- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálObsah
1 HYPERLINK "http://www.std.fbm.vutbr.cz/vyuka/eo/01/index11.html" \o "SYSTÉM A MODEL ELEKTRONICKÉHO OBCHODU" SYSTÉM A MODEL ELEKTRONICKÉHO OBCHODU
1.1 HYPERLINK "http://www.std.fbm.vutbr.cz/vyuka/eo/01/index11.html" \l "definice" \o "Definice systému" Definice systému
1.2 HYPERLINK "http://www.std.fbm.vutbr.cz/vyuka/eo/01/index12.html" \o "Modely" Modely
1.3 HYPERLINK "http://www.std.fbm.vutbr.cz/vyuka/eo/01/index12.html" \l "rozpoznani" \o "Rozpoznávání ekonomického prostředí" Rozpoznávání ekonomického prostředí
1.4
//www.std.fbm.vutbr.cz/vyuka/eo/01/index14.html" \l "test" \o "Test a úkoly k zamyšlení" Test a úkoly k zamyšlení
2 YPERLINK "http://www.std.fbm.vutbr.cz/vyuka/eo/02/index21.html" \o "OBCHOD A ELEKTRONICKÉ OBCHODOVÁNÍ" OBCHOD A ELEKTRONICKÉ OBCHODOVÁNÍ
2.1 HYPERLINK "http://www.std.fbm.vutbr.cz/vyuka/eo/02/index21.html" \l "ekonomika" \o "Nová ekonomika" Nová ekonomika
2.2 HYPERLINK "http://www.std.fbm.vutbr.cz/vyuka/eo/02/index22.html" \o "Modely elektronického obchodování" Modely elektronického obchodování
2.2.1 HYPERLINK "http://www.std.fbm.vutbr.cz/vyuka/eo/02/index22.html" \l "e-business" \o "E-business / e-podnikání" E-business / e-podnikání
2.2.2 HYPERLINK "http://www.std.fbm.vutbr.cz/vyuka/eo/02/index22.html" \l "e-procurement" \o "E-procurement / elektronické zásobování" E-procurement / elektronické zásobování
2.2.3 HYPERLINK "http://www.std.fbm.vutbr.cz/vyuka/eo/02/index22.html" \l "b2c" \o "B2C / E-commerce / e-obchod" B2C / E-commerce / e-obchod
2.2.4 HYPERLINK "http://www.std.fbm.vutbr.cz/vyuka/eo/02/index22.html" \l "b2e" \o "B2E/ E-commerce / e-obchod" B2E/ E-commerce / e-obchod
2.2.5 HYPERLINK "http://www.std.fbm.vutbr.cz/vyuka/eo/02/index22.html" \l "b2g" \o "B2G / B2A/ E-commerce / e-obchod" B2G / B2A/ E-commerce / e-obchod
2.2.6 HYPERLINK "http://www.std.fbm.vutbr.cz/vyuka/eo/02/index22.html" \l "c2b" \o "C2B a C2C/ E-commerce / e-obchod" C2B a C2C/ E-commerce / e-obchod
2.3 HYPERLINK "http://www.std.fbm.vutbr.cz/vyuka/eo/02/index23.html" \o "Komunikační a informační technologie" Komunikační a informační technologie
2.3.1 net
2.3.2
2.3.3
2.3.4
Test a úkoly k zamyšlení
3 HYPERLINK "http://www.std.fbm.vutbr.cz/vyuka/eo/03/index31.html" \o "MODELY ELEKTRONICKÉHO OBCHODU " MODELY ELEKTRONICKÉHO OBCHODU
3.1 HYPERLINK "http://www.std.fbm.vutbr.cz/vyuka/eo/03/index31.html" \l "cleneni" \o "Základní členění modelů elektronického obchodu" Základní členění modelů elektronického obchodu
3.2
3.3
html" \l "test3" \o "Test a úkoly k zamyšlení" Test a úkoly k zamyšlení
4
4.1
5 LEKTRONICKÉHO OBCHODU
5.1
5.2
5.2.1 í fáze projektu
5.2.2
5.2.3
5.2.4
5.2.5
http://www.std.fbm.vutbr.cz/vyuka/eo/05/index52.html" \l "ukoly" \o "Úkoly k zamyšlení" Úkoly k zamyšlení
6 "http://www.std.fbm.vutbr.cz/vyuka/eo/06/index61.html" \o "VLASTNOSTI ELEKTRONICKÉHO OBCHODU" VLASTNOSTI ELEKTRONICKÉHO OBCHODU
6.1 HYPERLINK "http://www.std.fbm.vutbr.cz/vyuka/eo/06/index61.html" \l "stranka" \o "Internetová stránka" Internetová stránka
6.1.1 HYPERLINK "http://www.std.fbm.vutbr.cz/vyuka/eo/06/index61.html" \l "vzhled" \o "Vzhled e-shopu" Vzhled e-shopu
6.1.2 HYPERLINK "http://www.std.fbm.vutbr.cz/vyuka/eo/06/index61.html" \l "prace" \o "Práce s daty" Práce s daty
6.1.3 HYPERLINK "http://www.std.fbm.vutbr.cz/vyuka/eo/06/index61.html" \l "aplikace" \o "Cena e-shop aplikací" Cena e-shop aplikací
6.2 HYPERLINK "http://www.std.fbm.vutbr.cz/vyuka/eo/06/index62.html" \o "Formy internetové reklamy" Formy internetové reklamy
6.1.1 HYPERLINK "http://www.std.fbm.vutbr.cz/vyuka/eo/06/index62.html" \l "email" \o "E-mail" E-mail
6.1.2 HYPERLINK "http://www.std.fbm.vutbr.cz/vyuka/eo/06/index62.html" \l "webova" \o "Webová reklama" Webová reklama
HYPERLINK "http://www.std.fbm.vutbr.cz/vyuka/eo/06/lit.html" \o "Další informační zdroje" Informační zdroje k dalšímu studiu
7
7.1
7.1.1 ni" \o "Získávání informace" Získávání informace
7.1.2
7.2
7.3
8 OSTI ELEKTRONICKÉHO BANKOVNICTVÍ" MOŽNOSTI ELEKTRONICKÉHO BANKOVNICTVÍ
8.1
8.1.1 ml" \l "typy_karet" \o "Typy platebních karet" Typy platebních karet
8.1.2
8.1.3
8.1.4
8.2
8.2.1
8.2.2
8.2.3
8.3
8.3.1 nictvím krátkých textových zpráv (SMS)" Komunikace prostřednictvím krátkých textových zpráv (SMS)
8.3.2
8.3.3 tp://www.std.fbm.vutbr.cz/vyuka/eo/08/index83.html" \l "wap" \o "WAP" WAP
8.4 HYPERLINK "http://www.std.fbm.vutbr.cz/vyuka/eo/08/index84.html" \o "Homebanking" Homebanking
8.4.1 HYPERLINK "http://www.std.fbm.vutbr.cz/vyuka/eo/08/index84.html" \l "bbs" \o "Komunikace s bankou pomocí přenosných médií a BBS" Komunikace s bankou pomocí přenosných médií a BBS
8.4.2 ankingové systémy
8.4.3 HYPERLINK "http://www.std.fbm.vutbr.cz/vyuka/eo/08/index84.html" \l "spojeni" \o "Spojení homebankingu a internetového bankovnictví" Spojení homebankingu a internetového bankovnictví
8.4.4 HYPERLINK "http://www.std.fbm.vutbr.cz/vyuka/eo/08/index84.html" \l "norma" \o "Norma UN/EDIFACT" Norma UN/EDIFACT
8.5 HYPERLINK "http://www.std.fbm.vutbr.cz/vyuka/eo/08/index85.html" \o "Internet" Internet
8.5.1 HYPERLINK "http://www.std.fbm.vutbr.cz/vyuka/eo/08/index85.html" \l "druhy" \o "Druhy internetového bankovnictví" Druhy internetového bankovnictví
8.5.2
8.5.3 r.cz/vyuka/eo/08/index85.html" \l "posta" \o "Elektronická pošta v bankovnictví" Elektronická pošta v bankovnictví
9
9.1
9.1.1 Telebanking
9.1.2 HYPERLINK "http://www.std.fbm.vutbr.cz/vyuka/eo/09/index91.html" \l "gsm" \o "GSM Banking" GSM Banking
9.1.3 HYPERLINK "http://www.std.fbm.vutbr.cz/vyuka/eo/09/index91.html" \l "homebanking" \o "Telebanking" Homebanking
9.1.4 HYPERLINK "http://www.std.fbm.vutbr.cz/vyuka/eo/09/index91.html" \l "internetbanking" \o "Internetbanking" Internetbanking
9.1.5 HYPERLINK "http://www.std.fbm.vutbr.cz/vyuka/eo/09/index91.html" \l "poplatky" \o "Poplatky" Poplatky
9.2 HYPERLINK "http://www.std.fbm.vutbr.cz/vyuka/eo/09/index92.html" \o "Asociace pro mobilní platby" Asociace pro mobilní platby
9.3 HYPERLINK "http://www.std.fbm.vutbr.cz/vyuka/eo/09/index93.html" \o "Statistika (údaje ze studie z roku 2001)" Statistika (údaje ze studie z roku 2001)
9.4 HYPERLINK "http://www.std.fbm.vutbr.cz/vyuka/eo/09/index94.html" \o "Hodnocení" Hodnocení
HYPERLINK "http://www.std.fbm.vutbr.cz/vyuka/eo/09/pouzita.html" \o "Další informační zdroje" Použitá literatura
1 SYSTÉM A MODEL ELEKTRONICKÉHO OBCHODU
Studijní cíle: Tato kapitola je koncipována tak, abyste po jejím prostudování:
dokázali definovat systém a jeho okolí,
vytvářeli vhodný model systému a ohodnotili jeho další vyjádření vhodným jazykem.
Po nastudování předložené kapitoly budete umět:
definovat systémové vymezení modelu,
určit vhodný postup pro modelování systému.
Průvodce studiem Pochopení pojmového aparátu teorie systémů rozšiřuje Vaše pohledy na modelování systémů. K prostudování této kapitoly budete potřebovat cca 3 hod.
Klíčová slova: Systém, prvky a vazby systému, struktura systému, chování systému, identifikace systému, okolí systému, podsystém, složitost, model systému, hierarchický systém, ekonomický systém, teorie systémů, systém a jeho okolí, jazyk, dynamický systém,stochastický systém, informační systém, kybernetický systém, ekonomická kybernetika, model, identifikace systému, počítačové prostředí, graf a tabulka.
1.1 Definice systému Ve společenské praxi se setkáváme s procesy a jevy, které můžeme nazvat objekty. Studium velkého počtu objektů v různých oblastech lidského poznávání světa ukázalo, že řadu postupů, které se osvědčují při studiu určitých objektů v jedné oblasti poznání, je možné dobře použít i při studiu v jiné oblasti. Dále se také prokázalo, že existují četné analogie ve vztazích mezi částmi objektů a jejich celkem, i když jde o objekty zcela rozdílné povahy, např. fyzikální, technické, sociální, ekonomické nebo i objekty matematické. Toto poznání vedlo ke snahám zobecnit charakteristiky vztahů mezi částmi objektů, objekty, jejich chováním apod.. To vyžadovalo vytvořit pojmový aparát, který by usnadňoval zobecnění poznatků získaných takovým studiem. L. von Bartalanffy ve známem článku „General System Theory“ určil důvody nového systémového směru:
existuje obecná tendence ke sjednocování různých přírodních a společenských věd,
takové sjednocení může být předmětem studia ,
tato teorie se může stát významným prostředkem formování exaktních teorií o živé přírodě a o společnosti,
rozvíjením sjednocujících principů, s nimiž se setkáváme ve všech oblastech vědění, nás obecná teorie přibližuje k dosažení cíle.
má velký vliv na rozvoj našeho poznání. Představuje mohutný teoretický a metodologický nástroj pro poznávání struktur a závislostí mezi různými prvky složitých jevů a procesů, s nimiž se setkáváme ve společenské praxi. Terminologie vypracovaná v jejím rámci umožňuje používat téhož jazyka k popisu zcela různých objektů.
Rozvoj poznání obecné teorie systémů byl postupný:
poznání nových fenoménů v jednom vědním oboru,
hledání obdoby v dalších vědních oborech a vymezení intuitivního pojmu systém, jako matematického objektu. Systém a jeho vlastnosti se staly předmětem studia tzv. ,
prosazování obecné teorie systémů v dalších vědních oborech. Matematická teorie v daném vědním oboru umožňuje člověku pochopit reálný svět.
V literatuře je o teorii systémů v současné době podrobně popsána široká škála obecných modelů, matematických metod, metodických postupů a principů, které usnadňují analýzu systémů (identifikaci systémů), modelování systémů, syntézu (kompozici) systémů a konečně i simulaci systémů.
Systémy jsou tedy , které si lidé vytváří v procesu poznání. Užíváme je při identifikaci reálného prostředí (analýze) jako nástroj poznání reálných objektů. Jsou to v podstatě logické a matematické konstrukce, které slouží v poznávacím procesu pro zobrazování systémových vlastností a souvislostí objektů a jevů vnějšího světa. Pojem systém odráží nejen všechny systémové jevy reálného světa, ale vztahuje se i na abstraktní matematické objekty, které se skládají z množin, prvků a vztahů mezi nimi.
uspořádává poznatky o systémech, popisuje, klasifikuje a definuje systémy. Definuje je na reálných objektech, zkoumá jejich vlastnosti, strukturu a chování (viz. ). Vlastním jádrem teorie systémů je soubor abstraktních objektů, které nazýváme obecné systémy. Jde o formální logické konstrukce.
Obr. 1 Systém a okolí systému
Systém S = { P , R }
je účelově definovaná množina prvků P :
P = { pi }, kde i J ( J je množina indexů )
a množina vazeb (vztahů) R :
R = { ri, j } , i, j J mezi prvky pi a pj
Prvky pi systému S jsou jeho elementární části (td.fbm.vutbr.cz/vyuka/eo/01/index11.html" \l "obr1#obr1" Obr. 1). Množinu P všech prvků pi nazýváme universum systému. Vazby jsou vzájemné závislosti mezi prvky pi a pj nebo vzájemné působení mezi těmito prvky. Může jít o informační vazby, vyjádřené vztahy atp.
Množina všech vazeb (vztahů) R = { r i,j } mezi prvky pi a pj systému se nazývá strukturou systému. může být funkční, technická, informační, časová, organizační, apod. Specifickou strukturu systému tvoří tzv. hierarchická struktura, která vyjadřuje vztahy nadřízenosti a podřízenosti mezi jednotlivými prvky systému.
Množství prvků v systému charakterizuje jeho složitost. Čím více systém poznáváme (identifikujeme vzájemné vztahy mezi prvky uvnitř tohoto systému), tím hlouběji zkoumáme jednotlivosti tohoto systému a tím více prvků a vazeb objevujeme. Na určitém stupni poznání (identifikace) systému obvykle ukončujeme tento proces. Hloubka poznání je v teorii systémů nazývána rozlišovací úrovní.
Účelově definovaná množina prvků, které nepatří do právě zkoumaného systému, ale které mají k tomuto systému bezprostřední významné vztahy, se nazývá okolí systému. Vazby, které působí z okolí na systém se nazývají vstupy (podněty). Vazby, kterými působí systém na okolí se nazývají výstupy (odezvy).
Běžně můžeme v praxi v definovaném systému S sjednocovat prvky, které jsou svým charakterem podobné, do vyšších celků nazývaných podsystémy. Systém S může být tvořen řadou podsystémů S.
Při zkoumání složitých systémů je často nutné tyto systémy rozkládat (dekomponovat) do vzájemně provázaných podsystémů. Opačnou transformací systému je jeho skládání (kompozice). Jde o spojování jednotlivých podsystémů tak, aby výsledný systém byl tvořen co nejmenším počtem prvků a vazeb mezi nimi.
Z uvedených pohledů lze konstatovat, že systém na určité (nebo zadané) rozlišovací úrovni lze popsat:
tj. vyjádřením prvků P a vazeb R a také příslušnými hraničními prvky. O tomto systému známe vše (včetně složení) a můžeme zkoumat jeho chování za zadaných podmínek,
chováním systému tj. vyjádřením závislostí mezi množinou podnětů (vstupních veličin působících na hraniční prvky systému) a množinou výstupních reakcí systému (výstupními veličinami systému působícími na bezprostřední okolí z hraničních prvků systému S),
strukturou i chováním systému tj. všemi možnými variantami úplného vyjádření jak vlastního uspořádání (struktury) systému, tak i chování (tj. reakce celého systému na podněty, které získává ze svého bezprostředního okolí).
Získané údaje musíme obvykle někomu sdělovat. Prostředkem pro sdělování informací je jazyk. Mateřský jazyk se vyznačuje příliš velkou nejednoznačností - proto slovní (verbální popisy) systémů jsou velmi komplikované. Jsou však zatím nejužívanější zejména při popisu tzv. sociálních a dalších systémů.
Podstatně kvalitnější jsou jazyky umělé, jednoznačné a těmi mohou být jazyky využívající prostředků matematiky. Takže proces popisu systému S vede přes jeho definování k vytváření jeho vlastního modelu M:
S M
V procesu identifikace (zkoumání) systému jde o vytváření modelů různých tříd. Tomuto procesu říkáme modelování. Pojem model lze chápat jako možnou realizaci vhodné teorie nebo jako jisté zobrazení systému. Pro další modelování může být model také chápán jako jistý systém.
Z hlediska charakteru vazeb dělíme systémy na :
lineární, kde všechny vazby jsou vyjádřeny lineárními vztahy,
nelineární, kde jistá část vazeb se vyjadřuje nelineárními vztahy.
Důležitým rozlišovacím znakem je stupeň proměnlivosti stavů systému. Z tohoto pohledu můžeme mluvit o systémech :
statických, které se vyznačují stálou strukturou a minimální změnou vnitřních stavů v celém systému. Jsou vyjádřeny matematickým jazykem, např. soustavou rovnic, maticemi nebo grafy,
dynamických, které mění své funkční charakteristiky a strukturní vlastnosti. Alespoň jedna veličina je u nich v čase proměnná. Jsou vyjádřeny například diferenciálními rovnicemi.
Z hlediska chování rozdělujeme systémy na :
deterministické, jejichž chování je jednoznačně určeno stavy systému a příslušnými podněty,
stochastické, u nichž má závislost mezi podněty a reakcí systému pravděpodobnostní (náhodný) charakter.
Na základě vztahu mezi chováním systému a jeho okolím lze systémy dělit na :
neutrální, jestliže chování systému nezávisí na změně parametrů vazeb s okolím systému,
agresivní, jestliže systém mění vazby se svým okolím tak, že si vytváří lepší podmínky pro svou existenci,
adaptivní, u nichž se snaží systém přizpůsobit změnám parametrů změnou svých vazeb s okolím.
Dále se systémy dělí na :
otevřené, u nichž je přesně definováno okolí a jsou známy vzájemné vazby s tímto okolím,
uzavřené (izolované), které nemají okolí definováno.
Z hlediska globálního hodnocení reálných objektů můžeme zavést další účelové dělení systémů na :
ekonomické - jsou to účelové systémy, kde se veličiny vstupů systému, s mírou pro hodnotu a efekt, vhodně transformují na hodnotové vyjádření výstupů,
sociální - jsou to opět účelově definované systémy, kde významnou množinu prvků tvoří soubor lidských individualit (s formální a neformální strukturou), vyznačujících se rozdílnými vlastnostmi (zdravotní stav, povaha, vzdělání, ...),
technické - jsou účelově zavedené systémy, v nichž například transformační roli hrají stroje, zařízení atp. a roli vazeb v systému hrají manipulační trasy, materiálové toky apod.
Zajímavými jsou také informační systémy, kde prvky systému jsou místa transformace a vazby v systému patří informačním tokům.
Specifickou oblastí teorie systémů je zkoumání vnitřního uspořádání vlastních systémů. Jestliže z množiny prvků systému S vyčleníme jejich část a pojmenujeme ji jako řídicí podsystém, druhou skupinu prvků pojmenujeme jako řízený podsystém a nahradíme-li stávající vazby novými významnými vazbami, v nichž bude dominantní tzv. zpětná vazba, pak mluvíme o (viz. .vutbr.cz/vyuka/eo/01/index11.html" \l "obr2#obr2" Obr. 2).
Kybernetika je věda, která zkoumá obecné vlastnosti a zákonitosti řízení v biologických, technických a společenských systémech. Vedle:
teoretické kybernetiky (využívající teorii regulace, teorii informace, teorii automatů, teorii učení, teorii her, teorii algoritmů a další teorie) je také,
aplikovaná kybernetika, ke které řadíme:
technickou kyberentiku,
lékařskou kybenetiku,
ekonomickou kybernetiku a další.
Jednotlivé dílčí podsystémy ekonomického systému jsou klasické modely kybernetického systému a modelující prostředí je počítačové prostředí, tj. PC jako . Obdobně celé modelování systému je modelem kybernetického systému, kde rozpoznáváním prostředí získáváme údaje o stavu daného prostředí a zpětnou vazbu tvoří vyhodnocování procesu modelování.
definuje problémy, teorie řízení řeší dílčí problémy. Měnící se systémy se chovají podobně jako živé organismy. Kybernetika studuje živé i neživé organismy, které musí mít schopnost zachovávat informaci. Aplikační prostory pro kybernetiku jsou: technika, ekonomie a další.
td.fbm.vutbr.cz/vyuka/eo/01/images/obr02.jpg" \* MERGEFORMATINET Obr. 2 Kybernetický systém
Úkoly k textu:
Kdo byl autorem článku :„General System Theory“?
Co vše vyjadřuje vztah: S = { P , R }.
Co vyjadřuje pojem „universum systému“.
Vysvětlete pojem. „rozlišovací úrovní“.
Jak chápete pojem „chováním systému“.
Doplňte a vysvětlete :„Prostředkem pro sdělování informací je…..“.
Co vyjadřuje vztah S M
Jak je definován statický systém?
Jakou závislost mezi podněty a reakcí systému vyjadřují stochastické systémy?
Jak je definován ekonomický systém?
Jak se nazývají systémy, kde: „prvky systému jsou místa transformace a vazby v systému patří informačním tokům“?
Popište kybernetický systém. (obr.2)
1.2 Modely
Pro tvorbu modelu je nezbytná identifikace definovaného systému a vytvoření vhodného .
Obecně systém S je účelově definovaná množina prvků pi a vazeb vi,j mezi těmito prvky (x11.html" \l "obr1" Obr. 1). Uspořádaná množina prvků a vazeb mezi těmito prvky tvoří strukturu daného systému na zvolené rozlišovací úrovni. Každý z uvedených prvků tohoto systému může být dalším systémem (podsystémem) tohoto zkoumaného systému a každý vyšší prvek může být „nadsystémem“ zkoumaného systému. Množství prvků v systému charakterizuje rozlišovací úroveň, pro kterou daný systém zkoumáme. Uspořádání prvků v systému charakterizuje jeho vlastnost.
Definovaný systém S má své :%20otevri('podstatne_okoli_systemu')" podstatné okolí. Tímto okolím jsou charakterizovány podněty mající vliv na celý systém (respektive strategie), jimiž řízené podsystémy plní funkci výsledného efektu – tzv. cílové chování O zkoumaného systému (nebo také reakce daného systému na podněty nebo strategie podstatného okolí).
Z tohoto vyplývá, že struktura systému, chování systému a jeho podstatného okolí vytváří
Vloženo: 26.04.2009
Velikost: 1,87 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu EO - Elektronický obchod
Reference vyučujících předmětu EO - Elektronický obchod
Podobné materiály
- DPFO - Daň z příjmu fyzických osob - Skripta
- FP - Finance podniku - Skripta FP
- MAK - Makroekonomie - 1 Skripta do makra
- MAK - Makroekonomie - Skripta do makra
- MPO - Manažerské poradenství - Skripta word
- VM - Výpočetní metody - Skripta pracovní verze
- VPU - Vnitropodnikové účetnictví - Skripta scan
- ZOR - Základy optimalizace a rozhodování - Skripta 2004
- ZPE - Základy podnikové ekonomiky - Naskenovaná skripta
- KIB - Kryptografie a informační zabezpečenost - Skripta z jiných škol v ČJ
- NOP_2 - Nauka o podnikání - Naskenovaná skripta
- U1_1 - Základy účetnictví - Skripta pro účetnictví
- ZM - Základy marketingu - Starý skripta do marketingu Chalupský 1996
- MAK - Makroekonomie - Skripta
- U1_1 - Základy účetnictví - Skripta - upravené
- ZEP - Základy ekonomiky podniku - skripta výtah
- Bep1P - Ekonomika podniku 1 - skripta
- Bep1P - Ekonomika podniku 1 - skripta2
- KsopP - společenský styk a rétorika - skripta
- VF - Veřejné finance - skripta
- Bma2P - Matematika 2 - skripta
Copyright 2024 unium.cz