské normy
kon
Vloženo: 24.04.2009
Velikost: 232,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu VPU - Vnitropodnikové účetnictví
Reference vyučujících předmětu VPU - Vnitropodnikové účetnictví
Podobné materiály
- BIST - Bezpečnost IS/IT - Vypracované otázky
- FT - Finanční trhy - Vypracované otázky
- MIK - Mikroekonomie - Vypracované mikro (2)
- MIK - Mikroekonomie - Vypracované mikro
- RPV - Řízení projektů vývoje IT/IS - Otázky vypracované word tabulka
- RPV - Řízení projektů vývoje IT/IS - Vypracované otázky, trošku předělané
- ZF - Základy financování - Vypracované otázky
- ZPE - Základy podnikové ekonomiky - Vypracované otázky ze skript
- RPV - Řízení projektů vývoje IT/IS - Vypracované otázky k testu
- ZF - Základy financování - Vypracované typové příklady na zápočet
- VPU - Vnitropodnikové účetnictví - Vypracované otázky ke zkoušce
- SDP - Správa daní a poplatků - vypracované otázky
- KIB - Kryptografie a informační zabezpečenost - Vypracovaé otázky
- MIK - Mikroekonomie - Všechny otázky ke zkoušce z mikra (2)
- MIK - Mikroekonomie - Všechny otázky ke zkoušce z mikra
- SDP - Správa daní a poplatků - Kontrolní otázky
- SDP - Správa daní a poplatků - Několik odpovědí na zápočtové otázky
- ZF - Základy financování - Otázky k učení
- DSZ - Daňové systémy v zahraničí - Otázky z předtermínu
- FT - Finanční trhy - Otázky Ing. meluzína u zkoušky z FT
- PM - Podnikový management - Testové otázky z PMKA 2.část
- PM - Podnikový management - Testové otázky z PMka
- PPV - Právo prům. vlastnictví a inf. v podnikání - Otázky ke zkoušce z PPV
- PSI - Počítačové sítě - Otázky elearning
- PSI - Počítačové sítě - Otázky z e-learning 2
- PSI - Počítačové sítě - Otázky z e-learning 3
- PSI - Počítačové sítě - Otázky z e-learning 4
- PSI - Počítačové sítě - Otázky z e-learning 5
- PSI - Počítačové sítě - Otázky z e-learning 6
- PSI - Počítačové sítě - Otázky z e-learning 7
- PSI - Počítačové sítě - Otázky z e-learning 8
- PSI - Počítačové sítě - Otázky z e-learning 9
- SRKE - Soudní řízení, konkurz a exekuce - Otázky do soudní exekuce konkurz vyrovnání
- VPU - Vnitropodnikové účetnictví - Otázky z VPU
- ZF - Základy financování - Otázky ke zkoušce
- ZM2 - Parametrické modelování - Pro/Engineer - Otázky managementu 1
- RPV - Řízení projektů vývoje IT/IS - Otázky ke zkoušce
- Bmik1P - Mikroekonomie 1 - Otázky
- Bman1P - Management 1 - otázky na zápočtový test
- KstatP - Statistika - otázky ke zkoušce (teorie)
- KstatP - Statistika - otázky
- Bman1P - Management 1 - testové otázky
- Bman1P - Management 1 - otázky
- KrnP - Řízení nákladů - Otázky k ZK
- DzorK - Základy optimalizace a rozhodování - otázky
- OcccP - Cross cultural communication - Otázky z testu
- Bman1P - Management 1 - testove otazky
Copyright 2024 unium.cz