- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálodnikatelská príležitost je tak slibná, že na základe informací z této studie je možné rozhodnout o
realizaci projektu,
– základní koncepce projektu opravnuje provedení podrobné analýzy projektu ve forme technicko -
ekonomické studie v další dílcí fázi (na jejím základe bude pak možné rozhodnout o realizaci
projektu),
– nekteré aspekty projektu jsou tak závažné, že vyžadují podrobný pruzkum,
– získané informace postacují pro posouzení, zda je projekt dostatecne životný a atraktivní pro
investora(y).
Obsah tohoto rozboru je stejný jako u další etapy (feasibility study), je však méne podrobný než v další
etape prípravy projektu.
Z této studie vyplyne, zda se pristoupí k detailnejšímu rozpracování ve forme technicko-ekonomické
studie v další dílcí fázi, nebo zda se upustí od dalších prací na projektu.
Formulace projektu a technicko-ekonomická studie (feasibility study) - výchozí rozbor efektivnosti -
vcetne schválení projektu nebo zamítnutí projektu:
Cílem je detailní rozpracování technických, ekonomických, financních a manažerských aspektu
podnikatelského projektu pri respektování variantních cest a zpusobu dosažení základních cílu tohoto
projektu. Technicko-ekonomická studie má prinést všechny informace, které jsou podstatné pro
celkové vyhodnocení projektu, umožnují bud schválení formulace projektu nebo zamítnutí daného
projektu. Zpravidla obsahuje:
1. Vymezení zámeru. Profil firmy. 10. Financní analýza projektu
2. Analýza trhu. (predpokládané príjmy a výdaje,
3. Marketingová strategie. platební schopnost, likvidita, zisk a
4. Výrobní kapacita a výrobní program. ztráta, potreba a použití kapitálu,
5. Materiály, technologie a výrobní zarízení. výber poskytovatele kapitálu, ukazatele,
6. Umístení výrobní jednotky. príciny).
7. Pracovní síly. 11. Analýza rizika.
8. Organizace. Další manažerské sekvencní funkce. 12. Závery.
9. Plán realizace.
10
Kontrolní otázky:
1. Vysvetlete pojmy: penežní prostredky podniku, financní majetek podniku, podnikový kapitál,
financní zdroje podniku, finance podniku.
2. Charakterizujte hlavní cíle financního rízení podniku a jejich vztah k podnikovému zisku.
3. Uvedte nejduležitejší principy financního rízení podniku.
4. Jaké jsou hlavní oblasti financního rízení podniku?
5. Vysvetlete vztah financí podniku k podnikové ekonomice a marketingu, k úcetnictví.
6. Charakterizujte fáze podnikatelských projektu, et apy predinvesticní fáze a obsah techto etap.
Shrnutí
Podnikové finance jsou soustavou penežních vztahu, do kterých podnik vstupuje pri získávání
financních zdroju (financování), pri jejich alokování a vázání v jednotlivých cástech majetku
(investování), pri produktivním využívání tohoto majetku a pri rozdelování dosažených výsledku.
Vyjadrují pohyb penežních prostredku, kapitálu i financních zdroju, pri nemž se podnik dostává do
ruznorodých kvantitativních i kvalitativních penežních vztahu s ostatními podnikatelskými subjekty, se
zamestnanci, se státem.
Cílem podnikové cinnosti je produktivní využití vlastního i cizího kapitálu k maximalizaci tržní
hodnoty podniku behem delšího casového období, ke zvetšení bohatství podnikatele pri respektování
ekonomického prostredí. Tento cíl je soucasne rozhodujícím financním cílem podniku.
Tržní cena akcie (její rust) je ovlivnena v podniku predevším: financní stabilitou (dodržováním
únosného financního rizika), dosahovanou rentabilitou (ziskovostí) výroby a investic. Rozhodujícími
dílcími cíli podniku v oblasti financního hospodarení jsou: trvalá platební schopnost podniku (trvalý
dostatek penez k cinnosti podniku, ovšem bez nadmerných penežních prostredku), trvalý dostatecne
vysoký zisk a rentabilita vlastního kapitálu.
Oblasti financního rízení podniku: získávání financních zdroju pro založení a další rozvoj podniku
(emise akcií, obligací, zajištování obchodních a bankovních úveru ap.); volba optimální financní
(kapitálové) struktury (s prihlédnutím ke strukture majetku, k nákladum na získání jednotlivých druhu
kapitálu, ev. k dobe jejich splatnosti a k financnímu riziku, [jde o majetkove-financní stabilitu, tj.
schopnost podniku vytváret a trvale udržovat správný vztah mezi majetkem a používaným kapitálem]);
financování a rízení obežného majetku i výber optimální formy krátkodobého financování; investování
podnikového kapitálu do fixního majetku (hmotného nebo nehmotného) príp. do dlouhodobého
financního majetku, ruzné metody dlouhodobého financování, financní vyhodnocování efektivnosti
investicních variant; rozdelování podnikového zisku s ohledem na danovou politiku státu (dividendová
politika, tvorba rezervních fondu, nerozdelený zisk, odpisová politika); financní analýza cinnosti
podniku; financní plánování tvorby a užití interních a externích financních zdroju z hlediska
krátkodobého i dlouhodobého; vnitrní financní rízení velkých integrovaných celku; využívání
zahranicního kapitálu ve financování podnikových cinností a vliv zmen menových kursu a cel na
financní rozhodování; financní rízení pri reorganizacích, sanaci a zániku podniku.
Principy financního rízení: princip penežních toku, princip cisté soucasné hodnoty, princip
respektování faktoru casu, princip zohlednování rizika, princip optimalizace financní struktury, princip
zohlednování stupne efektivnosti kapitálových trhu, princip plánování a analýzy financních údaju.
Finance podniku souvisí s následujícími disciplínami: mikroekonomika, podniková ekonomika,
marketing, úcetnictví, makroekonomika, hospodárská politika státu, verejné finance, financní trh,
pojištení, mezinárodní finance, matematika, statistika, pravdepodobnost, ekonometrie.
Fáze procesu prípravy a realizace podnikatelských projektu: prípravná (predinvesticní), realizacní
(investicní), provozní (operacní, výrobní). Každá fáze se clení na etapy.
Kapitola 2: Financní rozhodování podniku s ohledem na rízení investic a inovací
11
2 FINANCNÍ ROZHODOVÁNÍ PODNIKU S OHLEDEM NA RÍZENÍ
INVESTIC A INOVACÍ
Financní rozhodování je proces výberu optimální varianty získávání penez, podnikového kapitálu a
jejich užití z hlediska základních financních cílu podnikáni s prihlédnutím k ruzným omezujícím
podmínkám.
Nejvýznamnejší typy rozhodovacích situací:
1. Rozhodování o celkové výši potrebného kapitálu podniku, v souvislosti s predpokládanou velikostí
majetku, odvozenou od ocekávaných tržeb.
2. Rozhodování o strukture podnikového kapitálu, tj. predevším o podílu vlastního a cizího kapitálu, o
ruzných formách vlastního kapitálu (napr. akciový kapitál, zadržený zisk, rezervy), o ruzných
formách cizího kapitálu (napr. obligace, krátkodobé a dlouhodobé bankovní úvery); je treba
prihlížet k cene ruzných druhu kapitálu (tj. k nákladum na jeho porízení) a k financnímu riziku.
3. Rozhodování o strukture podnikového majetku, predevším o podílu penežních prostredku, o podílu
obežného majetku, o podílu fixního majetku; zvažovat náklady na porízení a udržování príslušného
majetku, rizika platební neschopnosti aj. faktory.
4. Rozhodování o investování (užití) podnikového kapitálu, tj. o financním a vecném investování, o
jednotlivých variantách financního a vecného investování.
5. Rozhodování o rozdelování zisku podniku po zdanení (o výši rezervních fondu, použití zisku na
výplatu dividend nebo na další rozširování podnikového majetku).
6. Rozhodování o ruzných formách prevzetí a spojování podniku, príp. o zániku podniku.
7. Rozhodování o velikosti a strukture jednotlivých složek obežného majetku (optimalizace penežních
prostredku, rozhodování o formách krátkodobých cenných papíru, o pohledávkách, o optimální
výši zásob materiálu, nedokoncené výroby, hotových výrobku, zboží).
8. Rozhodování o optimální forme krátkodobého kapitálu (napr. o možnostech využití obchodních
úveru, ruzných variant krátkodobých financních rezerv, využití krátkodobých financních záloh,
vydávání krátkodobých obchodovatelných cenných papíru apod.).
9. Rozhodování o zpusobech ochrany proti ruzným formám rizika ovlivnujícího financní výsledky
podniku (z pohybu cen, úrokových sazeb, devizových kursu).
[Typy 1 až 6 se týkají dlouhodobého, strategického financního rozhodování. Typy 7 až 9 se týkají
krátkodobého financního rozhodování. Krátkodobá financní rozhodnutí jsou zásadne ovlivnena
dlouhodobým financním rozhodováním.]
Hlavní fáze financního rozhodování podniku:
1. vymezení financního problému, urcení financních cílu (s ohledem na omezující podmínky),
2. analýza informací a podkladu pro rozhodování,
3. stanovení ruzných variant rešení,
4. urcení kritérií pro výber optimální varianty, hodnocení variant dle techto kritérií (vc. rizika),
5. volba optimální varianty,
6. realizace vybrané varianty a její overení z hlediska zadaného cíle (cílu).
Pri financním rozhodování je nutné brát v úvahu zákonem stanovené dane a platby a vývoj
situace na financním trhu.
12
Kapitálové plánování a dlouhodobé financování se zabývá financní stránkou investicního
rozhodování podniku. Zahrnuje predevším tyto problémy investicního rozhodování:
1. plánování kapitálových výdaju a penežních príjmu z investicní akce,
2. financní kritéria výberu investicních projektu,
3. zohlednování rizika v kapitálovém plánování a investicním rozhodování,
4. dlouhodobé financování investicní cinnosti podniku.
Mimorádne duležité v kapitálovém plánování a investicním rozhodování jsou cas a riziko. Jde totiž o
kapitálove nárocné operace presahující 1 rok (prumerne pres 5 až 10 let). Investice podstatne ovlivnují
na nekolik let dopredu platební schopnost, zisk, ziskovost, což ovlivnuje tržní hodnotu podniku.
Dlouhý casový horizont vede k rustu rizika správného odhadu budoucích kapitálových výdaju i
penežních príjmu z investice.
Investice ovlivnují infrastrukturu, ekologii, vodní hospodárství. Vyžadují nárocnou koordinaci
úcastníku investicního procesu. Investicní rozhodování prímo souvisí s aplikací nové techniky a
technologie.
Casová hodnota penez ve financním rozhodování podniku
Penežní prostredky, které podnik má k dispozici okamžite, nejsou ekvivalentní se stejnými penežními
prostredky, které získá v budoucnosti. Urcitá cástka penez, se kterou podnik disponuje okamžite, má
pro neho vetší význam, vetší hodnotu, než stejne veliká cástka penez, získaná v budoucnosti. Soucasné
penežní prostredky muže totiž podnik financne investovat a okamžite tak získávat úrokové výnosy.
Proto je treba pri financním rozhodování respektovat faktor casu.
Faktor casu se uplatnuje zejména:
– pri rozhodování o investicích (výber investicních variant),
– pri kalkulaci výhodnosti jednotlivých forem financování fixního majetku (pri hledání optimální
kapitálové struktury),
– pri ocenování podniku (viz. kap. 15).
Pri rozhodování o investicích se posuzuje efektivnost jednotlivých investicních variant s ruznou dobou
výstavby a s ruznou dobou životnosti. Cím delší doba výstavby, tím déle jsou penežní prostredky
umrtveny, neprinášejí žádné efekty, ani v podobe nejnižších depozitních úroku. Také výnosy behem
doby životnosti je treba posuzovat z hlediska casu: ocekávané výnosy v budoucnosti jsou méne
hodnotné než výnosy získané okamžite. Proto pri stanovení ocekávané efektivnosti investic je nezbytné
kapitálové výdaje i penežní príjmy z investice aktualizovat o vliv doby výstavby a doby životnosti.
Pri kalkulaci výhodnosti jednotlivých forem financování fixního majetku (napr. pomocí vlastního
kapitálu, úveru, obligací, nebo pomocí leasingu) se srovnávají náklady, které souvisí s použitím
ruzných druhu kapitálu po dobu životnosti (napr. úrokové náklady z úveru a nájemné pri leasingové
forme financování). Protože tyto náklady jsou vynakládány v jednotlivých letech životnosti, je
nezbytné jejich úroven aktualizovat, tj. prevést na soucasnou hodnotu.
Základními metodami, které ve financním rozhodování slouží pro vyjádrení faktoru casu jsou metody
složeného úrokování. Nejvýznamnejší z nich jsou:
– budoucí hodnota jednorázového vkladu (jednotlivé cástky),
– soucasná hodnota jednorázového vkladu (jednotlivé cástky),
– budoucí hodnota anuity [anuita je série pravidelných plateb ve stejné výši za urcité období; nekdy
je rovnež charakterizována jako soucet pravidelné rocní splátky úveru (úmor) a úrokové poplatky],
– anuitní platba pro dosažení budoucí hodnoty,
– kapitálová obnova (anuitní splátka kapitálu),
– soucasná hodnota anuity.
Kapitola 2: Financní rozhodování podniku s ohledem na rízení investic a inovací
13
Budoucí hodnota penez pri složeném úrokování (kdy se úrok pocítá nejen z vkladu, ale z dosud
pripsaných úroku) se stanoví násobením soucasné hodnoty penez úrocitelem:
BHn = SH . (1 + i)n = SH . rn ,
kde BHn - budoucí hodnota cástky za n let (pri pripisování úroku na konci každého roku),
(1 + i)n - úrocitel,
SH - soucasná hodnota dané cástky,
i - úroková míra (v desetinném tvaru indexu),
r = 1 + i
n - pocet let úrocení (pocet úrokovacích období).
Hodnoty úrocitele (1 + i)n jsou uvedeny v tabulkách složeného úrokování pro ruznou výši úrokové
míry a pro ruzný pocet let.
Budoucí hodnota penez se používá ke všem propoctum, kde se zachycuje rust o stejné procento (napr.
budoucí hodnota vkladu podniku na úctu v bance, hodnota kapitálových výdaju s ohledem na faktor
casu apod.).
Príklad 1:
Dnes uložíte ve sporitelne 6 200 Kc na 9 % rocní úrok. Nebudete vybírat nic, ani úroky. Kolik budete
mít za 6 let (na konci šestého roku)?
Príklad 2:
Akciová spolecnost ve svém financním plánu na 5 let predpokládá, že se pokusí zajistit pravidelný rust
dividendy o 4 % rocne. Soucasná dividenda, vyp lácená akcionárum, ciní 120 Kc. Jaká bude výše této
dividendy v 5. roce (na konci pátého roku)?
Príklad 3:
Dnes uložíte ve sporitelne 100 000 Kc na 2 % rocní úrok. Nebudete vybírat nic, ani úroky. Kolik
budete mít na konci pátého roku?
Príklad 4:
Jaká bud e budoucí hodnota vkladu 100 000 Kc, který jste uložili v bance na 4 roky pri 10 % úrokové
míre p. a. (per annum - tj. za rok)?
Je zajímavé, že ze dvou základních velicin, které ovlivnují úrok, je mnohem duležitejší výše úrokové
míry než doba úrocení. Dokazuje se to na známém príklade, který je pochopitelne jen ilustrativní,
nebot nepocítá s historickými zmenami hodnot penežní jednotky.
Príklad 5:
Kdyby Karel IV. uložil do sporitelny v roce 1348 napr. 1 Kc, na kolik by tato 1 Kc vzrostla napríklad
do konce roku 1994 pri rocní úrokové míre: a) 1 %, b) 2 %, c) 3 %, d) 4 %?
Soucasná hodnota penez (diskontovaná hodnota) je urcována násobením budoucí hodnoty za n let
odúrocitelem:
kde všechny symboly jsou stejné jako v predcházejícím vzorci pro výpocet budouc í hodnoty.
Také hodnoty diskontu, tj. odúrocitele [1 / (1+i)n] jsou uvedeny v tabulkách.
Odúrocitel se používá predevším všude tam, kde je treba budoucí príjem nebo výnos prevést na
soucasnou hodnotu (napr. pri stanovení soucasné hodnoty budoucích príjmu z investice, pri urcení ceny
majetku z ocekávaných príjmu apod.).
Príklad 6:
Úroková míra se pohybuje na úrovni 8 % rocne. Jaká je soucasná hodnota príjmu 100 Kc, který
ocekáváme a) za 5 let, b) za 10 let, c) za 20 let?
n-n
i) (1
1n r . BH . BH SH
n == +
14
Príklad 7:
Na aukci mužete koupit obraz neznámého malíre. Podle vašeho odhadu se vám podarí za 20 let obraz
prodat za 5 mil. Kc. Jakou cenu mužete dnes za tento obraz maximálne zaplatit, aniž byste prodelali?
Peníze, za které obraz koupíte, byste mohli alternativne uložit ve sporitelne na rocní úrok 15 %.
Príklad 8:
Jaká je dnes hodnota 400 000 Kc príjmu z prodeje nemovitosti, který mohu mít za 1 rok, když budu
uvažovat 7 % rocní úrok z vkladu?
Vyplatí se mi investovat do této nemovitosti nyní 350 000 Kc?
Príklad 9:
Prodáváte obraz a prihlásili se dva kupci:
- první kupec nabízí okamžite 25 000 Kc,
- druhý kupec nabízí 40 000 Kc, ale až za 4 roky.
Sporitelna nabízí rocní úrok 11 %. Kterému kupci obraz prodáte? (Rešte pomocí soucasné i budoucí
hodnoty.)
Príklad 10:
Stavební firma se dohodla se zahranicním zákazníkem, že mu dodá technologickou linku za
1 mil. Kc na tríletý úver. Zákazník zaplatil smenkou, kterou dodavatel okamžite eskontuje u banky.
Banka však pri okamžitém eskontu požaduje úrok 10 % p.a. Kolik zaplatí banka stavební firme za
smenku pri okamžitém eskontu smenky? Kolik by zaplatila banka za smenku, když ji stavební firma
bude eskontovat až za rok?
Budoucí hodnota anuity se urcuje násobením anuity stradatelem:
i
1 - i)+(1An n . A=BH ,
kde BHAn - budoucí hodnota anuity po n letech,
A - jedna anuitní cástka (cástka pravidelných stejne velikých plateb),
ostatní symboly jsou stejné jako ve vzorci pro výpocet budoucí hodnoty penez.
Pomocí stradatele se kvantifikuje konecná hodnota pravidelných vkladu vcetne úroku za urcité období.
Predpokládá se pritom, že se pravidelné vklady ukládají na konci každého roku. Muže se použít pro
urcení budoucí hodnoty pravidelné tvorby rezervních fondu v podnicích, pro urcení konecné hodnoty
pravidelných úspor, pro výpocet hodnoty pravidelne vkládaných penežních prostredku do investic
apod.
Poznámka: Pri predpokladu, že se pravidelné vklady ukládají na zacátku každého roku, má stradatel
tvar (1+i)[(1+i)n – 1] / i , tedy r (rn–1) i–1.
Príklad 11:
Každý rok na konci sporíte 10 000 Kc na vkladní knížku s úrokem 12 % rocne. Predpokládáte rocní
složené úrokování. Kolik budete mít na knížce koncem 6. roku?
Príklad 12:
Podnik dosáhne, v dusledku zmen v technologii zpracování svých výrobku, rocní úsporu elektrické
energie v cástce 50 000 Kc. Kolik ciní skutecný prínos techto úspor za 10 let, jestliže rocní ziskovost
vloženého kapitálu podniku dosahuje 12 %? Predpokládejte, že úspory se budou bežne investovat a
prinesou stejnou ziskovost vloženého kapitálu.
Kapitola 2: Financní rozhodování podniku s ohledem na rízení investic a inovací
15
Anuitní platba pro dosažení budoucí hodnoty se urcuje násobením budoucí hodnoty fondovatelem:
1 - i)+(1
iAn
n.BH=A ,
kde A – pravidelná rocní stejná úložka k dosažení požadované usporené cástky na konci n-tého roku,
BHAn – požadovaná usporená cástka na konci n-tého roku.
Poznámka: Pro platby na zacátku období má fondovatel tvar i / [r (rn–1)].
Pomocí fondovatele se stanoví soucasná hodnota pravidelných vkladu na konci každého období,
zajištující požadovanou konecnou hodnotu. Muže se napr. použít pro urcení pravidelné platby na konci
roku do rezervního fondu tak, aby za urcitou dobu tento rezervní fond dosáhl urcité výše.
Príklad 13:
Za 5 let si chcete koupit auto, o nemž predpokládáte, že bude stát 600 000 Kc. Jak velkou stejnou
cástku musíte na konci každého roku uložit, abyste po 5 letech disponovali príslušnou cástkou?
Sporitelna platí rocní úrok, který po zdanení ciní 7 %.
Príklad 14:
Podle zákona musí rezervní fond akciové spolecnosti v CR tvorit nejméne 20 % základního kapitálu a
rocne musí být doplnován nejméne peti procenty zisku po zdanení. Podnik se rozhodne, že vytvorí
rezervní fond za 8 let. Jeho zisk po zdanení ciní pravidelne rocne 6 048 000 Kc, základní kapitál 50
mil. Kc, úrok po zdanení z dlouhodobých vkladu u banky 5 %.
a) Splnuje osmiletá tvorba rezervního fondu podmínku, že rocní prídel musí cinit nejméne 5 % zisku
po zdanení?
b) Kolik let by mohl podnik tvorit rezervní fond, když do neho bude pravidelne vkládat jen minimálne
stanovenou cástku - tj. 5 % ze zisku po zdanení a základní kapitál ani zisk po zdanení se nebudou
menit?
Kapitálová obnova (anuitní sp
Vloženo: 26.04.2009
Velikost: 475,64 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu FP - Finance podniku
Reference vyučujících předmětu FP - Finance podniku
Podobné materiály
- DPFO - Daň z příjmu fyzických osob - Skripta
- EO - Elektronický obchod - Skripta pro EO
- MAK - Makroekonomie - 1 Skripta do makra
- MAK - Makroekonomie - Skripta do makra
- MPO - Manažerské poradenství - Skripta word
- VM - Výpočetní metody - Skripta pracovní verze
- VPU - Vnitropodnikové účetnictví - Skripta scan
- ZOR - Základy optimalizace a rozhodování - Skripta 2004
- ZPE - Základy podnikové ekonomiky - Naskenovaná skripta
- KIB - Kryptografie a informační zabezpečenost - Skripta z jiných škol v ČJ
- NOP_2 - Nauka o podnikání - Naskenovaná skripta
- U1_1 - Základy účetnictví - Skripta pro účetnictví
- ZM - Základy marketingu - Starý skripta do marketingu Chalupský 1996
- MAK - Makroekonomie - Skripta
- U1_1 - Základy účetnictví - Skripta - upravené
- ZEP - Základy ekonomiky podniku - skripta výtah
- Bep1P - Ekonomika podniku 1 - skripta
- Bep1P - Ekonomika podniku 1 - skripta2
- KsopP - společenský styk a rétorika - skripta
- VF - Veřejné finance - skripta
- Bma2P - Matematika 2 - skripta
Copyright 2023 unium.cz. Abychom mohli web rozvíjet a dále vylepšovat podle preferencí uživatelů, shromažďujeme statistiky o návštěvnosti, a to pomocí Google Analytics a Netmonitor. Tyto systémy pro unium.cz zaznamenávají, které stránky uživatel na webové stránce navštívil, odkud se na stránku dostal, kam z ní odešel, jaké používá zařízení, operační systém či prohlížeč, či jaký má preferenční jazyk. Statistiky jsou anonymní, takže unium.cz nezná identitu návštěvníka a spravuje cookies tak, že neumožňuje identifikovat konkrétní osoby. Používáním webu vyjadřujete souhlas použitím cookies a následujících služeb: