- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Přednášky
UIKP - Úloha informací v komunikaci podniku
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálKoncepce podniku –sociální a kulturní systém
Tento pohled na podnik vám připomene myšlenku, že : „za vším je nakonec člověk“.
Za jakýmkoliv přístupem, teorií, či moderními přístupy, kterými se budete zabývat – nakonec jde vždy o lidi – v případě podniku o pracovníky, kteří tyto koncepty více či méně znají, přijímají, prosazují a využívají.
Člověk je v rámci podniku
objektem řízení ve vztahu ke svým partnerům (vedoucím pracovníkům, spolupracovníkům, vlastníkům podniku, klíčovým dodavatelům i odběratelům či dalším informačním, finančním, hmotným i jiným zdrojům),
řídícím subjektem, který sám svojí činností realizuje proces vedení a dalších forem působení na partnery.
Člověk
se pohybuje v procesu často složitých a rozmanitých mezilidských vztahů, kde významnou úlohu hrají informace a jejích využití pro vazby kooperace a vzájemné spolupráce
Spolupráce
pozitivní (vzájemná pomoc, výměna či sdílení činnosti a zdrojů),
negativní (konkurence, v mezních případech i soupeření o moc.
Systémový přístup
Sociální útvar, kde se jednotlivé části vzájemně doplňují a jsou spojovány s jejich významem pro celek, je pojetím systémovým.
Systém
je definován jako komplex prvků, které jsou ve vzájemné interakci nebo závislosti a které jsou z určitého hlediska uspořádány
Tyto prvky jsou organizovány způsobem, při němž změny některých případně výskyt nového prvku, se projeví i na ostatních prvcích při zachování celku.
Uspořádanost
může být celku vlastní (což je například u lidského organizmu)
nebo může být plánovitá, záměrná
Systém je pak vědomě a záměrně utvářeným celkem pro dosažení předem stanovených cílů (což je např. hospodářská organizace).
Uzavřené a otevřené systémy
Systémy uzavřené - utvářejí se bez vnějších vlivů. Sociální systémy nejsou v žádném případě uzavřenými systémy. (na základě aplikace termodynamických principů v těchto uzavřených systémech dochází v procesu interakcí k vyrovnání jednotlivých složek, k rovnováze a stabilitě)
Systémy otevřené - vyměňují si se svým okolím hmotu, energii a informace. S těmito vlivy se musí neustále vyrovnávat a ve vzájemných interakcích vnitřních jednotek dosahovat rovnováhu částí. Pokud celek zůstává zachován, jedná se o dynamickou rovnováhu.
Základní znaky systému
Celistvost, je tedy skutečnost, že celek je více než suma částí, protože vzájemné interakce těchto částí vytvářejí novou realitu;
Dynamika chování celku a jednotlivých částí a proměny v souvislosti s vnějšími vlivy;
Struktura, kdy celek je chápán jako strukturovaný, tj.skládající se z částí, a to z částí na více úrovních, které na sebe vzájemně působí a přispívají k fungování celku;
Vlastní aktivita která není jen pouhou odezvou na vnější vlivy, ale vychází z vlastní orientace na cíl a směřování v jednotlivých činnostech;
Klíčová charakteristika systému
je jeho struktura
popisuje se v termínech prvek, subsystém, systém a vyšší systém (supersystém)
Prvkem systému je kterákoliv jeho část, která je nedělitelná, nebo spíše z hlediska definice celku ji není nutné dále dělit.
Je zřejmé, že i jedinec je složitým celkem a mohli bychom sledovat například strukturu jeho osobnosti
Charakteristika sociálního systému
Sociální systém je složitý, relativně uzavřený a dynamický.
Je spojením jedinců, sociálních skupin a institucí, tedy částí, jejichž chování lze popsat jako sociální.
Neurčitost, nejednoznačnost a pravděpodobnostní vazby sociálních jevů vycházejí ze skutečnosti, že jsou výsledkem aktivity lidí.
Dva typy vazeb sociálního systému
Jedná se o vazby vyjadřující návaznost jednotlivých činností na téže úrovni, tady o koordinaci.
Současně se jedná o vazby, které vyjadřují hierarchii moci (vztahy nadřízenosti a podřízenosti)
Sociální organizace
Pojem sociální organizace vyjadřuje vědomě vytvořený a na specifický cíl zaměřený sociální systém,
který přijímá a zpracovává informace, aby ovládl objektivní systémové procesy probíhající podle relativně samostatných zákonitostí.
4 základní funkce sociální organizace
Každý celek musí vykazovat čtyři základní
funkce, vykazovány v celé řadě činností:
Adaptaci;
Dosahování cílů;
Integraci;
Udržování vzorů;
Proč systémový přístup?
Užitím systémového přístupu pro charakteristiky podniku se rozšiřují možnosti poznat a vysvětlit jednání jednotlivých pracovníků a pracovních skupin.
Je tomu tak proto, že se zohledňuje jejich vzájemná závislost a podmíněnost.
U hospodářských organizací (podniků) lze vyčlenit tři základní subsystémy (systémy):
Technický a technologický subsystém (systém) se skládá z řady technických prostředků, jejichž prostřednictvím se dosahuje cíle organizace. Jejich struktura, množství a umístění je určováno zejména hledisky technologickými.
Ekonomický subsystém (systém) představuje souhrn ekonomických procesů a vztahů uvnitř podniku i vůči vnějším ekonomickým objektům.
Zajišťuje postavení podniku na trhu a jeho prosperitu.
Prostřednictvím tohoto systému je zajišťován provozní kapitál, jeho racionální využití a zhodnocení ve výrobě a především odbyt na trhu v komplexu marketingových činností a operací.
Sociální subsystém (systém) je složen z jednotlivých lidí, kteří jsou do podniku zahrnuti a kteří mají mezi sebou percepční, komunikační a interakční vazby. Jde o vzájemné působení sociálního chování, které je podmíněno i faktory pocházejícími z prostředí mimo systém podniku.
Příklad
Obchodní dům (OD) je takový celek, kterého posláním je zajistit transakci výrobků od výrobce ke spotřebiteli.
Pro to, aby mohl OD fungovat, musí respektovat obecné ekonomické zákonitosti, musí se pohybovat v rámci konkrétní nabídky a poptávky, využívat různých zdrojů financování, dosahovat zisku apod. (to je oblast předmětu ekonomie)
Aby mohl OD naplňovat svou funkci-musí mít samozřejmě zvolený dopravní cesty, po kterých se bude zboží, se kterým obchoduje, do něho dostávat. (to je oblast logistiky)
OD je ale také představován prodavači, personálem zajišťujícím technické záležitosti, vedoucími atd. Pokud budeme každého pracovníka chápat jako osobnost s odlišnými schopnostmi, dovednostmi a motivačním profilem, tak je předmětem zájmu psychologie, ale když ho chápeme jako pracovníka, tak je předmětem zájmu personalistiky.
OD však můžeme chápat i jako výkladní skříň, jako představitele životního stylu, módy, nových výrobků. V tomto případě je OD komunikačním prostředkem, nástrojem ovlivňování zákazníků –a tím se stává předmětem sociální psychologie a sociologie.
Takových aspektů by jsme ještě určitě našli více, ale pro shrnutí a vysvětlení systémového přístupu nám to stačí.
Každá sama o sobě bude jednostranná, a tudíž i neúplná. Chceme-li sledovat celek, který je stejně složitější, než jsme uvedli, je nutné propojit dílčí pohledy a nalézt jejich reálné vazby.
UIKP – přednáška 1. (2007)VUT – FP, Manažerská informatika
Podnik jako sociální a kulturní systém
Teoretická východiska, ze kterých při vymezování koncepce podniku jako sociálního a kulturního systému vycházíme a čerpáme lze najít v dílech T.Parsonse (jednoho z hlavních představitelů strukturálního funkcionalizmu).
Jeho teorie byla posunem ke kulturologickému přístupu k chápání podniku oproti předchozí organistické koncepci (G. Morgan), která má ale zase významnou roli v tom, že odstranila statičnost předchozích koncepcí.
Zdůraznila, že podnik má vlastní dynamické procesy a také, musí respektovat vliv vnějších procesů na své vlastní fungování a umožnila respektovat existenci individuálních potřeb.
Metodický rámec sociálního útvaru dle výkladu Parsonse spočívá v odlišení čtyř hierarchicky uspořádaných rozhodujících dílčích subsystému:
Biologicko-organický systém, který je tvořen programovými elementy, jež determinují fyziologickou stránku jednání.
Psychologický systém, zahrnující potřeby a další motivy jednání sociálních aktérů.
Sociální systém, tvořený soustavou sociálních rolí uvnitř skupin, jejichž specifická interakce probíhá na základě existujících sociálních norem, je zdůvodněna sociálními hodnotami a na hodnoty orientovaná.
Kulturní systém, tj. hodnotová a významová základna jednání, která vytváří a mění strukturu hodnotových spojení ve vztahu k cílové realitě.
Uvedená posloupnost dílčích subsystémů společenského útvaru má ten význam, že každý následující plní funkci vůči předchozímu.
Kulturní systém
Sociální systém
Psychologický systém
Biologicko-organický systém
Sociální a kulturní pohled na podnik (shrnutí)Podnik nebo jinak hospodářská organizace je složitý systém, který se skládá z množství dílčích subsystémů, které jsou propojené jedním jmenovatelem a tím je člověk.
Nakonec jde vždy o lidi – o pracovníky, kteří svými znalostmi, schopnostmi a dovednostmi spojují jednotlivé subsystémy, dávají jim specifický ráz.
Lidi jsou ti, kteří vybírají, zpracovávají a používají také informace.
Od jejich kvalit (v podobě znalostí, dovednosti a schopnosti) závisí také, na jaké úrovni se bude s informacemi nakládat.
Takže konkrétní rozhodnutí řídících subjektů v podniku jsou také determinována nejen bezprostředními ekonomickými motivy, nýbrž i některými činiteli psychologické a sociologické povahy.
Jak můžeme vymezit pojem podnik?
Podstata podniku jako všeobecné organizační formy hospodářské (výrobní, obchodní) činnosti je však především ekonomická. Ekonomické jsou bezpochyby i příčiny, které ke vzniku podniku vedou a které existenci podniku zdůrazňují.
Dle obchodního zákoníku §5
se podnikem rozumí soubor hmotných, jakož i osobních nehmotných složek podnikání.
K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit.
Prostředí a podnik
Fungování podniku je podmíněno mnoha faktory, které můžeme rozdělit na faktory:
Obecné prostředí (makroekonomický pohled – globální, mezinárodní: politické, legislativní, technicko-technologické, sociálně-demografické, ekologické
Oborové prostředí (trh, konkurence)
Vnitřní prostředí (zdroje – lidské, finanční, informační, marketingovo-distribuční, výrobní-technické atd.)
Narůstající role člověka v tomto procesu
Je předpokladem toho, že v teorii i praxi řízení hrají čím dál tím více důležitou roli například psychologické a sociologické poznatky a přístupy, které se týkají činnosti pracovníků, pracovních skupin či celého sociálního systému podniku.
Dílčí problémové otázky
Jak práci organizovat a přidělovat pracovníkům;
Jak získávat, připravovat a účinně řídit zaměstnance, kteří mají práci vykonávat;
Jak vytvářet pracovní podmínky a soubor odměn a sankcí, které by trvale zajistily vysokou produktivitu a potřebnou morálku lidi v organizaci;
Jak připravovat pracovníky na technologické změny a změny činnosti organizace;
Jak se vyrovnávat s konkurencí nebo s požadavky jiných hospodářských subjektů;
Jak řešit tyto problémy?
Můžeme je řešit situačně, odhadem nebo operativním rozhodnutím.
Racionální, koncepční a promyšlený postup naproti tomu předpokládá soustavné poznávání pracovníků a variantní řídící rozhodování.
Kultura a kulturní systém
„CULTURA“ (latinské slovo)- obdělávání a vzdělávání země
Kultura se chápe (v moderních společenských vědách) velmi široce jako vnášení lidského ducha a umu do věci a lidí a vytváření jejího vyššího, lepšího stavu.
Pod pojmem kultura, kulturní, chápeme dnes přetvoření původních skutečností a vytvoření nových, které lépe odpovídají naším představám o jejich nejlepším a kultivovaném stavu.
Kultura
Obnáší to všechno, co člověk přetvořil a vytvořil v běhu generací s tím, že kultura s přírodou koexistují, ale neprolínají se.
je produktem člověka, který je chápan
jako protiklad přírody;
je taky především produktem umělecké
tvorby
Patří zde produkty materiální povahy, ale i produkty duchovní, vztahy, myšlenky, ideje atd., které se předávají dalším společnostem v procesu socializace.
Může být stručně definována jako relativně integrovaný celek zahrnující lidské chování a jeho výtvory a toto chování se řídí v určitém společenství, v procesu interakce vytvořenými zdroji.
(Klosowská, 1967)
Podniková kultura
Pro vysvětlení a pochopení podnikové kultury v konceptu Parsonse je důležité oddělení sociálního a kulturního systému.
Kulturní systém pak může tvořit základ podnikové kultury, která je interpretována jako hodnotová a významová základna jednání spolupracovníků.
Sociální systém podniku, instituce, organizace
je definován jako celek tvořený jednotlivci a sociálními skupinami, mezi kterými existují sociální vztahy.
Chování sociálního systému i jednotlivých složek se řídí nikoli jednotlivými pravidly, ale rozsáhlou složitou skutečností ve svém celku nazvanou kulturní systém.
Funkce kulturního systému
Funkce sebepotvrzující
Kultura orientuje chování jednotlivých příslušníků celku (národů, podniků, rodiny) na ty skutečnosti, které je potřeba zachovat nebo rozvíjet pro jeho zachování a přežití. Není to výraz vůle interagujících jedinců, ale existuje jako svébytná skutečnost, která je hodnotou sama o sobě a které, když je tato hodnota uznána, se musí jedinci ve svém chování přizpůsobit (odtud pochází takové požadavky na jednotlivce, jako položit život v zájmu národa, být loajální k podniku, plně se obětovat dětem apod.)
Funkce zajišťující kontinuitu
Respektování svébytnosti celku, potvrzeného v kulturním systému, znamená i jeho respektování ve vývojovém procesu. Tento celek je zachován, i když jednotlivci nebo celé sociální skupiny odcházejí a objevují se noví a další. Kontinuita je obsažena v kumulaci kultury, která zaznamenává „výhry i porážky“ v dlouhém historickém sledu- je paměti společnosti. Např. vědomí národní svébytnosti, tradic podniku, osvědčených postupů týmů jsou trvalejší než paměť jednotlivce –díky tomu se člověk může orientovat v jakékoli situaci, ač ji předtím nezažil a nemá vlastní zkušenost.
Funkce korekce individuálního chování
Kultura je definována především jako soubor vzorů chování. Z toho důvodu je taky nástrojem, který sjednocuje. Respektování obecných přístupů chování umožňuje navíc předvídat důsledky nejenom chování vlastního, ale i druhých lidi a lépe na ně reagovat.
Funkce identifikační
Vytvoření specifického sociálního útvaru, který má svůj historický vývoj a v němž jednotlivci respektují specifické principy chování, má za následek možnost odlíšení tohoto celku od jiných subjektů v daném sociálním prostředí. To dává jednotlivci možnost ztotožnit se, identifikovat se s celkem a získat vědomí skutečné příslušnosti. Společné vzorce a vlastní chování, ohraničuje tento celek i jako soubor jedinců.
Podniková kultura
se stává významným tématem manažerské psychologie a sociologie 80. a 90. let a přispívá k celkové humanizaci manažerských teorií tohoto období.
umožňuje jistou syntézu doposud dílčích a izolovaných témat, jako je osobnost řídícího pracovníka, vedení lidi v organizaci, formální a neformální struktura podniku, motivace pracovního jednání apod.
Základní charakteristiky podnikové kultury
Kultura z hlediska její funkce ve společnosti je předmětem zájmu především kulturní antropologie.
Ta se zabývá empirickým, systematickým a srovnávacím výzkumem rozdílných kultur.
Zkoumá společné znaky, podobnosti a rozdíly mezi různými, geograficky oddělenými sociálními společenstvími (interkulturní orientace –management).
Zkoumá však i vznik a společné znaky uvnitř jednoho existujícího kulturního systému (intrakulturní orientace).
Podnik a kultura
podnik, firma, organizace je chápána jako celek ve smyslu určitého druhu kulturního systému,
podnik však rozvíjí vlastní, originální a nezaměnitelné představy, hodnotové systémy a vzory jednání,
které se projevují ve shodném či alespoň obdobném jednání jednotlivců uvnitř podniku i směrem vůči jeho vnějšímu okolí;
Přesné vymezení je velice obtížné, což dokazuje i velký počet různých definic autorů, kteří se touto problematikou zabývají.
Definice podnikové kultury
„Podnikovou kulturu tvoří zejména artefakty, perspektivy, hodnoty a domněnky, které jsou sdíleny členy organizace.“ (Dyer,G.,W., 1985, str.204)
„Podnikovou kulturu lze chápat jako systém hodnot a norem účelového společenství podniku.“ (Hejnem, E., 1985, str.987)
SCHEIN, E., H., 1989,str.3)
Podniková kultura je vzorec základních a rozhodujících představ, které určitá skupina nalezla či vytvořila, odkryla a rozvinula, v rámci nichž se naučila zvládat problémy vnější adaptace a vnitřní integrace a které se tak osvědčily, že jsou chápány jako všeobecně platné.
Noví členové organizace je mají pokud možno zvládat, ztotožnit se s nimi a jednat podle nich.“
Roviny podnikové kultury
Artefakty, symboly viditelná
Chování, hodnoty, normy částečně viditelná
Představy a předpoklady neviditelná
Celková koncepce podnikové kultury předpokládá, že má vliv na vnitropodnikovou organizaci a řízení a že významným způsobem ovlivňuje jednání spolupracovníků.
Silná podniková kultura
Přednosti:
Jasný a přehledný pohled na podnik
Přímá a jednoznačná komunikace
Rychlé nalézání řešení a rozhodnutí
Rychlá implementace inovací
Málo formálních kontrolních postupů
Vysoká jistota a důvěra spolupracovníků
Vysoká motivace
Nízká fluktuace
Značná identifikace s podnikem a loajalita
Nedostatky:
Tendence k uzavřenosti
Trvání na tradicích a nedostatek flexibility
Blokace nových strategií
Vynucování konformity za každou cenu
Složitá adaptace nových spolupracovníků;
Kultura a český management
Management v Čechách se rozvíjel v kontextu střetávání zahraničních zájmů a vlivů, a jako takový vždy inklinoval nebo byl více či méně nucen k přejímání cizích koncepcí, modelů.
To, ale neznamená, že nemáme vlastní tradice a národní „hrdiny“ (Masaryk-nejúspěšnější období v etapách historie našeho národa). Zformovala se v tomto období relativně silná vrstva obchodníků, manažerů a podnikatelů. Kteří měli vliv na chod celé společnosti.
Pro český management té doby bylo příznačné prolínaní několika kulturních tradic:
Důraz na prvek češství a českých národních hodnot jakými jsou pracovitost, tvořivost, vynalézavost
Aplikování rakouské a německé tradice řízení (důraz na administrativu, řád, disciplínu)
Výrazná orientace na USA jako symbol ekonomického pokroku a rozvoje
BAŤA
je všech historických pramenech charakterizován jako člověk s vysokým smyslem pro organizaci, pořádek a disciplinu. Jako přísný, avšak spravedlivý řídící pracovník
Pobyt v USA ho inspiroval k reorganizaci výroby, zavedení nových technologií, poznatky nekopíroval, ale tvořivě přetvářel, přizpůsoboval potřebám a podmínkám;
Revoluční se jeví jeho systém personální práce a sociální péče o pracovníky, včetně vzdělávání a výcviku mládeže;
Které obory nám umožní hlouběji pochopit podnik jako sociální a kulturní systém?
Manažerská psychologie
Manažerská psychologie se zabývá osobností pracovníků a manažerů v procesu řízení.
Vykonavatelem řídící funkce a nositelem řídící profese je řídící pracovník – manažer.
Objektem řídící činnosti jsou zaměstnanci organizovaní v pracovních skupinách.
Při výkonu řídící funkce dochází trvale ke složité interakci manažera s jednotlivými pracovníky, jejímž cílem je zajistit vzájemnou koordinaci a kooperaci mezi nimi.
Které oblasti (manažerské psychologie a sociologie) hrají a budou hrát významnou roli z hlediska uplatnění člověka na pracovišti?
Oblasti manažerské psychologie a sociologie a jejich vliv
Pracovník a jeho kvalifikační potenciál
Pracovník z hlediska jeho motivace
Pracovní skupiny v organizaci
Řídící pracovník – manažer
1.Pracovník a jeho kvali
Vloženo: 23.04.2009
Velikost: 363,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu UIKP - Úloha informací v komunikaci podniku
Reference vyučujících předmětu UIKP - Úloha informací v komunikaci podniku
Podobné materiály
- BIST - Bezpečnost IS/IT - Upravené přednášky z roku 07
- DSZ - Daňové systémy v zahraničí - Přednášky Minaříková
- VF - Veřejné finance - Veřejné finance přednášky
- ZF - Základy financování - Všechny přednášky ve wordu
- NDA - Nepřímé daně - Přednášky z DPH r.2008
- DBS - Databázové systémy - Přednášky
- DFM - Datové a funkční modelování - Přednášky
- DPF - Daň z příjmu fyzických osob - Přednášky
- FA - Finanční analýza a plánování - Přednášky (2)
- FA - Finanční analýza a plánování - Přednášky
- FP - Finance podniku - Přednášky
- KIB - Kryptografie a informační zabezpečenost - Přednášky
- MIK - Mikroekonomie - Přednášky (2)
- MIK - Mikroekonomie - Přednášky
- MPO - Manažerské poradenství - Přednášky
- NDA - Nepřímé daně - Přednášky 2008
- P - Právo - Přednášky
- PSI - Počítačové sítě - Přednášky
- RPV - Řízení projektů vývoje IT/IS - Přednášky předělané do wordu
- SRKE - Soudní řízení, konkurz a exekuce - Přednášky
- TWS - Tvorba WWW stranek - Všechny přednášky
- VPC - Výstavba PC - Všechny přednášky
- ZM - Základy marketingu - Přednášky marketing
- NOP_2 - Nauka o podnikání - Přednášky
- ADS - Aplikace daňové soustavy - přednášky
- MAK - Makroekonomie - přednášky
- MAK - Makroekonomie - přednášky
- MAK - Makroekonomie - přednášky
- MAK - Makroekonomie - přednášky
- MAK - Makroekonomie - přednášky
- OOPP - Občanské, obchodní a pracovní právo - přednášky
- U1_1 - Základy účetnictví - přednášky
- Bep1P - Ekonomika podniku 1 - přednášky all of them
- Kmak1P - Makroekonomie 1 - přednášky
Copyright 2024 unium.cz